Seznam představitelů českého státu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pražský hrad, tradiční sídlo českých představitelů
Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Fresky uvnitř rotundy nepřímo dokládají dynastickou posloupnost nejstarších českých vládců.

Seznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka. Uvedena jsou česká knížata, korunovaní i nekorunovaní králové (vládci Českého království, později České koruny), protikrálové, dále prezidenti Československé republiky (včetně Protektorátu) a České republiky.

Do tohoto seznamu jsou zahrnuti i tradičně uvádění vládci Velkomoravské říše, prvního slovanského státního útvaru na českém území, a Sámovy říše, kmenového svazu Slovanů zahrnujícího i dnešní území České republiky. Panovníci z dob stěhování národů a starších zde zahrnuti nejsou, jsou uvedeni na stránce Seznam vládců germánských říší.

Sámova říše (623?–658/9)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Sámo Sámo  ??? 659? 623?–659? Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše.

Velkomoravští panovníci (833–907): Mojmírovci[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Mojmír I. Mojmir I.jpg cca 795?
846?
830?–846 První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.
2 Rostislav Rościsław.jpg  ???
870
846–870 Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.
3 Svatopluk I. Świętopełk Wielki.jpg ok. 830
894
870–894 Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále).
4 Mojmír II. Mojhmir2.jpg  ???
907?
894–907? Syn Svatopluka I. Po roce 907 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.

Česká knížata (872–1061): Přemyslovci, krátce též Mojmírovci a Piastovci[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Bořivoj I. Borzywój I.jpg 852/855
888/889?
872?–883? Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec.
2 Strojmír ???
po 885
883?–885? Původ neznámý. Podle Kristiánovy legendy svrhl knížete Bořivoje, jenž uprchl na Moravu.
1 Bořivoj I. Borzywój I.jpg 852/855
888/889?
885?–889? Podruhé na trůně.
3 Svatopluk I. Świętopełk Wielki.jpg ok. 830
894
890–894 Mojmírovec. Po smrti svého chráněnce Bořivoje I. na krátkou dobu opět převzal vládu (nárok na české území byl potvrzen Arnulfem Korutanským v roce 890).
4 Spytihněv I. Spitygniew I.jpg 875
915
894–915 Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy po smrti Svatopluka I. vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku.
5 Vratislav I. Wratysław I.jpg ok. 888
13. únor 921
915–921 Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I.
6 svatý Václav H13vacl.jpg ok. 907
28. září 935
Stará Boleslav
921–935 Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země, v některých seznamech bývá uveden jako kníže Václav I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.
7 Boleslav I. Boleslav-I-Bohemian.jpg ok. 915
972
935–972 Syn Vratislava I., bratr svatého Václava. Boleslav I. je někdy považován za zakladatele české státnosti: ražba mince, hradská soustava, územní expanze – severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko a Červené hrady (Halič) – a centralizace.
8 Boleslav II. Bolesław II Pobożny.jpg ok. 935
7. únor 999
972–999 Syn Boleslava I. Ještě rozšířil území zděděná po svém otci, ale ke sklonku vlády nedokázal zabránit jejich ztrátě ve prospěch Polska. Vyvražděni Slavníkovci, čímž dokončeno sjednocení Čech. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny.
9 Boleslav III. Bolesław III Rudy.jpg  ???
1037
999–1002 Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků.
10 Vladivoj
Přemyslovci erb.svg
POL Przemysł II 1295 COA.svg
???
1003
1002–1003 Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým.
11 Jaromír Jaroměř-Jaromír.jpg ???
4. listopad 1035
1003 Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec
9 Boleslav III. Bolesław III Rudy.jpg ???
1037
1003 Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců; to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil.
12 Boleslav Chrabrý Boleslaus I.jpg 966/967 17. června 1025
1003–1004 Piastovec, polský kníže. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004.
11 Jaromír Jaroměř-Jaromír.jpg  ???
4. listopad 1035
1004–1012 Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci.
13 Oldřich Oldrzych.jpg ???
9. listopadu 1034
1012–1033 Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. V letech 1019/1029 (datace je nejistá) postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla trvalou součástí českého státu.
11 Jaromír Jaroměř-Jaromír.jpg ???
4. listopad 1035
1033–1034 Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem.
13 Oldřich Oldrzych.jpg  ???
9. listopadu 1034
1034 Podruhé na trůně. Na jaře 1034 Konrád II. Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit.
14 Břetislav I. Brzetysław I.jpg 1002/1005 10. leden 1055
Chrudim
1034–1055 Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu – knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie.
15 Spytihněv II. Spitygniew II.jpg 1031 28. ledna 1061
1055–1061 Syn knížete Břetislava. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě.

Český kníže a následně král (1061–1092): Přemyslovci[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
16 Vratislav II. VratislavII.JPG  ???
14. leden 1092
1061–1092 Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem, přičemž mu nedědičný titul propůjčil císař Jindřich IV. Byl také titulárním polským králem v letech 1085–1092.

Česká knížata (1092–1140): Přemyslovci[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
17 Konrád I. Brněnský Konrad I.jpg ok. 1035
6. září 1092
Praha
1092 Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Stihl se pouze pokusit opět spojit pražské a olomoucké biskupství.
18 Břetislav II. Brzetysław II.jpg ok. 1060
22. prosinec 1100
Zbečno
1092–1100 Syn Vratislava II. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce.
19 Bořivoj II. Borzywój II.jpg ok. 1064
2. únor 1124
1100–1107 Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci.
20 Svatopluk Olomoucký Świętopełk Ołomuniecki.jpg  ???
21. září 1109
1107–1109 Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem.
21 Vladislav I. VladislavI.JPG 1070
12. duben 1125
1109–1117 Syn Vratislava II. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a Vladislav se tvrdě vypořádal se svými odpůrci.
19 Bořivoj II. Borzywój II.jpg ok. 1064
2. únor 1124
1117–1120 Podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali.
21 Vladislav I. VladislavI.JPG 1070
12. duben 1125
1120–1125 Podruhé na trůně.
22 Soběslav I. Sobiesław I.jpg ok. 1090?
14. únor 1140
Hostinné
1125–1140 Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126.

Český kníže a následně král (1140–1172): Přemyslovci[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
23 Vladislav II. Wappen Königreich Böhmen.png 1110 18. leden 1174 1140–1172 Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158.

Česká knížata (1172–1198): Přemyslovci[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
24 Bedřich PecetknizeteBedricha.jpg ok. 1142
25. březen 1189
1172–1173 Syn Vladislava II., který mu roku 1172 předal vládu podle principu primogenitury. Dosud ovšem platilo právo seniorátu. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I.
25 Soběslav II. Soběslav II..jpg 1128
29. leden 1180
1173–1178 Syn Soběslava I. Získal podporu císaře Barbarossy, který za knížete určil Soběslavova bratra Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi.
24 Bedřich PecetknizeteBedricha.jpg 1142
25. březen 1189
1178–1189 Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno.
26 Konrád II. Ota PecetKonradaIIOty.jpg 1135
9. září 1191
Neapol
1189–1191 Syn Konráda II. Znojemského. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec, Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského.
27 Václav Přemyslovci erb.svg 1137
1192
1191–1192 Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Čech. Proti němu ale vystoupil biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. V některých seznamech je uváděn jako Václav II.
28 Přemysl Otakar I. Po1 postava.jpg ok. 1155 15. prosinec 1230
Praha
1192–1193 Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku 1192. O rok později ho šlechta na trůně vystřídala Jindřichem Břetislavem.
29 Jindřich Břetislav Jindřich Břetislav.jpg  ???
15. červen 1197
Cheb
1193–1197 Roku 1193 mu císař propůjčil hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem, v rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta.
30 Vladislav Jindřich PecetVladislavaJindricha.jpg ok. 1160
12. srpen 1222
Znojmo
1197 Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra.

Čeští králové (1198–1918)[editovat | editovat zdroj]

Přemyslovci (1198–1306)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
28 Přemysl Otakar I. Po1 postava.jpg ok. 1155 15. prosinec 1230
Praha
1198–1230 Podruhé na trůně, korunován 1203. Přemysl si postupně nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný titul zaručila Zlatá bula sicilská (1212).
31 Václav I. VaclavI.jpg ok. 1205
23. září 1253
1230–1253 Syn Přemysla I., čtvrtý český král. Korunován byl už v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko.
32 Přemysl Otakar II. Ottokar II Premysl.jpg ok. 1233
26. srpen 1278
Suché Kruty
1253–1278 Syn Václava I., pátý český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský. Podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši a politiku papežské kurie.
33 Václav II. VáclavII.jpg 27. září 1271
Praha
21. červen 1305
Praha
1278–1305 Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn.
34 Václav III. Vaclav3.jpg 6. říjen 1289
Praha
4. srpen 1306
Olomouc
1305–1306 Syn Václava II, sedmý český král. V letech 13011304 byl uherským králem jako Ladislav V. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl však zavražděn. Skončilo tak více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách.

Nedynastičtí[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
35 Jindřich Korutanský JindrichKorutansky pecet1303.jpg ok. 1265
2. květen 1335 1306 Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny. Měsíc po jeho volbě za krále se objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli.
36 Rudolf I. Habsburský Habsburger BSB Cod icon 330 fol 15v.jpg 1281
3./4. červenec 1307
Horažďovice
1306–1307 Syn Albrechta I. Dokázal si získat podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu Bavora III. ze Strakonic.
35 Jindřich Korutanský JindrichKorutansky pecet1303.jpg ok. 1265
2. květen 1335 1307–1310 Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII., jehož syn Jan Lucemburský se měl oženit s princeznou Eliškou Přemyslovnou.

Lucemburkové (1310–1437)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
37 Jan Lucemburský Honzik retus.jpg 10. srpen 1296
26. srpen 1346
Crecy
1310–1346 Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu udělil Čechy v léno. Oženil se s Eliškou Přemyslovnou.
38 Karel IV.
(Karel I.)
Karelctvrty.jpg 14. květen 1316
Praha
28. listopad 1378
Praha
1346–1378 Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí.
39 Václav IV. VaclavIV.jpg 26. únor 1361
Norimberk
16. srpen 1419
Nový hrad u Kunratic
1378–1419 Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund.
40 Zikmund Albrecht Dürer 082.jpg 14. únor 1368 9. prosinec 1437
Znojmo
1419–1437 Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Roku 1421 ho český zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života.

Habsburkové a období interregna[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
41 Albrecht II.
Habsburský
Albrecht II. von Habsburg.jpg
10. srpen 1397
28. říjen 1439 1437–1439 Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů.
interregnum
Wappen Königreich Böhmen.png
1440–1453 Po Albrechtově smrti byla koruna nabídnuta Albrechtu III. Bavorskému, který ji odmítl. Vznikly šlechtické spolky – sněmíky, landfrídy. Spolupráci landfrídů zajišťovaly zemské sněmy.
42 Ladislav
Pohrobek
Ladislas the Posthumous 001.jpg
12. únor 1440 23. listopad 1457
Praha
1453–1457 Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Čechách sídlil v letech 14531454 a potom už jen dva měsíce před svou smrtí.

Nedynastičtí[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
43 Jiří z Poděbrad Georg of Podebrady.jpg 6. květen 1420
Poděbrady
22. březen 1471
Praha
1458–1471 Zemským správce z doby Ladislava Pohrobka, po jehož smrti se stal králem. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jagelloncům.
44 Matyáš Korvín Matei Corvin Johannes de Thurocz f137.jpg 23. únor 1443 6. duben 1490 1469–1490 Protikrál. Vládce Uher vojensky usiloval i o český trůn; v průběhu konfrontace se nechal opoziční českou šlechtou zvolit za krále, ačkoliv Jiřímu, který byl jeho tchánem, jen krátce předtím slíbil přátelství.

Jagellonci (1471–1526)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
45 Vladislav Jagellonský
(Vladislav II.)
Vladislaus II of Bohemia and Hungary.jpg 1. březen 1456
Krakov
13. březen 1516
Buda
1471–1516 Syn Kazimíra IV. Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale až do r. 1478 bojovat s Matyášem Korvínem – vládu v zemích Koruny si nakonec rozdělili. Od roku 1490 také král uherský.
46 Ludvík Jagellonský Louis2.jpg 1. červenec 1506 29. srpen 1526
Moháč
1516–1526 Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu.

Habsburkové (1526–1780)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
47 Ferdinand I. The Emperor Ferdinand.jpg 10. březen 1503 25. červenec 1564 1526–1564 Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny Jagellonské. Také římskoněmecký císař a uherský král.
48 Maxmilián II.
(Maxmilián I.)
Nicolas Neufchâtel 002.jpg 31. července 1527 12. října 1576 1564–1576 Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král.
49 Rudolf II. Hans von Aachen 003.jpg 18. července 1552 20. ledna 1612
Praha
1576–1611 Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Jako jediný Habsburk si zvolil za sídelní město Prahu.
50 Matyáš II. Matthias - Holy Roman Emperor (Hans von Aachen, 1625).jpg 24. únor 1557 20. březen 1619 1611–1619 Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Ještě za života bratra Rudolfa začal přebírat jeho moc.
51 Ferdinand II. Kaiser Ferdinand II. 1614.jpg 9. července 1578 15. února 1637 1619–1637, resp. 1619 a 1621–1637 Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem. Potlačil české stavovovské povstání.
52 Fridrich Falcký Friedrich V. von der Pfalz.jpg 26. srpna 1596 29. listopadu 1632 1619–1621 Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě.
53 Ferdinand III. Frans Luycx 002.jpg 13. července 1608 2. dubna 1657 1637–1657 Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky.
54 Leopold I. Kaiser-Leopold1.jpg 9. červenec 1640 5. květen 1705 1657–1705 Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král.
55 Josef I. Joseph I, Holy Roman Emperor.jpg 26. červenec 1678 17. duben 1711 1705–1711 Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl.
56 Karel VI.
(Karel II.)
Charles VI.jpg 1. října 1685 20. října 1740 1711–1740 Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii.
57 Marie Terezie Maria Theresia11.jpg 13. května 1717 29. listopadu 1780 1740–1780 Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou.
58 Karel Albrecht Bavorský Portrait of Charles VII, Holy Roman Emperor (by George Desmarées).jpg 6. srpen 1697 20. leden 1745 1741–1743 Protikrál, římský císař. Po smrti Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci, 9. prosince 1741 se nechal provolat českými stavy králem jako Karel III.

Habsbursko-lotrinská dynastie (1780–1918)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
59 Josef II. Georg Decker 001.jpg 13. březen 1741 20. únor 1790 1780–1790 Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor.
60 Leopold II. Leopold II.jpg 5. květen 1747 1. březen 1792 1790–1792 Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat.
61 František I. Rakouský Axmann-Kupferstich.jpg 12. únor 1768 2. březen 1835 1792–1835 Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do 1806), poté rakouský císař (od 1804).
62 Ferdinand I. Dobrotivý (Ferdinand V.) Francesco Hayez 047.jpg 19. duben 1793 29. červen 1875
Praha
1835–1848 Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I.

Poslední korunovaný český král.

63 František Josef I. Franz-Joseph-Österreich-1885.jpg 18. srpen 1830 21. listopad 1916 1848–1916 Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, králem českým se ale korunovat nedal (ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii).
64 Karel I.
(Karel III.)
JCKV Karel I.JPG 17. srpen 1887 1. duben 1922 1916–1918 Rakousko-uherský císař jako Karel I., král český Karel III.(králem českým se korunovat nedal), král uherský jako Karel IV. Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci.

Časová posloupnost českých knížat a králů[editovat | editovat zdroj]


Prezidenti Československa (1918–1948)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí V úřadu Poznámky
65 Tomáš Garrigue Masaryk Tomáš G Masaryk1918.jpg 7. březen 1850
Hodonín
14. září 1937
Lány
1918–1935 První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát.
66 Edvard Beneš Edvard Beneš.jpg 28. květen 1884
Kožlany
3. září 1948
Sezimovo Ústí
1935–1948, resp. 1935–8 a 1945–8 (1939–45
v exilu)
Po Mnichovské dohodě abdikoval, v době války vedl exilovou vládu.

Prezident Česko-Slovenska; poté státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1938–1945)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí V úřadu Poznámky
67 Emil Hácha Hácha.jpg 12. červenec 1872
Trhové Sviny
27. červen 1945
Praha
1938–1945 Prezidentem druhé republiky (19381939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945).

Prezidenti Československa (1948–1992)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí V úřadu Poznámky
68 Klement Gottwald Bundesarchiv Bild 183-R90009, Budapest, II. Weltfestspiele, Festumzug, tschechische Delegation (cropped KG).jpg 23. listopad 1896
Dědice u Vyškova
14. březen 1953
Praha
1948–1953 Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem.
69 Antonín Zápotocký Antonín Zápotocký.JPG 19. prosinec 1884
Zákolany
13. listopad 1957
Praha
1953–1957 Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy.
70 Antonín Novotný Antonin Novotny v New Yorku - 1960 A.jpg 10. prosinec 1904
Praha–Letňany
28. leden 1975
Praha
1957–1968 V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech.
71 Ludvík Svoboda Ludvík Svoboda (Author - Stanislav Tereba).JPG 25. listopad 1895
Hroznatín
20. září 1979
Praha
1968–1975 Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních normalizátorů.
72 Gustáv Husák Husak.jpg 10. leden 1913
Dúbravka
18. listopad 1991
Bratislava
1975–1989 Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“. V roce 1969 se dostal do čela KSČ.
73 Václav Havel Václav Havel cut out.jpg 5. říjen 1936
Praha
18. prosinec 2011
Hrádeček
1989–1992 Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce.

Prezidenti České republiky (od 1993)[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Portrét Narození Úmrtí V úřadu Poznámky
73 Václav Havel Vaclav Havel IMF.jpg 5. říjen 1936
Praha
18. prosinec 2011
Hrádeček
1993–2003 Poslední československý prezident a první český prezident.
74 Václav Klaus Vaclav Klaus headshot.jpg 19. červen 1941
Praha
2003–2013 Federální ministr financí, premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let.
75 Miloš Zeman Miloš Zeman 2012-12-03 cropped.jpg 28. září 1944
Kolín
2013– Premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let, historicky první přímo zvolený prezident.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]