Sezimovo Ústí
| Sezimovo Ústí | |
|---|---|
Sezimovo Ústí, celkový pohled |
|
|
|
|
| status: | město |
| LAU 2 (obec): | CZ0317 553069 |
| kraj (NUTS 3): | Jihočeský (CZ031) |
| okres (LAU 1): | Tábor (CZ0317) |
| obec s rozšířenou působností: | Tábor |
| pověřená obec: | Sezimovo Ústí |
| historická země: | Čechy |
| katastrální území: | Sezimovo Ústí |
| katastrální výměra: | 8,46 km² |
| počet obyvatel: | 7 275 (2016)[1] (e) |
| zeměpisné souřadnice: | 49°23′7″ s. š., 14°41′5″ v. d. |
| nadmořská výška: | 399 m n. m. |
| PSČ: | 391 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 8 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Sezimovo Ústí Dr. Beneše 21 391 01 Sezimovo Ústí |
| starosta / starostka: | Mgr. Ing. Martin Doležal |
| Oficiální web: www E-mail: info@sezimovo-usti.cz |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce | |
Sezimovo Ústí (německy Alttabor) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, 4 km jižně od Tábora na soutoku Kozského potoka a Lužnice. V roce 2014 zde žilo přes 7 tisíc obyvatel.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Středověké město[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší písemný údaj o Sezimově Ústí je souhlas generální kapituly dominikánského řádu se zasvěcením kostela konventu zakladateli řehole sv. Dominikovi z roku 1250. A protože se žebravé řády usazovaly jen ve slibně se rozvíjejících městech, muselo být město Ústí založeno před polovinou 13. století, patrně pány z Hradce. Další zmínka o městě Auczt, tedy prostém Ústí, je v závěti Voka I. z Rožmberka z roku 1262, ve které pamatuje na vrácení dluhu ústeckým dominikánům. Nová řeholní komunita tedy zřejmě byla dobře zabezpečena, neboť navzdory svému závazku chudoby si mohla dovolit poskytnout půjčku. Město bylo rozšířeno v roce 1277, kdy bylo vypáleno nedaleké Hradiště (pozdější Tábor), jehož obyvatelé Ústí přijalo. Teprve v listině Karla IV. z roku 1345 ve věci nalezišť stříbra se poprvé objevuje upřesňující dodatek („Ústí nad řekou Lužnicí“) a konečně o čtyři desítky let později rodáci označovali již své město jako „Sezimovo Ústí“ v souvislosti se Sezimou, pátým, nevlastním synem Vítka z Prčice, z mocného šlechtického rodu Vítkovců.
V dubnu až červenci 1414 ve městě krátce bydlel Jan Hus, který sem přišel na pozvání Anny z Mochova, vdovy po Janovi z Ústí. Získal zde mnoho stoupenců, ti však byli v roce 1419 z města vyhnáni. Uchýlili se do okolních lesů a vsí, až 21. února 1420 na město zaútočili, dobyli je a obsadili. 30. března 1420 se ovšem rozhodli staré město raději vypálit a odejít do nově založené husitské obce jménem Tábor.[2] Rozvaliny města se od 17. století zvaly Starý Tábor, začátkem 19. století je doložen jen mlýn se dvorem.
Obnovené město[editovat | editovat zdroj]
Nové město bylo navrženo v roce 1827, pravidelně vyměřené v empírovém duchu. V roce 1920 se pak město vrátilo k historickému názvu Sezimovo Ústí.
Na jihovýchod od staršího Sezimova Ústí 1 (Paďousy) vzniklo od roku 1939 zásluhou podnikatelských aktivit Jana Antonína Bati Sezimovo Ústí 2 (Baťov nebo nově také Kovák). Tento podnikatel si v blízkosti města v důsledku začátku druhé světové války vybral obecní pozemky pro stavbu závodu (původně plánoval umístit nový závod na Slovensku). Pro své dělníky zde vybudoval takřka nové město. V roce 1939 započala výstavba závodu MAS (Moravské akciové strojírny), nyní Kovosvitu MAS, a.s., v jehož sousedství současně vyrostlo moderní sídliště pro zaměstnance, charakterem velmi podobné zástavbě ve Zlíně - tzv. Baťovské domky. U závodu byla také založena v roce 1939 soukromá Baťova škola práce (dnes Vyšší odborná škola, Střední škola, Centrum odborné přípravy) vychovávající nové pracovníky pro budovaný závod.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 946 | 1035 | 1041 | 1170 | 1214 | 1192 | 1077 | 3990 | 5849 | 8022 | 8885 | 7520 | 7495 | 7254 |
| Počet domů | 119 | 123 | 130 | 134 | 172 | 180 | 200 | 472 | 546 | 700 | 1093 | 983 | 999 | 1296 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Tábor#Sezimovo Ústí.
- Benešova vila – letní vila prezidenta Edvarda Beneše, který je zde také s manželkou Hanou pohřben
- busta Josefa Švehly na budově školy
- kostel Povýšení svatého Kříže – pozdně empírový z let 1835-1838
- Kozí Hrádek – zřícenina hradu, místo pobytu Jana Husa, národní kulturní památka
- Luční – přírodní památka
- Paďousy – přezdívka historické části města
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Hus (1371 - 1415), středověký český teolog, kazatel a náboženský reformátor
- Chval Řepický z Machovic (14. století/15. století), husitský hejtman
- Edvard Beneš (1884 - 1948), československý politik a prezident
- Václav Kaplický (1895 - 1982), prozaik a publicista
- František Němec (* 1943), herec
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
- ↑ KRAJÍC, R. Jan Hus na jihu Čech v letech 1413-1414. In VYBÍRAL, Z. Jan Hus 1415-2015. Tábor : Husitské muzeum v Táboře, 2015. S. 23-31.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2015-07-08]. S. 266, 267, záznam 76. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sezimovo Ústí ve Wikimedia Commons- http://www.hvezdarna-fp.cz/ Hvězdárna Františka Pešty
- http://knihovnasezimovousti.webnode.cz/ Městská knihovna
- Videodokument a průvodce městem
