Radkov (okres Tábor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Radkov
Domy v obci
Domy v obci
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0317 552941
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Tábor
Okres (LAU 1) Tábor (CZ0317)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 165 (2020)[1]
Rozloha 5,38 km²
Katastrální území Radkov u Tábora
Nadmořská výška 519 m n. m.
PSČ 391 31
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Radkov 34
39131 Dražice
obec.radkov@volny.cz
Starosta Tomáš Bálek
Oficiální web: www.radkov.eu
Radkov
Radkov
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Radkov (německy Radkow) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 165[1] obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1419. Obec patřila v té době přímo pod pravomoc krále Václava IV. při universitě pražské (kollej krále Václava). Poddaní neměli žádnou panskou vrchnost a platili do roku 1620 daně přímo králi. Ve třicetileté válce trpěl Radkov (v tehdejší transkripci Radkow) zvůlí švédských žoldnéřů, kteří tam měli na linii Veselka - Radkov - Balkova Lhota vojenský tábor, neustále ostřelovaný císařským dělostřelectvem z tzv. „Marradova vrchu“ u Tábora. Psaní datované 18. května 1621: „Když Tábor od vojska císařského byl obležen, prosili Radkovští mistrů, aby jim dali přímluvné psaní ku generálu Marradasovi, by jim alespoň stavení nebyla popálena, když o všechno jiné od vojáků švédských již jsou oloupeni.

Roku 1682 získává obec rytíř Jiří Sádlo z Vrážného, který tam má ovšem statek patrně již od roku 1670. Jeho dcera Alžběta žije v té době s Alexandrem hrabětem Buquoyem na nedaleké tvrzi v Liderovicích a v vrací se zpět do Radkova až v roce 1676.

Roku 1859 získala obec jako první v tomto regionu svojí budovu obecné školy, do které docházejí děti, mimo Radkova, i z Paseky, Balkovy Lhoty a Liderovic.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Venkovská usedlost č. p. 17

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cikhart, Roman: „Radkov. Nástin historický“, Tábor 1910.
  • Cingroš, Marián JUDr.: „Adolf Bervida z Radkova u Tábora - levoboček Ferdinanda hraběte Buquoye?“ (příspěvek v knížce Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005).
  • Pejskar, Jožka: „Poslední pocta“ (heslo: Bervida, Jan Ing.), Maryland, USA 1989.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]