Radkov (okres Tábor)
| Radkov | |
|---|---|
_(08).jpg) Domy v obci | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0317 552941 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Tábor |
| Okres (LAU 1) | Tábor (CZ0317) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′57″ s. š., 14°36′40″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 167 (2022)[1] |
| Rozloha | 5,39 km² |
| Katastrální území | Radkov u Tábora |
| Nadmořská výška | 519 m n. m. |
| PSČ | 391 31 |
| Počet domů | 97 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Radkov 34 391 31 Dražice obec.radkov@volny.cz |
| Starosta | Tomáš Bálek |
| Oficiální web: www | |
  Radkov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 552941 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Radkov (německy Radkow) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 167[1] obyvatel.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Radkov
- Paseka
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1419. Obec patřila v té době přímo pod pravomoc krále Václava IV. při universitě pražské (kollej krále Václava). Poddaní neměli žádnou panskou vrchnost a platili do roku 1620 daně přímo králi. Ve třicetileté válce trpěl Radkov (v tehdejší transkripci Radkow) zvůlí švédských žoldnéřů, kteří tam měli na linii Veselka – Radkov – Balkova Lhota vojenský tábor, neustále ostřelovaný císařským dělostřelectvem z tzv. „Marradova vrchu“ u Tábora. Psaní datované 18. května 1621: „Když Tábor od vojska císařského byl obležen, prosili Radkovští mistrů, aby jim dali přímluvné psaní ku generálu Marradasovi, by jim alespoň stavení nebyla popálena, když o všechno jiné od vojáků švédských již jsou oloupeni.“
Roku 1682 získává obec rytíř Jiří Sádlo z Vrážného, který tam má ovšem statek patrně již od roku 1670. Jeho dcera Alžběta žije v té době s Alexandrem hrabětem Buquoyem na nedaleké tvrzi v Liderovicích a v vrací se zpět do Radkova až v roce 1676.
Roku 1859 získala obec jako první v tomto regionu svojí budovu obecné školy, do které docházejí děti, mimo Radkova, i z Paseky, Balkovy Lhoty a Liderovic.
Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Josef Bukvaj (1867–1926), soudní rada a poslanec říšského sněmu
- Jan Bervida (1893–1962), letecký odborník
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Venkovská usedlost č. p. 17
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kaple
-
Dům v obci
-
Pomník padlým v I. světové válce
_(01).jpg)
_(02).jpg)
_(05).jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Cikhart, Roman: „Radkov. Nástin historický“, Tábor 1910.
- Cingroš, Marián JUDr.: „Adolf Bervida z Radkova u Tábora – levoboček Ferdinanda hraběte Buquoye?“ (příspěvek v knížce Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005).
- Pejskar, Jožka: „Poslední pocta“ (heslo: Bervida, Jan Ing.), Maryland, USA 1989.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radkov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Radkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Radkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
