Rataje (okres Tábor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rataje
Kaplička v obci
Kaplička v obci
Znak obce RatajeVlajka obce Rataje
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0317 552976
Pověřená obecBechyně
Obec s rozšířenou působnostíTábor
Okres (LAU 1)Tábor (CZ0317)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel199 (2022)[1]
Rozloha10,76 km²
Katastrální územíRataje u Bechyně
Nadmořská výška405 m n. m.
PSČ391 65
Počet domů98 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRataje 86
39165 Bechyně
posta@ratajeobec.cz
StarostaRoman Šafránek
Oficiální web: ratajeobec.cz
Rataje
Rataje
Další údaje
Kód obce552976
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Rataje (německy Rattai) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 199[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Ratajích pochází z roku 1352.[3] Vesnice byla roku 1360 rozdělena mezi tři majitele. Jedním byl Petr Stolice z Rataj se synem Janem, druhým Purkart z Rataj a třetím Ješek Svenkla z Vršovic. Kterému z nich patřila zdejší tvrz však není jasné. K Purkartovu statku ve vsi patřil poplužní dvůr, dvě krčmy a dva podsedci. Roku 1368 část vsi vlastnil Jan z Podolí, jehož synové Onš a Beneš z Podolí získali Purkartův díl. Jinou část vsi v té době vlastnil Jan Stolička z Rataj, syn Petra Stolice. Jan zemřel před rokem 1395 a jeho syn Ješek Stolička ratajskému kostelu věnoval roční plat ve výši jedné a půl kopy grošů. Před rokem 1415 byla vesnice rozdělena na dva díly, z nichž jeden patřil k Dobronicím a druhý k Podolí, takže ratajská tvrz nejspíše v té době zanikla.[4]

V 16. století jeden díl vesnice patřil k bernartickému panství, druhá část patřila k majetku Hozlauerů na hradu Dobronice. V roce 1594 koupil i první díl Kryštof Hozlauer. Po bitvě na Bílé Hoře byla vesnice zkonfiskována a prodána Šternberkům. Nadále sdílela osudy nedaleké Bechyně. V 17. století je evidováno sedm osazených usedlostí a třináct pustých.[5]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Nejsvětější Trojice se nachází na vyvýšeném návrší v obci. Barokní přestavbou prošel kostel v 18. století. V ohradní zdi hřbitova jsou dvě branky se štítovými nástavci a výklenková kaple.[6]
  • U kostela se nachází klasicistní budova fary čp. 18.[6]
  • Na severovýchodním okraji se dochovaly terénní pozůstatky ratajské tvrze ze čtrnáctého století.[7]
  • Pod kostelem se nachází dům čp. 46 s letopočtem 1893.
  • Pod návrším u kostela se nalézá vysoký kamenný pomník padlým v první světové válce.
  • U hasičské zbrojnice v dolní části obce se nachází kříž v ohrádce.
  • Před usedlostí čp. 45 se nachází litinový kříž na nízkém kamenném podstavci. Kříž je zdobený u paty obdélnou deskou s motivem andělíčka a božího oka. Nad motivem božího oka je další vyobrazení anděla a nad ním v kulatém štítku je tento nápis: Bůh s Tebou.
  • Za mostem přes říčku Smutnou, u bývalého mlýna čp. 42 se nachází novodobá výklenková kaple. Nad vchodem je uvedená datace 2009.
  • Další výklenková kaple se nalézá na zahradě u domu čp. 87.[6]
  • Poblíž kaple se přes silnici nachází dům čp. 68 datovaný 1862.
  • Ve vsi se nachází řada zděných lidových staveb. Usedlosti mají vesměs klenutou bránu, některé křídlové štíty a pochází z druhé poloviny 19. století a z počátku 20. století. V horní polovině návsi se nachází usedlost čp. 7, 8 (s datací 1862), čp. 9 (okolo roku 1850), čp. 10, 11, 12, 13. Usedlost čp. 20 s neobvyklým štítem, která se nachází naproti kostelu, je z 19. století. Z hospodářských staveb z druhé poloviny 19. století je charakteristická stodola s cihlovými vyzdívkami větracích otvorů u usedlosti čp. 1.[6]
  • Sopečný mohylník, archeologické naleziště směrem jihovýchodně z vesnice

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Rataje – tvrz, s. 164. 
  4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Rataje tvrz, s. 55. 
  5. PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl II. Jižní Čechy. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 389. Dále jen Pešta (2004). 
  6. a b c d Pešta (2004), s. 390.
  7. BENEŠ, Jiří; JOHN, Jan. Olověné předměty z předpolí tvrziště v Ratajích (okr. Tábor). In: Archeologické výzkumy v Jižních Čechách 34. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2021. ISSN 0231-8237. S. 362.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]