Jistebnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jistebnice
Jistebnice z letadla

Jistebnice z letadla

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0317 552534
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Tábor (CZ0317)
obec s rozšířenou působností: Tábor
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 57,94 km²
počet obyvatel: 2012 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 578 m n. m.
PSČ: 391 31 až 391 33
zákl. sídelní jednotky: 30
části obce: 27
katastrální území: 13
adresa městského úřadu: Náměstí 1
39133 Jistebnice
starosta / starostka: Mašek Vladimír, Mgr.
Oficiální web: http://www.jistebnice.cz
E-mail: obec@jistebnice.cz

Jistebnice
Red pog.png
Jistebnice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Jistebnice (německy Jistebnitz) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije zde přes dva tisíce obyvatel. Počtem obyvatel se jedná o nejmenší město okresu Tábor.

Z historie[editovat | editovat zdroj]

Zámeček-„Vlašský dvůr“ na jistebnickém náměstí

První zmínku o původně trhové vsi Jistebnici nacházíme v historických pramenech z roku 1262, kdy patřila Rožmberkům (jméno obce „Stybnitz“ – zmínka je v závěti Voka I. z Rožmberka). Ti zde postavili tvrz, kde sídlil purkrabí, ale již před rokem 1412 (smrt Jindřicha III. z Rožmberka) už v Jistebnici purkrabí nebyl, jen úředník podřízený purkrabí příběnickému. Pozůstatky tvrze – dvě půlkruhové bašty na východní straně jsou zřetelné dodnes.

V roce 1459 koupil Jistebnici rytíř Kozský z Kozího s jinými vladyky; po smrti ( 1523) Mikuláše Kozského zdědil panství Kuneš Bohdanecký z Hodkova a Volf Hanzl z Nové Vsi, v roce 1537 prodali dědici tvrz, dvůr Jistebnice a poddanské vsi městu Táboru; po jeho desetileté vládě, když byl v roce 1547 majetek Tábora konfiskován, český král Ferdinand I. Habsburský prodal 23. března 1549 Jistebnici a 22 poddaných vsí Albrechtovi z Gutštejna na Žirovnici – a ten brzy (27. srpna téhož roku) vše prodal Ladislavu z Lobkovic na Chlumci). Lobkovicové pak drželi majetek plných 280 let, do roku 1829, kdy jej prodali Janu Nádherném (1766-1860) z Borotína, po něm držel panství Otmar Nádherný.

Ke dni 17. října 2011 byl obci navrácen status města. [2]

Trhy[editovat | editovat zdroj]

  • Mikuláš z Kozího získal od krále Vladislava II. Jagellonského – výnos z 16. března 1511 - výroční trh „Bartolomějský“ (Bartoloměj – (jmeniny 24.srpna)
  • V červenci 1582 povolil, na žádost Ladislava z Lobkovic, císař Rudolf II. konání výročního trhu na den svaté Maří Magdalény - (jmeniny 22. července)
  • Král Leopold I. na žádost Václava z Lobkovic povolil 17. října 1657 konání ročních jarmarků na sv. Matěje.

Rodáci a osobnosti[editovat | editovat zdroj]

deska Petru Hromádkovi, jistebnické náměstí čp.82
  • Pavel Jistebnický Spongopeus (okolo 15501619), český hudební skladatel
  • Petr Hromádka, husitský kněz, zakladatel Tábora
  • André Simon, novinář;
  • Rudolf Kukač (1889-1957), profesor statiky pozemních staveb a rektor ČVUT.
  • v Zámečku Pamětní síň rodáka Richarda Laudy, malíře a grafika
  • JUDr. Leopold Katz, velký mecenáš umění a nálezce Jistebnického kancionálu, zpěvníku s prvním záznamem chorálu Kdož sú boží bojovníci, který nalezl na místní faře roku 1872. Dnes je kancionál uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze.
  • V Makově se narodil Jan Vítězslav Dušek (1891-1966), jeden z nejvýznamnějších jihočeských sochařů třicátých let 20. století (žák francouzského sochaře Bourdella), Dušek je autor mnoha soch, pomníků, pamětních desek nejen na jihu Čech.
  • Na jistebnickém hřbitově je pohřben Alfons Ferdinand Šťastný (1831-1913) – známý „padařovský prorok“ - svérázný myslitel a agrární politik. V nedalekém Padařově je jeho památník.
  • Jan Víšek - architekt

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jistebnici.
  • Tvrz - na jihovýchodním okraji města. Pozůstatky tvrze – dvě půlválcové bašty na východní straně jsou zřetelné dodnes; (třetí byla jen zčásti zachovaná na konci dvora), v přízemí má klenuté prostory; v roce 1638 byla zčásti zbořena a zachovaly se jen zdi, koncem 17. století byla obnovena, mezi nárožní bašty vestavěno jednopatrové křídlo,také sýpka a stáje. V areálu býval byt ředitele velkostatku, kanceláře a archív panství. Do roku 1924 tu byl také místní pivovar. Od padesátých let 20.  století byl v areálu provoz místní „továrny“ (kovovýroba) a sklady a dále byty.
  • Zámek - stojí na jižním okraji města, byl vybudován v 19. století rodem Nádherných z Borotína ve stylu anglické gotiky a obklopený rozsáhlým anglickým parkem. Později zámek vlastnil Robert Scholle. Od poloviny 20.století byl celý zámek a park dlouhá desetiletí užíván čs.armádou, po roce 1990 byl objekt (a pozemky) vrácen v restituci synovi Petru Schollemu.
  • Zámeček - Vlašský dům - na náměstí, (pochází zřejmě ze 16. století), první zmínky uvádějí, že po roce 1545 byl vlastníkem Martin Vančata z Vratkova; pak Zikmund Karpíšek; od roku 1573 Diviš Doudlebský; v roce 1576 Jiřík Šejnoha. V letech 1587-1590 budovu vlastnili bratři Michal a Jan.Marie ze Sonethu (italská rodina - asi tedy Vlaši), v roce 1590 „Vlašský dvůr“ koupila Anna Smolíková a přenechala jej vrchnosti. Další bližší údaje nejsou k dispozici, později Zámeček sloužíval k přechodnému ubytování Jana i Otmara Nádherných.
  • Kostel Archanděla Michaela - na náměstí stojí původně gotický kostel Archanděla Michaela ze 14. století, postavený Rožmberky na místě starší románské stavby. Varhany v kostele postavil roku 1636 Pavel Rosol, po poškození (asi Švédy) byly opraveny roku 1656. Nové varhany od firmy Škopek z Tábora jsou v kostele od roku 1901. Na věži je zavěšen zvon z roku 1515 vyrobený pražským zvonařem Bartolomějem.
  • Kaple sv. Magdalény - stojí na návrší Vyšehrad nad městem. Ke kostelíku - kapli svaté Máří Magdaleny vedla Křížová cesta, dochovalo se 13 kamenných křížů. Původní kapli z roku 1347 nechal vystavět Petr I. z Rožmberka, současnou kapli vystavěl r. 1861 šlechtic Ludvík Karel Nádherný.
  • Židovský hřbitov
  • Kašna svatého Jana Nepomuckého na náměstí
  • Most se sochou svatého Jana Nepomuckého
  • Pomník padlým vojínům - na náměstí; dílo sochaře J.V.Duška, základní kámen položen v roce 1925, slavnostně odhalen byl 27.června 1926

Příroda, pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Pomníček zakladateli sadů v Jistebnici Adolfu Katzovi, postavil roku 1915 místní Okrašlovací spolek

Nad obcí je několik vrchů, např.

  • jihovýchod - Svatá Anna – 642 m n. m.
  • jihozápad - Svatá Magdaléna (Vyšehrad) - 636 m n. m.
  • severovýchod - Stará Hora - 629 m n. m.

Severně od Jistebnice se rozkládá Přírodní park Jistebnická vrchovina, jehož součástí je i Javorová skála, nejvyšší bod Táborska - 722,6 m n. m. Jistebnicí protéká potok s biblickým názvem Cedron, vtéká do říčky Smutné a s ní pokračuje až do Lužnice u Bechyně.

  • Rozsáhlé Městské sady u krásných rybníků zbudoval v místech Staré Hory z pastvin a holých strání jistebnický vlastenec a poštmistr, předseda Okrašlovacího spolku Adolf Katz.
  • Ve Vlásenici se nachází památný strom - Holubova lípa („lípa velkolistá“); vysoká 26 m, obvod kmene 860 cm, stáří odhadováno na 450-600 let. Údajně byla vysazena r. 1416 na památku upálení Jana Husa, nebo prý pod ní sám Hus kázal při svém pobytu na jihu Čech.

V okolí Jistebnice jsou četné rybníky

  • 19. července 1536 bylo městu Jistebnice vydáno Kunešem Bohdaneckým povolení ke stavbě obecního rybníka;
  • na sever od města je to: Chadímek, Obecní, Nový, Velká Kaplice , Černolesní, Brtenský, Chlumský, Nehonínský;
  • na východ a severovýchod pak Horní a Dolní Chomout, Šlejborec, Třtinovitý, Stržený, Tisovák, Přehořovka, Křivošínský.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Historický vývoj počtu obyvatel města má sestupný charakter. První sčítání lidu v českých zemích proběhlo v roce 1869. V té době se počet obyvatel blížil hranici pěti tisícům, kterou jen o málo nepřekonal v následujícím sčítacím období v roce 1880. Od té doby se začal počet obyvatel postupně snižovat. Největší úbytek je zaznamenán mezi roky 1930 a 1950, kdy město přišlo bezmála o 900 obyvatel. To bylo zapříčiněno okolnostmi 2. světové války, a také vynecháním jednoho sčítacího období v roce 1940. Do konce 20. století obyvatelstva stále ubývalo, ovšem zdá se, že v posledních 15 letech se jeho počet stabilizoval na hodnotě kolem dvou tisíc.

Vývoj počtu obyvatel města Jistebnice [3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet

obyv.

Absolutní 4961 4996 4673 4487 4235 4105 3672 2790 2850 2598 2444 2193 2046 1987
Relativní (%) 100 101 94 90 85 83 74 56 57 52 49 44 41 40
Vývoj počtu obyvatel města Jistebnice bez místních částí
Rok 1860 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet

obyv.

Absolutní 1783 1700 1623 1520 1443 1348 1157 955 1057 965 971 968 960 959
Relativní (%) 100 95 91 85 81 76 65 54 59 54 54 54 54 54

K 31. 12. 2013 žilo v Jistebnici celkem 2012 obyvatel (z toho 998 žen). V místních částech (osadách) žije přibližně 52 % z celkového počtu obyvatel města.

Demografické charakteristiky[editovat | editovat zdroj]

- k 31. 12. 2013

  • Index stáří*: 172
  • Index závislosti I**: 25
  • Index závislosti II***: 44
  • Index ekonomického zatížení****: 69

*vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let

**vyjadřuje počet dětí ve věku 0-14 let na 100 osob ve věku 15-59 let

***udává počet osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 15-59 let

****znázorňuje počet dětí ve věku 0-14 let a počet obyvatel ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 15-59 let

Struktura obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30. Dostupné online.  
  2. Rozhodnutí č. 23 předsedkyně Poslanecké sněmovny
  3. [statistický úřad]. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2005-1-1. S. 260, 261. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Roman Cikhart: Minulost města Jistebnice (vyd. 1925)
  • Táborsko, srdce jižních Čech (vyd. v Táboře, 1948)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jistebnice ve Wikimedia Commons
  • Fotoreportáž z odhalení pomníku-archiv Šechtl a Voseček: [1]
  • Cimbura [2] - historie a současnost města Jistebnice
  • Ochotnický soubor FORBÍNA [3] - jeden z nejstarších divadelních spolků na Táborsku
Město Jistebnice

Alenina LhotaBožejoviceCunkovDrahněticeHodkovHůrkaChlumJavoříJezvinyJistebniceKřivošínMakovNehonínOrlovOstrýOunuzPadařovPlechovPodolPohoříSmrkovStružinecSvořížTřemešnáVláseniceZbelítovZvěstonín