Přeskočit na obsah

Veselí nad Lužnicí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Veselí nad Lužnicí
Náměstí T. G. Masaryka
Náměstí T. G. Masaryka
Znak města Veselí nad LužnicíVlajka města Veselí nad Lužnicí
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecVeselí nad Lužnicí
Obec s rozšířenou působnostíSoběslav
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°11′4″ s. š., 14°41′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 515 (2025)[1]
Rozloha29,57 km²[2]
Nadmořská výška407 m n. m.
PSČ391 81
Počet domů1 466 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí T. G. Masaryka 26
391 81 Veselí nad Lužnicí
mesto@veseli.cz
StarostaVít Rada
Oficiální webwww.veseli.cz
Veselí nad Lužnicí
Veselí nad Lužnicí
Další údaje
Kód obce553271
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veselí nad Lužnicí (německy Wesseli an der Lainsitz, Frohenbruck an der Lainsitz) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Leží 29 kilometrů severovýchodně od Českých Budějovic na soutoku Lužnice a Nežárky a na okraji chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Žije v něm přibližně 6 500[1] obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Spojení Veselí s Mezimostím

[editovat | editovat zdroj]

Současné město vzniklo spojením měst Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou. Snahy o spojení obou měst se objevovaly už dříve, ale patrioti z obou měst se spojení bránili. Až protektorátní ministr vnitra nařídil sloučení ke dni 1. ledna 1943 pod názvem Frohenbruck, česky Veselí nad Lužnicí.

Veselí nad Lužnicí I

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Veselí nad Lužnicí I.

První zmínky o Veselí pocházejí z roku 1259, povýšeno na město bylo v roce 1362, Již neexistujíící Horusický mlýn, někdy uváděný též jako Podhrázský mlýn nebo Oslovský mlýn, či Veselský mlýn byl poprvé písemně zmíněn v roce 1440, kdy byl vypleněn husity. Začátkem 16. století byla v souvislosti s budováním Horusického rybníka zlikvidována ves Oslov.[pozn. 1]

Páni z Veselí

[editovat | editovat zdroj]

Budování města zvaného Na Talíři, posléze Veselí, předcházela tvrz Na Talíři patřící pánům z Veselí. Šlo prokazatelně o příslušníky střední šlechty, ale z hlediska vojenské síly podléhající rodu Rožmberků, takže ačkoli ještě v průběhu 12. století byli zcela samostatným rodem, již v polovině 13. století Rožmberkové převzali vládu i nad tvrzí Na Talíři, kde po čtyři až pět generací tato stará česká šlechta původně vládla. Páni z Veselí pak koncem 13. století opustili celou obec a přesídlili do Českého Krumlova, kde již žili převážně měšťanským způsobem života (určité snahy o návrat do rodiště předků se objevily ještě v 15. století). Převážná část rodu Veselých pak o sto let později opustila i Český Krumlov a přesídlila na Vysočinu, kde se živili stavitelstvím, a byla následně poznamenána vysokými ztrátami mužských příslušníků v bojích první světové války.

Odchodem rodu z Veselí do Českého Krumlova postupně zmizelo i pojmenování „Na Talíři“ a původní erbovní znak pánů z Veselí (mimo jiné se stříbrným lvem v rudém poli a zlatými doplňky) se stal znakem města Veselí Nad Lužnicí. Genealogickou souvislost s prvními pány z tvrze na Talíři přiznával Jaroslav Heyrovský (jeho matka se za svobodna jmenovala Anna Veselá).

Veselí nad Lužnicí II (dříve Mezimostí nad Nežárkou)

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Veselí nad Lužnicí II.

Mezimostí je poprvé zmiňováno ve 14. století, městečkem bylo od roku 1494 a městem od roku 1908. Na nádraží Veselí–Mezimostí vystoupil ze salonního vozu zvláštního vlaku v sobotu 21. prosince 1918 krátce po 10. hodině prezident T. G. Masaryk a byl přivítán zástupy občanů i představiteli města a třeboňského politického okresu při svém triumfálním návratu do osvobozené vlasti. Osobní přivítání pana prezidenta provedl starosta Veselí Alois Kolín a probošt dr. Jan Vacek. Prezident republiky poděkoval za vřelé přivítání a se slovy „Sbohem a do práce“ nastoupil do zvláštního vlaku, který se v 10:45 vydal na další cestu k Táboru.[4]

Mezimostští se po válce pokoušeli osamostatnit, ale neuspěli.[5] Dnes jméno Mezimostí není obsaženo v žádných zdejších oficiálních místních názvech a jeho území je označováno jako místní část Veselí nad Lužnicí II.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Veselí nad Lužnicí stojí v Třeboňské pánvi na soutoku Lužnice a Nežárky. Do katastrálního území zasahují části přírodních památek Lužnice a Ve Farářském.

Jihozápadně od Horusic leží Horusický rybník, na jehož břehu se nachází přírodní rezervace Horusická blata a národní přírodní památka Ruda.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 776 2 835 3 088 3 623 4 108 4 291 4 588 4 302 4 985 4 847 6 237 6 450 6 641 6 386 6 211
Počet domů 377 402 414 441 500 562 824 1 017 1 031 1 073 1 075 1 264 1 352 1 411 1 466

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1960–1990 k městu patřil i Žíšov, od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 Drahov, Řípec a Zlukov, od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 Vlkov a od 1. ledna 1989 do 23. listopadu 1990 také Hamr a Val.[9]

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. května 2008.[10]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Město je železničním uzlem, kde na 4. železniční koridor ve stanici Veselí nad Lužnicí navazují tratě Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí a České Velenice – Veselí nad Lužnicí.

Kolejiště nádraží bylo v roce 2014 a 2015 komplexně rekonstruováno a byla tam postavena tři nová krytá nástupiště s podchody a výtahy pro cestující. Roku 2022 byla dokončena rekonstrukce výpravní budovy[11].

Městem prochází dálnice D3 z Tábora do Českých Budějovic.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel Povýšení sv. Kříže
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Veselí nad Lužnicí.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Bohumil Bydžovský, (1880–1969), akademik, profesor matematiky a rektor Karlovy univerzity v Praze. V roce 1947 zvolen čestným občanem Veselí nad Lužnicí, kde je jeho jménem též pojmenována jedna ulice
  • Marie Bydžovská-Komínková, (1876–1969), historička, překladatelka, spisovatelka, jedna z prvních Češek, která dosáhla vysokoškolského vzdělání
  • Václav Filípek, (1811–1863), novinář
  • Jan Filípek, (1913–2004), podnikatel, spisovatel
  • Emil Hlobil, (1901–1987), hudební skladatel a pedagog
  • Vlastimil Koutecký, (1930–2000), architekt, scénograf, výtvarník
  • Karel Láznička, (1935–2004), malíř, textilní výtvarník
  • František Líbal, (1869–1974), akademický malíř
  • Jan Mládek, (* 1960), ekonom a politik, celé mládí prožil ve Veselí nad Lužnicí a v sousedním Dráchově.
  • Gustav Navrátil, (1875–1936), politik, vrchní inspektor státních drah
  • Ladislav Rektoris, ( 1929–2006), malíř, sochař, učitel
  • Jan Sajíc, (1894–1951), knihovník, divadelní a literární kritik
  • Zdeněk Šimek, (1927–1970), sochař, malíř
  • Josef Antonín Škarnicl (Skarnitzl), (1729–1813), tiskař, nakladatel, knihkupec
  • Lubomír Štrougal, (1924–2023), komunistický politik, ministr vnitra a někdejší předseda vlády Československa
  • Karel Traxler, (1866–1936), katolický kněz a šachista. Po většinu života působil jako kněz a katecheta ve Veselí nad Lužnicí či jeho okolí, ve městě je též pohřben.
  • Milan Vondruška, (1925 – ???), ministr školství

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Klub „Veseláků“: Veselí nad Moravou, Nové Veselí, Vysoké Veselí, Veselí, Veselí (Štětí), Veselí (Pavlov), Veselí (Dalečín), Veselí (Odry)[12]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Popularizací historií obce se zabývá spolek Přátelé historie Veselí nad Lužnicí a okolí.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Vratislav Preclík: "Návrat prezidenta Masaryka do vlasti právě před sto lety" (20.-21. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen - prosinec 2018, roč.XXVI. čís. 124. ISSN 1210-1648, str. 5 – 13
  5. ↑ Z historie města, Veselí nad Lužnicí, vytvořeno 4. 3. 2004, poslední verze 10. 12. 2007
  6. ↑ TŘEBOŇSKO.CZ. Horusický rybník | Třeboň a okolí - Třeboňsko.cz. Třeboň a Třeboňsko - ubytování, lázně, rybaření, cykloturistika - dovolená v ČR [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online.
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 681, 107, 497, 668, 628, 132, 600.
  10. ↑ Udělené symboly – Veselí nad Lužnicí [online]. 2008-05-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  11. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Správa železnic završila rekonstrukci výpravní budovy ve Veselí nad Lužnicí. Zdopravy.cz [online]. 2022-06-16 [cit. 2023-07-02]. Dostupné online.
  12. ↑ Partnerská města a obce: Veselí nad Lužnicí. veseli.cz [online]. [cit. 2022-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-02.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Veselí_nad_Lužnicí&oldid=25700952“