Veselí nad Lužnicí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Veselí nad Lužnicí

Náměstí T. G. Masaryka
Znak obce Veselí nad LužnicíVlajka obce Veselí nad Lužnicí
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0317 553271
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Tábor (CZ0317)
Obec s rozšířenou působností Soběslav
Pověřená obec Veselí nad Lužnicí
Historická země Čechy
Katastrální výměra 29,56 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 498 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 407 m n. m.
PSČ 391 81
Zákl. sídelní jednotky 8
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu Městský úřad Veselí nad Lužnicí
nám. T.G.Masaryka 26
391 81 Veselí n/Luž.
Starosta Ladislav Sýkora
Oficiální web: www.veseli.cz
Email: mesto@veseli.cz
Veselí nad Lužnicí
Red pog.svg
Veselí nad Lužnicí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veselí nad Lužnicí (německy Wesseli an der Lainsitz, dříve Frohenbruck an der Lainsitz) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, 29 km severovýchodně od Českých Budějovic na soutoku Lužnice a Nežárky a na okraji CHKO Třeboňsko. V roce 2011 zde žilo přes 6 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Páni z Veselí[editovat | editovat zdroj]

Budování města zvaného Na Talíři, posléze Veselí, předcházela tvrz „Na Talíři“ patřící pánům z Veselí. Šlo prokazatelně o příslušníky střední šlechty, ale z hlediska vojenské síly podléhající rodu Rožmberků, takže ačkoli ještě v průběhu 12. století byli zcela samostatným rodem, již v polovině 13. století Rožmberkové převzali vládu i nad tvrzí „Na Talíři“, kde po 4 až 5 generací tato stará česká šlechta původně vládla. Páni z Veselí pak koncem 13. století opustili celou obec a přesídlili do Českého Krumlova, kde již žili převážně měšťanským způsobem života (určité snahy o návrat do rodiště předků se objevily ještě v 15. století). Převážná část rodu Veselých pak o sto let později opustila i Český Krumlov a přesídlila na Vysočinu, kde se živili stavitelstvím, a byla následně poznamenána vysokými ztrátami mužských příslušníků v bojích první světové války.

Odchodem rodu z Veselí do Českého Krumlova postupně zmizelo i pojmenování „Na Talíři“ a původní erbovní znak pánů z Veselí (mimo jiné se stříbrným lvem v rudém poli a zlatými doplňky) se stal erbem města Veselí Nad Lužnicí. Genealogickou souvislost s prvními pány z tvrze na Talíři přiznával Jaroslav Heyrovský (jeho matka se za svobodna jmenovala Anna Veselá).

Spojení Veselí s Mezimostím[editovat | editovat zdroj]

Současné město vzniklo spojením měst Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou. První zmínky o Veselí pocházejí z roku 1259, povýšeno na město bylo v roce 1362, Mezimostí je poprvé zmiňováno ve 14. století, městečkem bylo od roku 1494 a městem od roku 1908. Snahy o spojení obou měst se objevovaly už dříve, ale patrioti z obou měst se spojení bránili. Až protektorátní ministr vnitra nařídil sloučení ke dni 1. ledna 1943 pod názvem Frohenbruck, česky Veselí nad Lužnicí. Mezimostští se po válce pokoušeli osamostatnit, ale neuspěli.[2] Dnes jméno Mezimostí není obsaženo v žádných zdejších oficiálních místních názvech a jeho území je označováno jako místní část Veselí nad Lužnicí II.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel Povýšení sv. Kříže
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Veselí nad Lužnicí.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Bohumil Bydžovský (1880–1969), akademik, profesor matematiky na Karlově univerzitě v Praze, v letech 1930–1931 děkan přírodovědecké fakulty na téže univerzitě, v letech 1946–1948 rektor Univerzity Karlovy. V roce 1947 zvolen čestným občanem Veselí nad Lužnicí, kde je jeho jménem též pojmenována jedna ulice. Byl členem Jednoty čes. matematiků a fyziků a členem několika zahraničních učených společností. Je autorem mnoha matematických publikací.
  • Jaroslav Heyrovský (1890–1967), první laureát Nobelovy ceny z českých zemí; původem z Veselí nad Lužnicí, žijící pak po přesídlení v Českém Krumlově (jeho matka Anna Veselá pochází právě z rodu Veselých z Veselí nad Lužnicí, respektive šlechtické tvrze „Na talíři“).
  • Vlastimil Koutecký (1930–2000), architekt, scénograf, výtvarník
  • Lubomír Štrougal (* 1924), komunistický politik, ministr vnitra a někdejší předseda vlády Československa
  • Karel Traxler (1866–1936), katolický kněz a jeden z nejsilnějších českých šachistů konce 19. a začátku 20. století. Po většinu života působil jako kněz a katecheta ve Veselí nad Lužnicí či jeho okolí, ve městě je též pohřben.
  • Jan Mládek (* 1960), český ekonom a politik, celé mládí prožil ve Veselí nad Lužnicí a v sousedním Dráchově.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město je významným důležitým železničním uzlem, na 4. železniční koridor zde navazují tratě spojující Veselí n. Lužnicí s Třeboní a Českými Velenicemi a s Jindřichovým Hradcem a Jihlavou. Již se začal stavět úsek 4. železničního koridoru z Veselí n. Lužnicí do Horusic. V provozu je úsek dálnice D3 z Tábora do Veselí nad Lužnicí, probíhá stavba úseku do Bošilce.

Na nádraží Veselí–Mezimostí vystoupil ze salonního vozu zvláštního vlaku v sobotu 21. prosince 1918 krátce po 10. hodině prezident T. G. Masaryk a byl přivítán zástupy občanů i představiteli města a třeboňského politického okresu při svém triumfálním návratu do osvobozené vlasti. Poděkoval za vřelé přivítání a se slovy „Sbohem a do práce“ nastoupil do zvláštního vlaku, který se v 10:45 vydal na další cestu k Táboru. Kolejiště nádraží bylo v roce 2014 a 2015 komplexně rekonstruováno a byla tam postavena tři nová krytá nástupiště s podchody a výtahy pro cestující.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Klubu Veseláků:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Z historie města, Veselí nad Lužnicí, vytvořeno 4. 3. 2004, poslední verze 10. 12. 2007

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]