Planá nad Lužnicí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Planá nad Lužnicí
Městský úřad v Plané
Městský úřad v Plané
Znak města Planá nad LužnicíVlajka města Planá nad Lužnicí
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0317 552828
Pověřená obec Planá nad Lužnicí
Obec s rozšířenou působností Tábor
Okres (LAU 1) Tábor (CZ0317)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 328 (2020)[1]
Rozloha 21,42 km²
Katastrální území Planá nad Lužnicí
Nadmořská výška 395 m n. m.
PSČ 391 11
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Planá nad Lužnicí
391 11 Planá nad Lužnicí
mesto@plananl.cz
Starosta Ing. Jiří Šimánek
Oficiální web: www.plananl.cz
Planá nad Lužnicí
Planá nad Lužnicí
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Planá nad Lužnicí (německy Plan an der Lainsitz) je město na řece Lužnici, na hranici Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny. Leží na frekventované silnici I/3 přibližně 6 km na jih od Tábora a 11 km severně od Soběslavi. Žije v něm přibližně 4 300[1] obyvatel. Na východ od města vede dálnice D3.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází nejspíše z dopisu biskupa Tobiáše z Bechyně z let 1288–1289, kdy bylo město součástí pražského biskupství.[2] Od nástupu Oldřicha z Ústí až do roku 1547 se pak Planá stala državou nově založeného husitského města Tábora.[2] Město koupil Vilém z Rožmberka a nechal zde vystavět dřevěný most přes řeku Lužnici. Panství po něm zdědil Petr Vok, na konci 17. století jej převzali Šternberkové a později Lobkovicové, kteří nechali roku 1666 přestavět původně gotický kostel sv. Václava, jehož další rekonstrukce pak proběhla roku 1796.[2]

Po roce 1848 se Planá stala samosprávnou obcí, jejímu rozvoji velice pomohla výstavba železnice (1869) a voroplavba, jež byla provozována až do roku 1946.[2] Po vyhlášení nezávislosti Československa nastal bohatý kulturní i průmyslový rozvoj města – založen byl Sokol, postavilo se kino, knihovna, nová škola, byly založeny podniky, Madeta, Silon nebo Masokombinát.[2]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Na jižním okraji města se nachází rybník Hejtman s ostrůvkem chráněným jako přírodní památka Ostrov Markéta.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Václava se slunečními hodinami
  • Fara v ulici ČSLA č. 1
  • Pomník obětem druhé světové války u základní školy
  • Vila čp. 4 v Ústrašické ulici, kde pobýval T. G. Masaryk po návratu do vlasti v dubnu 1920.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c d e Město Planá nad Lužnicí - Oficiální stránky - Historie obce [online]. Planá nad Lužnicí [cit. 2011-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]