Planá nad Lužnicí
| Planá nad Lužnicí | |
|---|---|
 Městský úřad v Plané | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0317 552828 |
| Pověřená obec | Sezimovo Ústí |
| Obec s rozšířenou působností | Tábor |
| Okres (LAU 1) | Tábor (CZ0317) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°21′16″ s. š., 14°42′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 296 (2022)[1] |
| Rozloha | 21,42 km² |
| Katastrální území | Planá nad Lužnicí |
| Nadmořská výška | 395 m n. m. |
| PSČ | 391 11 |
| Počet domů | 1 163 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Planá nad Lužnicí 391 11 Planá nad Lužnicí mesto@plananl.cz |
| Starosta | Jiří Šimánek (nezávislý) |
| Oficiální web: www | |
  Planá nad Lužnicí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 552828 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Planá nad Lužnicí (německy Plan an der Lainsitz) je město na řece Lužnici, na hranici Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny. Leží na frekventované silnici I/3 přibližně 6 km na jih od Tábora a 11 km severně od Soběslavi. Žije v něm přibližně 4 300[1] obyvatel. Na východ od města vede dálnice D3.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází nejspíše z dopisu biskupa Tobiáše z Bechyně z let 1288–1289, kdy bylo město součástí pražského biskupství.[3] Od nástupu Oldřicha z Ústí až do roku 1547 se pak Planá stala državou nově založeného husitského města Tábora.[3] Město koupil Vilém z Rožmberka a nechal zde vystavět dřevěný most přes řeku Lužnici. Panství po něm zdědil Petr Vok, na konci 17. století jej převzali Šternberkové a později Lobkovicové, kteří nechali roku 1666 přestavět původně gotický kostel sv. Václava, jehož další rekonstrukce pak proběhla roku 1796.[3]
Po roce 1848 se Planá stala samosprávnou obcí, jejímu rozvoji velice pomohla výstavba železnice (1869) a voroplavba, jež byla provozována až do roku 1946.[3] Po vyhlášení nezávislosti Československa nastal bohatý kulturní i průmyslový rozvoj města – založen byl Sokol, postavilo se kino, knihovna, nová škola, byly založeny podniky, Madeta, Silon (podnik) nebo Masokombinát.[3]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Na jižním okraji města se nachází rybník Hejtman s ostrůvkem chráněným jako přírodní památka Ostrov Markéta.
Místní části[editovat | editovat zdroj]
- Lhota Samoty
- Planá nad Lužnicí
- Strkov
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Václava se slunečními hodinami
- Fara v ulici ČSLA č. 1
- Pomník obětem druhé světové války u základní školy
- Vila čp. 4 v Ústrašické ulici, kde pobýval T. G. Masaryk po návratu do vlasti v dubnu 1920.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Kostel
Lužnice
Vila
Památník
Fontána
MŠ
Škola a kostel
Lužnice 2
Sídliště za rybníkem
Kříž u kostela
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d e Město Planá nad Lužnicí - Oficiální stránky - Historie obce [online]. Planá nad Lužnicí [cit. 2011-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Planá nad Lužnicí na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Planá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Planá nad Lužnicí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Encyklopedické heslo 
Autoritní data  |
|
|---|