Planá nad Lužnicí
| Planá nad Lužnicí | |
|---|---|
Městský úřad v Plané |
|
|
|
|
| status: | město |
| LAU 2 (obec): | CZ0317 552828 |
| kraj (NUTS 3): | Jihočeský (CZ031) |
| okres (LAU 1): | Tábor (CZ0317) |
| obec s rozšířenou působností: | Tábor |
| pověřená obec: | Planá nad Lužnicí |
| historická země: | Čechy |
| katastrální území: | Planá nad Lužnicí |
| katastrální výměra: | 21,42 km² |
| počet obyvatel: | 3 964 (2016)[1] (e) |
| zeměpisné souřadnice: | 49°21′16″ s. š., 14°42′5″ v. d. |
| nadmořská výška: | 395 m n. m. |
| PSČ: | 391 11 |
| zákl. sídelní jednotky: | 4 |
| části obce: | 3 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Planá nad Lužnicí 391 11 Planá nad Lužnicí |
| starosta / starostka: | Ing. Jiří Šimánek od r. 2007[2] |
| Oficiální web: www E-mail: mesto@plananl.cz |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce | |
Planá nad Lužnicí (německy Plan an der Lainsitz) je město ležící na řece Lužnici, na hranici Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny. Leží na frekventované silnici I/3 přibližně 6 km na jih od Tábora a 11 km severně od Soběslavi. Na východ od města vede dálnice D3.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná historická zmínka pochází nejspíše z dopisu biskupa Tobiáše z Bechyně z let 1288-1289, kdy bylo město součástí pražského biskupství.[3] Od nástupu Oldřicha z Ústí až do r. 1547 se pak Planá stala državou nově založeného husitského města Tábora.[3] Město koupil Vilém z Rožmberka a nechal zde vystavět dřevěný most přes řeku Lužnici. Panství po něm zdědil Petr Vok, na konci 17. století jej převzali Šternberkové a později Lobkovicové, kteří nechali roku 1666 přestavět původně gotický kostel sv. Václava, jehož další rekonstrukce pak proběhla roku 1796.[3]
Po roce 1848 se Planá stala samosprávnou obcí, jejímu rozvoji velice pomohla výstavba železnice (1869) a voroplavba, jež byla provozována až do roku 1946.[3] Po vyhlášení nezávislosti Československa nastal bohatý kulturní i průmyslový rozvoj města - založen byl Sokol, postavilo se kino, knihovna, nová škola, byly založeny podniky, Madeta, Silon nebo Masokombinát.[3]
Památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Václava se slunečními hodinami
- Fara na ulici ČSLA č. 1
- Pomník obětem druhé světové války u základní školy
- Vila č. 4 v Ústrašické ulici, kde pobýval T. G. Masaryk po návratu do vlasti v dubnu 1920.
Místní části[editovat | editovat zdroj]
- Lhota Samoty
- Planá nad Lužnicí
- Strkov
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
- ↑ http://www.zverina.cz/imgview/935/cz/54/54/ing-jiri-simanek-starosta-mesta-plana-nad-luznici/
- ↑ a b c d e Město Planá nad Lužnicí - Oficiální stránky - Historie obce [online]. Planá nad Lužnicí, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Planá nad Lužnicí ve Wikimedia Commons- Oficiální stránky obce
- Hasiči Planá nad Lužnicí
Encyklopedické heslo 
| Město Planá nad Lužnicí |
|---|
|
Lhota Samoty | Planá nad Lužnicí | Strkov |
