Planá nad Lužnicí
| Planá nad Lužnicí | |
 Městský úřad v Plané |
|
  |
|
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0317 552828 |
| Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
| Okres (LAU 1) | Tábor (CZ0317) |
| Obec s rozšířenou působností | Tábor |
| Pověřená obec | Planá nad Lužnicí |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální území | Planá nad Lužnicí |
| Katastrální výměra | 21,42 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°21′16″ s. š., 14°42′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 028 (2017)[2] (e) |
| Nadmořská výška | 395 m n. m. |
| PSČ | 391 11 |
| Zákl. sídelní jednotky | 4 |
| Části obce | 3 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Planá nad Lužnicí 391 11 Planá nad Lužnicí |
| Starosta | Ing. Jiří Šimánek od r. 2007[1] |
| Oficiální web: www |
|
| Email: mesto@plananl.cz | |
 Planá nad Lužnicí
|
|
 multimediální obsah na Commons |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. |
|
Planá nad Lužnicí (německy Plan an der Lainsitz) je město ležící na řece Lužnici, na hranici Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny. Leží na frekventované silnici I/3 přibližně 6 km na jih od Tábora a 11 km severně od Soběslavi. Na východ od města vede dálnice D3.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná historická zmínka pochází nejspíše z dopisu biskupa Tobiáše z Bechyně z let 1288–1289, kdy bylo město součástí pražského biskupství.[3] Od nástupu Oldřicha z Ústí až do roku 1547 se pak Planá stala državou nově založeného husitského města Tábora.[3] Město koupil Vilém z Rožmberka a nechal zde vystavět dřevěný most přes řeku Lužnici. Panství po něm zdědil Petr Vok, na konci 17. století jej převzali Šternberkové a později Lobkovicové, kteří nechali roku 1666 přestavět původně gotický kostel sv. Václava, jehož další rekonstrukce pak proběhla roku 1796.[3]
Po roce 1848 se Planá stala samosprávnou obcí, jejímu rozvoji velice pomohla výstavba železnice (1869) a voroplavba, jež byla provozována až do roku 1946.[3] Po vyhlášení nezávislosti Československa nastal bohatý kulturní i průmyslový rozvoj města – založen byl Sokol, postavilo se kino, knihovna, nová škola, byly založeny podniky, Madeta, Silon nebo Masokombinát.[3]
Památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Václava se slunečními hodinami
- Fara na ulici ČSLA č. 1
- Pomník obětem druhé světové války u základní školy
- Vila č. 4 v Ústrašické ulici, kde pobýval T. G. Masaryk po návratu do vlasti v dubnu 1920.
Místní části[editovat | editovat zdroj]
- Lhota Samoty
- Planá nad Lužnicí
- Strkov
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://www.zverina.cz/imgview/935/cz/54/54/ing-jiri-simanek-starosta-mesta-plana-nad-luznici/
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
- ↑ a b c d e Město Planá nad Lužnicí - Oficiální stránky - Historie obce [online]. Planá nad Lužnicí, [cit. 2011-06-26]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Planá nad Lužnicí ve Wikimedia Commons- Oficiální stránky obce
- Hasiči Planá nad Lužnicí
Encyklopedické heslo 
