Planá nad Lužnicí
| Planá nad Lužnicí | |
|---|---|
 Městský úřad v Plané | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Sezimovo Ústí |
| Obec s rozšířenou působností | Tábor (správní obvod) |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°21′16″ s. š., 14°42′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 561 (2023)[1] |
| Rozloha | 21,42 km²[2] |
| Katastrální území | Planá nad Lužnicí |
| Nadmořská výška | 395 m n. m. |
| PSČ | 391 11 |
| Počet domů | 1 163 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Zákostelní 720 391 11 Planá nad Lužnicí mesto@plananl.cz |
| Starosta | Jiří Rangl |
| Oficiální web: www | |
  Planá nad Lužnicí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 552828 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Planá nad Lužnicí (německy Plan an der Lainsitz) je město na řece Lužnici, na hranici Třeboňské pánve a Vlašimské pahorkatiny. Leží na frekventované silnici I/3 přibližně šest kilometrů jižně od Tábora a jedenáct kilometrů severně od Soběslavi. Žije v něm přibližně 4 600[1] obyvatel. Na východ od města vede dálnice D3.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází nejspíše z dopisu biskupa Tobiáše z Bechyně z let 1288–1289, kdy bylo město součástí pražského biskupství.[4] Od nástupu Oldřicha z Ústí až do roku 1547 se pak Planá stala državou nově založeného husitského města Tábora.[4] Město koupil Vilém z Rožmberka a nechal zde vystavět dřevěný most přes řeku Lužnici. Panství po něm zdědil Petr Vok, na konci 17. století jej převzali Šternberkové a později Lobkovicové, kteří nechali roku 1666 přestavět původně gotický kostel sv. Václava, jehož další rekonstrukce pak proběhla roku 1796.[4]
Po roce 1848 se Planá stala samosprávnou obcí, jejímu rozvoji velice pomohla výstavba železnice (1869) a voroplavba, jež byla provozována až do roku 1946.[4] Po vyhlášení nezávislosti Československa nastal bohatý kulturní i průmyslový rozvoj města – založen byl Sokol, postavilo se kino, knihovna, nová škola, byly založeny podniky, Madeta, Silon nebo Masokombinát.[4]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Na jižním okraji města se nachází rybník Hejtman s ostrůvkem chráněným jako přírodní památka Ostrov Markéta.
Místní části[editovat | editovat zdroj]
- Lhota Samoty
- Planá nad Lužnicí
- Strkov
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městem vede železniční trať Praha – České Budějovice se stanicí Planá nad Lužnicí. Jezdí sem též autobusové linky 13 a 50 městské hromadné dopravy Tábor.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Václava se slunečními hodinami
- Fara v ulici ČSLA č. 1
- Pomník obětem druhé světové války u základní školy
- Vila čp. 4 v Ústrašické ulici, kde pobýval T. G. Masaryk po návratu do vlasti v dubnu 1920.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel
-
Lužnice
-
Vila
-
Památník
-
Fontána
-
MŠ
-
Škola a kostel
-
Lužnice 2
-
Sídliště za rybníkem
-
Kříž u kostela
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d e Město Planá nad Lužnicí - Oficiální stránky - Historie obce [online]. Planá nad Lužnicí [cit. 2011-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Planá nad Lužnicí na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Planá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Planá nad Lužnicí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
