Myslkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Myslkovice
Myslkovický zámek od jihozápadu až západojihozápadu
Myslkovický zámek od jihozápadu až západojihozápadu
Znak obce MyslkoviceVlajka obce Myslkovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0317 552721
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Tábor (CZ0317)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Soběslav
Historická země Čechy
Katastrální území Myslkovice
Katastrální výměra 4,87 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 399 (2019)[1]
Nadmořská výška 450 m n. m.
PSČ 391 16
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Myslkovice 59
391 16
Starosta Gustav Fifka
Oficiální web: www.myslkovice.cz
E-mail: obec@myslkovice.cz
Myslkovice
Myslkovice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Myslkovice (německy Miskowitz) se nachází v okrese Tábor, kraj Jihočeský. Obec Myslkovice se rozkládá asi 16 km jihovýchodně od Tábora a 5 km severovýchodně od města Soběslav. Žije zde 399[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno obce pochází od vůdce kmene jménem Myslek[2], který osídlil tuto oblast, v období kolonizace pustého kraje ve 12. století (pravděpodobněji než v 9. století). Název obce se v historii měnil jak tvarem (mj. Myslikovice, Miskovice, Miškovice), tak pravopisem (i/y, s/š, w/v).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1367. Tehdy panství a villa Mislkowitz patřilo bratřím Oldřichovi a Jenišovi z Roudné, kteří zde obývali tvrz s kaplí. Roku 1390 je zdědila Dorotea, vdova po Jenišovi. V roce 1415 se stal majitelem rytíř Boček (Boczko z Myslycowicz), po něm roku 1467 dědil jeho syn Aleš[3]. Roku 1483 získal část vsi s tvrzí Kuneš Dvořecký z Olbramovic a jeho rod ji vlastnil až do roku 1646.

V roce 1653 zde žilo 16 rolníků a několik chalupníků. Od roku 1613 patřila tvrz s kaplí, pivovar, poplužní dvůr a ovčín Mikuláši ml. Dvořeckému z Olbramovic, který je ještě téhož roku prodal své ženě Anežce z Hodic. Roku 1703 se stal majitelem panství důstojník císařské armády František Leopold Voračický z Paběnic a jeho manželka Eleonora Renáta, rozená hraběnka z Lassaga-Paradies, kteří panství spojili s Roudnou a dali vystavět barokní zámek s kostelem[4]. Roku 1866 byla obec obsazena pruským vojskem.

Od roku 1733 do roku 1802 a pak opět od roku 1877 vlastnili panství Vratislavové z Mitrovic. Tehdy se stal majitelem hrabě Evžen I. Vratislav z Mitrovic a z Dírné, poslanec českého zemského sněmu; tehdy Myslkovice poprvé za 600 let přestaly být vrchností. Také jeho syn Evžen II. byl českým zemským poslancem; přátelsky se stýkal s kolegou Josefem Kaizlem, který na jeho zámku v posledním roce života pobýval, a také zemřel.

V roce 1948 byl majetek rodu zestátněn a po roce 1989 vrácen zpět. Dnes je jeho správcem dědic rodu Eugen Wratislav.

Židé[editovat | editovat zdroj]

Židé se usazovali v obci již mezi léty 1594 až 1650. Nejprve zde žilo pár rodin, ale později zde Židé tvořili polovinu obyvatel vsi. Po úplném zrovnoprávnění Židů postupně odcházejí do větších měst. Synagoga v Myslkovicích, postavená roku 1770 polu s rabínským domem, byla v roce 1963 zbořena. Také tu stála židovská škola, špitál a lázně. Konec Židů v Myslkovicích přišel začátkem druhé světové války.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Židovský hřbitov asi 600 m na severovýchod od zámku. Byl založen před rokem 1750. Na hřbitově je 180 klasicistních a barokních náhrobků.
  • Zámek – dříve tvrz s kaplí, kterou Vratislavové z Mitrovic v 1. čtvrtině 18. století přestavěli na barokní zámek s kostelem sv. Antonína. Jednotraktová stavba s parkem uprostřed obce při silnici. V roce 1948 byl zámek zestátněn, užíván jako kulturně osvětové středisko a po roce 1989 vrácen zpět bývalým majitelům.
  • Dům lihovarníka Zikmunda Fischla – stojí vedle zbytku jeho starého lihovaru u Dolejšího rybníka. Lihovar vyvážel své produkty až do Verony[5].

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Statečný (1870–1927), teolog a duchovní Církve československé husitské, vysokoškolský pedagog
  • Siegmund Fischl (1847–1905), česko-rakouský průmyslník, který se podílel na rozvoji lihovarnictví v Čechách a Rakousku
  • židovská rodina Grosslichtů, ze které pocházela předválečná česká herečka Truda Grosslichtová (1912–1995)
  • Josef Kaizl (1854-1901), český ekonom, pedagog a rakouský politik; žil a 19. srpna 1901 zemřel v místním zámku

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obec je s okolím spojena místní autobusovou dopravou. V okolí obce Myslkovic vede dálnice D3 ze směru Praha-Tábor-České Budějovice - státní hranice ČR/Rakousko.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Antonín Profous: Místní jména v Čechách, díl III. 163-164, dostupné online [1]
  3. Antonín Profous: Místní jména v Čechách, díl III. 163
  4. Karel Tříska a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl V. Jižní Čechy. Praha 1986, s. 133
  5. [2]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Emanuel Poche (ed.) a kolektiv autorů: Umělecké památky Čech, díl 2. K–O. Academia Praha 1978, s. 442
  • Karel Tříska a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl V., Jižní Čechy. Svoboda Praha 1986, s. 133
  • Antonín Novotný: Židé v Myslkovicích. Myslkovice 1999

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]