Myslkovice
Myslkovice | |
---|---|
Myslkovický zámek | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Soběslav |
Obec s rozšířenou působností | Soběslav (správní obvod) |
Okres | Tábor |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°17′57″ s. š., 14°44′44″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 415 (2023)[1] |
Rozloha | 4,88 km²[2] |
Katastrální území | Myslkovice |
Nadmořská výška | 450 m n. m. |
PSČ | 391 16 |
Počet domů | 185 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Myslkovice 59 391 16 Myslkovice obec@myslkovice.cz |
Starosta | Gustav Fifka |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Myslkovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 552721 |
Kód části obce | 100692 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Myslkovice (německy Miskowitz) se nachází v okrese Tábor, kraj Jihočeský. Obec Myslkovice se rozkládá asi 16 km jihovýchodně od Tábora a 5 km severovýchodně od města Soběslav. Žije zde 415[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Jméno obce pochází od vůdce kmene jménem Myslek[4], který osídlil tuto oblast, v období kolonizace pustého kraje ve 12. století (pravděpodobněji než v 9. století). Název obce se v historii měnil jak tvarem (mj. Myslikovice, Miskovice, Miškovice), tak pravopisem (i/y, s/š, w/v).
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1367. Tehdy panství a villa Mislkowitz patřilo bratřím Oldřichovi a Jenišovi z Roudné, kteří zde obývali tvrz s kaplí. Roku 1390 je zdědila Dorotea, vdova po Jenišovi. V roce 1415 se stal majitelem rytíř Boček (Boczko z Myslycowicz), po něm roku 1467 dědil jeho syn Aleš[5]. Roku 1483 získal část vsi s tvrzí Kuneš Dvořecký z Olbramovic a jeho rod ji vlastnil až do roku 1646.
V roce 1653 zde žilo 16 rolníků a několik chalupníků. Od roku 1613 patřila tvrz s kaplí, pivovar, poplužní dvůr a ovčín Mikuláši ml. Dvořeckému z Olbramovic, který je ještě téhož roku prodal své ženě Anežce z Hodic. Roku 1703 se stal majitelem panství důstojník císařské armády František Leopold Voračický z Paběnic a jeho manželka Eleonora Renáta, rozená hraběnka z Lassaga-Paradies, kteří panství spojili s Roudnou a dali vystavět barokní zámek s kostelem[6]. Roku 1866 byla obec obsazena pruským vojskem.
Od roku 1733 do roku 1802 a pak opět od roku 1877 vlastnili panství Vratislavové z Mitrovic. Tehdy se stal majitelem hrabě Evžen I. Vratislav z Mitrovic a z Dírné, poslanec českého zemského sněmu; tehdy Myslkovice poprvé za 600 let přestaly být vrchností. Také jeho syn Evžen II. byl českým zemským poslancem; přátelsky se stýkal s kolegou Josefem Kaizlem, který na jeho zámku v posledním roce života pobýval, a také zemřel.
V roce 1948 byl majetek rodu zestátněn a po roce 1989 vrácen zpět. Dnes je jeho správcem dědic rodu Eugen Wratislav.
Židé[editovat | editovat zdroj]
Židé se usazovali v obci již mezi léty 1594 až 1650. Nejprve zde žilo pár rodin, ale později zde Židé tvořili polovinu obyvatel vsi. Po úplném zrovnoprávnění Židů postupně odcházejí do větších měst. Synagoga v Myslkovicích, postavená roku 1770 polu s rabínským domem, byla v roce 1963 zbořena. Také tu stála židovská škola, špitál a lázně. Konec Židů v Myslkovicích přišel začátkem druhé světové války.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Židovský hřbitov asi 600 m na severovýchod od zámku. Byl založen před rokem 1750. Na hřbitově je 180 klasicistních a barokních náhrobků.
- Zámek – dříve tvrz s kaplí, kterou Vratislavové z Mitrovic v 1. čtvrtině 18. století přestavěli na barokní zámek s kostelem sv. Antonína. Jednotraktová stavba s parkem uprostřed obce při silnici. V roce 1948 byl zámek zestátněn, užíván jako kulturně osvětové středisko a po roce 1989 vrácen zpět bývalým majitelům. V roce 2006 pak obec zámek (místními také nazývaný "Zámeček") odkoupila a zajistila jeho rekonstrukci. Od roku 2016 je kulturní památkou.
- Dům lihovarníka Zikmunda Fischla – stojí vedle zbytku jeho starého lihovaru u Dolejšího rybníka. Lihovar vyvážel své produkty až do Verony[7].
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Karel Statečný (1870–1927), teolog a duchovní Církve československé husitské, vysokoškolský pedagog
- Siegmund Fischl (1847–1905), česko-rakouský průmyslník, který se podílel na rozvoji lihovarnictví v Čechách a Rakousku
- židovská rodina Grosslichtů, ze které pocházela předválečná česká herečka Truda Grosslichtová (1912–1995)
- Josef Kaizl (1854–1901), český ekonom, pedagog a rakouský politik; žil a 19. srpna 1901 zemřel v místním zámku
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obcí prochází silnice III. třídy č. 13527 ze Soběslavi do Košic a č. 13528 z Roudné do Chabrovic. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci BusLine jižní Čechy a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Deštná, Dírná, Choustník, Košice, Mlýny, Psárov, Soběslav, Tábor a Tučapy.[8] V okolí obce vede dálnice D3. Po zprovoznění nové železniční přeložky Soběslav – Doubí u Tábora na trati č. 220 Praha – České Budějovice v září 2022 zastavují v nově zbudované zastávce Myslkovice osobní vlaky České Budějovice – Tábor.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Antonín Profous: Místní jména v Čechách, díl III. 163-164, dostupné online [1]
- ↑ Antonín Profous: Místní jména v Čechách, díl III. 163
- ↑ Karel Tříska a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl V. Jižní Čechy. Praha 1986, s. 133
- ↑ [2]
- ↑ IDOS - VJŘ. www.portal.idos.cz [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Železniční stanice Myslkovice | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Emanuel Poche (ed.) a kolektiv autorů: Umělecké památky Čech, díl 2. K–O. Academia Praha 1978, s. 442
- Karel Tříska a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl V., Jižní Čechy. Svoboda Praha 1986, s. 133
- Antonín Novotný: Židé v Myslkovicích. Myslkovice 1999
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Židovský hřbitov v Myslkovicích
- Židovská čtvrť v Myslkovicích
- Synagoga v Myslkovicích
- Židovská obec v Myslkovicích
- Římskokatolická farnost Janov u Soběslavi
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Myslkovice na Wikimedia Commons
- Myslkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- webové stránky obce: www.myslkovice.cz
- Marie Hodinářová o historii Myslkovic https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/myslkovicti-zide-vyvazeli-lih-az-do-italie-20141001.html