Deštná (okres Jindřichův Hradec)
Souřadnice: 49°15′55″ s. š., 14°55′26″ v. d.
| Deštná | |
|---|---|
.jpg) Deštná, kostel svatého Ottona | |
.svg) .svg) | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Jindřichův Hradec |
| Obec s rozšířenou působností | Jindřichův Hradec (správní obvod) |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′55″ s. š., 14°55′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 754 (2025)[1] |
| Rozloha | 12,70 km²[2] |
| Nadmořská výška | 520 m n. m. |
| PSČ | 378 25 |
| Počet domů | 323 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Míru 65 378 25 Deštná u Jindřichova Hradce mesto@destna.cz |
| Starosta | David Šašek |
| Oficiální web | www |
  Deštná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 546151 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Deštná (německy Deschna) je město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží přibližně patnáct kilometrů severozápadně od Jindřichova Hradce, na Dírenském potoce. Žije zde 754[1] obyvatel. Geograficky je Deštná na Vysočině.[4] Tomu odpovídá zdejší terén i klima.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Deštné pochází z roku 1294 z darovací listiny Oldřicha z Hradce. Původní název tohoto malého městečka byl „Deštenské Vrchy“, za války „Regenischen Hügel“ (pojmenováno po velmi deštivém místě, tedy kopců, té doby). 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 653 | 1 620 | 1 550 | 1 476 | 1 393 | 1 321 | 1 245 | 967 | 955 | 800 | 685 | 649 | 664 | 721 | 696 |
| Počet domů | 258 | 264 | 261 | 259 | 261 | 257 | 264 | 272 | 254 | 231 | 220 | 284 | 305 | 313 | 323 |
Demografický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Už v 19. století za Rakouska-Uherska patrná sestupná tendence, tehdy hlavně vlivem odchodu za obživou k Vídni či jinam.[9] Mnozí se tam usazovali natrvalo a zakládali rodiny.[10] Ve 20. století vlivem soustřeďování obyvatelstva do větších sídel počet stálých obyvatel Deštné dál klesá. Tento trend je patrný i po roce 2000.[11][12]Dlužno ale podotknout, že vzhledem k příznivé poloze Deštné na pomezí Vysočiny a jižních Čech je vysoké procento objektů využíváno pro rekreaci.[13]
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Části města
[editovat | editovat zdroj]Město Deštná se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích.
- Deštná (k. ú. Deštná u Jindřichova Hradce)
- Lipovka (i název k. ú.)
Od 1. ledna 1975 do 31. prosince 1991 k městu patřila i Rosička a Světce, od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 Annovice, Drunče a Vícemil a od 30. dubna 1976 do 30. června 1990 také Březina.[14]
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.[15]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Deštné (okres Jindřichův Hradec).
- Kostel svatého Ottona – v jádře románský kostel z doby před polovinou 13. století. Vrcholně gotický presbytář, loď barokně přestavěná v 18. století, věž ze 17. klasicistně upravená, renesanční sakristie. Hodnotný barokní mobiliář a vzácné barokní varhany.
- V jádře gotická fara, ve dvou pokojích jsou nástropní malby od Bedřicha Kamarýta[16]
- Poutní kaple svatého Jana Křtitele, ze začátku 17. století[16]
- Kaplička se smírčím kamenem
- Barokní kašna a sloup se sochou anděla z roku 1888
- Hřbitov v Deštné, památkově chráněn od r. 1958[17]
- Provaznické muzeum Karla Klika – otevřeno roku 1998 v bývalé provaznické dílně rodiny Kliků.[18]
- Letecké muzeum – otevřeno roku 2008 v budově bývalého kina.[19]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Tomáš Václav Bílek (1819–1903), středoškolský profesor a historik
- Bohumil Jílek (1892–1963), československý politik, 4. předseda ÚV KSČ
- Rudolf Kabeš (1885–1974), sochař a restaurátor
- PhDr. Josef Klik (1896–1965), historik a spisovatel
- Vojtěch Pakosta (1846–1892), básník, kněz a překladatel
Ostatní
[editovat | editovat zdroj]S obcí jsou dále spjaty tyto osobnosti:
- Karel Ditters z Dittersdorfu (1739–1799), hudební skladatel
- Bedřich Kamarýt (1831–1911), katolický kněz českobudějovické diecéze, monsignor, malíř a spisovatel
- Ladislav Lábek (1882-1970), český historik a muzeolog. Lábek ve svých textech a životopisných vzpomínkách uvádí, že z Deštné u Soběslavi pocházel jeho otec František.[20] On sám zde trávil prázdniny u svého strýce (který byl kopistou starých obrazů)[21]
- Slávek Talián,[22] hudebník, někdejší člen orchestru Karla Gotta. Jeho rod pochází z Deštné, kde se narodil ještě jeho otec[23]
- Josef Langmiler (1923-2006), divadelní a filmový herec, dabér. Vzpomínal na kapelu Karla Závodného, významného hudebního tělesa v Deštné. Chodíval na ně i 15 kilometrů pěšky[24]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Na silnici vedoucí z Deštné do sousední Červené Lhoty se natáčelo několik záběrů[25] do filmu Pan Tau.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Smírčí kámen
Kaplička
Fara
Kaple svatého Jana
Interiér kostela svatého Ottona
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_1.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Mapy.com. Mapy.com [online]. [cit. 2026-02-25]. Dostupné online.
- ↑ DEŠTNÁ, Město. Z KOLA DO POHOREK ANEB DEŠTENSKÉ KOPCE. www.destna.cz [online]. [cit. 2026-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi Miloslav Vlček [online]. Poslanecká sněmovna ČR, 2006-10-10, rev. 2006-10-10 [cit. 2014-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2026-02-26]. Dostupné online.
- ↑ All Vienna, Austria, Catholic Church Registers, 1600-1998 Results - Vienna, Austria, Catholic Church Registers, 1600-1998. www.ancestry.com [online]. [cit. 2026-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011. Produkty [online]. [cit. 2026-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Produkty [online]. [cit. 2026-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2026-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 483, 554, 4, 110, 619, 44.
- ↑ Udělené symboly – Deštná [online]. 2000-06-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- 1 2 POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. S. 256–257.
- ↑ https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/hrbitov-140809
- ↑ Provaznické muzeum v Deštné [online]. Město Deštná, 2014, rev. 2014-08-21 [cit. 2014-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20.
- ↑ Letecké muzeum Deštná [online]. Město Deštná, 2014, rev. 2014-08-21 [cit. 2014-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-19.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2026-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Plzeň očima Ladislava Lábka | Nakladatelství STARÝ MOST. www.starymost.cz [online]. [cit. 2026-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2026-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2026-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2026-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Kde se natáčel film Pan Tau | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2026-03-05]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KVAPIL, František. Deštenský poutník aneb Deštnou křížem krážem. Deštná: obec Deštná, 2005. 19 s.
- ČERNÝ, Jiří. Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dolních Rakous. České Budějovice: České Budějovice, 2009.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Deštná na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Deštná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Deštná na Facebooku
- Deštná na Instagramu
- Deštná na Youtube
- Deštná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Deštné v roce 1829 [online]. Deštná: archivnimapy.cuzk.cz [cit. 2014-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-21.
- Smírčí kříže [online]. Deštná: smircikrize.euweb.cz [cit. 2014-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-21.
