Červený Hrádek (okres Jindřichův Hradec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Červený Hrádek

Kaple Panny Marie na návsi s ručně malovaným oltářem z Mrákotínské žuly
Znak obce Červený HrádekVlajka obce Červený Hrádek
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0313 509116
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Jindřichův Hradec (CZ0313)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Dačice
Historická země Morava
Katastrální území Červený Hrádek u Dačic
Katastrální výměra 6,78 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 210 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 525 m n. m.
PSČ 380 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Červený Hrádek 14
38001 Dačice
Starosta Zdeněk Nosek
Oficiální web: www.obec-cervenyhradek.cz
Email: podatelna@obec-cervenyhradek.cz
Červený Hrádek
Červený Hrádek
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Červený Hrádek (německy Rothenburg) se nachází 9 km severovýchodně od Dačic v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Žije zde 210[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o Červeném Hrádku pochází z roku 1211. V této době vlastnil Hrádek šlechtický rod Markvarta z Hrádku, někdy nazývaného z Říše, Starče a Holoubku (odtud ve znaku obce holubí křídla). Markvart z Hrádku se svou manželkou Vojslavou založil v nedaleké Nové Říši klášter. V roce 1310 Smilo z Hradku (Castello) potvrdil klášteru v Gerasu patronátní právo ke kostelu v Rancířově u Vratěnína a přislíbil klášteru ochranu těchto práv. Zmíněn je také jeho syn Heinrich.[2]

Dále na Hrádku pobývali páni z Bílkova (1318), Matyáš z Hrádku (1349), Smil z Hrádku (1356). Poté také markrabě Jan, který Hrádek propůjčoval jako zeměpanské léno, dalším majitelem byl markrabě Jošt (1410) a ten prodal Hrádek Petrovi z Kamenice, řečenému Šturm (odtud se po krátký čas jmenoval Šturmův Hrádek). V 16. století patřil Hrádek rodu Zahrádeckých sídlících na Hobzí, ten ho pak prodal majitelce Budíškovic, paní Alžbětě Višňovské. Od této doby sdílí stejný osud s Budíškovicemi.

V průběhu třicetileté války byla tvrz pobořena a zanikla. I když panské sídlo zaniklo, vesnice žila a rozvíjela se dál.[3]

Novější dějiny[editovat | editovat zdroj]

Obec Červený Hrádek byla jednou z prvních, která po příkladu Zahlinic na Hané uskutečnila po roce 1858 scelení pozemků. Ještě před první světovou válkou odešlo z obce pracovat mnoho zedníků a tesařů a jiných řemeslníků do Vídně, po válce se ale vrátili a pracovali doma.

První světová válka skončila 28. října 1918, zpráva o konci války se do obce dostala až o den později. Ještě tentýž podzim zastihla většina hrádeckých obyvatel epidemie španělské chřipky. Zemřelo devět lidí a ostatní nesli následky nemoci po celý život.

Na jaře 1917 se v obci začal stavět vodovod, jeho stavba byla dokončena o rok později. V letech 1922–1926 dle zákona o pozemkové reformě byly pozemky z vlastnictví dvora převedeny do vlastnictví zdejším domkařům. Kromě pozemků dvůr vlastnil i palírnu (později sloužila jako chudobinec), i ta byla předána do vlastnictví obce. Dne 5. prosince 1935 probíhala veřejná schůze o elektrifikaci obce.

Také druhá světová válka si vyžádala své oběti. V roce 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace a z obce bylo odvedeno několik mužů k armádě. Do vsi přijeli českoslovenští vojáci, byly tvořeny pracovní čety a kopány zákopy na obranu před Němci. První německá vojska sem vpadla 15. dubna 1939. Rudá armáda do obce přišla 9. května 1945 a v červnu 1945 byli odsunuti Němci.

V roce 1955 byly v celé obci opraveny cesty, v části zvané Hladov vyštěrkovány a na návsi byla provedena parková úprava. V roce 1956 bylo v obci založeno JZD. O rok později vybudováno koupaliště. Od 1. červa 1960 patří obec po zrušení okresu Dačice k okresu Jindřichův Hradec. V roce 1968 bylo vybudováno veřejné osvětlení obce. V roce 1976 byl v Červeném Hrádku založen Český svaz žen. V roce 1977 došlo při povodni k protržení hráze Mlýnského rybníka, po opravě v roce 1979 bylo pod hrází rybníka postaveno dětské koupaliště. Ve stejném roce byla místním JZD postavena bytovka. V roce 1978 byla dokončena kanalizace v obci.

V roce 1980 došlo v rámci racionalizace národního hospodářství ke sloučení MNV Červený Hrádek a Hříšice. V obci byly vyasfaltovány cesty a vyvrtány hloubkové studně. V roce 1984 bylazapočata výstavba čistírna pitné vody v Loučkách. Roku 1987 vznikla významná společenská organizace v obci – myslivecké sdružení Vápovka. Při Zemědělském družstvu Hříšice vznikl oddíl ledního hokeje.

Roku 1990 se obec oddělila obce od střediskové obce Hříšice. V roce 1991 bylo na Řečici vybudováno koupaliště. V roce 1993 byl místními sportovci založen fotbalový klub a odsouhlasena výstavba nového fotbalového hřiště na Řečici (roku 1997 bylo slavnostně otevřeno a v roce 1999 dostavěny a zkolaudovány šatny). V roce 1996 došlo k telefonizaci obce. V roce 2000 bylo založeno SDH – Sportovní družstvo hasičů, které krátce po založení dosáhlo několika menších úspěchů.

V letech 2000–2002 byla obec plynofikována. Cena díla přesáhla 4,5 milionu Kč. V roce 2001 se uskutečnil první sraz rodáků. V roce 2002 byla na kapličce zhotovena nová fasáda. V roce 2003 se opravovaly cesty na Hladově a byl odbahněn rybník Mlýnský. V roce 2006 se pokračovalo v opravách cest, tentokrát na Podolí a byl v obci vybudován bezdrátový internet. V dalších letech byla opravena hasičská zbrojnice a kompletně byla zrekonstruována bývalá škola č.p 27. Pokračovalo se dalšími akcemi, jako je rekonstrukce osvětlení, bezdrátového rozhlasu, oprava obecních cest a oprava čekárny a výstavba víceúčelového hřiště. Dále byl zbudován hlubinný vrt na vodu pod Rasovým polem, který by měl být soběstačný pro zásobování obce pitnou vodou. V následujících letech obec usilovala o získání dotací na vybudování nového vodovodu. V roce 2010 došlo k nové parkové úpravě obce - v parku na návsi byly vysázeny lípy, v okolí obecního úřadu a směrem na Hladov byla vybudována odpočívadla. Na Hladově bylo postaveno dětské hřiště. Pořádají se zde různé sportovní a kulturní akce, funguje zde knihovna a veřejný internet. Obec se i nadále rozvíjí, snaží se vytvořit dobré podmínky pro všechny obyvatele.[4]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 1917 zde italští vězni vybudovali jeden z prvních vodovodů.

Ves Červený Hrádek stejně jako sousední Nová Říše (dějiny těchto sousedů jsou velmi podobné) zažila v minulých dobách mnoho zlého válkami a požáry, proto přívlastek Červený.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Červeném Hrádku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Geras, Stiftsarchiv Urkunden (1188-1992) 1310, in: monasterium.net, [1], accessed at 2017-01-05
  3. Oficiální web obce Červený Hrádek
  4. Oficiální web obce Červený Hrádek

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]