Červený Hrádek (okres Jindřichův Hradec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Červený Hrádek
Kaple Panny Marie na návsi s ručně malovaným oltářem z Mrákotínské žuly

Kaple Panny Marie na návsi s ručně malovaným oltářem z Mrákotínské žuly

znak obce Červený Hrádekvlajka obce Červený Hrádekznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0313 509116
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (LAU 1): Jindřichův Hradec (CZ0313)
obec s rozšířenou působností: Dačice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Červený Hrádek u Dačic
katastrální výměra: 6,78 km²
počet obyvatel: 211 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 525 m n. m.
PSČ: 380 01
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Červený Hrádek 14
38001 Dačice
starosta / starostka: Zdeněk Nosek
Oficiální web: www.obec-cervenyhradek.cz
E-mail: podatelna@obec-cervenyhradek.cz

Červený Hrádek
Red pog.svg
Červený Hrádek
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Červený Hrádek (německy Rothenburg) se nachází 9 km severovýchodně od Dačic v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Ke dni 1. 1. 2015 zde žilo 209 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o Červeném Hrádku pochází z roku 1211. V této době vlastnil Hrádek šlechtický rod Markvarta z Hrádku, někdy nazývaného z Říše, Starče a Holoubku (odtud ve znaku obce holubí křídla). Markvart z Hrádku se svou manželkou Vojslavou založil v nedaleké Nové Říši klášter.

Dále na Hrádku pobývali páni z Bílkova (1318), Matyáš z Hrádku (1349), Smil z Hrádku (1356). Poté také markrabě Jan, který Hrádek propůjčoval jako zeměpanské léno, dalším majitelem byl markrabě Jošt (1410) a ten prodal Hrádek Petrovi z Kamenice, řečenému Šturm (odtud se po krátký čas jmenoval Šturmův Hrádek). V 16. století patřil Hrádek rodu Zahrádeckých sídlících na Hobzí, ten ho pak prodal majitelce Budíškovic, paní Alžbětě Višňovské. Od této doby sdílí stejný osud s Budíškovicemi.

V průběhu třicetileté války byla tvrz pobořena a zanikla. I když panské sídlo zaniklo, vesnice žila a rozvíjela se dál.[2]

Od historie k současnosti[editovat | editovat zdroj]

Obec Červený Hrádek byla jednou z prvních, která po příkladu Zahlinic na Hané uskutečnila po roce 1858 scelení pozemků. Ještě před první světovou válkou odešlo z obce pracovat mnoho zedníků a tesařů a jiných řemeslníků do Vídně, po válce se ale vrací a pracují doma.

První světová válka skončila 28.října 1918, zpráva o konci války se do obce dostala až o den později. Ještě tentýž podzim zastihla většina hrádeckých obyvatel epidemie španělské chřipky. Zemřelo devět lidí a ostatní nesli následky nemoci po celý život.

Na jaře 1917 se v naší obci začal stavět vodovod, jeho stavba byla dokončena o rok později. V letech 1922 -1926 dle zákona o pozemkové reformě byly pozemky z vlastnictví dvora převedeny do vlastnictví zdejším domkařům. Kromě pozemků dvůr vlastnil i palírnu (později sloužila jako chudobinec), i ta byla předána do vlastnictví obce.

5.12.1935 probíhá veřejná schůze o elektrifikaci obce.

Také 2. světová válka si vyžádala své oběti. V roce 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace a z obce bylo odvedeno několik mužů k armádě. Do vsi přijeli českoslovenští vojáci, byly tvořeny pracovní čety a kopány zákopy na obranu před Němci. První německá vojska k nám vpadla 15.dubna 1939. Rudá armáda do naší obce přišla 9.května 1945 a v červnu 1945 byli odsunuti Němci.

V roce 1955 byly v celé obci opraveny cesty, v části zvané Hladov vyštěrkovány a na návsi byla provedena parková úprava. V roce 1956 bylo v obci založeno JZD. O rok později vybudováno koupaliště. Od 1. červa 1960 patří obec po zrušení okresu Dačice k okresu Jindřichův Hradec. V roce 1968 bylo vybudováno veřejné osvětlení obce. V roce 1976 byl v Červeném Hrádku založen Český svaz žen. V roce 1977 došlo při povodni k protržení  hráze Mlýnského rybníka, po opravě v roce 1979 bylo pod hrází rybníka postaveno dětské koupaliště. Ve stejném roce byla místním JZD postavena bytovka. V roce 1978 byla dokončena kanalizace v obci.

V roce 1980 došlo v rámci racionalizace národního hospodářství ke sloučení MNV Červený Hrádek a Hříšice. V obci jsou vyasfaltovány cesty a vyvrtány hloubkové studně. V roce 1984 je započata výstavba čistírna pitné vody v Loučkách.

1987 vzniká významná společenská organizace v obci - myslivecké sdružení Vápovka. Při Zemědělském družstvu Hříšice vzniká oddíl ledního hokeje. 1990 dochází k oddělení obce od střediskové obce Hříšice. V roce 1991 je na Řečici vybudováno koupaliště.

V roce 1993 je místními sportovci založen fotbalový klub a odsouhlasena výstavba nového fotbalového hřiště na Řečici (roku 1997 bylo slavnostně otevřeno a v roce1999 dostavěny a zkolaudovány šatny). V roce 1996 došlo k telefonizaci obce.

V roce 2000 je založeno SDH - Sportovní družstvo hasičů, které krátce po založení dosáhlo několika menších úspěchů.

V letech 2000 - 2002 byla obec plynofikována. Cena díla přesáhla 4.500.000,-- Kč. V roce 2001 se uskutečnil první sraz rodáků. V roce 2002 byla na kapličce zhotovena nová fasáda. V roce 2003 se opravovaly cesty na Hladově a byl odbahněn rybník Mlýnský. V roce 2006 se pokračovalo v opravách cest, tentokrát na Podolí a byl v obci vybudován bezdrátový internet. V dalších letech byla opravena hasičská zbrojnice a kompletně byla zrekonstruována bývalá škola č.p 27. Pokračovalo se dalšími akcemi, jako je rekonstrukce osvětlení, bezdrátového rozhlasu, oprava obecních cest a oprava čekárny a výstavba víceúčelového hřiště. Dále byl zbudován hlubinný vrt na vodu pod Rasovým polem, který by měl být soběstačný pro zásobování obce pitnou vodou. V následujících letech obec usiluje o získání dotací na vybudování nového vodovodu. V roce 2010 dochází k nové parkové úpravě obce - v parku na návsi jsou vysázeny lípy, v okolí obecního úřadu a směrem na Hladov jsou vybudována odpočívadla. Na Hladově je postaveno dětské hřiště. Pořádají se zde různé sportovní a kulturní akce, funguje zde knihovna a veřejný internet. Obec se i nadále rozvíjí, snaží se vytvořit dobré podmínky pro všechny obyvatele.[3]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 1917 zde italští vězni vybudovali jeden z prvních vodovodů.

Ves Červený Hrádek stejně jako sousední Nová Říše (dějiny těchto sousedů jsou velmi podobné) zažila v minulých dobách mnoho zlého válkami a požáry, proto přívlastek Červený.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Červeném Hrádku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Oficiální web obce Červený Hrádek
  3. Oficiální web obce Červený Hrádek

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]