Kostelní Vydří
| Kostelní Vydří | |
|---|---|
 Kostel Panny Marie Karmelské a klášter karmelitánů | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Dačice |
| Obec s rozšířenou působností | Dačice (správní obvod) |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°6′22″ s. š., 15°25′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 156 (2025)[1] |
| Rozloha | 6,51 km²[2] |
| Katastrální území | Kostelní Vydří |
| Nadmořská výška | 474 m n. m. |
| PSČ | 380 01 |
| Počet domů | 65 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kostelní Vydří 4 380 01 Dačice kostelni.vydri@seznam.cz |
| Starosta | Miloslav Fiala |
| Oficiální web | www |
  Kostelní Vydří | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 508357 |
| Kód části obce | 70556 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostelní Vydří (německy Kirch Wiedern) je obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Žije zde 156[1] obyvatel.
Ve vzdálenosti tři kilometry leží jižně město Dačice, 29 kilometrů východně Moravské Budějovice, třicet kilometrů západně Jindřichův Hradec a 35 kilometrů severně Jihlava.
V obci se nachází poutní kostel Panny Marie Karmelské a karmelitánský klášter. V klášteře sídlí Karmelitánské nakladatelství.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kostelní Vydří bylo původně středem většího celku, ke kterému patřily i dvě sousední vsi stejného jména, Prostřední a Zadní, přičemž tyto vsi vznikly ve 13. století kolonizací Ranožírovců. Ves se poprvé připomíná v pramenech roku 1305, kdy je uváděn Jaroš z Vydří z rodu pocházejícího z Bílkova. V průběhu staletí měnila ves mnohokrát majitele, až v roce 1825 jej Josef svobodný pán Butz z Rolsperka prodal majitelům Dačic Dalbergům k dačickému panství. S dačickým panstvím sdílel statek osudy do roku 1849, kdy byla zrušena patrimoniální správa, jako samostatně uváděný a zdaňovaný statek až do pozemkové reformy, kdy byl jako zbytkový statek o 100 hektarů prodán J. Thun-Hohensteinovi, kterému byl roku 1945 zkonfiskován.[4]
Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Kostelním Vydří 383 obyvatel, z toho 198 mužů a 185 žen v 56 domech a 84 domácnostech. Z nich se živilo 15 zemědělstvím, 14 živnostmi a 5 mělo jiné zaměstnání, vedle 50 nádeníků. Desátek byl odváděn panství Kostelní Vydří a tamní faře. Z Kostelního Vydří se jezdilo na týdenní sobotní trhy do Dačic. Z provozovaných živností zde byl 1 mlynář, 1 kovář, 3 krejčí, 1 švec, 1 řezník, 2 šenkýři, 1 pekař, 1 kramář a 1 obchodník s potravinami.[4]
Vývoj obce do současnosti
[editovat | editovat zdroj]Ve druhé polovině 19. století a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 578 ha. V obci byla cihelna velkostatku Dačice Dalbergů. K roku 1911 se uvádí živnosti: 2 hostinští, 1 kovář, 2 krejčí, 1 mlynář, 2 obchodníci s dobytkem, 2 obchodníci se smíš. zbožím, 3 obuvníci a 1 prodejkyně galanterního zboží. K roku 1924: dvůr a lesní správa velkostatku Dačice Dalbergů s cihelnou, živnosti: 2 hostinští, 1 kolář, 1 kovář a podkovář, 1 krejčí, 1 mlynář, 1 obchodník, 1 obuvník, 1 řezník, 1 trafikant, 12 hosp. rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1931.[4]
JZD vzniklo roku 1952, v roce 1976 bylo sloučeno do JZD Dolní Němčice. V obci působily tyto spolky: Sdružení venkovské omladiny (1911), Domovina (1924). Nyní sbor dobrovolných hasičů.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 1880 měla obec 61 domů a 376 obyvatel, roku 1900 61 domů a 438 obyvatel, roku 1921 64 domů a 399 obyvatel, roku 1930 66 domů a 346 obyvatel, roku 1947 73 domů a 360 obyvatel, roku 1950 69 domů a 273 obyvatel, roku 1970 66 domů a 223 obyvatel, roku 1982 56 domů a 192 obyvatel.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 348 | 376 | 419 | 438 | 424 | 399 | 346 | 273 | 264 | 223 | 192 | 172 | 158 | 171 | 164 |
| Počet domů | 58 | 61 | 61 | 61 | 64 | 64 | 66 | 69 | 61 | 66 | 56 | 65 | 61 | 64 | 65 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Správní začlenění obce od roku 1850
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1849 bylo Kostelní Vydří součástí stejnojmenného statku v rámci panství Dačice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 bylo podřízeno politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy okresnímu soudu tamtéž. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí bylo v letech 1855 až 1868 podřízeno Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátilo se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž až do roku 1945.[4]
Po osvobození v květnu roku 1945 náleželo pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy bylo po územní reorganizaci Kostelní Vydří s moravským Dačicem začleněno pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. Toto trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. Od roku 1976 byla pod Kostelní Vydří v rámci integrace obcí připojena obec Prostřední Vydří a 1. července 1979 bylo Kostelní Vydří sloučeno s městem Dačicemi. Po změně politických poměrů se 1. července 1990 opět osamostatnilo, ale Prostřední Vydří již zůstalo součástí Dačic. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.[4]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. července 2019.[7]
Škola
[editovat | editovat zdroj]Zdejší škola byla založena současně s obnovením farnosti roku 1754, teprve v roce 1788 byly zdejšímu učiteli upraveny požitky. Škola byla postavena v areálu poutního místa roku 1843 a přestavěna v roce 1904, když byla roku 1870 rozšířena na dvoutřídní s bytem učitele. Byla sem přiškolena také obec Prostřední Vydří. Působila až do roku 1978, kdy byly zrušena a žactvo převedeno do Dačic.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Navštívení Panny Marie – původně gotická stavba, upravená roku 1658
- Věž z roku 1701 stavebně upravená po požáru roku 1889
- Původně renesanční tvrz Kostelní Vydří ze 16. století – postavená na vyvýšenině, chráněná rybníkem, byla později přeměněna v sýpku. Je vyzdobená sgrafitovým kvádrováním.
- Barokní zámek Kostelní Vydří – jednopatrová budova z počátku 17. století, upravená počátkem 19. století
- Barokní kamenný most z roku 1731 se sochami svatého Jana Nepomuckého a svatého Josefa
- Poutní kostel Panny Marie Karmelské – pozdně barokní stavba na návrší nad obcí z let 1787 až 1789. Kostel vznikl z původní kaple z roku 1709, která je využita jako presbytář. Kostel je obklopen na západní straně zdí s ambitem, jižně je areál uzavřen budovou kláštera karmelitánů.
- Klášter karmelitánů – postavený v polovině 18. století s přístavbou z let 1992–1993. V klášteře působí Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří.
- U kostela chráněná lípa srdčitá stáří kolem 400 let
- Lesní hřbitůvek s hrobkou rodu svobodných pánů Dalbergů přes silnici proti poutnímu kostelu
- Pomník občanovi padlému v květnu 1945
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]23. září 1803 byl v kostele pohřben rektor olomoucké univerzity Jan Matěj Butz z Rollsbergu. 19. listopadu 2011 byl v Kostelním Vydří pohřben český básník Ivan Martin Jirous.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Klášter, ambit
Kostel Panny Marie Karmelské
Klášter, knihkupectví
Výhled ze střechy kostela
Brána lesního hřbitova
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- 1 2 3 4 5 6 7 8 NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 642–646.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Kostelní Vydří [online]. 2019-07-11 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČERNÝ Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. str. 642-646
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostelní Vydří na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Vydří v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Kostelní Vydří v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Obecní kronika
