Slavonice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Slavonice
Náměstí Míru
Náměstí Míru
Znak města SlavoniceVlajka města Slavonice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0313 547166
Pověřená obecSlavonice
Obec s rozšířenou působnostíDačice
Okres (LAU 1)Jindřichův Hradec (CZ0313)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 343 (2021)[1]
Rozloha45,81 km²
Nadmořská výška512 m n. m.
PSČ378 81
Počet částí obce7
Počet k. ú.8
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Slavonice
Horní náměstí 525
378 81 Slavonice
sekretariat@slavonice-mesto.cz
StarostaIng. Hynek Blažek
Oficiální web: www.slavonice-mesto.cz
Slavonice
Slavonice
Další údaje
Kód obce547166
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavonice (německy Zlabings[2]) jsou malé historické město na jihozápadní Moravě (v česko-moravsko-dolnorakouském pomezí) v okrese Jindřichův Hradec. Leží zhruba jeden kilometr severně od hranice s Rakouskem, jedenáct kilometrů jihozápadně od Dačic, po obou stranách Slavonického potoka. Žije v nich přibližně 2 300[1] obyvatel. Díky zachovanému historickému jádru města se Slavonicím přezdívá „malá Telč nebo „perla západomoravské renesance“.[3] Slavonice jsou nejzápadnějším městem Moravy a spolu s nedalekými Dačicemi jedinými dvěma moravskými městy na území Jihočeského kraje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Historie textilního průmyslu ve Slavonicích.

Starší dějiny[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1260. Původní strážní osada, založená asi ve 12. století na středověké zemské stezce spojující Prahu s Vídní, patřila do majetku pánů z Hradce (zlatá pětilistá růže v modrém poli). Ve 14. století se osada díky velkolepé výstavbě proměnila ve město. Součástí byla dvě náměstí (dnes pojmenovaná jako náměstí Míru a Horní náměstí), která byla obklopena středověkými měšťanskými domy. Celá výstavba byla koncipována na velice úzkých pozemcích, takže majitelé své domy a přilehlá hospodářství směřovali hlavním vchodem na náměstí a hospodářské budovy na zadní trakty svých domů. Během 16. století se významná část obyvatelstva města přiklonila k luteránské reformaci. Reformační sgrafitová výzdoba celé řady měšťanských domů tehdejšího luteránského obyvatelstva významně spoluutváří unikátní atmosféru města Slavonice.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Stará pošta, dříve přepřahací stanice poštovní cesty z Vídně do Jihlavy

Během třicetileté války bylo město vypleněno švédskými vojsky. Navíc v letech 1680–1681 postihl slavonické obyvatele mor, který pokosil velmi mnoho životů. Z těchto útrap a válek se město vzpamatovalo až na přelomu 17. a 18. století. Nemělo však být všem neštěstím a katastrofám konce. Dne 27. března 1750 vzplál ve městě velký požár, který zničil velkou část obou náměstí a 44 domů spolu s městskou věží. Úpadek města, který po těchto událostech následoval, ještě prohloubilo přeložení poštovní cesty z Vídně do Jihlavy přes Znojmo v roce 1760. Dům čp. 62 tehdy byl přepřahací stanicí na této cestě.

Dne 7. září 1902 byla vybudována a uvedena do provozu železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice a také budova železniční stanice ve Slavonicích. O rok později, v roce 1903 došlo k propojení Slavonic s rakouským Waidhofen an der Thaya a dále pak se stanicí Schwarzenau na císařské železnici z Vídně do Českých Budějovic.

Spolková činnost[editovat | editovat zdroj]

  • r. 1580 a 1654 střelecký řád, r. 1716 vydalo město 13 nových střeleckých artikulí, r. 1867 svěcení spolkového praporu,[4] r. 1896 nová střelnice s klubovnou, r. 1898 K. K. priv. bürgerliche Schützengesellschaft Zlabings / C. k. privilegovaná občanská střelecká společnost, členem zemského svazu „Landesverband der mährischen Schützen”,[5][6][7][8] r. 1907 se konalo ve Slavonicích páté Zemské střelecké setkání (Landesverbandsschießen),[9] r. 1909 se účastnili střeleckého setkání v Hamburku.[10]
  • r. 1774 založeno družstvo s názvem „Pfaffenschlager Gemeinde“ (česky Obec Pfaffenschlag), na jehož základě vznikl později nový spolek Pfaffenschlager-Verein[11]
  • r. 1862 Leichenverein / Pohřební spolek[12]
  • r. 1868 Sparkassa der Stadt Zlabings / Spořitelna města Slavonice,[13][14][15] nové stanovy 1906-1948[16]
  • r. 1870 Verein deutscher Lehrer und Schulfreunde / Spolek německých učitelů a přátel školy[17][18]
  • r. 1873 Männergesangverein „Eintracht” / Mužský pěvecký spolek „Svornost”,[19][20][21][22][23] r. 1910 se konala ve Slavonicích oslava 25 let župního Německého pěveckého svazu jižní Moravy (des Deutschen Sängergauverbandes im südlichen Mähren)[24]
  • r. 1877 Freiwillige Feuerwehr / Spolek dobrovolných hasičů s německým velením, od r. 1906 družstvo německého hasičského okresu Jihlava, od roku 1926 německého hasičského okresu Slavonice-Jemnice, v roce 1936 zakoupeno nové sanitní auto (Sanitätswagen)[25]
  • r. 1880 Militär-Veteranen-Verein / Spolek vojenských vysloužilců,[26] r. 1899 zasadil na počest výročí panování císaře Františka Josefa I. „Jubilejní císařský dub” (Kaiser-Jubiläums-Eiche)[27][28]
  • r. 1887 Losverein / Loterijní spolek[29]
  • r. 1888 Ortsgruppe Zlabings des Deutschen Schulvereines / Místní skupina Německého školského spolku,[30] od roku 1919 Deutscher Kulturverband / Německý kulturní svaz
  • r. 1894 Israel. Armen u. Krankenunterstützungsverein / Židovský podpůrný spolek pro chudé a nemocné (čp. 61)[31][32]
  • Landwirtschaftlicher Verein für die deutschen Gemeinden des Ger. Bez. Datschitz / Hospodářský spolek německých obcí soudního okresu Dačice, později Okresní hospodářský spolek pro soudní okres Slavonice, v roce 1895 obdržel zemskou subvenci na pořízení plemenných býků[33]
  • r. 1897 XXVI. Bezirksverband christlicher Radfahrer mit dem Sitze in Zlabings / XXVI. okresní svaz křesťanských cyklistů se sídlem ve Slavonicích, r. 1900 zrušen,[34][35] Radfahrerklub „Schwalben” / Cyklistický klub „Vlaštovky”[36][37][38]
  • r. 1901 Deutsche Burschen Tischgesellschaft „Frohsinn” / Německá mládežnická stolní společnost „Veselost”[39]
  • r. 1901 Klub der Musikfreunde / Klub přátel hudby[40]
  • r. 1902-1922 Kirchenmusikverein / Spolek pro chrámovou hudbu[41]
  • r. 1903 Ortsgruppe des Bundes der deutschen Südmährens / Místní skupina Svazu Němců jižní Moravy (sídlo okresního svazu pro Slavonice a okolí),[42][43][44] r. 1912 Frauen- und Mädchen Bundesgruppe des Bundes der Deutschen Südmährens / Ženská a dívčí skupina Svazu Němců jižní Moravy[45]
  • r. 1904 Spar- u. Darlehenskassenverein für Zlabings und Umgebung, registrierte Genossenschaft mit unbeschränkter Haftung in Zlabings / Spořitelní a úvěrový spolek pro Slavonice a okolí, registrované družstvo s neomezeným ručením (Raiffeisen družstvo)[46]
  • r. 1907 Waisenrats-Verein / Sirotčí poradní spolek[47]
  • r. 1907 Deutscher Turnverein / Německý turnerský spolek[48][49][50][51][52]
  • r. 1908 Verschönerungsverein / Okrašlovací spolek[53]
  • r. 1910 Gewerbliche Kreditgenossenschaft für Zlabings und Umgebung / Živnostenská družstevní záložna pro Slavonice a okolí[54]
  • Verein für Werkmeister und Industriebeamte für Zlabings und Umgebung / Spolek dílovedoucích a průmyslových úředníků města Slavonice a okolí, r. 1895 byl založen Der Allgemeine österreichische Werkmeister- und Industriebeamtenverband / Všeobecný rakouský svaz dílovedoucích a průmyslových úředníků se sídlem v Liberci[55]
  • Ortsgruppe der Union der Textilarbeiter in Österreich / Místní skupina Unie textilních dělníků v Rakousku (odbory a sociální demokraté)
  • Ortsgruppe Zlabings und Umgebung des Verbandes christl. Textilarbeiter in Österreich / Místní skupina Slavonice a okolí Svazu křesťanských textilních dělníků v Rakousku (Christliche Gewerkschaft / křesťanské odbory)
  • Christlich sozialer Verein / Křesťansko-sociální spolek
  • Kirchenrenovirungsverein / Spolek pro renovaci kostelů
  • Pius-Verein zur Förderung der Katholischen Presse in Österreich / Spolek „Pius” na podporu katolického tisku v Rakousku, založen r. 1905 ve Vídni[56]
  • Pfarrgruppe zu Maria Himmelfahrt in Zlabings des kat. Schulvereines für Österreich / Farní skupina Nanebevzetí Panny Marie ve Slavonicích při katolickém Školním spolku pro Rakousko[57]
  • r. 1916 Magazinsgesellschaft Zlabings / Skladištní společnost Slavonice, v roce 1921 vybudovala nové obilní silo, v roce 1923 šla do likvidačního řízení a od r. 1924 ji koupil Ústřední svaz německých zemědělských družstev pro Moravu, Slezsko a Slovensko se sídlem v Brně / Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slowakei[58]

Československo[editovat | editovat zdroj]

Horní náměstí
Náměstí Míru

Po rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918 a vzniku Československé republiky reagovalo město s převážně německým obyvatelstvem připojením k provincii Deutsch Südmähren se sídlem ve Znojmě. Proto musela být do města povolána československá armáda, aby podrobila město moci nového československého státu. V té době rozpad monarchie ale znamenal velké problémy pro místní textilní továrny, které ztratily tradiční odbytiště v bývalé monarchii a tato situace se ještě zhoršila vypuknutím celosvětové hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let dvacátého století. Elektrifikace města byla dokončena připojením na síť ZME Brno v roce 1929. Podél státní hranice byla v letech 1936 až 1938 vybudována soustava pohraničních pevností, které se dochovaly dodnes a jsou zásluhou nadšenců udržovány v dobrém technickém stavu a přístupny veřejnosti. Některé z těchto pevností jsou přímo v intravilánu města.

Nové spolky po roce 1918[editovat | editovat zdroj]

Ze spolků sluší uvésti na prvém místě déle tří staletí trvající spolek střelecký, kterýž vystavěl si 1896 novou střelnici, učitelský 1870, zpěvácký „Eintracht ” 1873, hasičský 1877. Pozdější: Spar- und Darlehensverein (Raiffeisenka), Gewerbliche Kreditkassa, spolek dílovedoucích, okrašlovací, hospodářský, tělocvičný, spolek mládeže „Frohsinn”. Místní odbory spolků: D. Schulverein, Kathol. Schulverein, Südmährerbund, Ostmark, Piusverein, Textilarbeiterverein „Union”.

—Vlastivěda moravská, Slavonický okres, 1926, s. 38

  • r. 1919 Národní jednota pro jihozápadní Moravu
  • r. 1920 Landwirtschaftlicher Bezirksverein Zlabings / Okresní zemědělský spolek Slavonice, zastřešený pod Jihlavskou župou Organizace německých rolníků Moravy (Gau Iglau - Organisation der deutschen Landwirte Mährens),[59] r. 1923 se ve Slavonicích konala 1. Okresní zemědělská a živnostenská výstava pro soudní okres Slavonice, oblast Dešné a Vratěnína s okolím[60][61]
  • r. 1922 Molkereigenossenschaft Zlabings / Mlékárenské družstvo Slavonice, zastřešené Ústředním svazem německých zemědělských družstev Moravy, Slezska a Slovenska (Zentral-Verband der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei), nyní obytný dům čp. 270 na ulici Mařížská[62]
  • r. 1924 Landwirtschaftliches Lagerhaus Zlabings / Zemědělské obilní skladiště Slavonice (dříve MagazinsgeseIlschaft), r. 1930 přístavba čističky a šrotovny obilí, provozovala Výkupní a spotřební centrála (Bezugs- und Verwertungszentrale) Ústředního svazu německých zemědělských družstev Moravy, Slezska a Slovenska v Brně (nyní součástí podniku Zemos, s.r.o. na Mařížské ulici)[63]
  • r. 1931 Verein Deutsches Haus / Spolek Německý dům pro účely německých spolků (mimo českých a židovských)[64][65]
  • Okresní lidová jednota pro Dačice a Slavonice Čsl. strany lidové a Okresní svaz lidových zemědělců na Dačicku se sídlem v Dačicích[66]
  • Spolek katolické mládeže a Svaz katolických žen a dívek, r. 1923 okresní katolický den,[67] r. 1925 Slavnost Božího těla
  • r. 1938 Kreisjägermeisterverein / Okresní myslivecký spolek[68]
  • r. 1939 Technische Nothilfe / Technická nouzová pomoc[69]

Po Mnichovské dohodě bylo město v říjnu 1938 postoupeno Německu a stalo se součástí Německé říše. Slavonice se staly součástí říšské župy Dolní Podunají (Niederdonau) sousedního Rakouska. Hranice mezi Československem a Německou říší byly posunuty o 10 km na sever od Slavonic. České obyvatelstvo dosazené na postech československé státní služby (četnictvo, financové, poštovní a drážní personál, učitelé a úředníci) odcházelo zpět do vnitrozemí. Dne 9. května 1945 bylo město osvobozeno vojsky Rudé armády. Na základě rozhodnutí vítězných velmocí bylo ve dvou vlnách (1945 a 1946) odsunuto veškeré německé obyvatelstvo a město bylo osídleno českým obyvatelstvem z okolních českých vesnic za bývalou protektorátní hranicí a z vnitrozemí.

Vývoj města od roku 1945[editovat | editovat zdroj]

Národní správa větších podniků byla řešena na úrovni Okresního národního výboru Dačice. Jednalo se o mechanickou tkalcovnu Josefa Pabische, pletárnu Antona Sprinzla, továrnu na hedvábné tkaniny Palas-Artis (dříve Silvet), parní pilu Felixe Lechnera a stavební firmu Ferdinanda Strommera.

Osidlování Slavonic. Osídlení Slavonic bylo již skončeno na podzim minulého roku. Před válkou měly Slavonice 2500 obyvatel, dnes mají asi 1300, z toho asi 200 Němců. Hospodářství jsou pod národní správou. Slavonice však potřebují české dělníky, zejména textilní továrna Pallas-Artis a textilní továrna Sprinzl. Továrna na elektro součástky Siemens bude co nejdříve dána do provozu.

—Jiskra, 17.3.1946[70]

Celkový pohled na město od západu

V květnu 1947 byla na všech cestách vedoucích do Rakouska instalována závora. V roce 1948 byl v blízkosti hranice zbořen mlýn Karla Gottfrieda, dřevěná chata (bouda) spolku Deutscher Turnverband (ve správě Junáka) a včelín. Od 1. května 1950 bylo zřízeno hraniční pásmo do hloubky 2 až 4 km. Osoby starší 15 let s trvalým bydlištěm v tomto pásmu nebo osoby, které do pásma chtěly vstoupit, se musely prokazovat zvláštní legitimací, vydávanou ONV v Dačicích. Do pásma byly zahrnuty i rybníky po levé straně Stálkovské ulice. Hranice pásma obíhala město ze tří stran. Volný přístup zůstal jen na silnice do Stálkova, Českého Rudolce, Dačic a Starého Hobzí. Útvar Pohraniční stráže se přemístil z budovy čp. 91 (nyní čp. 523) na Horním náměstí (tehdy na Gottwaldově náměstí) blíže k hranici do celní budovy.[71]

V roce 1953 bylo město nakonec zahrnuto do hraničního pásma, což zapříčinilo značnou izolaci celého území od ostatní civilizace a velmi silně omezilo i případný cestovní ruch v této oblasti. Teprve v roce 1960 při reorganizaci okresů a krajů bylo zastavěné území města vyjmuto z hraničního pásma a mohlo začít využívat cestovního ruchu. Dne 31. srpna 1961 byly Slavonice prohlášeny městskou památkovou rezervací. Od správní reformy 1. července 1960 náležejí Slavonice k Jihočeskému kraji, okresu Jindřichův Hradec. V rámci integrace obcí byly v roce 1964 ke Slavonicím připojeny dříve samostatné obce Vlastkovec, Mutišov a Maříž, později, v roce 1972, také poslední připojená obec Stálkov.

Renesanční dům č. 520

V období let 1945–1989 byl ve městě vybudován vodovod, kanalizace, čistička odpadních vod, centrální kotelna, budova nové základní školy pro 650 žáků se školní jídelnou a dvěma tělocvičnami (1978), kulturní dům (1979), mateřská škola pro 120 dětí (1983), nová hasičská zbrojnice, autobusové nádraží, nový fotbalový stadion, kuželna, postaveno panelové sídliště se 126 městskými a družstevními byty a připravena nová obytná zóna pro stavbu nových individuálních a řadových rodinných domů. V této oblasti (ulice generála Svobody a Lebeděvova), převážně místní občané postavili 77 nových rodinných domů. Značnou měrou v této době přispěly ke zvýšení počtu bytových jednotek ve městě místní podniky, které postavily bytové domy s celkovou kapacitou přes 50 bytů. Na konci padesátých let 20. století byly zahájeny také pravidelné a řádné opravy historického středu města, zvláště fasád domů na obou slavonických náměstích, které v té době byly ve valné většině ve vlastnictví státu. Na konci tohoto období byla také zahájena výstavba zdravotního střediska a lékárny.

Po roce 1989 byly postaveny ještě čtyři městské panelové domy s 56 byty. Individuální bytová výstavba se výrazně nerozvíjela z důvodu nedostatku stavebních parcel, ale i z důvodů ekonomických. Město pokračovalo v budování nových staveb občanské vybavenosti, jako správní budova na fotbalovém stadionu a dům s pečovatelskou službou, byla dostavěna budova zdravotního střediska a lékárny. Na stadionu bylo vybudováno víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Místní závod na zpracování dřeva postavil ekologickou spalovnu dřevního odpadu, který se před tím vyvážel téměř bez užitku na skládku. Spalovna nyní vyrábí elektrickou energii a teplo pro vlastní potřebu podniku. Každoročně stát i obec investují značné finanční prostředky na opravu a regeneraci památek. Do města byl v roce 1999 přiveden zemní plyn. Byly provedeny rekonstrukce povrchů obou slavonických náměstí, v posledních letech se také podařilo opravit část místních komunikací. Je postupně opravováno a zpřístupňováno veřejnosti městské podzemí. V roce 2012 byla dokončena rekonstrukce čističky odpadních vod v hodnotě téměř 90 milionů korun.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Město Slavonice se skládá ze sedmi částí na osmi katastrálních územích.

V období od roku 1950 do roku 1980 byly v rámci integrace obcí v roce 1964 ke Slavoním připojeny dříve samostatné obce Vlastkovec, Mutišov a Maříž, později, v roce 1972, byla jako poslední připojena obec Stálkov.

Zaniklá sídla[editovat | editovat zdroj]

  • Léštnice – ves zaniklá po druhé světové válce, k. ú. 4 km ZJZ od Slavonic
  • Pfaffenschlag – zaniklá středověká vesnice 3 km severozápadně od Slavonic v k. ú. Slavonice

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Severozápadně od města leží přírodní památka Dědek u Slavonic.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Nově ohlášené živnosti v roce 1920[editovat | editovat zdroj]

  • Karl Kallenda, krejčí (Schneider),
  • Karl Stumfohl, pekařská živnost s prodejem mouky (Bäckergewerbe mit Mehlverschleiss),
  • Leo Bornemann, obchod s papírem, psacími a kreslícími potřebami, kuřáckým zbožím, galanterií, hračkami, prodej kalendářů, školních a modlitebních knih (Handel mit Papier-, Schreib und Zeichenwaren, Rauchrequisiten, Galanterie- und Spielwaren, Verkauf von Kalendern, Schul- und Gebetbüchern),
  • Marie Zahrada, dámská švadlena (Damenschneiderin),
  • Josef Pabisch, mechanická přádelna (mechanische Weberei),
  • Alois Niederhofer, pokrývač (Dachdecker)
  • Thomas Krizek, stolař v Maříži (Tischler in Maires)[72]
Vývoj počtu obyvatel a domů části obce Slavonice[73]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 2 489 2 507 2 406 2 426 2 479 2 214 2 167 2 042 2 222 2 266 2 393 2 448 2 549 2 305
Domy 401 404 378 378 403 412 454 481 452 443 471 543 558 584
Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých letech od roku 2001[74]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Počet obyvatel

k 31.12. uvedeného roku

2 735 2 709 2 706 2 701 2 699 2 674 2 671 2 650 2 625 2 608 2 556 2 514 2 505 2 484 2 468 2 461 2 427 2 386 2 367

Poválečný správní okres Dačice o rozloze 807 km² se 40.000 obyvateli a 141 obcemi spravoval tři soudní okresy: Telč se 75 obcemi, Dačice s 39 obcemi a Slavonice se 27 obcemi. Soudní okres slavonický byl osídlen českými rolníky, živnostníky, dělníky a zaměstnanci, přičemž město Slavonice čítalo ještě do března 1946 1300 obyvatel, z toho asi 200 Němců.[75][76]

O tělovýchovnou a sportovní činnost se po válce staral Sokol (od r. 1953 Jiskra, tělovýchovná jednota při n. p. Slovan) a SK Slavonice. SK Slavonice vedl footballový a lawn-tennisový odbor a Sokol provozoval nářaďový tělocvik, lehkou atletiku, odbíjenou a košíkovou.[77] Dále ve městě působil Junák a Svaz české mládeže, z jehož popudu byl odstraněn německý pomník padlých v 1. světové válce (zřízen v červenci 1922).[78][79] Ochotnický divadelní spolek čítal 36 činných členů.[80]

Ve volbách do Ústavodárného shromáždění Československé republiky 26. května 1946 volili slavoničtí občané: 683 hlasy pro KSČ, 232 pro ČSNS, 167 pro ČSL, 69 pro ČSSD, přičemž byly do volební urny vhozeny 2 bílé lístky.[81] Poslední německé obyvatelstvo z dačického okresu bylo vysídleno v pátek 30. srpna 1946 zvláštním vlakem, vypraveným ze Slavonic. Celkem odjíždělo ze slavonického a dačického nádraží 334 obyvatel. S některými se přišli rozloučit jejich čeští přátelé, kteří byli zesměšňováni z přihlížejícího davu.[82]

Pro správné posouzení kolísání počtu obyvatel v jednotlivých obdobích je třeba uvést, že v období od roku 1950 do roku 1980 byly v rámci integrace obcí v roce 1964 ke Slavonicím připojeny dříve samostatné obce Vlastkovec, Mutišov a Maříž, později, v roce 1972, byla jako poslední připojena obec Stálkov.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V listině z roku 1359 je připomínán učitel („magister scholae“), jehož povinností bylo též zvonění, v roce 1369 při svěcení nového oltáře žáci pomocníci (ministranti), kteří za svou službu měli být (po všechny časy) odměněni jedním grošem. Z roku 1470 pochází písemná zpráva o „rektoru školy a kantoru“, který za řízení zpěvu při obřadech obdržel 11 grošů, žáci-zpěváci 8 grošů, přičemž se „má farář o dobré zpěváky náležitě starat“.[83] První písemná zmínka o škole pochází z roku 1483, kdy na škole vyučoval Jan, bakalář svobodných umění („rector scholae“). V době evangelické byl jmenován rektor, kantor a varhaník. Z té doby se připomínají jména učitelů Wernzkého a Schnittlicha.

Od roku 1590 dostával školmistr, kantor i varhaník kromě žita, pšenice a hrachu také plat. Městská rada stanovila pevně i výši školného: žák, který se učil pouze čtení, platil 15 krejcarů, se psaním 30 krejcarů a ještě s počty 45 krejcarů, a kdo by se ještě více učit chtěl, zaplatil 1 zlatý. Školu tehdy navštěvovalo asi 35 žáků a nacházela se blízko kostela na Horním náměstí čp. 103 ( r. 1861 tzv. Vorstadthaus France Hauera,[84] nyní čp. 533), následně i v ulici B. Němcové a od roku 1803 v „panském domě" u kostela (nyní čp. 473) na náměstí Míru. V první polovině 19. století dostával rektor od rodičů týdně v sobotu - sobotales 1 krejcar, o trzích 1 krejcar jarmarkales, od obce svobodný měsíční plat, dřevo a obilí.

Německá obecná a měšťanská škola[editovat | editovat zdroj]

Budova bývalé měšťanské školy s německým vyučovacím jazykem čp. 39 (nyní čp. 473) po stavební úpravě z roku 1898, od r. 1919 sídlo české dvoutřídní menšinové školy a mateřské školy, od r. 1945 sídlo obecné školy, nyní Základní praktická a speciální škola
Nová školní budova z roku 1897 čp. 21 a 22 (nyní čp. 456), bývalé sídlo obecné školy a od roku 1919 též měšťanské školy s německým vyučovacím jazykem

Hlavní farní škola (1865)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1865 otevřelo město Slavonice novou farní hlavní školu (Pfarrhauptschule) se čtyřmi třídami, kterou nechalo zbudovat v bývalého panském domě (nyní čp. 473). Zároveň městská rada toho roku v květnu vyhlásila pro školní rok 1865/1866 konkurz na obsazení čtyř učitelských míst:

  • řídícího místa pro nadučitele (dirigirende Oberlehrerstelle) s ročním platem 500 zlatých,
  • místa pro podučitele (Unterlehrerstelle) s ročním platem 300 zlatých,
  • místa pro podučitele s ročním platem 250 zlatých a
  • místa pro podučitele s ročním platem 250 zlatých.

K tomuto platu obdržel 1. a 2. učitel ve školní budově byt (každý o dvou pokojích), 3. a 4. učitel byl vyzván, aby se o bydlení postarali vlastní cestou, přičemž město poskytovalo těmto dvěma učitelům roční příplatek na bydlení ve výši 35 zlatých.[85]

Školní okres Dačice a obecná škola[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. června 1870 byl založen Německý učitelský spolek (Deutscher Lehrerverein in Zlabings)[86][87][88][89] a dnem 2. září 1870 vstoupil v platnost školní okres Dačice (Schulbezirk Datschitz).[90] Školní okres zahrnoval 28 škol. Okresní školní rada v Dačicích ve stejném roce vyhlásila konkurz na jedno podučitelské místo s ročním platem 250 zlatých a ročním příplatkem na bydlení 35 zlatých,[91][92][93] v roce 1872 pak na dvě podučitelská místa první platové třídy s ročním platem 360 zlatých, přičemž jedno podučitelské místo se nedařilo nastálo obsadit až do roku 1874.[94][95][96][97][98][99][100]

Situace se nezlepšila ani v roce 1875, kdy byl vyhlášen opětovný konkurz na dvě podučitelská místa s ročním platem 360 zlatých a ročním příplatkem na bydlení 100 zlatých.[101][102][103] V roce 1886 zemská školní rada povolila zřízení další paralelní třídy pro první ročník.[104] Následně se město v roce 1887 rozhodlo na protější straně náměstí ke stavbě nové školní budovy[105] a uzavřít tak opticky průhled na předměstí. V té době už byla solnice pravděpodobně zbořena a zůstala zde volná stavební parcela s vlhkým a bažinatým podkladem. Stavbu školní budovy, tehdy vystavěnou až do druhého patra, poškodila náhlá průtrž mračen natolik, že její trosky za 30 000 proinvestovaných korun zde stály celou řadu dalších let. Tedy do doby, než se radní v roce 1896 rozhodli stavbu obnovit a zároveň na druhé straně náměstí přestavět starou školu na měšťanku.[106]

V roce 1892 získalo město od zemské školní rady povolení pro rozšíření školy na pět tříd, přičemž pátý ročník byl rozdělen na chlapeckou a dívčí třídu. Zároveň se zřízením dívčí páté třídy vyhlásila okresní školní rada konkurz na jedno místo učitelky s ročním platem 600 zlatých ročně.[107] V roce 1897 město dokončilo stavbu nové školní budovy (nyní čp. 456) v ceně 100 000 korun, kam se pětitřídní obecná škola a krátce otevřená chlapecká měšťanská škola přestěhovaly z bývalého panského domu. Po uvolnění staré školní budovy čp. 39 (nyní čp. 473) město započalo na protější straně náměstí s přestavbou staré školní budovy ve výši 50 000 korun. V roce 1898/1899 se do nové školní budovy nastěhovala chlapecká měšťanská škola.

V roce 1900 povolila zemská školní rada městu Slavonice zřízení německé mateřské školy.[108] V roce 1910 čítala mateřská škola 61 dětí, vedoucí pěstounkou byla jmenována Theresia Breczka (nar. 1863 Mautern, Steiermark, maturita 1885, pěstounská zkouška 1899) a druhou dětskou pěstounkou Marianne Kovač (nar. 1878 Übelbach, Steiermark, pěstounská zkouška 1900, poprvé jmenována 1902).[109]

Školní rok 1909/10 - Obecná škola (5 tříd, 338 žáků)[110][111]
Netouschek Ferdinand ředitel obecné a měšťanské školy, nar. v Jaroměřicích 1861; zkouška zralosti 1880, učitelská zkouška 1882, zkouška pro měšťanská školy I. třídy 1883, první rok výuky 1880, definitiva 1883, zemřel 13. listopadu 1922 Slavonice[112]
Kalab Theodor učitel náboženství pro obecnou a měšťanskou školu, nar. Velatice 1872; učitelská zkouška 1908, rok první výuky 1909
Glaser Anton učitel pro obecné školy, narozen ve Vídni 1875; zkouška zralosti 1895 Krems, učitelská zkouška 1899 Krems; první rok výuky 1895, 1899 odbornost obchodně-živnostenská, definitiva 1902, od roku 1906 na škole ve Slavonicích[113]
Szalay Amalie učitelka pro obecné školy, narozena Dioszegh (Uhersko) 1868; zkouška zralosti 1890, učitelská zkouška 1895; první rok výuky 1890, 1895, definitiva 1909
Kohlmann Hermann učitel pro obecné školy, narozen Cizkrajov 1880; zkouška zralosti 1900 České Budějovice, učitelská zkouška 1904 České Budějovice; první rok výuky 1900, definitiva 1904
Zahrada Marie učitelka, narozena Slavonice 1887; zkouška zralosti 1907; učitelská zkouška 1910, první rok výuky 1907
Salich Albert pomocný učitel, narozen Opava (Slezsko) 1889; zkouška zralosti 1909; první rok výuky 1909
Zoch Peter pomocný učitel, narozen České Budějovice 1889; zkouška zralosti 1909; první rok výuky 1909, pracovní vyučování na obecné a dívčí měšťanské škole
Školní rok 1933/34 - Obecná národní škola (3 třídy)[114]
Kleiner Karl ředitel obecné a měšťanské školy, narozen 1880, zkouška učitelské dospělosti 1899, zkouška způsobilosti pro obecné školy 1901, odbor I zkouška způsobilosti pro měšťanské školy 1912
Kohlmann Hermann učitel, narozen 1880, zkouška učitelské dospělosti 1900, zkouška způsobilosti pro obecné školy 1904
Tollerian Maria učitelka, narozena 1894, zkouška učitelské dospělosti 1913, zkouška způsobilosti pro obecné školy 1916
Keck Johann učitel, narozen 1892, zkouška učitelské dospělosti 1912, zkouška způsobilosti pro obecné školy 1914
Scheubrein Maria učitelka, rozená Petter 1897, zkouška učitelské dospělosti 1916, zkouška způsobilosti pro obecné školy 1919, zkouška z češtiny pro obecné školy
Seidl Vilhelm učitel náboženství pro obecnou a měšťanskou školu, narozen 1890, zkouška pro vyučování náboženství římk 1917

Chlapecká a dívčí měšťanská škola[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 1896 Zemská školní rada v Brně povolila ve Slavonicích otevření prvních tříd chlapecké měšťanské školy[115] a okresní školní rada v Dačicích vyhlásila konkurz na obsazení ředitelského a učitelského místa na chlapecké měšťanské škole s německým vyučovacím jazykem.[116] Ředitelem měšťanské školy byl jmenován dosavadní ředitel jemnické obecné školy a okresní školní inspektor Moritz Ptacek (r. 1865 podučitel na obecné škole v Jemnici,[117] od r. 1866 podučitel na obecné škole ve Znojmě, od r. 1870 nadučitel v Jaroměřicích nad Rokytnou,[118] nadučitel na obecné škole v Jemnici a r. 1894 jmenován okresním inspektorem pro německé a utrakvistické školy v okresu dačickém[119]).[120][121] Za tímto účelem došlo k přestavbě budovy bývalé obecné školy čp. 39. Nová školní budova pro měšťanskou školu měla být otevřena k příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. (1848-1898). Škola proto obdržela název "Kaiser Franz Josef Jubiläums Knaben-Bürgerschule" (Jubilejní chlapecká měšťanská škola císaře Františka Josefa).[122] V roce 1901 byla správa pětitřídní obecné školy a trojtřídní měšťanské školy s německým vyučovacím jazykem sloučena pod jedno vedení (Ferdinand Netouschek). V roce 1906 město obdrželo povolení ke zřízení trojtřídní dívčí měšťanské školy.[123][124][125]

Školní rok 1909/10 - Měšťanská škola chlapecká (3 třídy, 100 žáků) a Měšťanská škola dívčí (3 třídy, 50 žákyň)[126]
Netouschek Ferdinand ředitel obecné a měšťanské školy, nar. v Jaroměřicích 1861; zkouška zralosti 1880, učitelská zkouška 1882, zkouška pro měšťanská školy I. třídy 1883, první rok výuky 1880, definitiva 1883, nastoupil jako učitel v Hodonicích, od r. 1886 působil jako odborný učitel na obecné a měšťanské škole České Křídlovice,[127] a na odborný učitel v Drnholci, od r. 1905 ředitel na měšťanské škole ve Slavonicích[128][129]
Kalab Theodor učitel náboženství pro obecnou a měšťanskou školu, nar. Velatice 1872; učitelská zkouška 1908, rok první výuky 1909
Vick Alois odborný učitel, nar. Prostějov 1850, zkouška zralosti 1871, učitelská zkouška 1872, zk. měšťanská šk. I. třídy 1873, první rok výuky 1874, (1876 předběžně uvolněn ze služby)
Voldan Karel odborný učitel, nar. Hranice 1863, zkouška zralosti 1882, učitelská zkouška 1885, zkouška pro měšťanské šk. II. třídy 1890, první rok výuky 1882, další 1885, definitiva 1895[130]
Rack Ferdinand odborný učitel, nar. Louka 1857, zkouška zralosti 1877, učitelská zkouška 1882, zk. pro měšťanská šk. III. třídy 1898, rok první výuky 1877, další 1883, definitiva 1897
Sigl Karl odborný učitel, nar. Starovice 1877, zkouška zralosti 1897, učitelská zkouška 1900, zk. pro měšťanské šk. I. třídy 1906, rok první výuky 1898, další 1900, definitiva 1907, od roku 1907 na měšťanské dívčí škole ve Slavonicích[131]
Kohlmann Hermann učitel latiny pro měšťanské školy
Barnert Otto odborný učitel, nar. Piechowice (Slezsko) 1872, zkouška zralosti 1895, učitelská zkouška 1897, zk. pro měšťanské šk. II. třídy 1908, rok první výuky 1895, další 1898, definitiva 1908
Brod Johann odborný učitel, nar. České Budějovice-Pohůrka 1883, zkouška zralosti 1902, učitelská zkouška 1904, zk. pro měšťanské šk. III. třídy 1907, zkouška pro těsnopis 1902, rok první výuky 1905, definitiva 1908
Nowotny Anna učitelka ručních prací, nar. Slavonice 1867, zkouška ručních prací 1887 a 1908, rok první výuky 1898, definitiva 1900
Školní rok 1933/34 - Měšťanská škola smíšená (3 třídy chlapecké, 3 třídy dívčí)[132]
Kleiner Karl ředitel školy a odborný učitel, narozen 1880 Březová nad Svitavou, zkouška učitelské dospělosti 1899 Brno, zkouška způsobilosti pro obecné školy 1901 Brno, odbor I a zkouška způsobilosti pro měšťanské školy 1912, odborná zkouška obchodně-živnostenská 1924, 1899 výuka na obecné škole, 1915 výuka na měšťanské škole, 1926 ředitel[133]
Krichenbauer Elisabeth odborná učitelka, narozena 1881 Jihlava, zkouška učitelské dospělosti 1908 Olomouc, zkouška způsobilosti pro obecné školy 1910 Olomouc, odbor III a zkouška způsobilosti pro měšťanské školy 1916, od 1908 výuka na obecné škole, od 1915 výuka na měšťanské škole[134]
Zahrada Marie odborná učitelka, narozena 1887 Slavonice, zkouška učitelské dospělosti 1907 České Budějovice, zkouška způsobilosti pro obecné školy 1910, odbor I a zkouška způsobilosti pro měšťanské školy 1924, od 1907 výuka na obecné škole, od 1925 výuka na měšťanské škole[135]
Jelinek Josef odborný učitel, narozen 1892 Brno, zkouška učitelské dospělosti 1911 Brno, zkouška způsobilosti pro obecné školy 1914 Brno, odbor II a zkouška způsobilosti pro měšťanské školy 1921, zkouška z češtiny pro měšťanské školy 1920, zkouška z odbornosti hospodářství 1927, zkouška z odbornosti obchodně-živnostenské 1928, od 1911 výuka na obecné škole, od 1922 výuka na měšťanské škole[136]
Zahorka Jan odborný učitel, narozen 1910, zkouška učitelské dospělosti 1929, zkouška způsobilosti pro obecné školy 1931, zkouška z češtiny pro obecné školy 1932
Seidl Vilhelm učitel náboženství, narozen 1890, zkouška pro vyučování náboženství římk 1917
Demasi Hermine učitelka domácí nauky, narozena 1888 Chvalatice, zkouška učitelské dospělosti 1906, od 1906 výuka na obecné škole, od 1914 výuka na měšťanské škole[137]

V novém Československu podléhaly obecné a měšťanské národní školy Ministerstvu školství a národní osvěty (zkratka MŠANO), které je řídilo skrze místní školní rady, okresní školní výbory a zemské školní rady. Národní školy v zemi Moravkoslezské s německým vyučovacím jazykem byly rozděleny do 22 okresů. Školní okres Jihlava zahrnoval národní školy ve 36 obcích, též obecnou a měšťanskou národní školu s německým vyučovacím jazykem ve Slavonicích.[138] Po zřízení české menšinové školy (r. 1919)[139] snížilo MŠANO na německé obecné škole počet tříd a škola vystupovala nadále jako trojtřídní.

Ve školním roce 1928/29 vyučovali na obecné škole: učitel Anton Glaser, učitel Hermann Kohlmann, učitelka Rosa Daniel, učitel Johann Fenz (nar. 1903 Lidéřovice) a ruční práce Hermine Demasi; na měšťanské škole: ředitel Karl Kleiner, odborná učitelka Marie Zahrada, odborná učitelka Elisabeth Krichenbauer, odborný učitel Josef Jelinek, odborná učitelka češkého jazyka Marie Pettera (nar. 1897 Ivančice), učitelka ručních prací Hermine Demasi.[140] V roce 1932 povolilo MŠANO trojtřídní německé obecné škole zřízení šestého učitelského místa a to na základě vyhlášeného konkurzu.[141]

Všeobecnou živnostenskou pokračovací školu (Allgemeine gewerbliche Fortbildungsschule) s jedním oddělením řídil ředitel pro obecnou a měšťanskou školu. V roce 1929 to byl ředitel Karl Kleiner a vyučovali odborní učitelé Hermann Kohlmann a Josef Jelinek. V německé jednotřídní mateřské škole vyučovala Rita Brandl (nar. 1899 ve Slavonicích). Učitelská a mládežnická ubytovna (Lehrerherberge a Jugendherberge) se nacházely v domě na Hlavním náměstí čp. 38 u pekaře Josefa Stumfohla. K dispozici stály 4 postele, vedoucím ubytoven byl učitel Hermann Kohlmann a ubytovací příspěvek činil 1 korunu.[142]

Česká menšinová škola[editovat | editovat zdroj]

Česká menšinová škola byla zřízena Ministerstvem školství a národní osvěty v roce 1919 v budově bývalé německé obecné školy čp. 39 (nyní čp. 473) a jejím prvním ředitelem se stal František Janda. Chodily do ní zejména děti státních zaměstnanců, kteří se do Slavonic přistěhovali po vzniku Československa. České menšinové školy podléhaly přímo ministerstvu, které financovalo pedagogické zaměstnance i veškeré školní výdaje. Školní inspektor sídlil v Jindřichově Hradci (pro politické okresy: Jindřichův Hradec, Třeboň, Dačice a Moravské Budějovice), od roku 1927 sídlil inspektor též ve Slavonicích.[143] Dohledávací obvod menšinových škol z politického okresu Dačice a Moravské Budějovice sestával z českých menšinových škol v obcích: Cizkrajov, Dešná, Flandorf, Staré Hobzí, Chvalkovice, Korolupy, Lipolec, Lubnice, Matějovec, Dolní Radíkov, Peč, Český Rudolec, Nové Sady, Slavonice, Uherčice a Vratěnín.[144] V roce 1926 navštěvovalo školu 49 žáků (též z okolních obcí bez české školy). Od roku 1923 byla v budově zřízena česká mateřská škola s 15 dětmi.[145] Dnes zde sídlí základní praktická a speciální škola.

Školní rok 1933/34 - Česká menšinová národní škola (2 třídy)[146]
Plšek Josef správce školy a učitel, narozen 1893, zkouška učitelské dospělosti 1913, zkouška způsobilosti pro obecné školy 1921
Novák Václav učitel, narozen 1912, zkouška učitelské dospělosti 1931
Hrdličková Emilie učitelka ručních prací, narozena 1911, zkouška pro obecnou školu 1931

Česká obecná a měšťanská škola[editovat | editovat zdroj]

Od září 1945 byla německá škola ve Slavonicích zrušena.[147] Obecná škola se 149 dětmi v l. až. 5. postupném ročníku byla umístěna v budově bývalé německé školy v čp. 39 na nám. Míru (nyní čp. 473) a čtyřtřídní škola měšťanská v 1. poschodí budovy bývalé německé školy v čp. 21 a 22 (nyní čp. 456) na náměstí Míru, do které 3. září 1945 začalo chodit 179 dětí a na konci školního roku v roce 1946 byl celkový počet žactva na škole 147.[148] Rodičovské sdružení se ustavilo v roce 1946.[149] V roce 1953 se obě školy sloučily v jednu Osmiletou střední školu.[150] V roce 1962 škola se 630 žáky využívala osm městských budov, z čehož ve čtyřech byly třídy a v ostatních byla jídelna, tělocvična, školní družina atd.[151]

Mateřská škola
Základní škola
Za učitelkou Blaženou Zlochovou ze Slavonic. Na Nový rok zemřela náhle ve Slavonicích učitelka Blažena Zlochová. Zemřela na zákeřnou plicní chorobu v mladém věku 30 let. Zlochová vyučovala ve Znojmě a na Plzeňsku. V poslední době žila ve Slavonicích u svých rodičů. Dožila opětného připojení Slavonic k naší republice, ale zlá choroba ji nedopřála, pustiti se opět do radostné práce na českých školách na Slavonicku. Město Slavonice v ní ztratilo nejen velmi dobrou učitelku, ale velikou ctitelku české hudby a výbornou klavíristku.

—Jiskra, 13.1.1946[152]

Základní devítiletá škola[editovat | editovat zdroj]

Tento stav trval až do roku 1978, kdy se škola přestěhovala do nové velké budovy mezi dnešními ulicemi Jana Žižky a Rudolecká. V prostorách školního komplexu se nachází školní jídelna, školní družina a dvě tělocvičny. Kapacita této nové školní budovy na 650 žáků byla v 80. letech 20. století téměř naplněna, jelikož do vyšších ročníků slavonické školy chodili také žáci z Písečné a Starého Města pod Landštejnem. V roce 2015 byly všechny pavilony školy a školní jídelny kompletně zatepleny a budovy také dostaly novou fasádu. Škola je úplná, má devět ročníků. Je jednopatrová a nově opravená. Její celková kapacita je 450 žáků. Na počátku školního roku 2020/2021 navštěvovalo školu 212 žáků.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Jemnická brána
Historické domy na Horním náměstí Slavonic
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Slavonicích.
  • Pevnostní areál Slavonice – rekonstruované zbytky opevnění z roku 1938 přibližně 2 km od města směrem na Staré Město pod Landštejnem
  • Renesanční historické jádro města
  • Zbytky opevnění
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie – trojlodní bazilika; základy byly položeny v polovině 14. století
  • Městská věž byla postavena v letech 1503–1549 za finanční podpory soukenického cechu. Barokní střecha je z roku 1750.
  • Kostel svatého Jana Křtitele – jednolodní kostel zřejmě z přelomu 13. a 14. století, na fasádě sgrafitová pole z roku 1582 s náměty Ukřižování, Kladení do hrobu, Setkání Ježíše s Veronikou.
  • Hřbitovní kaple svatého Kříže – založena v roce 1702, do průčelí zabudován portál hřbitovní brány z roku 1586 s reliéfní sochařskou výzdobou – figury svatého Jana a Panny Marie, Kristus – soudce na nebeské duze, štíty Zachariáše z Hradce a Anny ze Šlejnic, na klenáku mistrovská značka a iniciály LO (Leopold Österreicher)
  • Poutní kostel Božího Těla (Svatého Ducha) s přistavěnou Loretánskou kaplí
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého je barokní stavba asi z konce první poloviny 18. století. Má polokruhový uzávěr, průčelí otevřené polokruhovou arkádou a volutový štít završený barokní postavou Panny Marie Immaculaty ve svatozáři.
  • Městské muzeum Slavonice
  • Dačická brána
  • Znojemská (Jemnická) brána
  • Slavonické podzemí je od roku 1998 zpřístupněna veřejnosti.
  • Křížová cesta
  • Bývalá luteránská modlitebna v domě čp. 517 na Horním náměstí, vymalovaná příběhem Zjevení svatého Jana v roce 1568.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Matěj Butz z Rollsbergu (1712–1803), olomoucký kanovník, prelát kapituly a rektor olomoucké univerzity
  • Ferdinand Netouschek (* 25. květen 1861 Jaroměřice nad Rokytnou (čp. 41) - † 13. listopad 1922 Slavonice), pedagog, německý národopisec a spisovatel, navštěvoval obecnou školu v Jaroměřicích, následně gymnasium (Hernals, Znojmo) a v letech 1876-1880 učitelský ústav v Brně. Začínal jako učitel v Hodicích, působil jako odborný učitel v Drnholci, Jihlavě a od roku 1905 jako ředitel měšťanské školy ve Slavonicích. S Janem Tirayem spolupracoval na topografii slavonického okresu pro Vlastivědu moravskou a přispíval do listu Wiener Tagblatt.[153][154]
  • Zikmund Polášek (1877–1933), hudebník
  • Vladimír Nekuda (1927–2006), archeolog, 23. června 2004 mu bylo uděleno čestné občanství města
  • Lenka Lanczová (* 1964), spisovatelka
  • Ema Vácová (1941–1973), operní pěvkyně, sólistka státní opery v Drážďanech

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Je zde koncová stanice železniční tratě Kostelec u Jihlavy – Slavonice.

Silnice[editovat | editovat zdroj]

Přes Slavonice vedou silnice č. 152, 406 a 409

Cyklistické trasy[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistická trasa EV 13 Stezka železné opony[155]

Hraniční přechody a přeshraniční propojení[editovat | editovat zdroj]

Ve Slavonicích je v případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic aktivován hraniční přechod Slavonice - Fratres. V době po plném zapojení České republiky do schengenského prostoru zde vzniklo přeshraniční propojení Maříž - Reinholz, Slavonice - Gilgenberg am Weilhart a Slavonice - Rappolz.[156]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 18. 
  3. SEDLÁŘ, Jaroslav; SEDLÁŘOVÁ, Jitka. Slavonice. 1. vyd. Praha: Odeon, 1973. 232 s. 
  4. ANNO, Sonntags-Blatt für Gewerbe, Industrie, Handel und geselliges Leben, 1867-07-07, Seite 2: Svěcení spolkového praporu. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  5. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec - Střelecký spolek Slavonice. badatelna.eu [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  6. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1912-07-26, Seite 3: Královská střelba 1912. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  7. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1900-04-22, Seite 2: Landesschiessen in Mähren. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  8. ANNO, Reichspost, 1898-06-28, Seite 9:. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  9. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1907-07-12, Seite 3: V. mährische Landesverbandsschießen in Zlabings. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  10. ANNO, Znaimer Wochenblatt, 1909-07-17, Seite 6. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  11. Zlabings mit Kadolz, Lexnitz, Rubaschhof | Treffpunkt Südmähren [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (německy) 
  12. Handbuch der Vereine für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder: Nach dem Stand am Schlusse des Jahres 1890 und mit 1 Anhange für das Jahr 1891. Wien: Manz'sche k. u. k. Hof-Verlags- und Universitäts-Buchhandlung, 1892, s. 462.
  13. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 01.09.1868, 1868(201), s. 1225.
  14. Compass. Kalender und Jahrbuch für Handel, Gewerbe und Industrie in Österreich ... hrsg. von Gustav Leonhardt, Seite 269. [s.l.]: Fromme 1868 620 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: H0YR9iClQr8C. 
  15. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 15.06.1904, 1904(135), s. [3].
  16. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec - Městská spořitelna Slavonice. badatelna.eu [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  17. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec - Německý učitelský spolek Slavonice. badatelna.eu [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  18. Handbuch der Vereine für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder: Nach dem Stand am Schlusse des Jahres 1890 und mit 1 Anhange für das Jahr 1891. Wien: Manz'sche k. u. k. Hof-Verlags- und Universitäts-Buchhandlung, 1892, s. 466.
  19. GV Eintracht. spolky.petr-hlavacek.cz [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  20. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1899-07-02, Seite 5. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  21. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1901-06-26, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  22. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1903-07-25, Seite 2: 30. let trvání spolku, svěcení spolkového praporu. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  23. ANNO, Der Bote aus dem Waldviertel, 1880-07-15, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  24. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1910-07-01, Seite 2. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  25. Morgenpost: deutsches unparteiisches Tagblatt. Brünn: Franz Heda, 25.10.1936, 71(291), s. [3]: nové sanitní auto
  26. Handbuch der Vereine für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder: Nach dem Stand am Schlusse des Jahres 1890 und mit 1 Anhange für das Jahr 1891. Wien: Manz'sche k. u. k. Hof-Verlags- und Universitäts-Buchhandlung, 1892, s. 459.
  27. Digitální knihovna Kramerius. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 18.07.1899, 1899(160), s. 2 [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  28. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1910-08-26, Seite 3: Tod eines alten Veteranen, Hausbesitzer und Schneidermeister Herr Franz Oesterreicher. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  29. Handbuch der Vereine für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder: Nach dem Stand am Schlusse des Jahres 1890 und mit 1 Anhange für das Jahr 1891. Wien: Manz'sche k. u. k. Hof-Verlags- und Universitäts-Buchhandlung, 1892, s. 477.
  30. ANNO, Znaimer Wochenblatt, 1888-08-25, Seite 7. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  31. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec - Podpůrný spolek pro chudé a nemocné Slavonice. badatelna.eu [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  32. DigiArchiv SOA v Třeboni: Slavonice 1910, registrační lístek, s. 127. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. 
  33. Ústředni jednota hospodársých družstev, Praha 1895: Zpráva o činnosti Moravského výboru zemského, s. 189.
  34. Digitální knihovna Kramerius. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 17.12.1900, 1900(288), s. 1 [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  35. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1900-04-22, Seite 2: Aus Zlabings. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  36. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec - Cyklistický spolek Vlaštovky Slavonice. badatelna.eu [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  37. ANNO, Znaimer Wochenblatt, 1898-06-01, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  38. ÖNB-ANNO - Club-Organ des Oesterreichischen Touring-Club. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  39. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec - Německý mládežnický spolek Frohsinn Slavonice. badatelna.eu [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  40. CdM. spolky.petr-hlavacek.cz [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  41. KMV. spolky.petr-hlavacek.cz [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  42. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec - Svaz Němců - okresní svaz Slavonice. badatelna.eu [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  43. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1903-04-25, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  44. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1903-06-18, Seite 5. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  45. ANNO, Deutsches Südmährerblatt, 1912-04-19, Seite 4. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  46. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 28.04.1904, 1904(97), s. 1.
  47. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec - Sirotčí poradní spolek Slavonice. badatelna.eu [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  48. ANNO, Deutsches Südmährerblatt, 1909-12-17, Seite 2. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  49. Reichenberger Zeitung: Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen. Reichenberg: Heinrich T. Stiepel, 7.4.1910, 51(82, ranní vydání), s. 5.
  50. ANNO, Deutsches Südmährerblatt, 1910-07-29, Seite 4. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  51. ANNO, Deutsches Südmährerblatt, 1911-11-10, Seite 4. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  52. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1912-04-05, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  53. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1908-12-08, Seite 2. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  54. KUBELKA, Franz a Josef POLÁČEK. Der Landes-Gewerberat und das Landesamt für Gewerbeförderung in der Markgrafschafts Mähren: ihre Wirksamkeit in den Jahren 1907 bis 1911. Brünn: Rudolf Rohrer, 1912], s. 88.
  55. Stenographische Protokolle über die Sitzungen des Hauses der Abgeordneten des österreichischen Reichsrates, Band 1,Ausgaben 3-5, Austria. Reichsrat. Abgeordnetenhaus 1911, s. 80.
  56. Pius-Verein. www.aeiou.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  57. CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911, s. 229.
  58. HILMER, Franz a 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei (Tagung) 16.04.1973) (Brünn. 40 Jahre Genossenschaftsarbeit in Deutschmähren: zum 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und Slovakei in Brünn. Brünn: Zentral-Verband der deutschen landw. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei in Brünn, 1933, s. 188.
  59. HILMER, Franz. 20 Jahre wirtschaftliche Landvolksarbeit in Deutschmähren: Zur Geschichte der deutschmährischen Bauernbewegung. Brünn: Organisation der deutschen Landwirte Mährens, 1929, s. 104.
  60. Brünner Morgenpost. Brünn: W. Burkart, 01.09.1923, 58(199), s. [4].
  61. ANNO, Wiener Landwirtschaftliche Zeitung, 1923-07-14, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  62. HILMER, Franz a 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei (Tagung) 16.04.1973) (Brünn. 40 Jahre Genossenschaftsarbeit in Deutschmähren: zum 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und Slovakei in Brünn. Brünn: Zentral-Verband der deutschen landw. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei in Brünn, 1933, s. 532.
  63. HILMER, Franz a 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei (Tagung) 16.04.1973) (Brünn. 40 Jahre Genossenschaftsarbeit in Deutschmähren: zum 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und Slovakei in Brünn. Brünn: Zentral-Verband der deutschen landw. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei in Brünn, 1933, s. 188.
  64. RANDÝSEK, Tomáš. Ein Haus mit komplizierter Geschichte. LandesEcho [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (německy) 
  65. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec - Německý dům Slavonice. badatelna.eu [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  66. Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 25.1.1934, 36(4).
  67. ANNO, Reichspost, 1923-05-19, Seite 7. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  68. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec - Okresní myslivecký spolek Slavonice. badatelna.eu [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  69. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec - Technická nouzová pomoc Slavonice. badatelna.eu [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  70. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 17.3.1946, 2(11). s. 4.
  71. Slavonice, Gemeinde Gedenkbuch der Stadt Zlabings, 1923-1965, rok 1947, 1948, 1950. SBA Jindřichův Hradec.
  72. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1920-07-14, Seite 4. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  73. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-12-09]. Kapitola Jindřichův Hradec. Dostupné online. 
  74. Český statistický úřad
  75. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 2.1.1947, 3(1). s. 3.
  76. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 17.3.1946, 2(11). s. 4.
  77. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 14.4.1946, 2(15). s. 4.
  78. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 21.4.1946, 2(16).
  79. A. Bartosch. Südmährisches Heitmatbuch für Volk und Schule: Von den Quellen der Igla und Thaya bis zu den Pollauer Bergen : Mit zahlreichen Abbildungen. Nikolsburg: A. Bartosch, 1923. s. 178.
  80. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 16.6.1946, 2(24). s. 4.
  81. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 2.6.1946, 2(22).
  82. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 8.9.1946, 2(36). s. 6.
  83. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 499. Dále jen Nekuda (2005). 
  84. Digitální knihovna Kramerius: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 22.11.1861, 1861(269). s. 2224. dnnt.mzk.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  85. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 20.06.1865, 1865(139). s. 564.
  86. ANNO, Freie Pädagogische Blätter, 1870-07-23, Seite 6. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  87. ANNO, Freie Pädagogische Blätter, 1870-11-26, Seite 15. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  88. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 15.04.1879, 1879(86). s. 344.
  89. Allgemeine österreichische Schulzeitung, Svazek 10 r. 1871, s. 261.
  90. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 07.09.1870, 1870(203). s. 1333.
  91. Digitální knihovna Kramerius: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 12.12.1870, 1870(282). s. 1909. dnnt.mzk.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  92. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 13.12.1870, 1870(283). s. 1914.
  93. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 11.04.1871, 1871(82). s. 589.
  94. Digitální knihovna Kramerius: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 01.02.1872, 1872(26). s. 166. dnnt.mzk.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  95. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 05.02.1872, 1872(28). s. 178.
  96. Digitální knihovna Kramerius: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 22.07.1872, 1872(165). s. 1135. dnnt.mzk.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  97. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 23.07.1872, 1872(166). s. 1143.
  98. Digitální knihovna Kramerius: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 23.11.1872, 1872(270). s. 1914. dnnt.mzk.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  99. Digitální knihovna Kramerius: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 03.10.1873, 1873(227). s. 624. dnnt.mzk.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  100. Digitální knihovna Kramerius: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 03.03.1874, 1874(50). s. 152. dnnt.mzk.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  101. Digitální knihovna Kramerius: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 19.07.1875, 1875(161). s. 532. dnnt.mzk.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  102. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 21.07.1875, 1875(163). s. 540.
  103. Digitální knihovna Kramerius: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 22.07.1875, 1875(164). s. 544. dnnt.mzk.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  104. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 23.12.1886, 1886(293). s. 3.
  105. ANNO, Der Bautechniker, 1887-01-21, Seite 4: Bau eines Schulhauses in Zlabings. K fl 39.100,50. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  106. ANNO, Znaimer Wochenblatt, 1899-06-10, Seite 7: Zlabings (Schulbauten). anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  107. Digitální knihovna Kramerius: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 30.07.1892, 1892(172). s. 2. dnnt.mzk.cz [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  108. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 03.11.1900, 1900(252). s. 1.
  109. TÜRK, Adolf. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren: 1910. Brünn: Verlag des Deutsch-mährischen Lehrergeb., 1910. s. 142.
  110. TÜRK, Adolf. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren: 1910. Brünn: Verlag des Deutsch-mährischen Lehrergeb., 1910. s. 69 a 71.
  111. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren und Schlesien: 1929 : (Stand vom 1. Februar 1929). Brünn: Im Verlag des Deutschen Volksschulverbandes in Mähren, 1929. s. 56
  112. DigiArchiv SOA v Třeboni: Gemeinde Gedenkbuch der Stadt Zlabings 1923-1965. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 
  113. ANNO, Znaimer Wochenblatt, 1906-10-10, Seite 5. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  114. Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října 1933. Praha: St. nakl., 1934. s. 409.
  115. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 04.09.1896, 1896(205). s. 3.
  116. Digitální knihovna Kramerius: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 03.09.1896, 1896(204). s. 1. dnnt.mzk.cz [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  117. Johann Chmelicek: Schul-Calender 1865, s. 177.
  118. Jahresbericht der vierklassigen Volksschule Sct. Niklas in Znaim. Znaim: Vierklassige Volksschule Sct. Niklas, 1873, 1873(1), s. 5.
  119. Národ a škola: prostonárodní listy našemu lidu a vychovatelům jeho. Velké Meziříčí: I.F. Šašek, 16.10.1894, 15(21).
  120. ANNO, Znaimer Wochenblatt, 1899-08-16, Seite 4 (Ein seltenes Dienstjubiläum). anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  121. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 06.12.1908, 1908(283). s. [2]: penzionovaný ředitel měšťanské školy v Jemnici Moritz Ptaček vyznamenán záslužnou medailí za 40 let své pedagogické práce.
  122. ANNO, Znaimer Wochenblatt, 1899-06-24, Seite 6 (Zlabings Schulbau Nr. II). anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  123. Nekuda (2005), s. 512.
  124. TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. Místopis Moravy, IV. Jihlavský kraj. Slavonický okres. 1926 [online]. Dostupné online. 
  125. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1914-10-30, Seite 3: An der Mädchenbürgerschule in Zlabings wurde Frau Josefine Feuchtinger als Fachlehrerin angestellt.. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  126. TÜRK, Adolf. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren: 1910. Brünn: Verlag des Deutsch-mährischen Lehrergeb., 1910. s. 69.
  127. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 21.10.1886, 1886(241), s. 3.
  128. Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 06.09.1905, 1905(202), s. 1.
  129. Lebens- u. Arbeitsbilder sudetendeutscher Lehrer, Bd 1. S.l: s.n., 1932, s. 171.
  130. DigiArchiv SOA v Třeboni: Slavonice - evidenční lístek 1921. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 
  131. ANNO, Znaimer Tagblatt, 1907-07-23, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  132. Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října 1933. Praha: St. nakl., 1934. s. 409.
  133. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren und Schlesien: 1929 : (Stand vom 1. Februar 1929). Brünn: Im Verlag des Deutschen Volksschulverbandes in Mähren, 1929. s. 56
  134. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren und Schlesien: 1929 : (Stand vom 1. Februar 1929). Brünn: Im Verlag des Deutschen Volksschulverbandes in Mähren, 1929. s. 56
  135. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren und Schlesien: 1929 : (Stand vom 1. Februar 1929). Brünn: Im Verlag des Deutschen Volksschulverbandes in Mähren, 1929. s. 56
  136. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren und Schlesien: 1929 : (Stand vom 1. Februar 1929). Brünn: Im Verlag des Deutschen Volksschulverbandes in Mähren, 1929. s. 56
  137. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren und Schlesien: 1929 : (Stand vom 1. Februar 1929). Brünn: Im Verlag des Deutschen Volksschulverbandes in Mähren, 1929. s. 56
  138. Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října 1933. Praha: St. nakl., 1934.
  139. Zákon 189/1919 Sb. o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích úplné a aktuální znění. ASPI [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  140. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren und Schlesien: 1929 : (Stand vom 1. Februar 1929). Brünn: Im Verlag des Deutschen Volksschulverbandes in Mähren, 1929. s. 56.
  141. Věstník Ministerstva školství a národní osvěty, svazek 14, Czechoslovakia. Ministerstvo školství a osvěty 1932, s. 74.
  142. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren und Schlesien: 1929 : (Stand vom 1. Februar 1929). Brünn: Im Verlag des Deutschen Volksschulverbandes in Mähren, 1929. s. 56.
  143. Český deník, 22.7.1927  Číslo  199, s. 2, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje.
  144. Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října 1933. Praha: St. nakl., 1934. s. 187 a 384.
  145. TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. Místopis Moravy, IV. Jihlavský kraj. Slavonický okres 1926.
  146. Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října 1933. Praha: St. nakl., 1934. s. 384.
  147. Škola obecná [online]. Dostupné online. 
  148. Školní kronika Slavonice (1918) 1945–1967 http://digi.ceskearchivy.cz/cs/121418/6/3246/1129/51/0
  149. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 21.4.1946, 2(16). s. 5.
  150. Školní kronika Slavonice (1918) 1967–1982 http://digi.ceskearchivy.cz/cs/121419/17/1563/1973/37/0
  151. Slavonice, Pamětní kniha. Gemeinde Gedenkbuch der Stadt Zlabings, 1923-1965.
  152. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 13.1.1946, 2(2).
  153. Lebens- u. Arbeitsbilder sudetendeutscher Lehrer, Bd 1. S.l: s.n., 1932, s. 171.
  154. KNÁPKOVÁ, Petra. Ein Beitrag zur Kulturgeschichte Iglaus. [s.l.]: Univerzita Palackého v Olomouci 552 s. Dostupné online. ISBN 978-80-244-2306-7. (německy) Google-Books-ID: hMIIDAAAQBAJ. 
  155. Stezka železné opony CZ/AT. www.waldviertel.at [online]. [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. (česky) 
  156. Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hans REUTTER: Geschichte der Stadt Zlabings. In: Zeitschrift des deutschen Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens XVI, 1912, 1-83, 302-373; XVII, 1913, 29-113, 343-405 https://www.academia.edu/26904196/
  • ČERNÝ, Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
  • Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. 
  • STEHLÍK, Michal: Slavonické dvacáté století. 1900–1960, Dačice 2009.
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 706–717. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]