Ještěrka zední
 Ještěrka zední | |
|---|---|
 Ještěrka zední | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | ještěři (Sauria) |
| Čeleď | ještěrkovití (Lacertidae) |
| Rod | ještěrka (Podarcis) |
| Binomické jméno | |
| Podarcis muralis (Laurenti, 1768) | |
 Areál rozšíření
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ještěrka zední (Podarcis muralis, Laurenti 1768) je druh z čeledi ještěrkovití. Je kriticky ohroženým druhem plazů České republiky.[2] Živí se hmyzem.
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Lacerta muralis (Laurenti, 1768)
Popis[editovat | editovat zdroj]
Zbarvení je značně rozmanité, ale převládá hnědá barva s výrazným síťováním, samci mají nápadněji zbarvené a sytější břicho, většinou s černými skvrnami. Dorůstá okolo 20 cm.
Oblast rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Ještěrka zední se vyskytuje v západní, střední a jižní Evropě a její oblast rozšíření zasahuje až do západní Asie. Ve střední Evropě žije především na Slovensku a v Maďarsku, v ČR je k zastižení pouze na dvou lokalitách, a to ve Štramberském krasu (350–500 m n. m.) v obci Štramberk. Jedná se o stabilní populaci asi 150 jedinců v bývalém vápencovém lomu.
Stanoviště[editovat | editovat zdroj]
Ještěrka zední obývá slunné, ale zároveň vlhčí okraje listnatých lesů, skalnaté svahy kopců, zarostlé skalky a hromady kamenů, náspy silnic a železnic, ale i přehradní hráze. Lze ji zastihnout i na chemicky neošetřovaných vinicích, zříceninách hradů a polorozbořených zídkách, kde se ráda vyhřívá.
Způsob života[editovat | editovat zdroj]
Patrně jde o naši nejmrštnější ještěrku. Nejenže dokáže lézt téměř po kolmých stěnách, ale díky poměrně dlouhým nohám dokonce i výborně skákat. Zimuje jen krátce a dokonce je zdokumentováno, že v příznivějším klimatu na jihu Evropy nemusí hibernovat vůbec.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Samečkové jsou silně teritoriální a na jaře mezi sebou svádějí drsné boje, při kterých ztrácejí ostražitost a nechají se snadno polapit. Páří se v květnu. V červenci samičky snášejí do jamek v zemi 3–9 vajíček, z nichž se po několika týdnech inkubace líhnou mláďata.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Ještěrka zední se živí hmyzem všeho druhu, pavouky, žížalami či housenkami. Sama má celou řadu nepřátel, mimo jiné i některé druhy herpetofágních (živících se plazy) užovek.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ Příloha č. III vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MORAVEC, Jiří, a kol. Plazi. Fauna ČR. 1. vyd. Praha: Academia, 2015. 531 s. ISBN 978-80-200-2416-9. Kapitola Podarcis muralis – ještěrka zední, s. 180–202.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ještěrka zední na Wikimedia Commons - Galerie ještěrka zední na Wikimedia Commons
