Ještěrka zední
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Ještěrka zední |
||||||||||||||||
| Stupeň ohrožení podle IUCN | ||||||||||||||||
 málo dotčený[1] |
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||||
| Podarcis muralis Laurenti, 1768 |
||||||||||||||||
 Areál rozšíření
|
||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ještěrka zední (Podarcis muralis Laurenti, 1768) je kriticky ohrožený druh plazů České republiky.
Obsah
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Lacerta muralis Laurenti, 1768
Popis[editovat | editovat zdroj]
Zbarvení je značně rozmanité, ale převládá hnědá barva s výrazným síťováním, samci mají nápadněji zbarvené a sytější břicho, většinou s černými skvrnami. Dorůstá okolo 20 cm.
Oblast rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Ještěrka zední se vyskytuje v západní, střední a jižní Evropě a její oblast rozšíření zasahuje až do západní Asie. Ve střední Evropě žije především na Slovensku a v Maďarsku, v ČR je k zastižení pouze na dvou lokalitách a to, ve Štramberském krasu (350-500 m n.m.) v obci Štramberk. Jedná se o stabilní populaci asi 150 jedinců a v bývalém vápencovém lomu.
Stanoviště[editovat | editovat zdroj]
Ještěrka zední obývá slunné, ale zároveň vlhčí okraje listnatých lesů, skalnaté svahy kopců, zarostlé skalky a hromady kamenů, náspy silnic a železnic, ale i přehradní hráze. Lze ji zastihnout i na chemicky neošetřovaných vinicích, zříceninách hradů a polorozbořených zídkách, kde se ráda vyhřívá.
Způsob života[editovat | editovat zdroj]
Patrně jde o naši nejmrštnější ještěrku. Nejenže dokáže lézt téměř po kolmých stěnách, ale díky poměrně dlouhým nohám dokonce i výborně skákat. Zimuje jen krátce a dokonce je zdokumentováno, že v příznivějším klimatu na jihu Evropy nemusí hibernovat vůbec.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Samečkové jsou silně teritoriální a na jaře mezi sebou svádějí drsné boje, při kterých ztrácejí ostražitost a nechají se snadno polapit. Páří se v květnu. V červenci samičky snášejí do jamek v zemi 3-9 vajíček, z nichž se po několika týdnech inkubace líhnou mláďata.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Ještěrka zední se živí hmyzem všeho druhu, pavouky, červy či housenkami. Sama má celou řadu nepřátel, mimo jiné i některé druhy herpetofágních užovek.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Ještěrka zední ve Wikimedia Commons
- ↑ Červený seznam IUCN 2016.2. 4. září 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-18]
