Vinice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o vinné plantáži. Další významy jsou uvedeny v článku Vinice (rozcestník).
Vinice svaté Kláry v pražské Tróji

Vinice je pozemek osázený vinnou révou, který slouží k vinařství. Tento název je v Čechách odedávna běžný, na Moravě se navíc často používá výraz vinohrad, který pravděpodobně vznikl v lokalitách, kde se vinice zakládaly na kamenitých svazích a kameny se vynášely na okraj pozemku, čímž kolem vinic vznikaly ohrady z volně nasypaného kamene.[1]

Vinice se dělí na mladé – do 4 let věku, zvané neplodné, a plodné – starší než 4 roky.[1] Životnost vinic se u nás počítá na 20–25 let, při dobré péči však mohou mít životnost až 60 let.[1] Čím starší vinice, tím nižší jsou výnosy, avšak kvalita vína stoupá. Vinice bývá obvykle součástí viniční tratě.

V českém právu[2] se rozumí vinohradem nebo vinicí ( legislativní zkratka "vinice") zemědělsky obhospodařovaná půda souvisle osázená keři vinné révy jednoho pěstitele o celkové výměře větší než 10 arů s přiděleným registračním číslem; vinice o celkové výměře menší než 10 arů je vinicí, pouze má-li přiděleno registrační číslo; vinicí je rovněž vinice vyklučená, k níž nebylo uděleno právo na opětovnou výsadbu.

O kvalitě vinice rozhoduje celá řada faktorů, především to však bývá její poloha a orientace ke slunci a mikroklimatické a půdní podmínky: To vše dohromady se ve Francii nazývá poněkud tajuplným názvem terroir.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší svědectví o výrobě vína se datuje do období mezi 6000 př. n. l.5000 př. n. l.. Technologii výroby značně zdokonalili staří Řekové, ale kultivační techniky, které známe dnes, se v Evropě používají až od konce existence Římské říše. Ve středověké Evropě se zásadním podpůrcem vína, nezbytného pro oslavu katolické mše, stala katolická církev. V dobách politické nestability se vinařské postupy udržovaly a rozvíjely v křesťanských klášterech, které měly dostatek zdrojů, bezpečné zázemí a zájem na zvyšování kvality svého vína.

Velký přínos při rozvoji vinic a vinohradnictví v Čechách (zde zejména kolem Prahy) je připisován císaři Karlu IV.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vineyard na anglické Wikipedii.

  1. a b c Kolektiv. Zahradnický slovník naučný. V. svazek R - Ž. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2001. s. 674. ISBN 80-7271-075-3
  2. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-321
  3. Kolektiv. Legendární Bordeaux: Vína s klasifikací Grand Cru Classé z roku 1855. 1. vyd. Praha: Slovart. 2007. s. 45. ISBN 978-80-7209-946-7
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu