Zemědělská půda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zemědělská půda (resp. zemědělsky využívaná půda) je část povrchu země, která je využívaná k výkonu zemědělství či pastevectví. Jedná se tedy převážně o pole (orná půda) a louky, případně pastviny. Někdy je též tato půda využívána ovocnými sady, vinicemi či zahradami. Zemědělská půda je většinou charakterizována určitou vrstvou úrodné půdy na polích zvané ornice. Vyskytuje se však i pod zápojem porostu na loukách, neboť pod travnatými ekosystémy vznikají kvalitní černozemě. Je to jednak dáno prokořeněním a přítomností žížal, krtků a dalších organismů a dále pomalým rozkladem zbytků rostlin, či vazbou vzdušného dusíku symbiotickými bakteriemi jetelovin. Z pohledu ekonomického jsou v některých zemích tyto půdy rozděleny podle jejich kvality. V ČR se jedná o rozdělení do bonitovaných půdně ekologických jednotek. Z pohledu legislativního je to pak právě ta část půdy, na které dochází k výkonu zemědělské činnosti.

Z historického úhlu pohledu můžeme zaznamenat různé systémy hospodaření, tak jak docházelo k rozvoji zemědělství a k postupnému vzniku tohoto druhu půdy. Nejprve jsou to primitivní soustavy hospodaření (stepní systém, systém žďárový, systém záplavový), později se vyvíjí úhorové systémy, z nich systémy střídavého hospodaření charakterizované vznikem osevních postupů udržující rovnováhu a stálou úrodnost zemědělských půd. V poslední době, resp. od poloviny 19. století se s rozvojem agrochemie setkáváme se systémy zemědělsko-průmyslovými, zemědělství začíná být chápáno jako průmysl. Vzhledem k zonalitě a stupni sociálně-ekonomického rozvoje, se však na celém světě můžeme setkat se všemi výše jmenovanými postupy. Přechodným systémem mezi lesnicky využívanou půdou a systémy hospodaření na těchto půdách je agrolesnictví.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]