Černozem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Černozem na poli v okresu Orange ve státě New York v USA

Černozem (z ukrajinského чорнозем-čornozem nebo ruského чернозём-černozjom) je nejúrodnější mírně vápnitý půdní typ ležící na sprašových pokryvech nížin, na místě stepí a lesostepí, má nasycený sorpční komplex. Jsou to také nejúrodnější půdy mírného pásma.

Na Zemi se nacházejí dvě velké černozemní oblasti: jednak prérie v okolí Velkých jezer v Severní Americe, jednak v jižní Ukrajině, jižním a středním Rusku a na Sibiři. V ČR se černozem vyskytuje na jižní Moravě a částečně i v Polabí.

Černozem má půdní horizont především z A (humusová vrstva) a C (půdotvorný substrát). Neobsahuje B (obohacenou vrstvu). Jsou na sprašových pokryvech do 300-400 m nadmořské výšky. Reakce půdního roztoku je neutrální nebo slabě zásaditá. U zemědělsky využívaných černozemí dochází často ke zhoršování podmínek kondenzace huminových kyselin a ornice se částečně prosvětlují.

Černozem se nachází v nížinách, kde je teplejší podnebí s menším množstvím srážek. Černozem je nejúrodnější typ půdy. Pěstuje se tady zejména pšenice, kukuřice, cukrová řepa. V teplejších oblastech vinná réva, ovoce a zelenina, chmel. Chovají se koně, prasata a drůbež.