Bonitovaná půdně ekologická jednotka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v měřítku 1 : 5 000. Zeleně jsou vyznačeny původní hodnoty BPEJ, červeně aktualizace.
Mapa bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v měřítku 1 : 5 000. Zeleně jsou vyznačeny původní hodnoty BPEJ, červeně aktualizace.
Bonitační mapa v měřítku 1 : 5 000 zobrazující místa půdních sond, půdních typů a hodnoty BPEJ.
Bonitační mapa v měřítku 1 : 5 000 zobrazující místa půdních sond, půdních typů a hodnoty BPEJ.

Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je pětimístný číselný kód. Každá z více než dvou tisíc existujících kombinací tohoto pětimístného kódu popisuje odlišné vybrané stanovištní charakteristiky zemědělské půdy v České republice hodnocené z hlediska půdně-genetického, půdně-ekologického, geologického, geomorfologického, klimatického a hydrologického.[1] BPEJ je agroekologickou a ekonomickou charakteristikou, která tvoří podklad pro zákonná opatření, vyhlášky a opatření resortních a mimoresortních orgánů.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V 70. letech dvacátého století vznikl v Československu systém hodnocení a mapování zemědělského půdního fondu pomocí bonitovaných půdně-ekologických jednotek. V 70. a 80. letech byla prostřednictvím této metody zmapována veškerá zemědělská půda do "bonitních" map v měřítku 1:5000. Tato klasifikace je s mírnými úpravami používána dodnes v České republice. Databáze map BPEJ je vedena v digitální vektorové podobě a je neustále aktualizována. [1]

Tzv. bonitace zemědělského půdního fondu byla původně prováděna s cílem ocenění a vyhodnocení produkční schopnosti zemědělských půd a podmínek jejich nejúčelnějšího využití. Vymezení BPEJ v ČR vycházelo z dat získaných v rámci Komplexního průzkumu půd ČR (KPP) a souviselo i s následným ekonomickým vyhodnocením souboru vzorových pozemků (sledovány výnosy hlavních zemědělských plodin a náklady materiálové a pracovní).

Tzv. bonitace zemědělského půdního fondu byla zpracována podle Metodiky vymezování a mapování bonitovaných půdně ekologických jednotek z r. 1973 a z r. 1974. V roce 1984 byla metodika aktualizována o část týkající se užívání map BPEJ. Další aktualizované vydání Metodiky z roku 2002 reagovalo zejména na situaci po roce 1989 a na potřebu metodického postupu aktualizace BPEJ.[3]

Přibližně od r. 2007 je při pořizování dat (např. při aktualizaci BPEJ) v terénu používáno přístrojů využívající GNSS k zaznamenávání polohy vyhodnocovaných sond a popisných informací nezbytných k aktualizaci plošného rozmístění BPEJ. Informace z terénního hodnocení a mapování se po zpracování uchovávají v samostatné geodatabázi vykonávaných aktualizací.

Databáze BPEJ[editovat | editovat zdroj]

Databáze BPEJ je souborem platných informací o distribuci BPEJ v České republice (informace v databázi jsou předmětem průběžné aktualizace odpovídající příslušné metodice).

Odpovědným správcem databáze BPEJ je od 1.1. 2016 Státní pozemkový úřad[4], do 31.12. 2015 jím byl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP)[5]

Legislativa[editovat | editovat zdroj]

Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění

Oceňovací vyhláška č. 441/2013 Sb. v platném znění (aktuální úřední ceny přiřazené k jednotlivým BPEJ v příloze č. 4 této vyhlášky)

Vyhláška č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany v platném znění

Aktualizace BPEJ probíhá dle vyhlášky č. 227/2018 Sb. o charakteristice BPEJ a postupu pro jejich vedení a aktualizaci a metodického postupu odboru půdní služby Státního pozemkového úřadu.

Struktura BPEJ[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je vymezeno 2278 kódů BPEJ.

Struktura kódu BPEJ (Bonitovaná půdně ekologická jednotka)
  • První číslice kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu (označeny kódy 0 – 9). Klimatické regiony byly vyčleněny na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu (ZPF) a zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. V ČR bylo vymezeno celkem 10 klimatických regionů. Na základě zevšeobecnění uvedených podkladů bylo pro ČR vymezeno a na mapě 1:200 000 zobrazeno deset klimatických regionů se základním členěním na oblast velmi teplou, teplou, mírně chladnou a chladnou s podtříděním subregionů na suchý, mírně suchý, mírně vlhký a vlhký. Hodnoty byly vymezeny na základě mnoha kriterií, mezi které patří především suma průměrných denních teplot rovných nebo vyšších než 10 °C, průměrné roční teploty a průměrné teploty ve vegetačním období, dále průměrný úhrn ročních srážek a srážek ve vegetačním období, pravděpodobnost výskytu suchých vegetačních období v %, výpočet vláhové jistoty, hranice sucha a další faktory jako nadmořská výška, údaje o známých klimatických singularitách a faktor mezoreliéfu.
  • Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (01 – 78). je definována jako syntetická agronomizovaná jednotka charakterizovaná účelovým (agronomickým) seskupením genetických půdních typů, subtypů, půdotvorných substrátů, zrnitosti, hloubky půdy, půdním typem a stupněm hydromorfizmu a reliéfem území. Klasifikační soustava bonitace představuje 78 HPJ, které z geneticko agronomického hlediska tvoří 13 základních skupin.
  • Čtvrtá číslice stanoví kombinaci sklonitosti a expozice pozemku ke světovým stranám. Je to z toho důvodu, že oba faktory spolu vzájemně souvisí a společně se podílejí na kvalitě dané výsledné BPEJ. Sklonitost území ovlivňuje obhospodařování pozemku (použití zemědělských strojů, agrotechniky apod.), s tím souvisí např. riziko zvýšené eroze na svažitém území. Podobně expozice pozemku ovlivňuje i vegetační podmínky vzhledem k rozdílným teplotám, osvitu a následně i srážkám. Zásadní je zde vymezení pozemků se severní, ale i jižní expozicí.
  • Pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovosti.  Jedná se o dvě vzájemné velmi blízké charakteristiky, které ve svém důsledku výrazně ovlivňují hospodaření na půdě a její funkce.[2]

Poznámka: Počáteční tři číslice pětimístného kódu označují na mapách a kartách tzv. hlavní půdně klimatickou jednotku (HPKJ) = klimatický region + hlavní půdní jednotka.

Aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek[editovat | editovat zdroj]


Důvody pro aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek

Důvody stanovení nebo znovustanovení BPEJ (aktualizaci, zpřesňování a doplňování dat) jsou zejména:

  • zohlednění degradačních změn,
  • zásadní změna hydromorfismu půdy, 
  • zjištění údajů BPEJ  u pozemků, kde BPEJ nebyly dosud určeny,
  • zahájení komplexních pozemkových úprav,
  • obnova katastrálního operátu a převod,
  • prokazatelně nesprávné určení BPEJ na základě existujících podkladů,
  • oprávněný požadavek vlastníka pozemku na změnu stávajícího vymezení BPEJ,
  • potřeba doplnění a upřesnění celostátní databáze,
  • změny půdně-ekologických poměrů po rekultivacích.
  • dle původní metodiky vymezování a mapování BPEJ z roku 1974 mohly být plošně vymezovány BPEJ pro účely bonitace ZPF, pokud výměra jejich lokalit činila nejméně 3 ha
  • plochy menší než 3 ha mohly být mapovány jako samostatné BPEJ, jestliže měly výrazně kontrastní charakter a jejich výměra činila nejméně 0,5 ha


Za výraznou kontrastnost se považuje

odlišnost svažitosti nejméně o 5 stupňů proti průměru kategorie, do které je okolní lokalita zařazena.

  • odlišnost skeletovitosti o 2 kategorie
  • odlišnost zrnitosti o 2 kategorie
  • odlišnost hloubky půdy o 2 kategorie
  • dlouhodobé zamokření proti ekologicky příznivým podmínkám a naopak ekologicky příznivé podmínky proti zamokření

Využití BPEJ[editovat | editovat zdroj]

  • z kódu BPEJ lze odvodit potenciální retenční schopnost půdy, míru schopnosti půdy poutat kontaminanty, uhlík, apod., míru filtrační schopnosti půdy pro různé látky, erodibilitu (environmentálně, ekologicky, z vodohospodářského i ekonomického hlediska velice důležitá vlastnost), stupeň eroze apod.[1] BPEJ je užívána pro hodnocení záborů a vyčíslení výše poplatku za odnětí zemědělské půdy, územně plánovací proces,  správu, převod a oceňování nemovitostí, zajišťování veřejných zájmů v území, projekční činnost (např. pozemkové úpravy - přiměřenost kvality nových pozemků ve vztahu k nárokům, adaptační opatření na změnu klimatu, atd.), prodej státní půdy a restituce,  soudně-znalecké, výzkumné a strategické účely.[1]
  • úřední ceny zemědělské půdy dle BPEJ jsou pro každou existující kombinaci kódu uvedeny v příloze vyhlášky č. 441/2013 Sb.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NĚMEC, Jiří: Bonitace a oceňování zemědělské půdy České republiky. Praha : Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2001, 257 s. ISBN 80-85898-90-X.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SEDMIDUBSKÝ, T. Evaluated soil-ecological units and their signifi cance for soil and landscape in Šarapatka, B., Bednář, M. (Eds.) 2017, DEGRADATION AND REVITALIZATION OF SOIL AND LANDSCAPE, Proceedings [online]. Olomouc: Palacký University in Olomouc, 2017 [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. 
  2. a b NOVOTNÝ, Ivan, a kol. Metodika mapování a aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek. 4. přepr. a dopl. vyd. Praha: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., 2013. 172 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87361-21-4. 
  3. VOPRAVIL, Jan, a kol. Půda a její hodnocení v ČR 2.díl. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., 2011. 156 s. ISBN 978-80-87361-08-5. 
  4. Rozhodnutí ministra zemědělství České republiky č.j. 58702/2015-MZE-13222 ze dne 3.11.2015 o delimitaci
  5. VOPRAVIL, Jan, a kol. Půda a její hodnocení v ČR 1.díl. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., 2009. 148 s. ISBN 978-80-87361-02-3. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]