Šupinatí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxŠupinatí
alternativní popis obrázku chybí
Agama osadní
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád šupinatí (Squamata)
Oppel, 1811
Podřády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šupinatí (Squamata) jsou největší řád plazů zahrnující přes 7 500 druhů. Jejich společným znakem je silná kůže krytá rohovitými šupinami, která se v různých intervalech obměňuje. Šupiny mají rozdílné velikosti a uspořádání podle druhové příslušnosti. Hadi svlékají kůži vcelku, ještěři po částech. Dalším společným znakem je samčí pářící orgán skládají se ze dvou tzv. „hemipenisů“. U hadů a některých ještěrů (např. u varanů) se nachází přídatné čichové ústrojí známé jako Jacobsonův orgán. Většina šupinatých je vejcorodá (oviparní), ale některé druhy jsou vejcoživorodá (ovoviviparní) nebo živorodá (viviparní).

Šupinatí se tradičně dělí na tři podřády - ještěry, hady a dvouplazy. V současnosti se ale již ví, že toto dělení je fylogeneticky nesprávné. Řád šupinatých je totiž tvořen dvěma sesterskými velkými větvemi, z nichž ta první (Iguania) zahrnuje leguánovité, agamovité a chameleonovité „ještěry“ a ta druhá (Scleroglossa) zbytek „ještěrů“ včetně hadů a dvouplazů. Nejbližšími příbuznými hadů jsou varani.

Velikostní rekordmani[editovat | editovat zdroj]

Největšími zástupci této skupiny byli zřejmě druhohorní (svrchnokřídoví) mořští mosasauři, dosahující délky až přes 15 metrů a hmotnosti v řádu mnoha tun (např. Hainosaurus). Vyhynuli však spolu s dinosaury na konci křídy, před 66 miliony let. Ze suchozemských šupinatých mohl být největší obří paleocénní had Titanoboa cerrejonensis, dosahující délky přes 13 metrů a hmotnosti přes 1 tunu.

Tradiční systém[editovat | editovat zdroj]

podřád: ještěři (Sauria)

podřád: hadi (Serpentes)

podřád: dvouplazi (Amphisbaenia)