Leguánovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLeguánovití
alternativní popis obrázku chybí
leguán zelený (Iguana iguana)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Podtřída Lepidosauria
Řád šupinatí (Squamata)
Podřád ještěři (Sauria)
Čeleď leguánovití (Iguanidae)
Oppel, 1811
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeleď leguánovití (Iguanidae) je velmi početná skupina ještěrů. Areálem jejich rozšíření jsou především tropy a subtropy severní a jižní Ameriky, dále se vyskytují na Galapágách a ostrovech Tonga a Fidži. Zvláštní je, že dva druhy žijí i na Madagaskaru.

Jsou různorodou skupinou plazů, nejmenší druhy dorůstají asi 7–8 cm, největší pak kolem 2 metrů - i když podstatnou část z této délky tvoří nelámavý ocas. Často mají krční laloky nebo hřbetní hřebeny, aktivní jsou ve dne. Většina druhů je vejcorodá.

Většina druhů se živí jak rostlinnou tak i živočišnou potravou, ale existují i druhy, které jsou pouze vegeteriány - leguán mořský (Amblyrhynchus cristatus) se kupříkladu živí pouze mořskými řasami. Přebývají většinou na stromech nebo keřích, v blízkosti vodních ploch. Některé druhy je možné najít i v poušti, příkladem je leguán písečný (Uma notata).

Do této čeledi patří také druhy anolisů, bazilišků a ropušníků. Zatím bylo objeveno asi 700 druhů.

Po objevu prvních koster dinosaurů počátkem 19. století předpokládali vědci podobnost právě s leguány. Druhý popsaný dinosaurus Iguanodon ("leguání zub") byl v roce 1825 rekonstruován jako obří leguán. To je však nesmyslné, protože dinosauři reprezentují zcela jinou vývojovou linii plazů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 536 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]