Madagaskar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o ostrovním státu. O filmu pojednává článek Madagaskar (film).
Madagaskarská republika
République de Madagascar
Repoblikan'i Madagasikara
Vlajka Madagaskaru
Vlajka
Znak Madagaskaru
Znak
Hymna: Madagaskarská hymna
Geografie

Madagascar (orthographic projection).svg Poloha Madagaskaru

Hlavní město: Antananarivo
Rozloha: 587 041 km² (46. na světě)
z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Maromokotro (2876 m n. m.)
Časové pásmo: +3
Poloha: 20°0′ j. š., 47°0′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 20,653,556[1] (55. na světě, 2009)
Hustota zalidnění: 31 ob. / km² (175. na světě)
HDI: 0,533 (střední) (143. na světě, 2007)
Jazyk: francouzština (úřední), malgaština (úřední),
Náboženství: domorodé náboženství 52%, křesťané 41%, muslimové 7%
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Vznik: 26. června 1960 (vyhlášení nezávislosti na Francii)
Prezident: Hery Rajaonarimampianina
Předseda vlády: Olivier Solonandrasana
Měna: Malgašský ariary (MGA)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 450 MDG MG
MPZ: MG
Telefonní předvolba: +261
Národní TLD: .mg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Mapa Madagaskaru

Madagaskar, oficiálně Madagaskarská republika a zastarale Malgašsko, je stát ležící na stejnojmenném ostrově v Indickém oceánu při jihovýchodním pobřeží kontinentální Afriky, a na nejbližších přilehlých ostrůvcích. Samotný Madagaskar je největší ostrov v Africe a 4. největší na světě. Od africké pevniny se oddělil v průběhu druhohor (asi před 90 miliony let) a stále se vzdaluje jihovýchodním směrem, téměř o 2 cm za rok. Od nejbližší pevniny (Mosambik) ho odděluje 400 km široký Mosambický průliv a jeho flóra a fauna je díky dlouhodobé izolaci z 90 % endemická. V širším okolí Madagaskaru se nachází řada ostrůvků pod správou Francie (Réunion, Tromelin, Mayotte, Juan de Nova, Bassas da India aj.) a dále na severozápadě ostrovní stát Komory, severně Seychely a východně Mauricius.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První obyvatelé Madagaskaru se na ostrov přeplavili na dvojitých kánoích přes Indii a východní Afriku z Indonésie asi před 2000 lety. Lidé z vnitrozemí Afriky se tu usadili později a dnešní obyvatelé (Malgaši) mají smíšený původ. Na centrální vysočině žijí převážně kmeny austronéského původu, např. Merina, Sihanaka a Betsileo, kteří mají dominantní ekonomické postavení. Pobřeží obývají tzv. Côtiers, kmeny původem ze subsaharské Afriky. Jejich společný jazyk malgaština je velmi příbuzný indonéskému jazyku jazyku Maanjanců z Kalimantanu. Zvyky a náboženství včetně uctívání předků je směsí indonéskou a africkou.

V 11. století Arabové založili na ostrově první sultanát, od 14. do 18. století zde existoval stát Imerina. Jako první Evropané objevili Madagaskar Portugalci v roce 1500. Britové a Francouzi přišli později a evropští misionáři obrátili mnoho lidí na ostrově na křesťanství. V 19. století si království Merina na náhorní plošině podrobilo většinu ostrova. Roku 1885 byl vyhlášen francouzský protektorát. V roce 1895 ostrov ovládli Francouzi a Madagaskar se stal francouzskou kolonií až do 26. června 1960, kdy získal nezávislost. Roku 1975 byl změněn název za současný.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Po mírovém desetiletí profrancouzské vlády byla nedávná historie bouřlivá. V roce 1975 se prostřednictvím revoluce dostal k moci prezident Didier Ratsiraka jako faktický diktátor, který vyznával socialistickou protizápadní politiku. Jeho vláda znárodnila mnoho obchodů v zemi včetně těch, které vlastnili cizinci. V roce 1991 ho stávky a demonstrace přinutily přijmout demokratičtější ústavu a volby v roce 1993 přivedly k moci novou vládu v čele s prezidentem Albertem Zafym. Od roku 2002 do roku 2009 byl prezidentem Madagaskaru Marc Ravalomanana. 16. března 2009 obsadila armáda prezidentský palác a převzala moc, kterou následně předala opozičnímu vůdci Andrymu Rajoelinovi. 17. března téhož roku dosavadní prezident Ravalomanana odstoupil ze své funkce a 21. března byl inaugurován nový prezident Rajoelina.[2]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov Madagaskar se od africké pevniny postupně odtrhl během druhohor. Jeho povrch tvoří náhorní plošina zvolna se sklánějící k západu a příkře spadající na východ k rovnému úzkému pruhu pobřežní nížiny. Na severu ostrova se vypíná vulkanický masiv Tsaratanana nebo Maromokotro (nejvyšší bod státu, 2 876 m n. m). Pozůstatkem dřívější sopečné činnosti jsou dnešní kráterová jezírka a horká vřídla. Ve středu ostrova vystupuje pohoří Ankaratra, které má nejvyšší vrchol Tsiafajavena (2 643 m n. m). Na jihovýchodě leží masiv Andringitra nebo Pic Boby (2 658 m n. m). a na jihozápadě masiv Isalo s národním parkem.

Ostrov se vyznačuje hustou říční sítí. Největšími řekami jsou Betsiboka, Mahavavy, Bemarivo, Maevarano, Sofia, Mahajamba, Ikopa, Mangoky, Onilahy a na východě Mangoro. Umělým spojením lagun na východě vznikla pobřežní vodní cesta Canal des Pangalane. Největšími jezery jsou Tsimanampetsotsa, Ihotry, Bemamba, Kinkony a Alaotra.

Rozloha[editovat | editovat zdroj]

Rozlohou necelých 600 tisíc km2 je Madagaskar průměrně velkým africkým státem a 46. největší na světě. Ostrov je protáhlý v jihojihozápadně-severoseverovýchodním směru, je dlouhý asi 1600 km a v nejširším místě měří asi 560 km. Pobřeží je dlouhé 4 828 km a je poměrně málo členité (nejvíce na severozápadě). Pro srovnání, Madagaskar je přibližně 7,5x větší než Česko. Je to jeden z největších ostrovů světa, čtvrtý v pořadí za Grónskem, Irianem (Novou Guineou) a Kalimantanem (Borneem). Zároveň je to zdaleka největší ostrov Afriky (druhá Sokotra je o dva řády menší).[3]

Stát Madagaskar si za základní linií nárokuje tato mořská území:

  • pobřežní moře – 12 námořních mil (22,2 km)
  • přilehlá zóna – 24 námořních mil (44,4 km) od základní linie
  • výlučná ekonomická zóna – 200 námořních mil (370,4 km) od základní linie
  • kontinentální šelf – 200 námořních mil (370,4 km)[4]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Klima ostrova je tropické, ovlivňované východními pasáty. Nejvíce srážek přes 3 000 mm spadne ročně na návětrném východním pobřeží, ve srážkovém stínu na západě a jihozápadě ostrova spadne nejméně 500 mm srážek. Poloostrovu Masoala se dokonce říká „nočník Madagaskaru“, protože na něm spadne 4 000 – 6 000 mm srážek ročně. Západ je sušší: 500 – 1 000 mm srážek ročně. Roční teploty na Madagaskaru se pohybují v rozmezí od 20 °C v chladnějším období po 27 °C v období teplejším.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

V suché oblasti na jihozápadě ostrova vyrůstá ostnatý les

Rostlinná společenstva na Madagaskaru jsou různorodá a to díky různé nadmořské výšce. V nejvyšších horách najdeme horské louky, níž tropické deštné pralesy, které čelí lidské těžbě a vypadá to, že brzy budou zcela zničeny. Místo původních opadavých lesů zde najdeme bambusové křoviny. Na jihozápadě, kde je extra suché podnebí (350 mm srážek ročně), se nacházejí trnité buše nebo savany. Degradovaným travnatým porostům se říká badlandy. Najdeme zde však i mangrovové porosty.

Na Madagaskaru se kvůli dlouhé izolaci od okolních pevninských bloků (asi 130 mil. let) vyskytuje velké množství organismů, které jsou vázány pouze na tento ostrov. Jsou to například lemuři, kterých zde žije na 20 druhů. Jiné druhy zde však chybí, například dravé šelmy. Výjimkou je fosa madagaskarská.

Po osídlení člověkem se začala krajina měnit, ubylo postupně mnoho unikátních živočichů, vyhuben byl např. i lemur Megaladapis, který byl dle kosterních pozůstatků velký jako osel a vážil 200 kg. Druhy, které na Madagaskaru přežily, označujeme za živoucí fosilie, všude jinde již dávno v nelítostné konkurenci podlehly mladším, modernějším, zde však nepoznaly žádnou konkurenci.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Madagaskar byl mezi prvními zeměmi světa, které začaly budovat systém chráněných území. První vznikly již v roce 1927. Bylo jich osm a pokrývaly plochu 284 919 ha. Dnešní síť zahrnuje 50 chráněných území, které pokrývají plochu 1 698 640 ha.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Malgaši ve městě Moramanga

Počet obyvatel je odhadován na 23 202 000 (červenec 2014). Vzhledem k rozloze je hustota zalidnění přibližně 39,5 obyvatel na km2.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Podle ústavy z roku 1998 je oficiálním jazykem pouze malgaština. Francouzština je však ve veřejném styku (i na oficiálních dokumentech) natolik rozšířeným jazykem, že ji lze považovat za neformálně oficiální. [5]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství, ke kterému se hlásí 49,5 % obyvatel (protestanti 22,7 %, římští katolíci 20,3 %) a animistická náboženství 48 %. Jen okrajově je zastoupen islám (1,9 %) a ostatní náboženství (0,6 %).[6]

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

MadagascarProvinces001.png

Madagaskar se dělí na šest autonomních provincií (faritany mizakatena). Ty se dříve dále dělily na 22 krajů (faritra), ale na základě referenda ze 4. 4. 2007 se kraje mají do 4. 10. 2009 zrušit.

Analamanga
Bongolava
Itasy
Vakinankaratra
Diana
Sava
Amoron'i Mania
Atsimo-Atsinanana
Haute-Matsiatra
Ihorombe
Vatovavy-Fitovinany
Betsiboka
Boeny
Melaky
Sofia
Alaotra Mangoro
Analanjirofo
Atsinanana
Androy
Anosy
Atsimo-Andrefana
Menabe

Kraje se dále dělí na 116 okresů, 1548 obcí a 16 969 fokontany. Významná města mají zvláštní statut jako „commune urbane“ na stejné úrovni jako okresy.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Zemědělská krajina na centrální vysočině

Madagaskar je rozvojový zemědělský stát. Většina obyvatel je závislá na zemědělství, ačkoli pouhých 5 % půdy lze obdělávat. Má na svou velkou rozlohu poměrně malá naleziště nerostných surovin a nízkou výrobu elektrické energie. Dobývá se chrom, zlato, grafit, sůl, slída, polodrahokamy a drahokamy. Těží se a vyváží dřevo.

V zemědělství se sklízí rýže, kukuřice, maniok, cukrová třtina, batáty, lilek brambor, bavlna, sisal, kokosový ořech, mango, ananasy, pomeranče, banány, pepř, vanilka, hřebíček a káva.

Živočišná výroba je orientována na chov skotu, prasat, ovcí, koz a drůbeže. Je zde významný rybolov. Silniční a železniční síť je řídká.

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Madagaskar je díky žulovým masivům oblasti Andringitra - Tsaranoro, Karambony a dalším populární arénou bigwallových horolezeckých výstupů. Do historie horolezectví se zde zapsali také naši horolezci Ondřej Beneš a Tomáš Sobotka prvovýstupem na nejvyšší horu oblasti Tsaranoro Be vedeným v ideální přímé linii s názvem Shortcut v roce 2006, v roce 2010 pak Adam Ondra prvním volným výstupem cesty Tough enough na Karambony.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Central Intelligence Agency. Madagascar [online]. The World Factbook, 2009, [cit. 2010-01-09]. [1]. (anglicky) 
  2. Madagaskar inauguroval vojenského prezidenta
  3. HOŠEK, Pavel. Dějiny Madagaskaru. první. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-124-8. S. 5.  
  4. GALL, Timothy. Worldmark Encyklopedia of the nations: Africa. United States of America : [s.n.], 2004. ISBN 1531-1635. S. 514.  
  5. HOŠEK, Pavel. Dějiny Madagaskaru. první. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-124-8. S. 245.  
  6. HOŠEK, Pavel. Dějiny Madagaskaru. první. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-124-8. S. 245.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]