Maledivy
| Maledivská republika ދިވެހިރާއްޖޭގެ ޖުމުހޫރިއްޔާ Divechi Džumhúríja | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna Quamii Salaam | |||
| Motto Stát Mahal Dibiyat | |||
| Geografie | |||
| |||
| Hlavní město | Male | ||
| Rozloha | 298 km² (186. na světě) z toho cca 99 % vodní plochy | ||
| Nejvyšší bod | Mount Villingili (5,1 m n. m.) | ||
| Časové pásmo | +5 | ||
| Poloha | 4°10′48″ s. š., 73°30′36″ v. d. | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel | 530 954 (173. na světě, 2019) | ||
| Hustota zalidnění | 1 770 ob. / km² (8. na světě) | ||
| HDI | ▲ 0,740 (střední) (95. na světě, 2019) | ||
| Jazyk | divehi (maledivština), angličtina | ||
| Náboženství | sunitští muslimové | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | prezidentská republika | ||
| Vznik | 26. července 1965 (nezávislost na Velké Británii) | ||
| Prezident | Ibráhím Muhammad Sulih | ||
| Viceprezident | Fajsál Nasím | ||
| Měna | rufiyaa (rupie) (=100 laari) (MVR) | ||
| HDP/obyv. (PPP) | 10 626 USD (54. na světě, 2019) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 462 MDV MV | ||
| MPZ | MV | ||
| Telefonní předvolba | +960 | ||
| Národní TLD | .mv | ||
.svg)
Maledivy, plným názvem Maledivská republika, ostrovní stát na jihu Asie v Indickém oceánu, tvoří stejnojmenné souostroví – řetězec devatenácti korálových atolů, který začíná 500 km jihozápadně od břehů Indie a táhne se v délce zhruba 800 km severojižním směrem až pod rovník. Je to nejmenší asijská země podle rozlohy, avšak hodně zalidněná - cca 1300 obyvatel na km². Celkově se Maledivy sestávají z 1196 ostrovů, z nichž je zhruba 200 obydlených. Ostrovy jsou pokryté chlebovníkovými a palmovými háji. Jsou lemovány písčitými plážemi a průzračnými lagunami. Tento nejplošší a nejníže položený stát světa (žádné místo se nenachází více než 2,5 m nad hladinou oceánu) patří k vyhledávaným turistickým cílům.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Maledivy tvoří řetěz devatenácti korálových útesů v Indickém oceánu jihozápadně od Indie a Srí Lanky. Rozprostírají se mezi 1° jižní šířky a 8° severní šířky a mezi 72°- 74° východní délky Od indických Lakadiv je dělí průliv Osmého stupně.Ostrovy jsou atoly - korálové útesy, obklopující vrcholky pásma podmořských sopek. Atoly jsou složeny ze živých korálových útesů a pískových barů, které se nacházejí na vrcholu podmořského hřebene dlouhého 960 kilometrů, který prudce stoupá z hlubin Indického oceánu a vede od severu k jihu.[zdroj?]
Pouze poblíž jižního konce této přírodní korálové barikády umožňují dva otevřené průchody bezpečnou plavbu lodí z jedné strany Indického oceánu na druhou přes teritoriální vody Malediv.[zdroj?]
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Maledivy mají tropické monzunové podnebí podle Köppenovy klasifikace podnebí, které je ovlivněno velkou pevninou jižní Asie na severu. Vzhledem k tomu, že Maledivy mají nejnižší nadmořskou výšku ze všech zemí na světě, je zde teplota neustále vysoká a je tu vysoká vlhkost. Přítomnost této masy vzduchu způsobuje rozdílné ohřívání půdy a vody. Od Indického oceánu přes jižní Asii sem proudí vzduch bohatý na vlhkost, což vede k jihozápadnímu monzunu.[zdroj?]
Maledivům dominují dvě roční období: období sucha spojené se zimním severovýchodním monzunem a období dešťů spojené s jihozápadním monzunem, které přináší silný vítr a bouře. Ke změně od suchého severovýchodního monzunu k vlhkému jihozápadnímu monzunu dochází během dubna a května. Období jihozápadního monzunu začíná začátkem června a trvá do konce listopadu. Roční srážky činí v průměru 254 centimetrů na severu a 381 centimetrů na jihu.[zdroj?]
Vliv monzunů je větší na severu Malediv než na jihu, což je způsobeno rovníkovými proudy.[zdroj?]
Průměrná teplota v létě je 31,5 stupně Celsia a průměrná teplota v zimě je 26,4 stupně Celsia.[zdroj?]
Města[editovat | editovat zdroj]
Jen hlavní město je městem, dále následují nejosídlenější ostrovy (sčítání březen 2006):
- Male: 104 403 obyvatel
- Hithadhoo: 9 407 obyvatel
- Fuvammulah: 7 642 obyvatel
- Kulhudhuffushi: 7 206 obyvatel
- Thinadhoo: 4 453 obyvatel
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Prvními obyvateli byli okolo roku 500 př. n. l. pravděpodobně rybáři z Indie a Srí Lanky, zmínky o Maledivách však pocházejí už z 2. století př. n. l. od arabských obchodníků, kteří se zde zastavovali na odpočinek. Mezníkem je rok 1153, kdy panovník nařídil okamžitý přestup na islám. Před příchodem Portugalců v 16. stol. vládlo Maledivám celkem šest sultánských dynastií. Portugalská okupace v pravém slova smyslu trvala jen patnáct let a je považována za jedinou opravdovou nadvládu. Během staletí se souostroví opakovaně pokusili ovládnout jak Portugalci, tak Indové, později také Holanďané. V 17. století proto Maledivy přijaly ochranu od Holanďanů, kteří tehdy vládli Srí Lance. V té době byla také uzavřena mírová smlouva s Francouzi a Brity, jež jim zaručovala ochranu a zároveň vnitřní autonomii. Roku 1796 se Maledivy staly britským protektorátem. V roce 1965 Británie, která sehrála ve vývoji Malediv v průběhu několika století významnou roli, uznala souostroví za suverénní a nezávislý sultanát, čímž se zbavila odpovědnosti za jeho obranu. V roce 1968 byla vyhlášena republika. V roce 2016 Maledivy opustily Společenství národů, avšak v roce 2020 se k němu opět připojily.[zdroj?]
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Na začátku 70. let byly Maledivy jednou z 20 nejchudších zemí světa se 100 000 obyvateli. Ekonomika v té době byla do značné míry závislá na rybolovu a obchodováním s místním zbožím. Maledivská vláda zahájila v 80. letech ekonomickou reformu. Byly zrušeny dovozní kvóty a poskytnuto více příležitostí soukromému sektoru. V té době byl sektor cestovního ruchu v počáteční fázi.
[zdroj?]
Přestože před vyhlášením nezávislosti v r. 1968 byly Maledivy ekonomicky málo vyspělé, nejedná se dnes, na začátku 3. tisíciletí, o nijak chudý stát, i když stále patří k rozvojovým zemím. Peníze přináší především turistický průmysl. Dalším významným sektorem je rybářství. HDP v přepočtu na hlavu se pohybuje kolem 15 300 USD (odhad z roku 2016).[zdroj?]
Politické uspořádání[editovat | editovat zdroj]
Výkonná moc[editovat | editovat zdroj]
V čele státu, vlády a ozbrojených sil stojí prezident. Prezident je nominován parlamentem, nominace musí být schválena v národním referendu (požadováno je nejméně 51% rozdílu hlasů mezi kandidáty), prezident je volen na pětileté funkční období. V roce 2003 byl znovuzvolen prezident Maumoon Abdul Gayoom, získal v referendu 90,9 % hlasů. V roce 2008 byl však nově zvolen Dr. Mohamed Waheed Hassan Manik. Vláda je jmenována prezidentem (člen vlády nemusí být členem parlamentu).[zdroj?]
Zákonodárná moc[editovat | editovat zdroj]
Majlis (národní shromáždění) má 50 členů, 42 členů je voleno na pětileté funkční období, 8 členů je jmenováno prezidentem. Během posledních voleb 22. ledna 2005 byli voleni pouze nestraníci. Neexistují žádné legální politické strany. Ze 42 členů parlamentu je 20 (3,3 % voličů) podporováno parlamentem a 18 (31,1 % voličů) je podporováno Maledivskou demokratickou stranou (MDP).[zdroj?]
Soudní moc[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšší soud, Civilní soud, Trestní soud, Soud pro rodiny a mladistvé a 204 obecných soudů (na každém obydleném ostrově jeden). Soudce jmenuje prezident.[zdroj?]
- Nejvyšší státní zástupce: Hassan Saeed
Ústava[editovat | editovat zdroj]
Poslední verze ústavy byla přijata 1. ledna 1998. Volební právo mají lidé nad 21 let, muži i ženy, ale volit mohou pouze muslimové.[zdroj?]
Současná politika[editovat | editovat zdroj]
Hlava státu[editovat | editovat zdroj]
Předchozí hlava státu, prezident Maumoon Abdul Gayoom [gajúm], byl do funkce poprvé zvolen v listopadu 1978, je nástupcem Ibrahima Násira. Naposled byl zvolen (pošesté) v říjnu 2003 (90,28 % všech hlasů).[zdroj?]
V roce 2008 byl prezidentem zvolen Mohamed Waheed Hassan Manik.[zdroj?]
Politické strany[editovat | editovat zdroj]
Na Maledivách není povolena činnost politických stran. Jediná politická strana je exilová, byla založena v roce 2001 skupinou lidí o 42 členech (členové parlamentu, bývalý ministr kabinetu, bohatí maledivští obchodníci, akademičtí pracovníci a sportovci). Vedení bylo oficiálně zformováno 10. listopadu 2003 na Srí Lance. 13. února 2004 byli zvoleni členové generální rady strany. Předsedou strany se stal Mohamed Latheef s trvalým pobytem na Srí Lance. Strana byla založena kvůli prosazování lidských práv a demokracie na Maledivách. Prezident Gayoom ovšem odmítl tuto stranu registrovat. Po tomto rozhodnutí se strana začala orientovat na podporu nenásilného odporu proti maledivské vládě a na informování lidí o jejich právech.[zdroj?]
Výsledky voleb 2004[editovat | editovat zdroj]
K 31. prosinci 2004 vypršely mandáty členům Majlisu. Poslední volby do parlamentu se konaly 22. ledna 2005 (původní termín měl být v 31. prosince 2004, kvůli katastrofě, zemětřesení a tsunami, které zasáhlo i Maledivy, z konce prosince 2004 se termín posunul). Bylo 149 kandidátů, všichni byli nestraníci (bylo zde ovšem mnoho přesvědčení, bylo všeobecně známo, kdo má jaké politické myšlenky). V den voleb policie zatkla 20 příslušníků opozice, kteří se snažili zapečetit hlasovací urny dříve, než do nich voliči vhodili své hlasy. Kvůli tomuto incidentu musely zůstat hlasovací místnosti otevřené i den po dni voleb. Úředníci z Commonwealthu a Jihoasijské asociace pro regionální spolupráci (SAARC) monitorovali volby, jestli nedošlo ke zfalšování či ovlivnění voličů. Volební účast byla 70 % z 156 766 oprávněných voličů.[zdroj?]
Maledivská demokratická strana (MDP) prohlásila, že její přívrženci získali 18 ze 42 křesel, provládní členové jich získali 22 a nezávislí získali 2 křesla.[zdroj?]
Vláda naopak prohlásila, že provládní členové získali 30 křesel, MDP 8 a nezávislí 4 křesla. Důvod těchto rozdílů v tvrzeních je ten, že jsou politické strany zakázány a u členů parlamentu se dá určit pouze názor, nikoli příslušnost ke straně. Funkční období je dlouhé 5 let, příští volby se měly konat začátkem roku 2010. Předsedou vlády se stal Mohamed Nasheed. Bylo přímo zvoleno 42 členů, 8 jich jmenoval prezident. Po volbách prezident Gayoom prohlásil, že během roku 2005 vpustí do politiky demokracii, jeho reforma by měla obsahovat ustanovení systému vícestranné vlády, zřízení kanceláře předsedy vlády a nejvyššího soudu. Padl také návrh, že by mohla být schválena přímá volba prezidenta.[zdroj?]
Volby 2018[editovat | editovat zdroj]
V únoru 2018 vyhlásil prezident Jamín Abdal Gajúm v zemi výjimečný stav poté, co se vzepřel rozhodnutí nejvyššího soudu a odmítl propustit vězněné představitele opozice.[1] Nakonec byl v září téhož roku ve volbách poražen opozičním kandidátem a momentálním prezidentem Ibráhímem Muhammadem Sulihem a později v únoru 2020 uvězněn za praní špinavých peněz.[zdroj?]
Mezinárodní politika[editovat | editovat zdroj]
Maledivy udržují kontakt s Evropskou unií, která dotuje nové projekty v oblasti turismu. Pro rozvoj země kooperují s OSN (Rozvojový program OSN), Asijskou rozvojovou bankou (ADB), Islámskou rozvojovou bankou (IDB) a Světovou bankou (WB). Dále bilaterálně spolupracují s Indií, Japonskem, Austrálií.[zdroj?]
- Stálý reprezentant u OSN v New Yorku: Mohamed Latheef
Přehled hlav státu[editovat | editovat zdroj]
Hlavou státu je od roku 1968 prezident, do roku 1968 to byl sultán (kromě let 1953 a 1954).
od roku 1945 po současnost:
sultán
- Amin `Abd al-Majid Didi ; 3. října 1945 – 21. února 1952 (+)
předseda maledivského protektorátu
- Amir Ahmad Muhammad Amin Didi ; 21. února 1952 - 1. ledna 1953 (+ 1954)
prezident republiky
- Amir Ahmad Muhammad Amin Didi ; 1. ledna 1953 - 2. září 1953 (+ 1954)
- Amir Ibrahim Muhammad Didi ; 2. září 1953 - 7. března 1954
sultán
- Ali Muhammad Farid Didi ; 7. března 1954 – 11. listopadu 1968 (+1969)
prezident republiky
- Ibrahim Nasir R. Kilagefaanu ; 11. listopadu 1968 – 11. listopadu 1978
- Maumoon Abdul Gayoom ; 11. listopadu 1978 (znovuzvolen 1983, 1988, 1993, 1998 a 2003)'
- Mohammad Nasheed - 11. listopadu 2008 – 7. února 2012[2]
- Mohamed Vahíd Hasan - 7. února 2012 – 17. listopadu 2013
- Abduláh Jamín - 17. listopadu 2013 – 17. listopadu 2018
- Ibráhím Muhammad Sulih - 17. listopadu 2018 – současnost
Turistika, zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Maledivy zůstaly turistům do značné míry neznámé až do začátku 70. let. Vznik cestovního ruchu v roce 1972 proměnil ekonomiku a změnil ji ze závislosti na rybolovu na turistickou zemi. Za pouhé tři a půl desetiletí se turismus stal hlavním zdrojem příjmů. Byl také největším zdrojem cizí měny v zemi a největším přispěvatelem HDP. Od roku 2008 nabídlo 89 středisek na Maledivách více než 17 000 lůžek a každoročně hostilo přes 600 000 turistů. V roce 2019 přijelo na ostrovy více než 1,7 milionu návštěvníků.[zdroj?]
- V roce 2003 posloužila geografická poloha Malediv k sérii měření znečištění atmosféry leteckou dopravou. Experiment přispěl k potvrzení fenoménu globálního stmívání.[zdroj?]
- Maledivský prezident Mohammad Našíd uvedl v listopadu 2008 pro britský deník The Guardian, že se země rozhodla vytvořit fond, ze kterého by si Maledivy mohly nakoupit nová území, neboť vlivem globálního oteplování by mohl být ostrovní stát z velké části zaplaven. Vláda už začala možnost odkup území sondovat - v úvahu připadá Srí Lanka, Indie či Austrálie.[zdroj?]
- Maledivy jsou nejmenší asijskou zemí a zároveň nejmenší muslimskou zemí na světě.[zdroj?]
- Na Maledivách platí islámské právo šaría a jediným povoleným náboženstvím v zemi je islám. Alkohol je dostupný pouze pro cizince v hotelech.[3] Homosexualita je nelegální a pohlavní styk s osobou téhož pohlaví se trestá až 8 lety vězení. V roce 2013 odsoudil soud ke 100 ranám bičem za předmanželský sex patnáctiletou dívku, kterou znásilnil její nevlastní otec.[zdroj?]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Na Maledivách platí kvůli konfliktu prezidenta se soudní mocí výjimečný stav. Novinky. 5. února 2018.
- ↑ Maledivy si budou kvůli oteplování šetřit na nové území. www.ekolist.cz [online]. [cit. 2008-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-11.
- ↑ "Ortodoxní islám s právem šaría - tak vypadá život v turistickém ráji Maledivy". Novinky. 21. prosince 2015.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jan Filipský, Blanka Knotková-Čapková, Jan Marek, Stanislava Vavroušková: Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Srí Lanky, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, ISBN 80-7106-647-8
- Maldives - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-03. (anglicky)
- Maldives (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky)
- Bureau of South and Central Asian Affairs. Background Note: Maldives [online]. U.S. Department of State, 2011-04-07 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Maldives [online]. Rev. 2011-07-26 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-18. (anglicky)
- Souhrnná teritoriální informace: Maledivy [online]. Businessinfo.cz, 2011-03-28 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. (česky)
- Maldives [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Maledivy ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maledivy na Wikimedia Commons
.svg)
