Maledivy

ދިވެހިރާއްޖޭގެ ޖުމުހޫރިއްޔާ Divechi Džumhúríja
vlajka znak
Hymna: Hymna Malediv
Geografie
Hlavní město:	Male
Rozloha:	298  km² (185. na světě) z toho cca 99 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	celé území těsně nad hladinou moře (nejvýš 2,5 m n. m.)
Časové pásmo:	+5
Poloha:	3°12′ s. š., 73°13′12″ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	349 106 (166. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění:	1171 ob. / km² (10. na světě)
HDI:	▲ 0,749 (střední) (99. na světě, 2007)
Jazyk:	divehi (maledivština)
Náboženství:	sunitští muslimové
Státní útvar
Státní zřízení:	prezidentská republika
Vznik:	26. července 1965 (nezávislost na Velké Británii)
Prezident:	Yamín Abdul Gajúm
Měna:	rufiyaa (rupie) (=100 laari) (MRV)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	462 MDV MV
MPZ:	MV
Telefonní předvolba:	+960
Národní TLD:	.mv

Maledivy (Maledivská republika) jsou ostrovní stát na jihu Asie v Indickém oceánu. Tvoří je stejnojmenné souostroví – řetězec 19 korálových atolů, počínající 500 km jihozápadně od břehů Indie a táhnoucí se v délce zhruba 800 km severojižním směrem. Celkově se Maledivy sestávají z 1196 ostrovů, z nichž obydleno je zhruba 200. Země, která je nejplošším a nejníže položeným státem světa (žádné místo neleží více než 2,5 m nad hladinou oceánu), patří mezi vyhledávané turistické cíle.

Geografie

Mapa Malediv

Maledivy tvoří řetěz 19 korálových ostrovů v Indickém oceánu jihozápadně od Indie a Srí Lanky. Rozprostírají se v severojižním směrem ve vzdálenosti 871 km poblíž 73° východní délky, zhruba mezi rovníkem a osmým stupněm severní šířky. Od indických Lakadiv je dělí Průliv osmého stupně.

Hlavní město Male pokrývá celý stejnojmenný ostrov. V pozadí vlevo mezinárodní letiště Male na sousedním ostrově Hulhulé.

Města

Jen hlavní město je městem, dále následují nejosídlenější ostrovy (sčítání březen 2006):

• Male: 104 403 obyvatel
• Hithadhoo: 9 407 obyvatel
• Fuvammulah: 7 642 obyvatel
• Kulhudhuffushi: 7 206 obyvatel
• Thinadhoo: 4 453 obyvatel

Dějiny

První osídlení proběhlo pravděpodobně 500 př. n. l. rybáři z Indie a Srí Lanky, zmínky o Maledivách však pocházejí už z 2. století př. n. l. od arabských obchodníků, kteří se zde zastavovali na odpočinek. Mezníkem je rok 1153, kdy panovník nařídil okamžitý přestup na islám. Před příchodem Portugalců v 16. stol., vládlo Maledivám celkem 6 sultánských dynastií. Portugalská okupace v pravém slova smyslu trvala jen 15 let a je považována za jedinou opravdovou nadvládu. Během staletí byly opakované pokusy o ovládnutí souostroví jak Portugalci, tak Indy , později také Holanďany. V 17. století proto akceptovaly Maledivy ochranu od Holanďanů, kteří tehdy vládli Srí Lance. V té době byla také uzavřena mírová smlouva s Francouzi a Brity, jež jim zaručovala ochranu a zároveň vnitřní autonomii. Roku 1796 se staly britským protektorátem. V roce 1965 uznala Británie, která sehrála ve vývoji Malediv za uplynulých několik století významnou roli, souostroví za suverénní a nezávislý stát v čele s prezidentem a zbavila se tak odpovědnosti za jeho obranu. V roce 1968 byla vyhlášena republika.

Ekonomika

Přesto, že před vyhlášením nezávislosti byly Maledivy málo vyspělé, nejedná se dnes o nijak chudý stát, i když jsou stále rozvojovou zemí, a to hlavně díky rozvoji turistického průmyslu. Dalším významným sektorem je rybářství. HDP (PPP) v přepočtu na hlavu se pohybuje kolem 9000 USD (2012).

Politické uspořádání

Výkonná moc

V čele státu, vlády a ozbrojených sil stojí prezident. Prezident je nominován parlamentem, nominace musí být schválena v národním referendu (požadováno je nejméně 51% rozdílu hlasů mezi kandidáty), prezident je volen na pětileté funkční období. V roce 2003 byl znovuzvolen prezident Maumoon Abdul Gayoom, získal v referendu 90,9 % hlasů. V roce 2008 byl však nově zvolen Dr. Mohamed Waheed Hassan Manik. Vláda je jmenována prezidentem (člen vlády nemusí být členem parlamentu).

• Prezident: Dr. Mohamed Waheed Hassan Manik (od 11. listopadu 2008)
• Ministr správy atolů: Abdulla Hameed
• Ministr vědy a technologie: Midhath Hilmy
• Ministr životního prostředí: Abdulla Kamaluddeen
• Ministr obrany a národní bezpečnosti: Ismail Sheffeu
• Ministr školství: Mahmood Shaugee
• Ministr práce a zaměstnanosti: Abdulla Kamaluddeen
• Ministr financí: Mohamed Jaleel
• Ministr rybolovu a zemědělství: Abdulla Kamaluddeen
• Ministr zahraničních věcí: Ahmed Abdulla
• Ministr gender a sociálního zabezpečení: Zahiya Zareer
• Ministr zahraničí: Aneesa Ahmed
• Ministr vnitra: Umar Zahir
• Ministr informací, umění a kultury: Ahmed Abdulla
• Ministr spravedlnosti: Mahmood Shaugee
• Ministr plánování a státního rozvoje: Hamdoon Hameed
• Ministr turismu: Mustafa Lufti
• Ministr průmyslu a obchodu: Abdulla Yameen
• Ministr dopravy a civilního letectví: Ilyas Ibrahim
• Ministr mládeže a sportu: Ibrahim Hussain Maniku

Údaje z 10. 5. 2005

Zákonodárná moc

Majlis (národní shromáždění) má 50 členů, 42 členů je voleno na pětileté funkční období, 8 členů je jmenováno prezidentem. Během posledních voleb 22. ledna 2005 byli voleni pouze nestraníci. Neexistují žádné legální politické strany. Ze 42 členů parlamentu je 20 (3,3 % voličů) podporováno parlamentem a 18 (31,1 % voličů) je podporováno Maledivskou demokratickou stranou (MDP).

Soudní moc

Nejvyšší soud, Civilní soud, Trestní soud, Soud pro rodiny a mladistvé a 204 obecných soudů (na každém obydleném ostrově jeden). Soudce jmenuje prezident.

• Nejvyšší státní zástupce: Hassan Saeed

Ústava

Poslední verze ústavy byla přijata 1. ledna 1998. Volební právo mají lidé nad 21 let, muži i ženy, ale volit mohou pouze muslimové

Současná politika

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Hlava státu

Předchozí hlava státu, prezident Maumoon Abdul Gayoom [gajúm], byl do funkce poprvé zvolen v listopadu 1978, je nástupcem Ibrahima Násira. Naposled byl zvolen (pošesté) v říjnu 2003 (90,28 % všech hlasů).

V roce 2008 byl prezidentem zvolen Dr. Mohamed Waheed Hassan Manik.

Politické strany

Na Maledivách není povolena činnost politických stran. Jediná politická strana je exilová, byla založena v roce 2001 skupinou lidí o 42 členech (členové parlamentu, bývalý ministr kabinetu, bohatí maledivští obchodníci, akademičtí pracovníci a sportovci). Vedení bylo oficiálně zformováno 10. listopadu 2003 na Srí Lance. 13. února 2004 byli zvoleni členové generální rady strany. Předsedou strany se stal Mohamed Latheef s trvalým pobytem na Srí Lance. Strana byla založena kvůli prosazování lidských práv a demokracie na Maledivách. Prezident Gayoom ovšem odmítl tuto stranu registrovat. Po tomto rozhodnutí se strana začala orientovat na podporu nenásilného odporu proti maledivské vládě a na informování lidí o jejich právech.

Výsledky posledních voleb

K 31. prosinci 2004 vypršely mandáty členům Majlisu. Poslední volby do parlamentu se konaly 22. ledna 2005 (původní termín měl být v 31. prosince 2004, kvůli katastrofě, zemětřesení a tsunami, které zasáhlo i Maledivy, z konce prosince 2004 se termín posunul). Bylo 149 kandidátů, všichni byli nestraníci (bylo zde ovšem mnoho přesvědčení, bylo všeobecně známo, kdo má jaké politické myšlenky). V den voleb policie zatkla 20 příslušníků opozice, kteří se snažili zapečetit hlasovací urny dříve, než do nich voliči vhodili své hlasy. Kvůli tomuto incidentu musely zůstat hlasovací místnosti otevřené i den po dni voleb. Úředníci z Commonwealthu a Jihoasijské asociace pro regionální spolupráci (SAARC) monitorovali volby, jestli nedošlo ke zfalšování či ovlivnění voličů. Volební účast byla 70 % z 156 766 oprávněných voličů.

Maledivská demokratická strana (MDP) prohlásila, že její přívrženci získali 18 ze 42 křesel, provládní členové jich získali 22 a nezávislí získali 2 křesla.

Vláda naopak prohlásila, že provládní členové získali 30 křesel, MDP 8 a nezávislí 4 křesla. Důvod těchto rozdílů v tvrzeních je ten, že jsou politické strany zakázány a u členů parlamentu se dá určit pouze názor, nikoli příslušnost ke straně. Funkční období je dlouhé 5 let, příští volby se měly konat začátkem roku 2010. Předsedou vlády se stal Mohamed Nasheed. Bylo přímo zvoleno 42 členů, 8 jich jmenoval prezident. Po volbách prezident Gayoom prohlásil, že během roku 2005 vpustí do politiky demokracii, jeho reforma by měla obsahovat ustanovení systému vícestranné vlády, zřízení kanceláře předsedy vlády a nejvyššího soudu. Padl také návrh, že by mohla být schválena přímá volba prezidenta.

Aktuální politické problémy

V současné době se na území politické problémy nevyskytují, na základě přání lidu probíhá transformace zákonů a ústavy (poslední úprava v roce 1998).

Mezinárodní politika

Maledivy udržují kontakt s Evropskou unií, která dotuje nové projekty v oblasti turismu. Pro rozvoj země kooperují s OSN (Rozvojový program OSN), Asijskou rozvojovou bankou (ADB), Islámskou rozvojovou bankou (IDB) a Světovou bankou (WB). Dále bilaterálně spolupracují s Indií, Japonskem, Austrálií.

• Stálý reprezentant u OSN v New Yorku: Mohamed Latheef

Přehled hlav státu

Hlavou státu je od roku 1968 prezident, do roku 1968 to byl sultán (kromě let 1953 a 1954).

od roku 1945 po současnost :

sultán

• Amin `Abd al-Majid Didi ; 3. října 1945 – 21. února 1952 (+)

předseda maledivského protektorátu

• Amir Ahmad Muhammad Amin Didi ; 21. února 1952 - 1. ledna 1953 (+ 1954)

prezident republiky

• Amir Ahmad Muhammad Amin Didi ; 1. ledna 1953 - 2. září 1953 (+ 1954)
• Amir Ibrahim Muhammad Didi ; 2. září 1953 - 7. března 1954

sultán

• Ali Muhammad Farid Didi ; 7. března 1954 – 11. listopadu 1968 (+1969)

prezident republiky

• Ibrahim Nasir R. Kilagefaanu ; 11. listopadu 1968 – 11. listopadu 1978
• Maumoon Abdul Gayoom ; 11. listopadu 1978 (znovuzvolen 1983, 1988, 1993, 1998 a 2003)'
• Mohammad Našíd - od roku 2008

Zajímavosti

• V roce 2003 posloužila geografická poloha Malediv k sérii měření znečištění atmosféry leteckou dopravou. Experiment přispěl k potvrzení fenoménu globálního stmívání.

• Maledivský prezident Mohammad Našíd uvedl v listopadu 2008 pro britský deník The Guardian, že se země rozhodla vytvořit fond, ze kterého by si Maledivy mohly nakoupit nová území, neboť vlivem globálního oteplování bude ostrovní stát z velké části zaplaven. Vláda už začala možnost odkup území sondovat - v úvahu připadá Šrí Lanka, Indie či Austrálie.

Literatura

• Filipský, Jan, Knotková-Čapková, Blanka, Marek, Jan, Vavroušková, Stanislava: Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky, Nakladatelství Lidové noviny (2003), Praha, ISBN 80-7106-647-8

Externí odkazy

• Slovníkové heslo Maledivy ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maledivy ve Wikimedia Commons
• Maldives - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• Maldives (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bureau of South and Central Asian Affairs. Background Note: Maldives [online]. U.S. Department of State, 2011-04-07, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Maldives [online]. REV. 2011-07-26, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• Souhrnná teritoriální informace: Maledivy [online]. Businessinfo.cz, 2011-03-28, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (česky) 
• Maldives [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)