Prezidentská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Druhy vlády; prezidentské republiky jsou znázorněny modrou barvou.

Prezidentská republika je forma republiky, ve které hlava vlády (prezident) vede výkonnou moc a ta je oddělena od zákonodárné moci (viz dělba moci). V prezidentských republikách je hlava vlády přímo volena a není odpovědna parlamentu.

Prezidentská republika kontrastuje s parlamentní republikou, kde se hlava vlády dostává k moci získáním důvěry voleného zákonodárného sboru. Existují také hybridní systémy, jako je poloprezidentská republika například bývalá Výmarská republika a Francii .

Hlavy států parlamentních republik, které jsou většinou ceremoniální, jsou také nazývány prezident. Diktátoři nebo vůdci států jedné strany, ať už jsou voleni či nikoli, jsou také často nazýváni prezidenty.

Základním principem prezidentské republiky je princip oddělení jednotlivých mocí a systém brzd a protivah, které mají zabránit možným autoritářských tendencím. Předpokladem prezidentské republiky je, že výkonná moc, zákonodárná moc i soudní moc jsou od sebe ústavou naprosto oddělené a vzájemně se ovlivňují a korigují.

Zatímco parlamentní forma vlády se objevuje i v monarchiích například ve Spojeném království, které je modelovým příkladem, prezidentská forma vlády je slučitelná výhradně s republikou.[1] Oproti parlamentnímu systému má prezident více pravomocí. Podle některých[kdo?] kritiků je tím nastolena tendence k autoritářským formám vlády.[2]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

V plnohodnotném prezidentském systému je politik zvolen přímo nebo nepřímo vítěznou stranou za hlavu vlády. Funkce předsedy vlády může také existovat v prezidentském systému, ale na rozdíl od poloprezidentských nebo parlamentních republikách odpovídá předseda vlády prezidentovi.

Následující charakteristiky obecně platí pro řadu prezidentských vlád po celém světě:

  • Výkonná moc může vetovat zákony a naopak většina zákonodárců může veto přehlasovat.
  • Prezident má funkční období na dobu určitou. Volby se konají v pravidelných dobách a nelze je vyvolat vyslovením nedůvěry nebo jinými parlamentními postupy, i když v některých zemích existuje výjimka, která stanoví odvolání prezidenta v případě porušení zákona (viz impeachment).
  • Výkonná moc je neosobní. Členové kabinetu jsou odpovědni prezidentovi. Prezidentské republiky však vyžadují legislativní schválení výkonných nominací do kabinetu, soudnictví a různých nižších vládních funkcí. Prezident může obecně řídit členy kabinetu, armády nebo jakéhokoli úředníka či zaměstnance výkonné moci, ale nemůže řídit ani odvolávat soudce.
  • Prezident může odsouzeným zločincům odpustit nebo zmírnit tresty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cabada. L – Kubát, M. et al.: Úvod do studia politické vědy. Eurolex Bohemia, 2002

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Presidential system na anglické Wikipedii.

  1. ŘÍCHOVÁ, Blanka. Úvod do současné politologie: [srovnávací analýza demokratických politických systémů]. Vyd. 3. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0218-9, strana 59.
  2. LINZ, Juan. The Perils of Presidentialism. [s.l.]: Harvard University Dostupné online.