Prezidentská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Druhy vlády; prezidentské republiky jsou znázorněny modrou barvou.

Prezidentská republika nebo prezidentská forma vlády je po parlamentní republice druhá nejrozšířenější forma vlády ve světě. Zatímco parlamentní forma vlády se objevuje i v monarchiích například ve Spojeném království, které je modelovým příkladem, prezidentská forma vlády je slučitelná výhradně s republikou.[1] Oproti parlamentnímu systému má prezident více pravomocí. Podle některých[kdo?] kritiků je tím nastolena tendence k autoritářským formám vlády.[2]

Základním principem prezidentské republiky je princip oddělení jednotlivých mocí a systém brzd a protivah, které mají zabránit možným autoritářských tendencím. Předpokladem prezidentské republiky je, že výkonná moc, zákonodárná moc i soudní moc jsou od sebe ústavou naprosto oddělené a vzájemně se ovlivňují a korigují.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Mezi klasické rysy prezidentské republiky, například podle Ústavy Spojených států amerických, která bývá uváděna jako modelový příklad, patří, že legitimita výkonné moci ( Prezidenta USA) i zákonodárné moci (Kongresu USA) je odvozena od občanů z voleb.

Obě moci jsou voleny zvlášť, z čehož vyplývá jejich silné, nezávislé a rovnovážné postavení. Obě moci jsou tedy oddělené a jsou na sobě vzájemně nezávislé, což je základem politického systému USA. Prezident, tedy není politicky odpovědný Kongresu, protože má taktéž mandát z voleb, což platí i naopak. Kongres jej nemůže politickým způsobem sesadit – neexistuje zde například institut vyslovení důvěry či nedůvěry (moc výkonná zde není odvozována od parlamentu) a naopak prezident zase nemůže parlament (Kongres) rozpustit, iniciovat jeho zasedání či disponovat zákonodárnou mocí.

Je vhodné uvést, že i představitelé třetí moci – soudní moci, tedy justicesoudci, jsou v třeba v uváděném systému USA většinou také voleni, tedy jde o volené funkcionáře, nicméně soudce Nejvyššího soudu USA jsou jmenováni prezidentem.

V jiných prezidentských republikách může být prezident i zákonodárci voleni přímo ve všeobecných volbách, přesto to není pravidlem, typicky v USA probíhá nepřímá volba prezidenta USA sborem volitelů.

Prezidentská republika se vyskytuje ve dvou základních formách prezidencialismu, které ovšem nejsou geograficky ohraničeny na kontinent Ameriky:[zdroj?]

  1. severoamerický prezidencialismusSpojené státy americké (zde existují dlouhodobě dvě hlavní politické strany: demokrati, kde by se dalo říci, že se historicky, smýšlením, přiklání spíše k levici, a pak republikáni, kde by se dalo říci, že se historicky profilují spíše pravicověji, nicméně v obou těchto velkých stranách jsou pak různé frakce, „hnutí,“ „koalice“, nebo různá uskupení – některé jsou svým smýšlením spíše středová, některá by bylo možné označit za blíže ke kraji).
  2. jihoamerický prezidencialismus – u režimů v Latinské Americe, strukturálně vychází z první formy, ale hlavním rozdílem od ní je přítomnost multipartismu (velkého množství politických stran), který oslabuje roli prezidenta, což vede k tomu, že hlava státu obchází parlament a sama je izolována od dalších politických institucí.

Principem tedy je, že zákonodárný orgán je všemocný v oblasti zákonodárství („vytváří pravidla“), ale nevlastní žádné exekutivní nástroje („rozhodovací“). Naopak prezident je vybaven úplnou mocí výkonnou, ale bez zákonodárných pravomocí. Navíc je jediným ústavou daným držitelem výkonné moci (v USA spolu s taktéž voleným viceprezidentem, který je zde také například předsedou Senátu USA), což znamená, že prezident předsedá vládě a jmenuje a odvolává osoby exekutivy, své vlády – kabinetu (v Americe „administrativy“). V exekutivě tedy funguje systém jasné odpovědnosti: prezident je její hlava a plní funkci jak hlavy státu, tak hlavy vlády. Prezident je také například vrchním velitelem ozbrojených sil.

Pokud se dopustil volený funkcionář tedy prezident nebo soudce trestného činu, existuje možnost, jak uvedené může být vyšetřeno a zákonodárný sbor má možnost sesadit funkcionáře v procesu impeachmentu (nejedná se však o politickou proceduru, nýbrž trestní).

Republiky s prezidentským způsobem vlády[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cabada. L – Kubát, M. et al.: Úvod do studia politické vědy. Eurolex Bohemia, 2002

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Prezidentská republika na slovenské Wikipedii a Presidential system na anglické Wikipedii.

  1. ŘÍCHOVÁ, Blanka. Úvod do současné politologie: [srovnávací analýza demokratických politických systémů]. Vyd. 3. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0218-9, strana 59.
  2. LINZ, Juan. The Perils of Presidentialism. [s.l.]: Harvard University Dostupné online.