Trinidad a Tobago

	Republika Trinidad a Tobago; Republic of Trinidad and Tobago
vlajka	; znak
	Hymna; Forged From The Love of Liberty
	Motto; Spolu usilujeme, společně prospíváme
Geografie
	Poloha Trinidadu a Tobaga
Hlavní město	Port-of-Spain
Rozloha	5 128 km² (172. na světě) ; z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod	El Cerro del Aripo (940 m n. m.)
Časové pásmo	-4
Poloha	10°40′ s. š., 61°31′ z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 215 527 (154. na světě, odhad 2018)
Hustota zalidnění	237 ob. / km² (54. na světě)
HDI	▬ 0.799 (vysoký) (63. na světě, 2018)
Jazyk	angličtina (úřední), hindština, francouzština, španělština, čínština
Náboženství	římští katolíci 29.4%, hinduisté 23.8%, anglikáni 10.9%, muslimové 5.8%, presbyteriáni 3.4%, jiní 26.7%
Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní republika
Vznik	31. srpna 1962 (nezávislost na Velké Británii)
Prezidentka	Paula-Mae Weekesová
Předseda vlády	Keith Rowley
Měna	dolar Trinidadu a Tobaga (TTD)
HDP/obyv. (PPP)	32 014,8 USD
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	780 TTO TT
MPZ	TT
Telefonní předvolba	+1868
Národní TLD	.tt
	multimediální obsah na Commons

Trinidad a Tobago je ostrovní stát v Karibském moři při severním pobřeží Jižní Ameriky na dvou ostrovech, Trinidadu a Tobagu a dalších 20 malých ostrovech.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Většinu povrchu Trinidadu tvoří ploché či mírně zvlněné roponosné sedimenty. Na pobřeží jsou četné bažiny. Jih ostrova je obklopen korálovými útesy. Značnou část ostrova pokrývá deštný prales.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původními obyvateli byli Arawakové, kteří byli později vytlačeni Kariby. Původní obyvatelé byli vyhubeni nemocemi a zotročováním, které na ostrov přinesla kolonizace. Ta začala v roce 1532. V letech 1654–1659 a 1660–1689 byl ostrov kuronskou kolonií (Nové Kuronsko). O ostrov jevily zájem rovnou čtyři námořní mocnosti: Britové, Francouzi, Nizozemci a Španělé. Roku 1763 připadlo Tobago Britům, kteří v roce 1797 obsadili i Trinidad. Původní obyvatelé byli nahrazeni otroky z Afriky. Po zrušení otroctví zažil ostrov velký příliv přistěhovalců z Indie.^[1] Ostrov získal autonomii v roce 1950 a úplnou nezávislost v roce 1962. V roce 1976 se sice stal Trinidad a Tobago republikou, ale i přes to je stále členem Commonwealthu. V roce 1980 zažil ostrov nezdařený pokus o převrat.^[zdroj?] Obyvatelé původem z Indie (tvoří 36% populace ostrova) se pokusili uchopit moc a sesadit tak vládu ovládanou převážně černochy, potomky otroků (tvoří 44% populace ostrova). Ostrov je znám etnickou směsicí svých obyvatel. Vedle už zmíněných černochů a Indů zde žijí menšiny bělochů, míšenců a Číňanů. Není výjimkou, že v jednom městě se vedle sebe nachází křesťanský kostel, muslimská mešita a buddhistický chrám. Proto se na ostrovech vytvořila jedinečná kultura.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Trinidad je republikou s demokratickým systémem, který se vyvinul v systém dvou velkých stran a je ovlivněn britským westminsterským systémem. Parlament je dvoukomorový, horní komora Senát má 31 členů, dolní, sněmovna, má 41 členů (plus předsedu). Dolní komora je volena ve všeobecných volbách, členy senátu však jmenuje prezident, premiér a část také lídr opozice, což je post zčásti oficializován, jak bývá ve westminsterské tradici obvyklé. Od roku 1976 je hlavou státu prezident (v současnosti Paula-Mae Weekesová), jehož role je ovšem jen ceremoniální a je volen parlamentem. Moc drží především předseda vlády (Keith Rowley), který je volen přímou volbou jednou za pět let. Od roku 1980 má ostrov Tobago svůj vlastní parlament, který byl zřízen poté, co Tobago mělo dojem, že je upozaděno na úkor Trinidadu.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Země patří k nejlépe prosperujícím státům v Karibiku, a to díky těžbě ropy. Dále se těží zemní plyn a asfalt. Hlavním odvětvím průmyslu je zpracování ropy, ale rozvinula se i produkce umělých hnojiv, metanolu a ocelových výrobků. Zemědělství se orientuje převážně na vývozní artikly jako je cukr, kakao a káva. Přesto se mnoho potravin a spotřebního zboží musí dovážet. Země má dobrou silniční síť a kvalitní státní školství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související hesla[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení Trinidadu a Tobaga

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ MACDONALD, Scott B. Trinidad and Tobago: Democracy and Development in the Caribbean. [s.l.]: ABC-CLIO 240 s. Dostupné online. ISBN 978-0-275-92004-3. (anglicky) Google-Books-ID: O6lYKkEakd8C.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Trinidad a Tobago ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Trinidad a Tobago ve Wikislovníku
Trinidad and Tobago - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
Trinidad and Tobago (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
Bureau of Western Hemispehere Affairs. Background Note: Trinidad and Tobago [online]. U.S. Department of State, 2011-06-03 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
CIA. The World Factbook - Trinidad and Tobago [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
Zastupitelský úřad ČR v Caracasu. Souhrnná teritoriální informace: Trinidad a Tobago [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-31 [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23. (česky)
BRERETON, Bridget M, a kol. Trinidad a Tobago [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] MACDONALD, Scott B. Trinidad and Tobago: Democracy and Development in the Caribbean. [s.l.]: ABC-CLIO 240 s. Dostupné online. ISBN 978-0-275-92004-3. (anglicky) Google-Books-ID: O6lYKkEakd8C.

[1]

Státy a území v Severní a Střední Americe

Nezávislé státy	Antigua a Barbuda • Bahamy • Barbados • Belize • Dominika • Dominikánská republika • Grenada • Guatemala • Haiti • Honduras • Jamajka • Kanada • Kostarika • Kuba • Mexiko • Nikaragua • Panama • Salvador • Spojené státy americké • Svatý Kryštof a Nevis • Svatá Lucie • Svatý Vincenc a Grenadiny • Trinidad a Tobago

Součásti suverénních států	Francie: (Guadeloupe • Martinik) • Kolumbie (San Andrés a Providencia) • Nizozemsko: (Bonaire • Saba • Svatý Eustach) • Venezuela (Federální dependence • Nueva Esparta)

Teritoria, kolonie a závislá území	Dánské království: (Grónsko) Francie: (Clippertonův ostrov • Svatý Bartoloměj • Svatý Martin • Saint Pierre a Miquelon) Nizozemské království: (Aruba • Curaçao • Svatý Martin) Spojené království: (Anguilla • Bermudy • Britské Panenské ostrovy • Kajmanské ostrovy • Montserrat • Turks a Caicos) Spojené státy americké: (Americké Panenské ostrovy • Navassa • Portoriko)