Kajmanské ostrovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kajmanské ostrovy
Cayman Islands
vlajka Kajmanských ostrovů
vlajka
znak Kajmanských ostrovů
znak
Geografie

Cayman Islands in United Kingdom.svg Poloha Kajmanských ostrovů

Hlavní město: George Town
Rozloha: 260 km²
Nejvyšší bod: The Bluff (43 m n. m.)
Časové pásmo: -5 (letní se nepoužívá)
Poloha: 19°30′ s. š., 80°30′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 51 900
Hustota zalidnění: 139,5 ob. / km²
Jazyk: angličtina (úřední)
Státní útvar
Státní zřízení: zámořské území Velké Británie
Guvernér: Anwar Choudhury
Předseda vlády: Alden McLaughlin
Měna: dolar Kajmanských ostrovů (KYD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 136 CYM KY
MPZ: GB
Telefonní předvolba: +1345
Národní TLD: .ky

Kajmanské ostrovy je zámořské území Velké Británie, souostroví, nacházející se v západní části Karibiku, asi 160 km jižně od Kuby a severozápadně od Jamajky. Jeho součástí jsou ostrovy Grand Cayman, Little Cayman a Cayman Brac. Hlavním městem je George Town.

Historie[editovat | editovat zdroj]

10. května 1503 objevil tyto dosud neobydlené[1] ostrovy Kryštof Kolumbus během své 4. výpravy. Pojmenoval je Las Tortugas (želví ostrovy[p 1]), podle množství želv, které zde viděl. Současné jméno jim dal v roce 1586[2] anglický mořeplavec a korzár Francis Drake, opět podle plazů, které spatřil na zdejším pobřeží - leguánů, které ovšem mylně považoval za kajmany.[3]

Po další více než půldruhé století od jejich objevu byly jen místem, kde mořeplavci mohli doplnit zásoby potravin a vody. V roce 1670 se ale dostaly pod správu Britského impéria a začala tak jejich kolonizace. Prvními osadníky byli především Angličané, Skotové a Velšané, kteří sem přicházeli převážně z Jamajky. Společně s nimi se sem dostali také otroci, kteří v roce 1800 už tvořili přibližně polovinu obyvatelstva. Po zrušení otroctví v roce 1835 většina bývalých otroků na ostrově zůstala a věnovala se rybolovu, lovu želv, stavbě lodí, výrobě lan apod.[4]

Velké změny pro život místních obyvatel přinesl hospodářský rozvoj ve světě po skončení druhé světové války. Ostrovy se začaly pomalu otevírat světu a využívat svůj velký potenciál. V roce 1954 bylo otevřeno mezinárodní letiště Owena Robertse, což napomohlo přilákat sem turisty a zahraniční investory. Lákavé pro ně byly především daňové úlevy, absence přímých daní, ale i efektivní telekomunikační systém.[4]

Až do 60. let 20. století byly Kajmanské ostrovy spolu s Jamajkou součástí britské koloniální správy. V letech 1958 až 1961 byly jamajskou dependencí (závislé území) v rámci Západoindické federace.[5] V roce 1962 Jamajka vyhlásila svou nezávislost v rámci Commonwealthu a Kajmanské ostrovy ostrovy se rozhodly zůstat součástí Britského zámořského teritoria, což umožnilo jejich další hospodářský rozvoj.[4]

__________________________

  1. Pozor na záměnu s Galapágami, které lze také přeložit jako "želví ostrovy".

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Kajmanské ostrovy jsou známy především jako země se zvláštním daňovým režimem, díky tomu je zde registrovaných přes 500 bank. Také se zde zakládají společnosti, partnerství a podepisují smlouvy. Nominální HDP přepočtený na obyvatele činil v roce 2010 47 000 USD.

Vzhledem k nízkému počtu obyvatel je významným příjmem rovněž i cestovní ruch.

Komerční záležitostí je také vydávání poštovních známek pro světový filatelistický trh. Zprvu zde platily známky Jamajky, od roku 1901 byly tištěny a dodávány na trh známky s názvem CAYMAN ISLANDS.[5]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Kajmanské ostrovy se účastní hokejbalových mistrovství, středoamerických a karibských her. Zdejší fotbalová reprezentace se účastní Karibského poháru.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Geographica: Velký ilustrovaný atlas světa s přehledem zemí. Praha: Slovart, 2006. ISBN 80-7209-804-7. S. 388. 
  2. kajmanske-ostrovy.cz [online]. © 2009 [cit. 2014-04-08]. Kapitola Základní informace. Dostupné online. 
  3. Na cestě po Kajmanských ostrovech. Česká televize [online]. 2011. Dostupné online. 
  4. a b c kajmanske-ostrovy.cz [online]. © 2009 [cit. 2014-04-08]. Kapitola Historie. Dostupné online. 
  5. a b HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Kajmanské ostrovy, s. 181. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]