Svatý Vincenc a Grenadiny
Svatý Vincenc a Grenadiny (anglicky Saint Vincent and the Grenadines) jsou suverénní ostrovní stát ve východní části Karibiku v Malých Antilách. Nachází se na jihovýchodě Návětrných ostrovů, na jižním konci východní hranice mezi Karibským mořem a Atlantickým oceánem, 50 km jižně od Svaté Lucie, západně od Barbadosu a severně od Grenady. Většinu jejich území tvoří nejsevernější a největší ostrov Svatý Vincenc a na jihu leží severní dvě třetiny Grenadin, řetězec 32 menších ostrovů; zbývající jižní třetina patří státu Grenada. Hlavní ostrov je sopečného původu, hustě zalesněný, pobřeží na návětrné straně skalnaté a na závětrné s řadou písčitých pláží. Podnebí je tropické. Na ploše 389 km2 žije 111 000 obyvatel, což ze Svatého Vincence a Grenadin činí je třetí nejmenší suverénní stát v Karibiku a v celé Americe. Hlavním a největším městem je Kingstown. Dvě třetiny obyvatel jsou černoši, potomci afrických otroků. Úředním jazykem je angličtina, v běžném hovoru se užívá vincenská kreolština a skoro 90 % obyvatel se hlásí ke křesťanství.
Původními obyvateli ostrovů Svatý Vincenc a Grenadiny byly různé indiánské kmeny, naposled od 14. století Kariby. Příchod Evropanů na počátku 16. století nevedl k dlouhodobému osídlení, teprve v roce 1717 Francouzi obsadili ostrov Barrouallie, ačkoli Angličané si nárok na Svatý Vincenc činili již od roku 1627. V roce 1763 byl Pařížskou smlouvou Svatý Vincenc postoupen Británii. Třenice s Brity vedly v polovině až konci 18. století k první a druhé karibské válce, Britové si však ostrovy udrželi. V roce 1877 byla zřízena vláda korunní kolonie, v roce 1925 byla vytvořena Legislativní rada a v roce 1951 bylo zavedeno všeobecné volební právo pro dospělé. Po referendu v roce 1979 Svatý Vincenc a Grenadiny získaly 27. října 1979 získaly nezávislost, jako poslední z Návětrných ostrovů.
V dubnu 2021 několikrát vybuchla sopka Soufrière na Svatém Vincenci a a 16 000 obyvatel muselo být evakuováno. Pomoc a nouzovou finanční podporu poskytlo několik blízkých ostrovů, Spojené království a Organizace spojených národů.[3][4]
Svatý Vincenc a Grenadiny jsou unitární parlamentní konstituční monarchií, v níž je hlavou státu britský král, který je zastoupen generálním guvernérem s ceremoniální funkcí. Hlavou vlády je předseda vlády, zákonodárnou moc má jednokomorová sněmovna. Zemědělství, v němž dominuje produkce banánů, je nejdůležitějším sektorem této ekonomiky s nižšími středními příjmy. Velmi důležitý je rostoucí turistický ruch. V indexu lidského rozvoje se země umístila na 76. místě. Kultura, jazyk, vláda a právní systém země odrážejí dlouhé dědictví britské nadvlády. Svatý Vincenc je členem Karibského společenství, Organizace východokaribských států, Regionálního bezpečnostního systému, Organizace amerických států, Bolívarovského svazu pro lid naší Ameriky a Společenství latinskoamerických a karibských států, a dále Organizace spojených národů.
Název
[editovat | editovat zdroj]Kryštof Kolumbus, první Evropan, který ostrov objevil, jej pojmenoval po svatém Vincenci ze Zaragozy, jehož svátek připadal na den, kdy Kolumbus ostrov poprvé uviděl (22. ledna 1496). Název Grenadiny odkazuje na španělské město Granada, ale aby se odlišil od ostrova stejného jména, byla použita zdrobnělina. Před příchodem Španělů nazývali Karibové, kteří obývali ostrov Svatý Vincenc, ostrov Youloumain na počest Youlouca, ducha duhy, o kterém věřili, že obývá ostrov.[5][6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původními obyvateli ostrovů Svatý Vincenc a Grenadiny byly různé indiánské kmeny, naposled od 14. století Kariby, kteří se až do 18. století agresivně bránili usazování evropských přistěhovalců. Příchod Evropanů na počátku 16. století nevedl k dlouhodobému osídlení, teprve v roce 1717 Francouzi obsadili ostrov Barrouallie, ačkoli Angličané si nárok na Svatý Vincenc činili již od roku 1627. Na ostrovy se postupně dostávali afričtí otroci, trosečníci z otrokářských lodí nebo uprchlíci z Barbadosu, Svaté Lucie a Grenady. Docházelo k míšení s Kariby a vznikla národnostní skupina potomků černých otroků a Karibů známá jako Garífuna.
Počátkem roku 1719 zde začali francouzští osadníci pěstovat kávu, tabák, bavlnu a cukrovou třtinu, V roce 1763 byl Pařížskou smlouvou Svatý Vincenc postoupen Británii. Třenice s Brity vedly v polovině až konci 18. století k první a druhé karibské válce, Britové si však ostrovy udrželi.
Zrušení otrokářství v roce 1834 mělo za následek nedostatek pracovních sil na plantážích. Po jeho skončení došlo k nedostatku pracovních sil na plantážích, který byl zpočátku řešen přistěhovalectvím námezdních dělníků; od roku 1845 přicházelo mnoho portugalských katolických osadníků z Madeiry, přičemž v letech 1845 až 1850 bylo zaznamenáno přibližně 2 100 přistěhovalců z Portugalska.[7] V letech 1861 až 1888 došlo k nové vlně imigrace, kdy připluly lodě plné indických dělníků.[8][9]
V roce 1877 byla zřízena vláda korunní kolonie, v roce 1925 byl vytvořen Legislativní rada a v roce 1951 bylo zavedeno všeobecné volební právo pro dospělé. Po referendu v roce 1979 Svatý Vincenc a Grenadiny získaly 27. října 1979 získaly nezávislost, jako posledními z Návětrných ostrovů.
V dubnu 2021 několikrát vybuchla sopka Soufrière na Svatém Vincenci a a 16 000 obyvatel muselo být evakuováno. Pomoc a nouzovou finanční podporu poskytlo několik blízkých ostrovů, Spojené království a Organizace spojených národů.[3][4]
Státní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Vlajka Svatého Vincence a Grenadin je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi svislými pruhy, modrým, žlutým a zeleným (v poměru 1:2:1) a uprostřed tři zelené kosočtverce (tzv. routy) uspořádané do tvaru písmena V (Vincent).[10][11]
Znak
[editovat | editovat zdroj]Státní znak Svatého Vincence a Grenadin je tvořen zlatě zdobeným, tvarovaným štítem. V něm na zeleném pažitu stojí žena v modrých šatech, držící v pravé ruce olivovou snítku. Proti ní klečí na pravém koleni druhá žena (také v modrých šatech), držící v levé ruce zlatou obětní misku. Mez ženami je zlatý oltář se dvěma podanýma rukama a vystupuje z něj červený plamen. Nad štítem vyrůstá z modro-žluto-zelené točenice větévka bavlníku v přirozených barvách. Pod štítem je na stříbrné, červeně podšité stuze černé latinské heslo PAX • ET • JUSTITIA (česky Mír a spravedlnost).[11]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Svatý Vincenc a Grenadiny jsou ostrovní země v Karibiku v souostroví Malé Antily. Nachází se na jihovýchodě Návětrných ostrovů, na jižním konci východní hranice mezi Karibským mořem a Atlantickým oceánem, 50 km jižně od Svaté Lucie, 160 km západně od Barbadosu a severně od Grenady. Stát se skládá z nejsevernějšího a největšího ostrova Svatý Vincenc a na jihu leží severní dvě třetiny Grenadin, řetězec 32 menších korálových ostrovů z nich třetina je osídlena; zbývající jižní třetinu Grenadin patří státu Grenada. S rozlohou 344 km2 jsou Svatý Vincenc a Grenadiny po státě Svatý Kryštof a Nevis a právě po Grenadě, třetím nejmenším suverénním státem v Karibiku a v celé Americe. Leží na 13° 14′ severní šířky a 61° 12′ západní délky. Hlavní ostrov je sopečného původu, hustě zalesněný, pobřeží na návětrné straně skalnaté a na závětrné s řadou písčitých pláží. Hlavní ostrov Svatý Vincenc měří 26 km na délku, 15 km na šířku a má rozlohu 344 km2, od nejsevernějšího k nejjižnějšímu bodu se Grenadinské ostrovy patřící k Svatému Vincenci táhnou po délce 60 km a mají celkovou plochu 45 km2.[12] Podnebí je rovníkové, ovlivňované severovýchodní pasáty a teplými mořské proudy omývající ostrovy.
Svatý Vincenc a Grenadiny tvoří 32 ostrovů a útesů. Devět z nich je obydlených, včetně pevniny Svatého Vincence; a z ostrovů Grenadiny to jsou: Young Island, Bequia, Mustique, Canouan, Union Island, Mayreau, Petit St Vincent a Palm Island. Mezi významné neobydlené ostrovy Grenadin patří Petit Nevis, který využívají velrybáři, a Petit Mustique, který byl na počátku 21. století centrem významného realitního podvodu.[42]
Ostrov Svatý Vincenc je relativně mladý (nejstarší horniny se odhadují na asi 3 miliony let) a je sopečného původu. Skládá se z centrálního pohoří, které se táhne od aktivní sopky Soufrière,[13][14] s nadmořskou výškou 1178 m zároveň nejvyšší horou státu, na severu k hoře San Andrés (736 m) na jihu.[15] Je hustě zalesněný a je na něm jen málo rovin.[5] Návětrná strana ostrova je velmi skalnatá a strmá, zatímco závětrná strana má více písečných pláží a zátok. Sopka Soufrière je jedna ze dvou aktivních sopek na celých Antilách.[5] Dalšími významnými horami na Svatém Vincenci jsou (od severu k jihu) Richmond Peak, Mount Brisbane, Colonarie Mountain, Grand Bonhomme, Petit Bonhomme a Mount St Andrew.[16]
Naproti tomu Grenadiny jsou starší a mají mnohem složitější a rozmanitější geologickou historii. Původní sopečná krajina těchto ostrovů byla značně pozměněna erozí a změnami hladiny moře. Hlavní typy obnažených hornin jsou sedimentární (nečistý vápenec a korály) a vyvřeliny.
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Svatý Vincenc a Grenadiny leží v rovníkovém klimatickém pásmu, kde počasí ovlivňují severovýchodní pasáty a teplé mořské proudy omývající ostrovy.
Teploty jsou po celý rok vysoké, typické pro oblasti s rovníkovým podnebím. Průměrné hodnoty se pohybují od 22 °C do 28 °C. Nevyskytují se extrémní hodnoty, teplota někdy přesahuje 30 °C, přičemž denní průměrná hodnota někdy dosahuje 32 °C. V horách je roční průměr o 3-4 °C nižší a nejnižší hodnoty se pohybují kolem 18 °C. Denní výkyvy jsou malé.
Srážky jsou vysoké, typické pro rovníkové klima. Nejnižší hodnoty se vyskytují v nížinných pobřežních oblastech, kde dosahují 1 500 mm ročně, zatímco ve vyšších polohách dosahují srážky až 3 000 mm ročně. Existují dvě roční období: deštivé a suché, střídající se po půl roce. I během suchého období také dochází k dešťovým srážkám.
Ostrovy leží v hlavní oblasti výskytu hurikánů v Atlantiku, které sužují v pozdním létě a na podzim. Nedávno, v roce 2023, byly ostrovy přímo zasaženy tropickou bouří Bret.[17]
Flora a fauna
[editovat | editovat zdroj]Ostrovy porůstá subtropická a rovníková vegetace, která je dobře zachována. Lesy pokrývají 36 % rozlohy země a většina z nich jsou tropické deštné lesy. Běžné jsou různé druhy palem, keřů a četné druhy květin. Kolem ostrovů rostou korálové útesy.
Živočišná říše patří do neotropické oblasti Antil. Nejsou zde žádní velcí savci, ale hojně se vyskytují opice, hlodavci aguti a mnoho dalších drobných druhů zvířat. Bohatá je také ptačí říše, zejména mořských ptáků. Četné jsou plazi a korýši. V mořských vodách se vyskytují žraloci a mnoho druhů ryb.
Politika
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Svatý Vincenc a Grenadiny jsou nezávislý, suverénní stát Commonwealthu. Jsou unitární parlamentní demokracií a konstituční monarchií s britským králem jako hlavou státu. Na místě ho zastupuje generální guvernér, jehož role je převážně ceremoniální: včetně zahájení zasedání Sněmovny ostrovů a jmenování různých vládních úředníků. Výkonná moc je v rukou předsedy vlády. Zákonodárnou moc má jednokomorová sněmovna, která má 15 volených členů zastupujících jednomandátové volební obvody a šest jmenovaných členů známých jako senátoři. Funkční období parlamentu je pět let, ale premiér může kdykoli vyhlásit volby.[5]
Soudní moc je rozdělena na okresní soudy, Východokaribský nejvyšší soud a Soukromou radou Spojeného království v Londýně, která je soudem poslední instance.[5]
Dne 25. listopadu 2009 proběhlo na ostrově republikánské referendum o změně státního zřízení na republiku. Bylo ale zamítnuto 56 % zúčastněných voličů. Ostrov tak zůstal monarchií s panovníkem sdíleným se Spojeným královstvím.[18]
Zahraniční vztahy
[editovat | editovat zdroj]Svatý Vincec a Grenadinyj jsou plnoprávným členem Karibského společenství, Organizace východokaribských států, Regionálního bezpečnostního systému, Společenství latinskoamerických a karibských států, Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky, Petrocaribe, Organizace amerických států a Organizace spojených národů. Stejně jako většina karibských států je členem Společenství národů.
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Správně je Svatý Vincenc a Grenadiny rozdělen do šesti farností. Pět farností se nachází na ostrově Svatý Vincenc, zatímco šestá, farnost Grenadiny, tvoří severní dvě třetiny ostrovů Grenadiny (tedy těch který patří pod stát Svatý Vincenc a Grenadiny). Kingstown se nachází ve farnosti Saint George a je hlavním a největším městem a správním centrem země.[5]
| Farnost | Plocha (km2) | Obyvatelstvo (2000) | Hlavní obec |
|---|---|---|---|
| Charlotte | 149 | 38 000 | Georgetown |
| Grenadines | 43 | 9 200 | Port Elizabeth |
| Saint Andrew | 29 | 6 700 | Layou |
| Saint David | 80 | 6 700 | Chateaubelair |
| Saint George | 52 | 51 400 | Kingstown |
| Saint Patrick | 37 | 5 800 | Barrouallie |
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Zemědělství, v němž dominuje produkce banánů, je nejdůležitějším sektorem této malé a otevřené ekonomiky s nižšími středními příjmy. Důležitý je také sektor služeb, který se opírá především o rostoucí turistický ruch. Trvalá závislost na jedné plodině představuje největší překážku rozvoje ostrovů, protože tropické bouře v mnoha letech zničily značnou část banánů.
Existuje malý výrobní sektor a finanční sektor služeb daňového ráje, který slouží mezinárodním podnikům; jeho zákony o utajení vyvolaly určité mezinárodní obavy. V zemi roste poptávka po mezinárodních finančních službách, jako jsou burzovní a finanční zprostředkovatelské finanční činnosti. Kromě toho mají domorodci z ostrova Bequia povoleno lovit až čtyři keporkaky ročně v rámci kvót Mezinárodní velrybářské komise pro obživu.[19]
Pěstují se zdaleka nejvíce banány (60 tisíc tun), dále jedlé kořeny hlízy obsahující škrob (9 000 tun), plantainy a banány na vaření (2 000 tun), kokosové ořechy (2 000 tun) (čísla za rok 2024).[20] Část agrárních produktů jde na export, část se zpracovává při výrobě potravin a jiných výrobků. Z hlediska exportu tvoří největší finanční objem mouka (4,8 mil. USD) a cukernatá zvířecí krmiva (856 tisíc USD) (čísla za rok 2024).[21]
Cestovní ruch má značný potenciál pro rozvoj. Natáčení filmů Piráti z Karibiku na ostrově pomohlo zemi zviditelnit se před potenciálními návštěvníky a investory. Nedávný růst byl stimulován silnou aktivitou ve stavebnictví a zlepšením v cestovním ruchu.[22]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Obyv. | ±% p.a. |
|---|---|---|
| 1871 | 35 688 | — |
| 1911 | 41 877 | +0,4 % |
| 1946 | 61 647 | +1,11 % |
| 1960 | 79 948 | +1,87 % |
| 1970 | 86 944 | +0,84 % |
| 1980 | 97 845 | +1,19 % |
| 1991 | 107 598 | +0,87 % |
| 2001 | 109 022 | +0,13 % |
| 2012 | 109 991 | +0,08 % |
| 2023 | 110 872 | +0,07 % |
| Zdroj: Housing and Population Census Report [23] | ||
Podle odhadů žilo na Svatém Vincenci a Grenadinách v roce 2022 celkem 110 872 obyvatel s hustotou zalidnění 307 obyvatel na kilometr čtvereční. Při posledním sčítání lidu v roce 2010 měla země populaci 109 991 obyvatel. Ženy tvoří 49,1 % celkové populace a muži 50,9 %. Střední délka života je 77,2 let (muži 75,2, ženy 79,3), střední věk je 38,1 (k roku 2025). Podíl obyvatel mladších 15 let činil 19 %, 68 % je ve věku 15 až 64 let a 13 % obyvatel je starších 65 let (k roku 2024). K roku 2023 žilo 54 % obyvatel ve městských oblastech, s ročním nárůstem 0,9 %.[24]
Etnické složení bylo 71 % afrického původu, 23 % smíšeného původu, 3 % domorodí indiáni, 1,1 % indického původu, 1,5 % evropského původu, hlavně portugalského. (nejnovější čísla k roku 2012).[24] Většina obyvatel Svatého Vincence jsou potomci otroků ze středozápadní Afriky, kteří byli přivezeni na ostrov, aby pracovali na plantážích. Existují i jiné etnické skupiny, jako jsou Portugalci (z Madeiry) a Indové, kteří byli přivezeni, aby pracovali na plantážích po zrušení otroctví. Roste také čínská populace.[25]
Úředním jazykem je angličtina. Většina obyvatel Svatého Vincence a Grenadin mluví vincenskou kreolštinou.[26] Angličtina se používá ve školství, státní správě, náboženství a dalších formálních oblastech, zatímco kreolština (nebo „dialekt“, jak se jí zde říká) se používá v neformálních situacích, například doma a mezi přáteli.[27]
Podle posledního sčítání lidu z roku 2012 se 82,3 % obyvatel státu hlásilo ke křesťanství, 1,1 % bylo rastafariánců, 4,3 % mělo jiné náboženské vyznání a 7,5 % bylo bez vyznání.[28]
Letniční hnutí bylo v roce 2012 největší křesťanskou denominací, která představovala 27 % populace. Anglikáni (14 %) byli druzí, následováni adventisty sedmého dne (12 %), baptisty (9 %), metodisty (9 %), římskými katolíky (6 %) a evangelikály (4 %).[28]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]
Mezi nejoblíbenější hudební styly patří kalypso, soca, steelpan a reggae. Populární jsou také tance čtverylka a vyprávění příběhů. Jedním z nejúspěšnějších hudebníků v zemi je Kevin Lyttle.[29]
Mezi nejvýznamnější památky země patří Fort Charlotte nebo katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kingstownu.
Jednou ze základních součástí kultury země jsou tance, jako je Yancunú nebo maškarní tanec, který má důležitý duchovní význam, protože se tančí během smutečního obřadu za zemřelé. Kostým se skládá z masky, která zakrývá hlavu, a ženského šatu.
Pokud jde o oslavy, jednou z nejdůležitějších je karneval, známý jako Vincy Mas, který se koná mezi koncem června a začátkem července, trvá přibližně dvanáct dní a jeho součástí je tradiční hudba a tance, průvod v kostýmech nebo koncerty.
Velikonoce jsou jednou z největších událostí na Union Island. Jak v Ashtonu, tak v Cliftonu se během Velikonoc konají oslavy v rámci festivalu nazvaného „Easterval“.
Na konci května, po skončení období sucha, se koná významná událost zvaná „Maroon“, oslava trvající celý den, od úsvitu až do pozdní noci. Cimarrones jsou známí svými bubny, tancem a bohatým jídlem. Jejich cílem je přilákat „bohy“, aby přinesli déšť.
Kuchyně Svatého Vincence a Grenadin je podobná ostatním karibským kuchyním. Mezi typické suroviny patří tropické ovoce, kokos, zelenina, plantainy, ryby nebo mořské plody.[30][31][32] Specialitou je chlebovník, který se hojně pěstuje a připravuje se na mnoho způsobů (smažený, opečený, chlebovníková omáčka, chlebovníkové dezerty).[32][33] Příklady pokrmů a nápojů:[34][35][36] callaloo, pokrm z dušených listů taro; souse, polévka z kuřecího masa, limetky, brambor a papriky; smažené plantainy; black cake, zákusek ze sušeného ovoce, rumu a mouky;[37] dýňová polévka[38]; rum; pivo a ovocné šťávy.
Kriket, ragby a fotbal jsou nejoblíbenějšími sporty mezi muži, zatímco netball je nejoblíbenější mezi ženami. Velmi populární jsou také basketbal, volejbal a tenis.[39] Svatý Vincenc a Grenadiny se účastní olympijských her od roku 1988, ale dosud nezískaly žádnou medaili. Pokud jde o fotbalový tým, ten se dosud nezúčastnil žádného mistrovství světa a pouze jednou se zúčastnil Zlatého poháru CONCACAF.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saint Vincent and the Grenadines na anglické Wikipedii.
- ↑ "Mid Year Total Population Estimates by Age and Sex, 2018 to 2022" [online]. Statistical Office, Government of Saint Vincent and the Grenadines. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 April 2023.
- ↑ World Economic Outlook October 2023 (Saint Vincent and the Grenadines) [online]. International Monetary Fund, October 2023 [cit. 2023-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 December 2023.
- ↑ a b Everything We Know About the Volcano Eruption on St. Vincent [online]. 12 April 2021 [cit. 2021-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 July 2022.
- ↑ a b JONES, Dustin. From Bad To Worse: La Soufrière Volcano Continues To Erupt [online]. 12 April 2021 [cit. 2021-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 July 2022.
- ↑ a b c d e f CIA World Factbook – St Vincent [online]. [cit. 2019-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 August 2022.
- ↑ The Commonwealth – St Vincent and the Grenadines [online]. [cit. 2019-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 January 2020.
- ↑ A BRIEF Historical Overview of the Portuguese in St. Vincent and the Grenadines [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ David Lawrence Niddrie, Richard Tolson, Adrian Fraser. Encyclopædia Britannica. Saint Vincent and the Grenadines. [s.l.]: [s.n.], 21 October 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 August 2023.
- ↑ Indian Indentured Labour [online]. [cit. 2025-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Vlajka Svatého Vincence a Grenadin na Flags of the World
- ↑ a b Zpravodaj Vexilolog č. 31, leden 2009
- ↑ North America - Grassland, desert, and tundra soils | Britannica [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 August 2022. (anglicky)
- ↑ BROWN, Cindy Kilgorie; MOORE, Alan. Adventure Guide to Grenada, St. Vincent, and the Grenadines. [s.l.]: Hunter Publishing, Inc 351 s. Dostupné online. ISBN 978-1-58843-374-9. (anglicky) Google-Books-ID: MCCWzpHKGQ4C.
- ↑ OFFICE, Library of Congress Cataloging Policy and Support. Library of Congress Subject Headings. [s.l.]: Library of Congress, Cataloging Distribution Service 1806 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: YHImNC047YIC.
- ↑ ROBERTSON, Richard E. A. Making Use of Geology - the Relevance of Geology and Geological Information to the Development Process in St Vincent and the Grenadines [online]. Conference: St Vincent and the Grenadines Country Conference, 2003 [cit. 2026-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Largest Islands In Saint Vincent And The Grenadines [online]. 25 April 2017 [cit. 2022-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 June 2022. (anglicky)
- ↑ ReliefWeb. Tropical Storm Bret – Final Situation Report (As of 5:00 PM on June 23, 2023) [online]. Caribbean Disaster Emergency Management Agency, 24 June 2023 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Constitutional reform referendum defeated in St Vincent & the Grenadines [online]. 26 November 2009 [cit. 2011-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 February 2010.
- ↑ Bequia [online]. [cit. 2022-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 June 2023. (anglicky)
- ↑ FAOSTAT. www.fao.org [online]. [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.
- ↑ National Profile - CEPALSTAT Statistic Database and Publications. statistics.cepal.org [online]. [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.
- ↑ CULZAC-WILSON, Lystra. Report to the Regional Consultation on SIDS Specific Issues [online]. October 2003 [cit. 2011-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 January 2012.
- ↑ Saint Vincent and the Grenadines Population and Housing Census Report 2012 [online]. Statistical Office, Government of Saint Vincent and the Grenadines, 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 April 2023.
- ↑ a b Saint Vincent and the Grenadines - The World Factbook. www.cia.gov [online]. [cit. 2026-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2026-01-30. (anglicky)
- ↑ WHO WE ARE [online]. Permanent Mission of St Vincent and the Grenadines to the United Nations [cit. 2022-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 October 2022.
- ↑ Vincentian Creole English [online]. 19 February 1999 [cit. 2014-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 March 2023.
- ↑ The Classification of the English-Lexifier Creole Languages Spoken in Grenada, Guyana, St Vincent, and Tobago Using a Comparison of the Markers of Some Key Grammatical Features [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 July 2020.
- ↑ a b Databases [online]. [cit. 2026-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KEVIN LYTTLE, "SKINNY FABULOUS," n "FIREMAN HOOPER" ARE NAMED CULTURAL AMBASSADORS. IslandMix. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-29. (anglicky)
- ↑ World Travel Guide [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ About the food of Saint Vincent and the Grenadines | Global Table Adventure [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Food That is Served in St. Vincent & the Grenadines. Travel Tips - USA Today [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ ISSUE 96, Jonathan Ali |. Caribbean Beat Magazine [online]. 2009-03-01 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ World Travel Guide [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ About the food of Saint Vincent and the Grenadines | Global Table Adventure [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Food That is Served in St. Vincent & the Grenadines. Travel Tips - USA Today [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ ISSUE 96, Jonathan Ali |. Caribbean Beat Magazine [online]. 2009-03-01 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DELICIOUSADVENTURE. Edible U.N. [online]. 2017-12-24 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Visit St. Vincent & the Grenadines - Sports. www.visitsvg.com [online]. [cit. 2026-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-19.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Vincenc a Grenadiny na Wikimedia Commons 
Průvodce Svatý Vincenc a Grenadiny ve Wikicestách- CIA. Saint Vincent and the Grenadines - The World Factbook [online]. Dostupné online. (anglicky)
- Saint Vincent and the Grenadines [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online. (anglicky)
.svg)
Autoritní data  |
|
|---|