Bavlník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Bavlník

Bavlníková plantáž
Bavlníková plantáž
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: slézotvaré (Malvales)
Čeleď: slézovité (Malvaceae)
Rod: bavlník (Gossypium')
Druhy
  • bavlník keřovitý (Gossypium barbadense L.)
  • bavlník srstnatý (Gossypium hirsutum L.)
  • bavlník bylinný (Gossypium herbaceum L.)
  • bavlník stromový (Gossypium arboreum L.)
  • mnoho dalších…
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bavlník (Gossypium) je rod zahrnující asi 40 druhů a 700 poddruhů dvouděložných rostlin z čeledi slézovitých. Jsou to jednoleté nebo víceleté rostliny [1].

Z těch se během tisíciletí (dosud nejstarší nález zbytků tobolky bavlníku v Mexiku má pocházet z roku 5800 před n. l.) kultivovalo několik druhů, ze kterých mají na začátku 21. století jen čtyři ekonomický význam, protože se z nich získává racionálním způsobem textilní vlákno. Jsou to:

  • Bavlník srstnatý (Gosyipium hirsutum) se pěstuje jako jednoletý keř. Pochází asi z Mexika, pěstuje se prakticky ve všech zemích dodávajících bavlnu a již od 20. století představuje kolem 90 % celosvětové sklizně[2]. Vlákna jsou bílá nebo nažloutlá, s délkou 19–38 mm. [3]
  • Bavlník keřovitý (Gossypium Barbadense) pochází z ostrova Barbados. Dává nejcennější druhy bavlny, které se pěstují zejména v USA, Peru, Egyptě a prodávají např. pod obchodními názvy Pima, Sea Island, Giza aj. Vlákna jsou velmi jemná a dosahují délky od 35 do nejméně 50 mm. Podíl na světové sklizni obnáší asi 8% [2] [4]. xx

xx Údaj o podílu 8 % potvrzuje např. [5], naproti tomu podle [6] a [7] dosahuje podíl Gossypium Barbadense v 21. století méně než 3 %.

  • Bavlník bylinný (Gossypium herbaceum) pochází z Indie, pěstuje se hlavně v Indii, Pákistánu a také v jižní Evropě. Vlákna jsou žlutá až nahnědlá s délkou 15–26 mm. [8]
  • Bavlník stromový (Gossypium arborreum) pochází z Afriky, pěstuje se jako víceletý strom v Indii, Číně, v afrických zemích aj. Rostlina dává poměrně hrubá vlákna o délce 22–24 mm. [9]

Vlákna z bylinného a stromového bavlníku se podílejí na celosvětové sklizni cca. 2 %[2].

Pěstování bavlníku[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 21. století se bavlník pěstuje jako jednoletá rostlina (a v minimálním rozsahu jako strom) v 80 zemích světa (v roce 2012) na cca 36 milionech hektarů orné půdy, s průměrný výnosem asi 750 kg/ha. Vhodné klimatické podmínky jsou jen v tropickém a subtropickém pásmu zeměkoule (mezi 36° již.š. a 47° sev. š.).

Vegetační doba[editovat | editovat zdroj]

K růstu je nutných 150–200 dnů bez mrazu, 10–30 m3 vody na kg vláken. Půda má být málo kyselá až málo alkalická, dobře odvodněná nebo jílovitý písek.

Semena se před setím napouštějí protiplísňovými prostředky. Seje se s odstupem 30-40 cm mezi rostlinami a asi 1 m mezi řádky.

10–12 týdnů po vysetí rostlina kvete (asi 48 hodin), vláknina vyzrává 175–225 dnů po vysetí.

Na bavlníku narůstá 5–30 tobolek, v tobolce je až 30 semen, každé je obrostlé až 7000 vlákny.

Po sklizni se rostliny odstraní a používají jako hnojivo, příp. jako palivo.

Zavlažování[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 21. století bylo asi ¾ osevních ploch uměle zavlažováno.

Způsoby zavlažování:

  • Více než 95% plantáží se zavlažuje prostým zatopením, při kterém se však ztrácí 40-60% vody vypařením.
  • Asi 2% ploch se zalévá umělým deštěm, dosahuje se až 90% využití vody, metoda však vyžaduje nákladné investice.
  • Odměřováním vody na zalévání po kapkách se dosáhne až 98% využití, je to drahá metoda používaná jen na 1% ploch.

Zavodňování plantáží vede v mnoha regionech k vysychání vodních zdrojů a k zasolení půdy. [10] [11]

Náklady na pěstování[editovat | editovat zdroj]

Během růstu bavlníku se vynakládá při konvenčních metodách pěstování asi 620 prac. hodin/ha a při plné modernizaci 70–125 hod./ha.

Spotřeba chemikálií na tunu bavlny: 400 kg hnojiv, 40 kg insekticidů, 1,2 kg prostředků na opadání listů (před sklizní)

Snížení výnosu vlivem škůdců se odhaduje na 34 %, z toho 16 % hmyzem, 12 % nemocemi a 6 % plevelem.

Státní podpora pěstitelům bavlny. V období 2002/2003 obnášela v celosvětovém průměru 0,17 US$/kg, z toho např.: Čína 0,07 – Egypt 0,05 – Mali 0,03 – USA 0,26 – Řecko 0,92 – Španělsko 1,12. [12]

Geneticky modifikovaná semena bavlníku[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 se pěstovala geneticky modifikovaná, zvaná také hybridní nebo Bt-bavlna ve 20 státech, z toho např. v Indii 95 % a v Číně 50 % sklizně. [13]

Podle některých průzkumů se dá u geneticky modifikovaných bavlníků snížit spotřeba pesticidů až o 60 %. Odpůrci však poukazují na neúměrně vysoké ceny modifikovaných semen (ceny osiva se zvýšily od roku 1996 do roku 2011 o více než 500 % [14]) a nepředvídatelné následky pro klasickou bavlnu. [15] [16]

Organická bavlna[editovat | editovat zdroj]

Bavlník se pěstuje bez použití škodlivých chemikálií s cílem ochrany životního prostředí a použití bavlny pro zdravotně zaručeně nezávadné výrobky. Dosud (do roku 2013) se z organické bavlny vyráběly např. textilie pro kojence, produkty pro zdravotnickou potřebu, výplň matrací a také oděvy.

V roce 1991 byly v USA vydány předpisy pro certifikaci organicky produkované bavlny, podle kterých

- půda před nasetím musí 3 roky ležet ladem nebo

- se na ní musí organicky pěstovat jiné rostliny než bavlna nebo

- se 3 roky po sobě musí pěstovat bavlna organickým způsobem.

Výnos organického bavlníku nepřesahuje polovinu výnosu normálně pěstovaných rostlin, vlákna jsou kratší a mají menší pevnost. (viz Denninger)

Světová sklizeň organické bavlny dosáhla v roce 2009 rekordního podílu 1 % na celkové produkci (v dalších dvou letech poklesla o 1/3). V období 2010/2011 dosáhl ve světě obchod s textiliemi obsahujícími organickou bavlnu obratu asi 7 miliard eur. [17]

Ekologické aspekty pěstování bavlny[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání s výrobou důležitých chemických vláken má pěstování bavlny z části nepříznivější vliv na využívání přírodních zdrojů a na zatížení životního prostředí [18]:

Faktor / Druh vlákna bavlna polyester viskóza
Spotřeba vody (cbm/t)  5 800  100  400
Spotřeba energie (gigajoule/t)  55  95  100
Znečištění ovzduší (ekvivalent CO2/t)  2,0  4,1  3,5
Relat. znečištění půdy (%)  100  9,2  5,7
Potřeba pěstit. plochy (ha/t)  1,3  --  0,7

Sklizeň[editovat | editovat zdroj]

Protože bavlna nedozrává stejnoměrně, musí se sklízet ve 2–4 etapách.

Na začátku 21. století byl u celosvětové sklizně poměr ruční ke strojové sklizni 70/30 %.

Při ručním sběru se počítá s výkonem 20–110 kg nevyzrněné bavlny /prac.den., což odpovídá zhruba 0,5–3,5 kg vyzrněné bavlny za prac. hodinu.

Při strojním sběru se kalkuluje (např. v roce 2013) se 110 US$/acre, tj. cca 0,30 €/kg. [19]

Galerie bavlníků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Všechny základní údaje v článku jsou převzaty z učebních textů Bildungszentrum Markdorf [20]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Schnegelsberger: Theorie und Systematik der Faser, Deutscher Fachverlag 1999, ISBN 3-87150-624-9, str. 397-398
  2. a b c Gillham,. Bell, Arin, Matthews,. Rumeur, Hearn: "Cotton Production for the Next Decade", World Bank Technical Paper Number 287, The World Bank, 1995, ISBN 0-8213-3312-7, str. 25
  3. Gossypium hirsutum (anglicky) http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200013695
  4. Gossypium Barbadense: http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200013692
  5. Gordon / Hsieh: Cotton: Science and Technology, Woodhead Publishing 2007, ISBN 978-1-84569-026-7, str. 72
  6. Cotlook Limited (online o dlouhovlákenné bavlně): http://79.170.40.180/cotlook.com/public_download/LS2007.pdf
  7. Bremencottonreport (Zprávy Brémské bavlnářské burzy): http://baumwollboerse.de/wp-content/uploads/2014/05/report.pdf
  8. Gossypium herbaceum: http://listnate-kere.atlasrostlin.cz/bavlnik-bylinny
  9. Gossypium arboreum (anglicky): http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200013690
  10. Pojednání německého Zemědělského informačního střediska o zavodňování bavlníkových plantáží: http://www.proplanta.de/Baumwolle/themen.php?Fu1=1171633438&Fu1Ba=11429361791166616647
  11. Zavodňování v důležitých pěstitelských státech (německy): http://www.proplanta.de/Fotos/Bewaesserung-der-Baumwolle-in-ausgewaehlten-Anbaulaendern_Bild1165837340.html
  12. Agrarhandel und nachhaltige Entwicklung, Disertační práce FU Berlin 2009, str. 41 (německy): http://www.diss.fu-berlin.de/diss/receive/FUDISS_thesis_000000011568
  13. Rozsah použití geneticky modifikovaných semen v roce 2012 (německy): http://www.fashionunited.de/News/Leads/Indien_bald_mit_eigenem_Standard_f%FCr_Bio-Baumwolle_2012081312358/
  14. Ceny osiva: http://www.gate2biotech.cz/postrehy-z-prvnich-sedmnacti-let-pestovani-transgennich-plodin/
  15. Špačková: Bavlna — špatné svědomí našich skříní (2006): http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/bavlna-spatne-svedomi-nasich-skrini
  16. Problémy s použitím modifikovaných semen: http://www.microrisc.com/blog/webcz/index.php?id=1318
  17. Vývoj spotřeby organické bavlny do roku 2012 (anglicky): www.sustainableorganicfarmsystems.co.uk/prices.htm
  18. Engelhardt: Schwarzbuch Baumwolle, Deuticke im Paul Zsolnay Verlag, Wien 2012, str. 160-178, ISBN 978-3-552-06197-2
  19. Kalkulace strojního sběru bavlny (anglicky): http://www.cottoninc.com/fiber/AgriculturalDisciplines/Engineering/Cotton-Harvest-Systems/Cotton-Pickers/Harvester-Capacity-Productivity/
  20. Učební texty BIldungszentum Markdorf 1994: http://geo.bildungszentrum-markdorf.de/fortbildung/pages/BAUMWOLLE.HTM

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 96-97
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 505