Svatý Kryštof a Nevis
.svg)
Svatý Kryštof a Nevis (anglicky 
Saint Kitts and Nevis), plným názvem Federace Svatý Kryštof a Nevis (anglicky Federation of Saint Kitts and Nevis), je suverénní ostrovní stát ve východní části Karibiku v Malých Antilách. Nachází se v Závětrných ostrovech, západně od Antiguy a Barbudy a východně od Portorika. Skládá ze dvou blízkých ostrovů Svatý Kryštof a Nevis, oba jsou sopečného původu a hornaté, s vnitrozemím pokrytým tropickým deštným esem, osídleny jsou naopak ploché pobřežní oblasti. Podnebí je tropické. Stát se skládá ze dvou zemí, na ploše 261 km2 žije 55 000 obyvatel,[1] což ze Svatého Kryštofa a Nevise dělá nejmenší suverénní stát v Americe i na západní polokouli, a to jak co do rozlohy, tak i počtu obyvatel, a také nejmenší suverénní federací na světě.[3] [4] Hlavním a největším městem je Basseterre, přes 90 % obyvatel jsou černoši, potomci afrických otroků. Úředním jazykem je angličtina, rozšířená je svatokryštofská kreolština, drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství.[5]
Do roku 1493, před příchodem Kryštofa Kolumba, zde žili Karibové, oba ostrovy patřily k prvním ostrovům v Karibiku, které kolonizovali Evropané. Svatý Kryštof byl kolonizován Angličany v roce 1623, zatímco Nevis až v roce 1628. Francouzi dobyli Svatý Kryštof v roce 1627 a zůstali tam až do roku 1782, kdy Angličané dosáhli rozhodujícího vítězství u Brimstone Hill a ostrovy se trvale dostaly pod britskou kontrolu. Ostrovy byly sjednoceny v roce 1882 spolu s Anguillou a v roce 1958 se staly součástí Západoindické federace, která byla později v roce 1962 rozpuštěna. V roce 1967 se Svatý Kryštof a Nevis-Anguilla staly přidruženým státem Spojeného království. V roce 1980 se Anguilla oddělila a Svatý Kryštof a Nevis získaly nezávislost 19. září 1983. Stali se členským státem království Společenství, s Alžbětou II. jako královnou Svatého Kryštofa a Nevise. Ekonomika země byla v 80. letech 20. století poškozena poklesem mezinárodních cen cukru. Vláda se snažila tuto závislost snížit diverzifikací ekonomiky, podporou cestovního ruchu a finančních služeb.
Svatý Kryštof a Nevis je federativní parlamentní konstituční monarchií, v níž je hlavou státu britský král, který je zastoupen generálním guvernérem s ceremoniální funkcí. Hlavou vlády je předseda vlády, zákonodárnou moc má jednokomorové národní shromáždění. Malá a otevřená ekonomika je založena převážně na cestovním ruchu, zemědělství, službách daňového ráje a lehkém průmyslu. V indexu lidského rozvoje se Svatý Kryštof a Nevis umístil na 58. místě. Země je členem Organizace spojených národů, Organizace amerických států, Světové obchodní organizace, Karibského společenství, Organizace východokaribských států a Regionálního bezpečnostního systému.
Název
[editovat | editovat zdroj]Karibové, předevropští obyvatelé Svatého Kryštofa, nazývali ostrov Liamuiga, což lze přibližně přeložit jako „úrodná země“.[6]
Předpokládá se, že Kryštof Kolumbus, první Evropan, který ostrovy spatřil v roce 1493, pojmenoval větší ostrov San Cristóbal po svatém Kryštofovi, svém patronovi a patronu cestovatelů. Nové studie naznačují, že Kolumbus pojmenoval ostrov Sant Yago (svatý Jakub) a že jméno San Cristóbal ve skutečnosti dal Kolumbus ostrovu, který je dnes známý jako Saba a leží 32 km severozápadně. Svatý Kryštof byl dobře zdokumentován jako San Cristóbal v 17. století.[3] První angličtí kolonisté si ponechali anglický překlad tohoto jména a nazvali ho Ostrov svatého Kryštofa, St. Christopher's Island. V 17. století byla pro Kryštofa běžnou přezdívkou Kit; v důsledku toho se ostrov začal neformálně označovat jako Ostrov svatého Kryštofa, později se dále zkracovalo na Svatý Kryštof.[3]
Kolumbus dal Nevisu jméno San Martín (svatý Martin).[6] Současný název Nevis je odvozen od španělského jména Nuestra Señora de las Nieves, což znamená „Panna Maria Sněžná“, což je odkaz na katolický zázrak letního sněžení na pahorku Esquiline v Římě ze 4. století.[3] Není známo, kdo vybral toto jméno pro ostrov, ale předpokládá se, že bílé mraky, které obvykle věncují vrchol Nevis Peak, někomu připomněly tento zázrak.[3][7]
Současná ústava označuje stát v úřední angličtině jako Saint Kitts and Nevis i jako Saint Christopher and Nevis; první je nejčastěji používaný název, ale druhý se obecně používá pro diplomatické styky. V pasech je uvedena státní příslušnost občanů jako St. Kitts and Nevis.[8]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1493, před příchodem Kryštofa Kolumba, zde žili Karibové, oba ostrovy patřily k prvním ostrovům v Karibiku, které kolonizovali Evropané. Svatý Kryštof byl kolonizován Angličany v roce 1623, zatímco Nevis až v roce 1628. Britské vlastnictví kolonie Svatý Kryštof bylo však hned od začátku bylo zpochybňováno Francouzi, ti ho dobyli v roce 1627 a zůstali tam až do roku 1782, kdy Angličané dosáhli rozhodujícího vítězství u Brimstone Hill. Definitivně připadl ostrov Britům roku 1783. Během koloniálního období bylo na ostrov dovezeno mnoho afrických otroků. Z tohoto období pochází např. pevnost Brimstone Hill, která je jako jediná lokalita Svatého Kryštofa a Nevisu zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Ostrovy byly sjednoceny v roce 1882 spolu s Anguillou a v roce 1958 se staly součástí Západoindické federace, která byla později v roce 1962 rozpuštěna. V roce 1967 se Svatý Kryštof a Nevis-Anguilla staly přidruženým státem Spojeného království. V roce 1980 se Anguilla oddělila a Svatý Kryštof a Nevis získaly nezávislost 19. září 1983. Stali se členským státem království Společenství, s Alžbětou II. jako královnou Svatého Kryštofa a Nevise. Ekonomika země byla v 80. letech 20. století poškozena poklesem mezinárodních cen cukru. Vláda se snažila tuto závislost snížit diverzifikací ekonomiky, podporou cestovního ruchu a finančních služeb.
Neviský separatismus
[editovat | editovat zdroj]Od vyhlášení nezávislosti Svatého Kryštofa a Nevisu existují snahy menšího ostrova Nevis o vyhlášení úplné samostatnosti, zdůvodňované hlavně ekonomickou diskriminací ze strany centrální vlády. Za tím účelem byla v roce 1987 založena strana Concerned Citizens Movement (CCM), v jejímž čele stojí Vance Amory. V srpnu 1998 se jí podařilo dosáhnout vyhlášení referenda o odtržení Nevisu: z necelých dvanácti tisíc ostrovanů hlasovalo 61 % pro, ale podle ústavy byla k rozdělení státu nutná dvoutřetinová většina.[9]
Státní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Vlajka Svatého Kryštofa a Nevisu je tvořena listem o poměru stran 2:3, který je rozdělený na dvě části šikmým černým pruhem, lemovaným dvěma úzkými žlutými proužky. Žerďová část vlajky je zelená, vlající je červená. V černém pruhu jsou dvě bílé pěticípé hvězdy.[10]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Svatý Kryštof a Nevis je ostrovní země v Karibiku v souostroví Malé Antily. Nachází se v Závětrných ostrovech, 70 km západně od Antigui a Barbudy, 50 km severozápadně od Montserratu, 300 km východně od Portorika a 70 km jižně od Anguilly. Země se skládá ze dvou hlavních ostrovů, Svatého Kryštofa a Nevisu, které jsou od sebe vzdáleny 3 km širokým mělkým průlivem zvaným The Narrows.[3] S plochou celého státu 261 km2 jde rozlohou o nejmenší suverénní stát v Americe i na západní polokouli. Leží na 17° 15′ severní šířky a 62° 40′ západní délky. Oba ostrovy jsou sopečného původu a hornaté s vysokými centrálními vrcholy pokrytými tropickým deštným pralesem,[3] osídleny jsou naopak ploché pobřežní oblastí. Podle Köppenovy klasifikace podnebí má Svatý Kryštof tropické savanové klima (Aw) a Nevis tropické monzunové klima (Am).[11]
Větší ostrov Svatý Kryštof pokrývá několik krátkých hřebenů (Severozápadní pohoří, Centrální pohoří a Jihozápadní pohoří), kde se nachází nejvyšší vrchol státu, Liamuiga neaktivní stratovulkán s nadmořskou výškou 1 156 m.[4] Podél východního pobřeží se rozkládá pohoří Canada Hills a Conaree Hills. Na jihovýchodě se pevnina značně zužuje a tvoří mnohem plošší poloostrov s největší vodní plochou, Velkým solným jezerem. Na jihovýchodě, v oblasti The Narrows, leží malý ostrůvek Booby Island. V horách obou ostrovů stéká mnoho vodních toků, které zásobují místní obyvatelstvo pitnou vodou. Nevisu, menšímu ze dvou hlavních ostrovů zhruba kruhového tvaru, dominuje vrchol Nevis Peak, neaktivní stratovulkán vysoký 985 m.[3]
Podle Köppenovy klasifikace podnebí má Svatý Kryštof tropické savanové klima (Aw) a Nevis tropické monzunové klima (Am).[11] Průměrné měsíční teploty v Basseterre se jen málo liší od 24 °C do 27 °C. Roční srážky jsou přibližně 2 400 mm a pohybují se od 1 300 mm do 3 200 mm.[12]
Svatý Kryštof a Nevis se skládá ze dvou suchozemských ekoregionů: vlhkých lesů Závětrných ostrovů a suchých lesů Závětrných ostrovů.[13] Národní květinou je delonix královská. Mezi běžné rostliny patří palma sabal, ibišek, liány Bugenvilea a tamarind. Borovice jsou běžné v hustých lesích ostrovů a obvykle jsou pokryty různými druhy kapradin.[14] Národním ptákem je pelikán hnědý.[15] V zemi se vyskytuje 176 druhů ptáků.[16]
Svatý Kryštof a Nevis mají dva národní parky: Národní park Brimstone Hill Fortress a Národní park Central Forest Reserve. Pevnost Brimstone Hill byla oficiálně prohlášena za národní park v roce 1985 a v roce 1999 byla prohlášena za památku světového dědictví. Původní rezervace Central Forest Reserve je od roku 2007 národním parkem, který byl vyhlášen za účelem ochrany biodiverzity a udržitelného rozvoje. Národní park obsahuje poslední zbývající oblast tropického lesa na ostrově Svatý Kryštof.[17]
Politika
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Svatý Kryštof a Nevis je suverénní, federální parlamentní demokracie a federální stát a zároveň konstituční monarchie s britským králem jako hlavou státu. Na místě ho zastupuje generální guvernér, jehož role je převážně ceremoniální. Výkonná moc je v rukou předsedy vlády. Předseda vlády je vůdcem většinové strany ve Sněmovně reprezentantů a kabinet řídí státní záležitosti.
Zákonodárnou moc má jednokomorové Národní shromáždění (National Assembly). Skládá se ze čtrnácti členů: jedenácti volených zástupců (tři z ostrova Nevis) a tří senátorů, které jmenuje generální guvernér.[3] Z 11 zvolených členů osm zastupuje volební obvody na Svatém Kryštofu a zbývající tři zastupují křesla na Nevisu. Dva ze senátorů jsou jmenováni na návrh premiéra a jeden na návrh vůdce opozice. Na rozdíl od jiných zemí senátoři netvoří samostatný senát ani horní komoru parlamentu, ale zasedají v Národním shromáždění po boku zástupců. Všichni členové slouží pětileté funkční období. Premiér a kabinet se zodpovídají parlamentu. Nevis má také vlastní poloautonomní shromáždění (Nevis Island Assembly), které má 8 členů.[18]
Armáda, lidská práva, zahraniční vztahy
[editovat | editovat zdroj]Svatý Kryštof a Nevis má obranné síly čítající 300 členů. Zabývají se převážně policejní činností a zachycováním obchodu s drogami.[19]
Mužská homosexualita je na Svatém Kryštofu a Nevisu legální od roku 2022.[20] Trestní zákoník se však nezabývá diskriminací ani obtěžováním na základě sexuální orientace nebo genderové identity, ani zákon neuznává svazky osob stejného pohlaví v jakékoli formě, ať už se jedná o manželství nebo partnerství. Domácnosti vedené páry stejného pohlaví také nemají nárok na žádná ze stejných práv, která jsou přiznána manželským párům opačného pohlaví.
Svatý Kryštof a Nevis nemá žádné významné mezinárodní spory. Je členem většiny karibských regionálních seskupení, jako jsou Karibského společenství, Organizace východokaribských států, Východokaribské měnové unie, Regionálního bezpečnostního systému. Země je také členem členem Organizace spojených národů a Organizace amerických států.
Administrativní dělení
[editovat | editovat zdroj]Federace Svatý Kryštof a Nevis je rozdělena do čtrnácti farností, z nichž devět leží na Svatém Kryštofu a pět na Nevisu.
| Jméno | Hlavní sídlo | Plocha
(km2) |
Obyvatelstvo | Hustota
obyv./km2 (2022) |
|---|---|---|---|---|
| Christ Church Nichola Town | Nichola Town | 17,97 | 2 064 | 114,9 |
| Saint Anne Sandy Point | Sandy Point Town | 12,74 | 2 969 | 233,0 |
| Saint George Basseterre | Basseterre | 28,60 | 13 652 | 477,3 |
| Saint John Capisterre | Dieppe Bay Town | 24,25 | 2 972 | 122,6 |
| Saint Mary Cayon | Cayon | 14,72 | 3 341 | 227,0 |
| Saint Paul Capisterre | Saint Paul Capisterre | 12,66 | 2 468 | 194,9 |
| Saint Peter Basseterre | Monkey Hill | 19,74 | 5 667 | 287,1 |
| Saint Thomas Middle Island | Middle Island | 23,55 | 2 657 | 112,8 |
| Trinity Palmetto Point | Trinity | 14,69 | 2 348 | 159,8 |
| Svatý Kryštof | Basseterre | 168,92 | 38 138 | 225,8 |
| Saint George Gingerland | Market Shop | 18,7 | 2 323 | 124,2 |
| Saint James Windward | Newcastle | 31,5 | 2 290 | 72,7 |
| Saint John Figtree | Figtree | 21,7 | 4 416 | 203,5 |
| Saint Paul Charlestown | Charlestown | 3,6 | 1 888 | 524,4 |
| Saint Thomas Lowland | Cotton Ground | 18,2 | 2 265 | 124,5 |
| Nevis | Charlestown | 93,7 | 13 182 | 140,7 |
| Svatý Kryštov a Nevis celkem | Basseterre | 262,62 | 51 320 | 195,4 |
Ekonomie
[editovat | editovat zdroj]
Malá a otevřená ekonomika Svatého Kryštofa a Nevise je založena převážně na cestovním ruchu, zemědělství, službách daňového ráje a lehkém průmyslu. Hlavním exportním artiklem od 40. let 20. století byl cukr, ale rostoucí výrobní náklady, nízké ceny na světovém trhu a snaha vlády o snížení závislosti na něm vedly k rostoucí diverzifikaci zemědělského sektoru. V roce 2005 se vláda rozhodla uzavřít státní cukrovarnickou společnost, která vykazovala ztráty a významně přispívala k fiskálnímu deficitu.[4][3] V 21. století se vláda snaží diverzifikovat ekonomiku prostřednictvím zemědělství, cestovního ruchu, exportně orientované výroby a finanční služby daňového ráje.[3]
Zemědělství, které bylo kdysi největším průmyslovým odvětvím souostroví, nyní přispívá pouhým 1 % k hrubému domácímu produktu (HDP), ale stále představuje 20 % pracovních míst; průmysl přispívá 21 % a služby 66 % (odhad za rok 2024).[1] Nejvíce se pěstují kokosové ořechy (3 400 tun),dále tropické ovoce (1 900 tun), jedlé kořeny (480 t) a zelenina (300 t) (čísla za rok 2024).[23] Část agrárních produktů jde na export, část se zpracovává při výrobě potravin a jiných výrobků. Z hlediska exportu zemědělských výrobků tvoří největší finanční objem alkoholické nápoje: cider (2,1 mil. USD), jiný alkohol (1,2 mil. USD), pivo (417 tisíc USD), vermut, víno; dále nealkoholické nápoje (770 tisíc USD).[24]
V sekundárním sektoru (průmysl) převládá výroba základního spotřebního zboží, jako je textil a obuv, a zpracování potravin. Toto odvětví přispívá k HDP 21 % (podle údajů z roku 2024),[1] poskytuje více než 2 000 pracovních míst, což představuje 8,54 % pracovní síly, a přispívá k exportu.
Cestovní ruch
[editovat | editovat zdroj]Svatý Kryštof a Nevis jsou silně závislé na cestovním ruchu, který je hnací silou jejich ekonomiky. Toto odvětví se od 70. let 20. století výrazně rozrostlo.[3] V roce 2022 přijelo do země 497 000 turistů.[25]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Obyv. | ±% p.a. |
|---|---|---|
| 1871 | 39 872 | — |
| 1901 | 42 556 | +0,22 % |
| 1946 | 41 206 | −0,07 % |
| 1960 | 51 023 | +1,54 % |
| 1970 | 44 884 | −1,27 % |
| 1980 | 43 291 | −0,36 % |
| 1991 | 40 618 | −0,58 % |
| 2001 | 46 325 | +1,32 % |
| 2011 | 47 195 | +0,19 % |
| 2022 | 51 320 | +0,76 % |
| Zdroj:[26] | ||
Podle odhadů žilo k roku 2023 na Svatém Kryštofu a Nevisu 55 133 obyvatel s hustotou zalidnění 211 obyvatel na km², což z nich činí nejméně početný suverénní stát v Americe i na západní polokouli. Podle posledního sčítání lidu v roce 2021 zde žilo 47 195 obyvatel. Ženy tvoří 50 % celkové populace a muži také 50 %. Střední délka života je 77,6 let (muži 75,2, ženy 80,1), střední věk je 39,1 (k roku 2025). Podíl obyvatel mladších 15 let činil 19 %, 68 % je ve věku 15 až 64 let a 13 % obyvatel je starších 65 let (k roku 2024). K roku 2023 žilo 31 % obyvatel ve městských oblastech, s ročním nárůstem 1,0 %.[1]
Přibližně tři čtvrtiny obyvatel žijí na Svatém Kryštofu, z toho 16 700 v hlavním a největším městě Basseterre. Mezi další velká sídla patří Cayon (3 000 obyvatel) a Sandy Point Town (3 000), obě na Svatém Kryštofu, a Gingerland (2 500) a Charlestown (1 900), obě na Nevisu.
Etnické skupiny, jazyky
[editovat | editovat zdroj]Svatý Kryštof byl původně osídlen indiánskými národy. Evropská kolonizace však vedla k výraznému poklesu původního obyvatelstva. Obyvatelstvo je z drtivé většiny potomky afrických otroků dovezených na ostrov. Obyvatelstvo je převážně afrokaribského původu (92,5 %), dále zde žije 3 % míšenců, 2,1 % bělochů a 1,5 % Indů.[1]
Jediným úředním jazykem je angličtina, široce rozšířená je svatokryštofská kreolština.[27]
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]Drtivá většina obyvatel (95 %) jsou křesťané, z nichž většina (85 % celé populace) patří k protestantským denominacím.[5] Největším nekřesťanským náboženstvím je hinduismus (1,5 %), následovaný spiritismem (1,3 %). Muslimů je jen 0,25 %. Celkem 1,6 % obyvatel se označilo jako agnostici (čísla za rok 2025 podle World Religion Database).[5]
Podle sčítání lidu z roku 2011 jsou největší protestantské denominace anglikáni, dále metodisté, příznivci letničního hnutí, příznivci Církve Boží, baptisté, moravští bratři a adventisté sedmého dne.[28]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Kultura Svatého Kryštofa a Nevisu, dvou malých karibských ostrovů tvořících jeden stát, vyrostla především ze západoafrických tradic otrocké populace přivezené během koloniálního období. Ostrovy osídlili Francouzi a britští kolonisté, a Britové po určitou dobu dováželi irské sluhy na základě smlouvy. Domorodí Karibové, zkušení válečníci, bránili svá území před útoky na kolonie. Do roku 1782 však Britové získali kontrolu nad Svatým Kryštofem a Nevisem, kterou si udrželi až do udělení nezávislosti ostrovům v roce 1983. Britský vliv zůstává v úředním jazyce země, angličtině, zatímco někteří ostrované mluví kreolštinou založenou na angličtině. Vliv Francouzů, Irů a Karibů se zdá být méně výrazný.
Obyvatelé Svatého Kryštofa a Nevisu jsou oddaní věřící. Na Nevisu se dochovalo několik historických anglikánských kostelů a padesát procent obyvatel země stále praktikuje toto náboženství. Většina ostatních lidí patří k jiné křesťanské denominaci, ačkoli existují někteří rastafariáni a několik stoupenců bahájské víry. Starý židovský hřbitov na Nevisu dokazuje, že zde kdysi žila i židovská populace, ale v současné době v zemi neexistuje žádná aktivní židovská komunita.
Nejvýznamnější památka z koloniálního období je pevnost Brimstone Hill, která je jako jediná lokalita Svatého Kryštofa a Nevisu zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Kuchyně je podobná ostatním karibským kuchyním. Používá mnoho ryb (které se často nasolují) a mořských plodů (ústřice, humři), a také tropické ovoce. Příklady pokrmů a nápojů: goat water, dušené kozí maso; maso grilované formou barbecue; roti, placka indického původu, často plněná kari; conkies, plněná hmota z batátů (sladkých brambor), pokrm podobný tamales; pelau, směs rýže, fazolí a masa; conch fritters, smažené ústřice; guava cheese, sladkost z kvajávy; rum; ovocné šťávy a pivo.[29]
Kriket je nejoblíbenějším sportem na Svatém Kryštofu a Nevisu. Svatý Kryštof a Nevis je jedním z karibských národů, které tvoří kriketový tým Západní Indie, jeden z „národních týmů“ v mezinárodním kriketu se statusem testovacího týmu, nejprestižnější formy tohoto sportu. Kriketový tým Západní Indie se zúčastnil téměř každého mistrovství světa v kriketu, vyhrál první dva ročníky v letech 1975 a 1979 a vynechal pouze turnaj v roce 2023. Spolu s Antiguou a Barbudou, Barbadosem, Grenadou, Guyanou, Jamajkou, Svatou Lucií a Trinidadem a Tobagem spolupořádali mistrovství světa v kriketu v roce 2007. Dále je na souostroví populární fotbal, ragby a netball.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saint Kitts and Nevis na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Saint Kitts and Nevis - The World Factbook [online]. CIA, 2026-01-05 [cit. 2026-02-09]. Dostupné online.
- ↑ World Economic Outlook October 2023 (Saint Kitts and Nevis) [online]. International Monetary Fund, October 2023 [cit. 2023-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 December 2023.
- ↑ a b c d e f g h i j k l CIA World Factbook- St Kitts and Nevis [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 December 2020.
- ↑ a b c Enclopedia Britannica – St Kitts and Nevis [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 August 2023.
- ↑ a b c National Profiles | World Religion. The Association of Religion Data Archives (the ARDA) [online]. [cit. 2026-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SAUNDERS, Nicholas J. Peoples of the Caribbean: an encyclopedia of archeology and traditional culture. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2005. ISBN 1576077012. OCLC 62090786 S. 260–261.
- ↑ Catholic Encyclopedia (1913)/Feast of Our Lady of the Snow - Wikisource, the free online library. en.wikisource.org [online]. [cit. 2026-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://web.archive.org/web/20220810105128/https://best-citizenships.com/wp-content/uploads/2019/12/skn.jpg
https://archive.today/20230729090230/https://best-citizenships.com/wp-content/uploads/2019/12/skn.jpg - ↑ http://www.nevisindependence.com/referendum.html
- ↑ Vlajka Svatého Kryštofa a Nevisu na Flags of the World
- ↑ a b Climate of Saint Kitts and Nevis: Temperature, Climograph, Climate table for Saint Kitts and Nevis – Climate-Data.org [online]. Alexander Merkel [cit. 2018-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 June 2018.
- ↑ Country Historical Climate – St. Kitts & Nevis [online]. The World Bank Group [cit. 2018-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 November 2018.
- ↑ DINERSTEIN, Eric; OLSON, David; JOSHI, Anup; VYNNE, Carly; BURGESS, Neil D.; WIKRAMANAYAKE, Eric; HAHN, Nathan. An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm. BioScience. 2017, s. 534–545. ISSN 0006-3568. doi:10.1093/biosci/bix014. PMID 28608869.
- ↑ Saint Kitts and Nevis Flora and Fauna [online]. 2017-12-23 [cit. 2022-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 April 2023. (anglicky)
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenéCIAnení určen žádný text - ↑ Denis Lepage. Avibase – Bird Checklists of the World Saint Kitts [online]. Avibase, 9 January 2013 [cit. 2017-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 September 2023.
- ↑ Management Plan for Central Forest Reserve National Park [online]. [cit. 2026-02-02]. Dostupné online.
- ↑ LEONARD, Thomas M. Encyclopedia of the Developing World. [s.l.]: Taylor & Francis, 2013. Dostupné online. ISBN 978-1-135-20508-9. S. 1490–1491. (anglicky)
- ↑ Saint Kitts and Nevis - The World Factbook [online]. [cit. 2025-11-28]. Dostupné online.
- ↑ CLARKE, Sherrylyn. Eastern Caribbean court strikes down anti-buggery law. NationNews. 29 August 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 August 2022.
- ↑ Parish Size, Population and Density 1991-2011 [online]. Department of Statistics, Ministry of Sustainable Development, 16 July 2021 [cit. 2025-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Census Report For 2021-2022 [online]. 28 June 2024 [cit. 2025-04-16]. Dostupné online.
- ↑ FAOSTAT. www.fao.org [online]. [cit. 2026-02-09]. Dostupné online.
- ↑ FAOSTAT. www.fao.org [online]. [cit. 2026-02-09]. Dostupné online.
- ↑ St. Kitts and Nevis Sea Passengers 2022 [online]. [cit. 2026-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Census Report For 2021-2022 [online]. June 28, 2024 [cit. 2025-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Saint Kitts and Nevis [online]. [cit. 2025-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Section I. Religious Demography 2020 Report on International Religious Freedom: Saint Kitts and Nevis [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 September 2022.
- ↑ https://www.worldtravelguide.net/guides/caribbean/st-kitts-and-nevis/ [online]. [cit. 2026-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Kryštof a Nevis na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Svatý Kryštof a Nevis ve Wikislovníku- CIA. Saint Kitts and Nevis - The World Factbook [online]. Dostupné online. (anglicky)
- Saint Kitts and Nevis [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online. (anglicky)
.svg)
Autoritní data  |
|
|---|