Běh na 100 m

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Běh na 100 metrů na olympiádě v Athénách roku 1896
Justin Gatlin poté, co získal titul mistra světa ve sprintu na 100m (Helsinky 2005)

Běh na 100 metrů je lehkoatletický sprint, který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Vítěz této disciplíny na vrcholných světových soutěžích, příp. světový rekordman je považován za nejrychlejšího muže a ženu světa. Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je 44,72 km/h[1] u mužů (Usain Bolt, 2009) a 39,56 km/h u žen (Florence Griffith Joynerová, 1988). Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. Pod 10 sekund už dokázalo běžet přes 80 sprinterů (k září roku 2011), donedávna všichni vesměs černé barvy pleti.[2] Nejrychlejším bílým sprinterem je Francouz Christophe Lemaitre, který v roce 2011 dosáhl výkonu již 9,92 s. Před ním to byl Ital Pietro Mennea, který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce 1979. Po něm se to povedlo už jen Poláku Marianu Woroninovi, který využil max. podpory větru 2m/s a zaběhl v roce 1984 neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem hranice deseti vteřin.

Současný světový rekord mužů má hodnotu 9,58 s, jeho autorem je jamajský sprinter Usain Bolt, který ho zaběhl 16. srpna 2009 na Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,40 s.[zdroj?] Ženský světový rekord má nyní hodnotu o 0,91 sekundy pomalejší.

Běžecká trať na 100 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Trať je umístěna na jedné ze dvou rovinek na atletickém stadionu. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Závod byl zpočátku provozován na trávě nebo na škvárové dráze na vzdálenost 100 yardů (91,44 m). Pod vlivem pevninské Evropy se změnil v závod na 100 m. Závodníci startovali ze stojící polohy až do roku 1887, kdy si Charles Scherrill vykopal v dráze malé dírky k lepšímu odrazu, čímž dal podnět ke vzniku startovních bloků. V letech 1928 – 1929 George Breshnahan a William Tuttle vynalezli startovní bloky. V roce 1937 byly startovní bloky oficiálně schváleny IAAF. Od roku 1938 je stanoveno, že světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je menší než 2 m/s. První experimenty s elektrickou časomírou pocházejí z první čtvrtiny 20. století. Oficiálně je užívána až od 1. ledna 1977.[zdroj?]


Současné rekordy[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 9,58 Usain Bolt Jamajka Jamajka Berlín 16. 8. 2009
Ženy 10,49 Florence Griffith-Joynerová USA USA Indianapolis 16. 7. 1988
Olympijský (OR) Muži 9,63 Usain Bolt Jamajka Jamajka Londýn 5. 8. 2012
Ženy 10,62 Florence Griffith-Joynerová USA USA Soul 24. 9. 1988
Mistrovství světa (MS) Muži 9,58 Usain Bolt Jamajka Jamajka Berlín 16. 8. 2009
Ženy 10,70 Marion Jonesová USA USA Sevilla 22. 8. 1999
Český (ČR) Muži 10,23 Jan Veleba Česko Česko Pardubice 3. 7. 2010
Ženy 11,09 Jarmila Kratochvílová Československo Československo Bratislava 6. 6. 1981

Současné rekordy podle kontinentů[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Evropa Muži 9,86 Francis Obikwelu Portugalsko Portugalsko Athény 22. 8. 2004
Ženy 10,73 Christine Arronová Francie Francie Budapešť 19. 8. 1998
Afrika Muži 9,85 Olusoji Fasuba Nigérie Nigérie Dauhá 12. 5. 2006
Ženy 10,79 Blessing Okagbareová Nigérie Nigérie Londýn 27. 7. 2013
Asie Muži 9,91 Femi Ogunode Katar Katar Wu-chan 4. 6. 2015
Ženy 10,79 Xuemei LI Čína Čína Šanghaj 18.10. 1997
Severní a střední Amerika Muži 9,58 World record icon.svg Usain Bolt Jamajka Jamajka Berlín 16. 8. 2009
Ženy 10,49 World record icon.svg Florence Griffith-Joynerová USA USA Indianapolis 16. 7. 1988
Jižní Amerika Muži 10,00 Robson da Silva Brazílie Brazílie Ciudad de México 22. 7. 1988
Ženy 10,99 Angela Tenorio Ekvádor Ekvádor Toronto 22. 7. 2015
Oceánie Muži 9,93 Patrick Johnson Austrálie Austrálie Mito 5. 5. 2003
Ženy 11,11 Melissa Breen Austrálie Austrálie Canberra 9. 2. 2014

Vývoj světového rekordu (el. měření)[editovat | editovat zdroj]

Graf vývoje světového rekordu

Muži[editovat | editovat zdroj]

Čas Atlet Datum Město
10,64 USA Ralph Metcalfe 16.07.1932 Stanford
10,53 USA Eddie Tolan 31.07.1932 Los Angeles
10,38 USA Eddie Tolan 01.08.1932 Los Angeles
10,38 USA Ralph Metcalfe 01.08.1932 Los Angeles
10,34 USA Barney Ewell 09.07.1948 Evanston
10,32 USA Ray Norton 10.08.1958 Thonon-les-Bains
10,32 Francie Jocelyn Delecour 10.08.1958 Thonon-les-Bains
10,29 USA Peter Radford 13.09.1958 Colombes
10,25 Německo Armin Hary 21.06.1960 Curych
10,06 USA Bob Hayes 15.10.1964 Tokio
10,03 USA Jim Hines 20.06.1968 Sacramento
10,02 USA Charles Greene 13.10.1968 Ciudad de México
9,95 USA Jim Hines 14.10.1968 Ciudad de México
9,93 USA Calvin Smith 03.07.1983 Colorado Springs
9,93 USA Carl Lewis 30.08.1987 Řím
9,93 USA Carl Lewis 17.08.1988 Curych
9,92 USA Carl Lewis 24.09.1988 Soul
9,90 USA Leroy Burrell 14.06.1991 New York
9,86 USA Carl Lewis 25.08.1991 Tokio
9,85 USA Leroy Burrell 06.07.1994 Lausanne
9,84 Kanada Donovan Bailey 27.07.1996 Atlanta
9,79 USA Maurice Greene 16.06.1999 Athény
9,77 Jamajka Asafa Powell 14.06.2005 Athény
9,77 Jamajka Asafa Powell 11.06.2006 Gateshead
9,77 Jamajka Asafa Powell 18.08.2006 Curych
9,74 Jamajka Asafa Powell 09.09.2007 Rieti
9,72 Jamajka Usain Bolt 31.05.2008 New York
9,69 Jamajka Usain Bolt 16.08.2008 Peking
9,58 Jamajka Usain Bolt 16.08.2009 Berlín

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Čas Atletka Datum Město
11,08 USA Wyomia Tyus 15.10.1968 Ciudad de México
11,07 Německá demokratická republika Renate Stecherová 02.09.1972 Mnichov
11,04 Německo Inge Heltenová 13.06.1976 Fürth
11,01 Německo Annegret Richterová 25.07.1976 Montreal
10,88 Německá demokratická republika Marlies Göhrová 01.07.1977 Drážďany
10,88 Německá demokratická republika Marlies Göhrová 09.07.1982 Karl-Marx-Stadt
10,81 Německá demokratická republika Marlies Göhrová 08.06.1983 Berlín
10,79 USA Evelyn Ashfordová 03.07.1983 Colorado Springs
10,76 USA Evelyn Ashfordová 22.08.1984 Curych
10,49 USA Florence Griffith-Joynerová 16.07.1988 Indianapolis

Nejlepší běžci a běžkyně[editovat | editovat zdroj]

Muži[editovat | editovat zdroj]

Hranici 10 sekund doposud pokořilo 107 atletů (08/2015), hranici 9,90 sekund 30 z nich a hranici 9,80 sekund 7 běžců. Z tohoto hlediska je nejúspěšnějším sprinterem Asafa Powell z Jamajky, který čas pod 10 sekund zaběhl 92×, pod 9,90 sekund potom 43× a 8× běžel pod 9,80 sekund, Američan Maurice Greene běžel 53× pod 10 (11× pod 9,90). Světový rekordman Usain Bolt z Jamajky zaběhl pod 10 sekund 44 závodů, z toho ale běžel 31× pod 9,90 a 11× pod 9,80. [3]

Poř. Čas Vítr (m/s) Atlet Stát Datum Město
1. 9.58 +0.9 Usain Bolt Jamajka 16. 8. 2009 Berlín
2. 9.69 +2.0 Tyson Gay USA 20. 9. 2009 Šanghaj
3. -0.1 Yohan Blake Jamajka 23. 8. 2012 Lausanne
4. 9.72 +0.2 Asafa Powell Jamajka 2. 9. 2008 Lausanne
5. 9.74 +0.9 Justin Gatlin USA 15. 5. 2015 Dauhá
6. 9.78 +0.9 Nesta Carter Jamajka 29. 8. 2010 Rieti
7. 9.79 +0.1 Maurice Greene USA 16. 6. 1999 Athény
8. 9.80 +1.3 Steve Mullings Jamajka 4. 6. 2011 Eugene
9. 9.82 +1.7 Richard Thompson Trinidad a Tobago 21. 6. 2014 Port of Spain
10. 9.84 +0.7 Donovan Bailey Kanada 27. 7. 1996 Atlanta
11. +0.2 Bruny Surin Kanada 22. 8. 1999 Sevilla
12. +1.3 Trayvon Bromell USA 25. 6. 2015 Eugene
13. 9.85 +1.2 Leroy Burrell USA 6. 7. 1994 Lausanne
14. +1.7 Olusoji Fasuba Nigérie 12. 5. 2006 Dauhá
15. +1.3 Michael Rodgers USA 4. 6. 2011 Eugene
16. 9.86 +1.2 Carl Lewis USA 25. 8. 1991 Tokio
17. −0.4 Frankie Fredericks Namibie 3. 7. 1996 Lausanne
18. +1.8 Ato Boldon Trinidad a Tobago 19. 4. 1998 Walnut
19. +0.6 Francis Obikwelu Portugalsko 22. 8. 2004 Athény
20. +1.8 Keston Bledman Trinidad a Tobago 23. 6. 2012 Port of Spain
21. +1.3 Jimmy Vicaut Francie 4. 7. 2015 Saint-Denis
22. 9.87 +0.3 Linford Christie Spojené království 15. 8. 1993 Stuttgart
23. -0.2 Obadele Thompson Barbados 11. 9. 1998 Johannesburg
24. 9.88 +1.8 Shawn Crawford USA 19. 6. 2004 Eugene
25. +1.0 Walter Dix USA 8. 8. 2010 Nottwil
26. +0.9 Ryan Bailey USA 29. 8. 2010 Rieti
27. +1.0 Michael Frater Jamajka 30. 6. 2011 Lausanne
28. 9.89 +1.6 Travis Padgett USA 28. 6. 2008 Eugene
29. +1.6 Darvis Patton USA 28. 6. 2008 Eugene
30. +1.3 Ngonidzashe Makusha Zimbabwe 10. 6. 2011 Des Moines
31. 9.90 +0.4 Nickel Ashmeade Jamajka 11. 8. 2013 Moskva

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Současný světový rekord však poslední dobou bývá stále více napadán z hlediska možného užití dopingu americkou sprinterkou. Slavná Florence Griffith-Joynerová zemřela před několika lety v pouhých 38 letech na následky zadušení ve spánku. Objevily se spekulace, že mohlo jít o důsledek dlouhodobého užívání dopingu v době vrcholné kariéry (která navíc podezřele rychle skončila téměř ihned po rekordních výkonech z roku 1988). Hodnota výkonu je na věrohodnost příliš vysoká, ostatní sprinterky se totiž ani po dvaceti letech nedokážou až na vzácné výjimky dostat pod hranici 10.75 s.

Poř. Čas Vítr (m/s) Atletka Stát Datum Město
1. 10.49 0.0 Florence Griffith-Joynerová USA 16. 7. 1988 Indianapolis
2. 10.64 +1.2 Carmelita Jeterová USA 20. 9. 2009 Šanghaj
3. 10.65 +1.1 Marion Jonesová USA 12. 9. 1998 Johannesburg
4. 10.70 +0.6 Shelly-Ann Fraserová Jamajka 29. 6. 2012 Kingston
5. 10.73 +2.0 Christine Arronová Francie 19. 8. 1998 Budapešť
6. 10.74 +1.3 Merlene Otteyová Jamajka 7. 9. 1996 Milán
7. 10.75 +0.4 Kerron Stewartová Jamajka 10. 7. 2009 Řím
8. 10.76 +1.7 Evelyn Ashfordová USA 22. 8. 1984 Curych
9. +1.1 Veronica Campbellová-Brownová Jamajka 31. 5. 2011 Ostrava
10. 10.77 +0.9 Irina Privalovová Rusko 6. 7. 1994 Lausanne
11. +0.7 Ivet Lalovová Bulharsko 19. 6. 2004 Plovdiv
12. 10.78 +1.0 Dawn Sowell USA 3. 6. 1989 Provo
13. +1.5 Torri Edwardsová USA 28. 6. 2008 Eugene
14. 10.79 0.0 Xuemei Li Čína 18. 10. 1997 Šanghaj
15. -0.1 Inger Millerová USA 22. 8. 1999 Sevilla
16. +1.1 Blessing Okagbareová Nigérie 27. 7. 2013 Londýn
17. +1.8 English Gardnerová USA 26. 6. 2015 Eugene
18. 10.80 +0.8 Tori Bowieová USA 18. 7. 2014 Monako

Olympijští vítězové[editovat | editovat zdroj]

Nejlepší muži na olympijské trati jsou Usain Bolt, který zlatou medaili z LOH v Pekingu 2008 dokázal o 4 roky později v Londýně obhájit a Carl Lewis, který dokázal zvítězit v Los Angeles 1984 a po diskvalifikaci Bena Johnsona získal zlato i v Soulu 1988. Ženy poprvé běžely na olympiádě v roce 1928 v Amsterodamu. Nejlepší ženou je Wyomia Tyusová a Gail Deversová, obě získaly zlaté medaile na dvou hrách.

Nejúspěšnější zemí jsou USA, jejichž sportovci v běhu na 100 m získali zatím 53 medailí.

USA - 100 m Zlato Stříbro Bronz Celkem
Muži 16 13 8 37
Ženy 9 5 2 16
Celkem 25 18 10 53

Mistři světa[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce titulů mistra světa si odnesli Carl Lewis (1983, 1987, 1991) a Maurice Greene (1997, 1999, 2001) po třech. Mezi ženami je nejúspěšnější Marion Jonesová (1997, 1999), která získala dva tituly mistryně světa. Nejvíce titulů získali sportovci USA, celkem 11, z toho 5 ženy. V roce 2003 zvítězila Američanka Kelli White, ale byla usvědčena z dopingu, a tak musela zlatou medaili vrátit. Nejlepšími Evropany jsou Brit Linford Christie, který získal zlato na olympiádě v Barceloně 1992, titul mistra světa ve Stuttgartu 1993 a tři tituly mistra Evropy (1986, 1990, 1994). Trojnásobný mistr Evropy je i Ukrajinec Valerij Borzov (1969, 1971, 1974), který získal i zlato na olympiádě v Mnichově 1972. V ženách kraluje Němka Marlies Göhrová, mistryně světa (1983) a mistryně Evropy (1978, 1982 a 1986).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Průměrná rychlost při současném světovém rekordu mužů (čas 9,58 s) činí 10,44 m/s (37,58 km/h), u žen (čas 10,49 s) 9,53 m/s (34,32 km/h). Rekordman - muž tedy běžel průměrně každou sekundu o 91 cm dále než žena - rekordmanka (což odpovídá rozdílu 3,26 km/h). V cíli by rozdíl znamenal přibližně 8,7 metru. Je však třeba zmínit, že obvykle běhají nejrychlejší ženy podstatně pomaleji než rekordmanka z USA, zhruba kolem 10,80 s.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.sportsscientists.com/2009/08/analysis-of-bolts-958-wr.html
  2. http://www.iaaf.org
  3. http://www.iaaf.org/records/toplists/sprints/100-metres/outdoor/men/senior
  4. http://dinosaurus.bloguje.cz/718667-jak-je-to-s-nejvyssi-rychlosti-cloveka.php

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]