Přeskočit na obsah

Běh na 100 metrů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Běh na 100 m)
Justin Gatlin poté, co získal titul mistra světa ve sprintu na 100m (Helsinky 2005)
Finále letní Univerziády (Kwangdžu 2015)

Běh na 100 metrů je lehkoatletický sprint, který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Vítěz této disciplíny na vrcholných světových soutěžích, příp. světový rekordman je považován za nejrychlejšího muže a ženu světa. Stovce se také přezdívá „královská“ atletická disciplína. Běžecká trať na 100 m se běhá v oddělených drahách širokých 122–125 cm. Trať je umístěna na jedné ze dvou rovinek na atletickém stadionu. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s.

Rychlost

[editovat | editovat zdroj]

Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je 44,72 km/h[1] u mužů (Usain Bolt, 2009) a 39,56 km/h u žen (Florence Griffith Joynerová, 1988). Podle jiné analýzy dosáhl Usain Bolt o trochu menší maximální rychlosti 12,32 m/s (44,35 km/h), a to na 52. metru této trati. Dělal při tom kroky dlouhé až 2,87 metru a celkově jich v průběhu závodu udělal pouze 41 (v průměru téměř o 4 méně než jeho soupeři).[2]

Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. Pod 10 sekund už dokázalo běžet přibližně 215 sprinterů (k lednu roku 2026), donedávna téměř všichni vesměs černé barvy pleti.[3] Nejrychlejším „bílým“ sprinterem je Francouz Christophe Lemaitre, který v roce 2011 dosáhl výkonu 9,92 s. Před ním to byl Ital Pietro Mennea, který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce 1979. Po něm se to povedlo už jen Poláku Marianu Woroninovi, který využil max. podpory větru 2 m/s a zaběhl v roce 1984 neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem Hranice deseti sekund.

České rekordy

[editovat | editovat zdroj]

Nejrychlejším českým sprinterem na této trati je oficiálně Zdeněk Stromšík, který v roce 2018 zaběhl stovku za 10,16 sekundy.[4] Již dříve však běžel s nedovolenou podporou větru 3 m/s stovku za 10,11 sekundy.[5] Předchozí rekord 10,23 sekundy zaběhl roku 2010 sprinter Jan Veleba. Rekord v české ženské kategorii drží dlouhodobě běžkyně Jarmila Kratochvílová, a to časem 11,09 sekundy.

Světové rekordy

[editovat | editovat zdroj]

Současný světový rekord mužů má hodnotu 9,58 s, jeho autorem je jamajský sprinter Usain Bolt, který ho zaběhl 16. srpna 2009 na Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,25 až 9,40 s.[6] Ženský světový rekord drží Florence Griffith-Joyner a má hodnotu 10,49 s.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Závod byl zpočátku provozován na trávě nebo na škvárové dráze na vzdálenost 100 yardů (91,44 m). Pod vlivem pevninské Evropy se změnil v závod na 100 m. Závodníci startovali ze stojící polohy až do roku 1887, kdy si Charles Scherrill vykopal v dráze malé dírky k lepšímu odrazu, čímž dal podnět ke vzniku startovních bloků. V letech 1928–1929 George Breshnahan a William Tuttle vynalezli startovní bloky. V roce 1937 byly startovní bloky oficiálně schváleny IAAF. Od roku 1938 je stanoveno, že světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s. První experimenty s elektrickou časomírou pocházejí z první čtvrtiny 20. století. Od 1. ledna 1977 je použití elektronické časomíry pro možnost uznání světového rekordu povinné.[7]

Současní světoví rekordmani

[editovat | editovat zdroj]

Současné rekordy – dráha

[editovat | editovat zdroj]
Muži
RekordČas (s)AtletStátMěstoDatum rekordu
Světový rekord9,58Usain BoltJamajka JamajkaBerlín16. 8. 2009
Olympijský rekord9,63Usain BoltJamajka JamajkaLondýn5. 8. 2012
Rekord MS9,58Usain BoltJamajka JamajkaBerlín16. 8. 2009
Český rekord10,16Zdeněk StromšíkČesko ČeskoTábor18. 7. 2018

Současné rekordy podle kontinentů

[editovat | editovat zdroj]

Aktualizace 15. Července 2024[8]

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Rok
Afrika Muži9,77Ferdinand OmanyalaKeňa Keňa18. 9. 2021
Ženy10,72Marie-Josée Ta LouPobřeží slonoviny Pobřeží slonoviny10. 8. 2022
Asie Muži9,83Su Ping-tchienČína Čína1. 8. 2021
Ženy10,79Li XuemeiČína Čína18. 11. 1997
Evropa Muži9,80Marcell JacobsItálie Itálie1. 8. 2021
Ženy10,73Christine ArronováFrancie Francie19. 8. 1998
Severní a střední Amerika Muži9,58 Usain BoltJamajka Jamajka16. 8. 2009
Ženy10,49 Florence Griffith-JoynerováUSA USA16. 7. 1988
Oceánie Muži9,93Patrick JohnsonAustrálie Austrálie5. 5. 2003
Ženy10,94Zoe HobbsováNový Zéland Nový Zéland24. 6. 2025
Jižní Amerika Muži9,93Erik CardosoBrazílie Brazílie31. 7. 2025
Ženy10,91Rosângela SantosováBrazílie Brazílie31. 8. 2017
Muži na iaaf.org
Ženy na iaaf.org

Vývoj světového rekordu (el. měření)

[editovat | editovat zdroj]
Muži
ČasJménoDatumMísto
10,64USA Ralph Metcalfe16. 7. 1932Stanford
10,53USA Eddie Tolan31. 7. 1932Los Angeles
10,38USA Eddie Tolan1. 8. 1932Los Angeles
10,38USA Ralph Metcalfe1. 8. 1932Los Angeles
10,34USA Barney Ewell9. 7. 1948Evanston
10,32USA Ray Norton10. 8. 1958Thonon-les-Bains
10,32Francie Jocelyn Delecour10. 8. 1958Thonon-les-Bains
10,29USA Peter Radford13. 9. 1958Colombes
10,25Německo Armin Hary21. 6. 1960Curych
10,06USA Bob Hayes15. 10. 1964Tokio
10,03USA Jim Hines20. 6. 1968Sacramento
10,02USA Charles Greene13. 10. 1968Ciudad de México
9,95USA Jim Hines14. 10. 1968Ciudad de México
9,93USA Calvin Smith3. 7. 1983Colorado Springs
9,93USA Carl Lewis30. 8. 1987Řím
9,93USA Carl Lewis17. 8. 1988Curych
9,92USA Carl Lewis24. 9. 1988Soul
9,90USA Leroy Burrell14. 6. 1991New York
9,86USA Carl Lewis25. 8. 1991Tokio
9,85USA Leroy Burrell6. 7. 1994Lausanne
9,84Kanada Donovan Bailey27. 7. 1996Atlanta
9,79USA Maurice Greene16. 6. 1999Athény
9,77Jamajka Asafa Powell14. 6. 2005Athény
9,77Jamajka Asafa Powell11. 6. 2006Gateshead
9,77Jamajka Asafa Powell18. 8. 2006Curych
9,74Jamajka Asafa Powell9. 9. 2007Rieti
9,72Jamajka Usain Bolt31. 5. 2008New York
9,69Jamajka Usain Bolt16. 8. 2008Peking
9,58Jamajka Usain Bolt16. 8. 2009Berlín
Ženy
ČasJménoDatumMísto
11,08USA Wyomia Tyusová15. 10. 1968Ciudad de México
11,07Východní Německo Renate Stecherová2. 9. 1972Mnichov
11,04Německo Inge Heltenová13. 6. 1976Fürth
11,01Německo Annegret Richterová25. 7. 1976Montréal
10,88Východní Německo Marlies Göhrová1. 7. 1977Drážďany
10,88Východní Německo Marlies Göhrová9. 7. 1982Karl-Marx-Stadt
10,81Východní Německo Marlies Göhrová8. 6. 1983Berlín
10,79USA Evelyn Ashfordová3. 7. 1983Colorado Springs
10,76USA Evelyn Ashfordová22. 8. 1984Curych
10,49USA Florence Griffith-Joynerová16. 7. 1988Indianapolis

Nejlepší běžci a běžkyně

[editovat | editovat zdroj]

Muži

[editovat | editovat zdroj]

Hranici 10 sekund doposud pokořilo 216 atletů (08/2025), hranici 9,90 sekund 46 z nich a hranici 9,80 sekund 11 běžců.[9] Z tohoto hlediska je nejúspěšnějším sprinterem Asafa Powell z Jamajky, který čas pod 10 sekund zaběhl 92×, pod 9,90 sekund potom 43× a 8× běžel pod 9,80 sekund, Američan Maurice Greene běžel 53× pod 10 (11× pod 9,90). Světový rekordman Usain Bolt z Jamajky zaběhl pod 10 sekund 44 závodů, z toho ale běžel 31× pod 9,90 a 11× pod 9,80.[10]

Poř.ČasVítr (m/s)AtletStátDatumMěsto
1. 9,58+0,9Usain BoltJamajka16. 8. 2009Berlín
2. 9,69+2.0Tyson GayUSA20. 9. 2009Šanghaj
3. −0,1Yohan BlakeJamajka23. 8. 2012Lausanne
4. 9,72+0,2Asafa PowellJamajka2. 9. 2008Lausanne
5. 9,74+0,9Justin GatlinUSA15. 5. 2015Dauhá
6. 9,75 +0,8 Kishane Thompson Jamajka 27. 6. 2025 Kingston
7. 9,76 +0,6 Christian Coleman USA 28. 9. 2019 Dauhá
+1,2 Trayvon Bromell USA 18. 9. 2021 Nairobi
+1,4 Fred Kerley USA 24. 6. 2022 Eugene
10. 9,77 +1,2 Ferdinand Omanyala Keňa 18. 9. 2021 Nairobi
11. 9,78+0,9Nesta CarterJamajka29. 8. 2010Rieti
12. 9,79+0,1Maurice GreeneUSA16. 6. 1999Athény
+1,0 Noah Lyles USA 4. 8. 2024 Saint-Denis
+1,8 Kenny Bednarek USA 1. 8. 2025 Eugene
15. 9,80+1,3Steve MullingsJamajka4. 6. 2011Eugene
+0,1 Marcell Jacobs Itálie 1. 8. 2021 Tokio
17. 9,81 +0.7 Oblique Seville Jamajka 4. 8. 2024 Saint-Denis
18. 9,82+1,7Richard ThompsonTrinidad a Tobago21. 6. 2014Port of Spain
+1,0 Akani Simbine Jižní Afrika 4. 8. 2024 Saint-Denis
+1,3 Bryan Levell Jamajka 23. 7. 2025 Eisenstadt
+1,8 Courtney Lindsey USA 1. 8. 2025 Eugene
22. 9,83 +0,9 Su Ping-tchien Čína 1. 8. 2021 Tokio
+0,9 Ronnie Baker USA 1. 8. 2021 Tokio
+1,3 Zharnel Hughes Spojené království 24. 6. 2023 New York
+1,8 T'Mars McCallum USA 1. 8. 2025 Eugene

Ženy

[editovat | editovat zdroj]

Současný světový rekord však poslední dobou bývá stále více napadán z hlediska možného užití dopingu americkou sprinterkou. Florence Griffith-Joynerová zemřela v 38 letech na následky zadušení ve spánku. Objevily se spekulace, že mohlo jít o důsledek dlouhodobého užívání dopingu v době vrcholné kariéry (která navíc podezřele rychle skončila téměř ihned po rekordních výkonech z roku 1988). Hodnota výkonu je na věrohodnost příliš vzdálená časům dosahovaným v té době, ostatní sprinterky se totiž ani po dvaceti letech nedokázaly až na vzácné výjimky dostat pod hranici 10,75 s.

Mimořádnost tohoto výsledku, ale i výsledků několika dalších sprinterek ve stejném rozběhu vedla k domněnce, že došlo k technické závadě na měřiči rychlosti větru, který ukazoval 0,0 m/s – údaj, který byl zcela v rozporu s větrnými podmínkami dne a s vysokými rychlostmi větru zaznamenanými ve všech ostatních sprintech před a po tomto závodě, stejně jako na souběžné dráze pro skok do dálky v době běhu Griffith-Joynerové. Všechny vědecké studie zadané IAAF a nezávislými organizacemi od té doby potvrdily, že v té době určitě foukal nelegální zadní vítr o rychlosti mezi 5 m/s až 7 m/s. To by mělo anulovat legálnost rekordu, IAAF se však rozhodla tento postup neuplatnit. Legitimní nejlepší výkon při povolené rychlosti větru by tedy byl výkon Griffith-Joynerové 10,61 s ve finále následujícího dne.[11]

Teprve po roce 2020 se jamajské sprinterky Elaine Thompsonová-Herahová a Shelly-Ann Fraserová-Pryceová začaly světovému rekordu opakovaně přibližovat. V roce 2021 obě překonaly výkon Griffith-Joynerové z finálového rozběhu.

Poř.ČasVítr (m/s)AtletkaStátDatumMěsto
1. 10,490,0Florence Griffith-JoynerováUSA16. 7. 1988Indianapolis
2. 10,54+0,9Elaine Thompsonová-HerahováJamajka21. 8. 2021Eugene[12]
3. 10,60+1,7Shelly-Ann Fraserová-PryceováJamajka26. 8. 2021Lausanne[13]
4. 10,64+1,2Carmelita JeterováUSA20. 9. 2009Šanghaj
5. 10,65+0,5Sha'Carri RichardsonováUSA21. 8. 2023Budapešť
5. +1,1Marion JonesováUSA12. 9. 1998Johannesburg
7. 10,73+2.0Christine ArronováFrancie19. 8. 1998Budapešť
8. 10,74+1,3Merlene OtteyováJamajka7. 9. 1996Milán
9. 10,75+0,4Kerron StewartováJamajka10. 7. 2009Řím
10. 10,76+1,7Evelyn AshfordováUSA22. 8. 1984Curych
10. +1,1Veronica Campbellová-BrownováJamajka31. 5. 2011Ostrava
11. 10,77+0,9Irina PrivalovováRusko6. 7. 1994Lausanne
11. +0,7Ivet LalovováBulharsko19. 6. 2004Plovdiv
12. 10,78+1,0Dawn SowellUSA3. 6. 1989Provo
12. +1,5Torri EdwardsováUSA28. 6. 2008Eugene
13. 10,790,0Xuemei LiČína18. 10. 1997Šanghaj
13. -0,1Inger MillerováUSA22. 8. 1999Sevilla
13. +1,1Blessing OkagbareováNigérie27. 7. 2013Londýn
13. +1,8English GardnerováUSA26. 6. 2015Eugene
14. 10,80+0,8Tori BowieováUSA18. 7. 2014Monako

Olympijští vítězové

[editovat | editovat zdroj]

Nejlepší muži na olympijské trati jsou Usain Bolt, který zlatou medaili z LOH v Pekingu 2008 dokázal o 4 roky později v Londýně obhájit a Carl Lewis, který dokázal zvítězit v Los Angeles 1984 a po diskvalifikaci Bena Johnsona získal zlato i v Soulu 1988. Ženy poprvé běžely na olympiádě v roce 1928 v Amsterodamu. Nejlepší ženou je Wyomia Tyusová a Gail Deversová, obě získaly zlaté medaile na dvou hrách.

Nejúspěšnější zemí jsou USA, jejichž sportovci v běhu na 100 m získali zatím 53 medailí.

USA – 100 m Zlato Stříbro Bronz Celkem
Muži 16 13 8 37
Ženy 9 5 2 16
Celkem 25 18 10 53

Mistři světa

[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce titulů mistra světa si odnesli Carl Lewis (1983, 1987, 1991), Maurice Greene (1997, 1999, 2001) a Usain Bolt (2009, 2013, 2015) po třech. Mezi ženami je nejúspěšnější Marion Jonesová (1997, 1999), která získala dva tituly mistryně světa. Nejvíce titulů získali sportovci USA, celkem 11, z toho 5 ženy. V roce 2003 zvítězila Američanka Kelli White, ale byla usvědčena z dopingu, a tak musela zlatou medaili vrátit. Nejlepšími Evropany jsou Brit Linford Christie, který získal zlato na olympiádě v Barceloně 1992, titul mistra světa ve Stuttgartu 1993 a tři tituly mistra Evropy (1986, 1990, 1994). Trojnásobný mistr Evropy je i Ukrajinec Valerij Borzov (1969, 1971, 1974), který získal i zlato na olympiádě v Mnichově 1972. V ženách kraluje Němka Marlies Göhrová, mistryně světa (1983) a mistryně Evropy (1978, 1982 a 1986).

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Průměrná rychlost při současném světovém rekordu mužů (čas 9,58 s) činí 10,44 m/s (37,58 km/h), u žen (čas 10,49 s) pak 9,53 m/s (34,32 km/h). Rekordman – muž tedy běžel průměrně každou sekundu o 91 cm dále než žena – rekordmanka (což odpovídá rozdílu 3,26 km/h). V cíli by rozdíl znamenal přibližně 8,7 metru. Je však třeba zmínit, že obvykle běhají nejrychlejší ženy podstatně pomaleji než rekordmanka Florence Griffith Jonesová, zhruba kolem 10,80 s.[14] V mužském sprintu se nejvyšší dosažená rychlost v průběhu posledního století výrazně zvyšovala (od hodnoty 36,9 km/h ve 20. letech minulého století až po 44,7 km/h v roce 2009).[15]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ www.sportsscientists.com [online]. [cit. 12-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-08-2009.
  2. ↑ Štuhec, S.; et al. (2023). Multicomponent Velocity Measurement for Linear Sprinting: Usain Bolt's 100 m World-Record Analysis. Bioengineering (Basel). 10 (11): 1254.
  3. ↑ https://worldathletics.org/records/all-time-toplists/sprints/100-metres/outdoor/men/senior
  4. ↑ http://www.atletika.cz/aktuality/stromsik-novym-rekordmanem-na-stovce/
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.atletika.cz [online]. [cit. 2018-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-23.
  6. ↑ http://dinosaurusblog.com/2016/12/09/je-usain-bolt-skutecne-nejrychlejsi/
  7. ↑ NESVADBÍK, Lumír; KOHOUT, Jiří; TREFNÝ, Zdeněk. Pravidla atletiky: platná od 1. dubna 1985. Praha: Olympia, 1985. 156 s. S. 10.
  8. ↑ Records - Records by Event - 100 Metres. World Athletics. Retrieved 16 July 2022.
  9. ↑ All-time men's best 100m. Track and Field all-time Performances Homepage [online]. Peter Larsson, 13. 5. 2023 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online.
  10. ↑ http://www.iaaf.org/records/toplists/sprints/100-metres/outdoor/men/senior
  11. ↑ Linthorne, N.(PHD)(1995)The 100m World Record by Florence Griffith Joyner at the 1988 U.S Olympic Trials. Report for the International Amateur Athletic Federation Department of Physics, University of Western Australia
  12. ↑ Thompsonová-Herahová na stovce v Eugene atakovala světový rekord. ČT sport [online]. Česká televize, 21. srpna 2021 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online.
  13. ↑ Shelly-Ann Fraser-Pryce and Yulimar Rojas shine at Lausanne Diamond League. olympics.com [online]. International Olympic Committee [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
  14. ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-29.
  15. ↑ SOCHA, Vladimír. Vývoj rychlosti lidského sprintu. Dinosaurusblog.com [online]. 20. července 2018 [cit. 2018-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-20. (česky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Běh_na_100_metrů&oldid=25629283“