Běh na 100 m

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Běh na 100 metrů na olympiádě v Athénách roku 1896
Justin Gatlin poté, co získal titul mistra světa ve sprintu na 100m (Helsinky 2005)

Běh na 100 metrů je lehkoatletický sprint, který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Vítěz této disciplíny na vrcholných světových soutěžích, příp. světový rekordman je považován za nejrychlejšího muže a ženu světa. Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je 44,72 km/h[1] u mužů (Usain Bolt, 2009) a 39,56 km/h u žen (Florence Griffith Joynerová, 1988). Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. Pod 10 sekund už dokázalo běžet přes 80 sprinterů (k září roku 2011), donedávna všichni vesměs černé barvy pleti.[2] Nejrychlejším bílým sprinterem je Francouz Christophe Lemaitre, který v roce 2011 dosáhl výkonu již 9,92 s. Před ním to byl Ital Pietro Mennea, který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce 1979. Po něm se to povedlo už jen Poláku Marianu Woroninovi, který využil max. podpory větru 2m/s a zaběhl v roce 1984 neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem hranice deseti vteřin.

Současný světový rekord mužů má hodnotu 9,58 s, jeho autorem je jamajský sprinter Usain Bolt, který ho zaběhl 16. srpna 2009 na Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,40 s.[zdroj?] Ženský světový rekord má nyní hodnotu o 0,91 sekundy pomalejší.

Běžecká trať na 100 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Trať je umístěna na jedné ze dvou rovinek na atletickém stadionu. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Závod byl zpočátku provozován na trávě nebo na škvárové dráze na vzdálenost 100 yardů (91,44 m). Pod vlivem pevninské Evropy se změnil v závod na 100 m. Závodníci startovali ze stojící polohy až do roku 1887, kdy si Charles Scherrill vykopal v dráze malé dírky k lepšímu odrazu, čímž dal podnět ke vzniku startovních bloků. V letech 1928 – 1929 George Breshnahan a William Tuttle vynalezli startovní bloky. V roce 1937 byly startovní bloky oficiálně schváleny IAAF. Od roku 1938 je stanoveno, že světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je menší než 2 m/s. První experimenty s elektrickou časomírou pocházejí z první čtvrtiny 20. století. Oficiálně je užívána až od 1. ledna 1977.[zdroj?]

Současné rekordy[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 9,58 Usain Bolt Jamajka Jamajka Berlín 16. 8. 2009
Ženy 10,49 Florence Griffith-Joynerová USA USA Indianapolis 16. 7. 1988
Olympijský (OR) Muži 9,63 Usain Bolt Jamajka Jamajka Londýn 5. 8. 2012
Ženy 10,62 Florence Griffith-Joynerová USA USA Soul 24. 9. 1988
Evropský (ER) Muži 9,86 Francis Obikwelu Portugalsko Portugalsko Athény 22. 8. 2004
Ženy 10,73 Christine Arronová Francie Francie Budapešť 19. 8. 1998
Mistrovství světa (MS) Muži 9,58 Usain Bolt Jamajka Jamajka Berlín 16. 8. 2009
Ženy 10,70 Marion Jonesová USA USA Sevilla 1999
Český (ČR) Muži 10,23 Jan Veleba Česko Česko Pardubice 3. 7. 2010
Ženy 11,09 Jarmila Kratochvílová Československo Československo Bratislava 6. 6. 1981

Vývoj světového rekordu (elektronicky změřené časy)[editovat | editovat zdroj]

Graf vývoje světového rekordu

Muži[editovat | editovat zdroj]

Hranici 10 sekund doposud pokořilo přes 80 atletů, hranici 9,90 sekund 18 z nich a hranici 9,80 sekund 6. Z tohoto hlediska je nejúspěšnějším sprinterem Asafa Powell z Jamajky, který čas pod 10 sekund zaběhl 82×, pod 9,90 sekund potom 33× a 7× běžel pod 9,80 sekund, Američan Maurice Greene běžel 53× pod 10 (a 11× pod 9,90). Světový rekordman Usain Bolt z Jamajky zaběhl pod 10 sekund pouze 15 závodů, z toho ale běžel 12× pod 9,90 a 6× pod 9,80.

Poř. Čas Vítr (m/s) Atlet Stát Datum Město
1 9.58 +0.9 Usain Bolt Jamajka 16. 8. 2009 Berlín
2 9.69 +2.0 Tyson Gay USA 20. 9. 2009 Šanghaj
+0.1 Yohan Blake Jamajka 23. 8. 2012 Lausanne
3 9.72 +0.2 Asafa Powell Jamajka 2. 9. 2008 Lausanne
4 9.78 +0.9 Nesta Carter Jamajka 29. 8. 2010 Rieti
5 9.79 +0.1 Maurice Greene USA 16. 6. 1999 Athény
+1.5 Justin Gatlin USA 5. 8. 2012 Londýn
6 9.80 +1.3 Steve Mullings Jamajka 4. 6. 2010 Eugene
7 9.84 +0.7 Donovan Bailey Kanada 27. 7. 1996 Atlanta
+0.2 Bruny Surin Kanada 22. 8. 1999 Sevilla
8 9.85 +1.2 Leroy Burrell USA 6. 7. 1994 Lausanne
+1.7 Olusoji Fasuba Nigérie 12. 5. 2006 Dauhá
+1.3 Michael Rodgers USA 4. 6. 2011 Eugene
+1.0 Richard Thompson (atlet) Trinidad a Tobago 13. 8. 2011 Port of Spain
9 9.86 +1.2 Carl Lewis USA 25. 8. 1991 Tokio
−0.4 Frankie Fredericks Namibie 3. 7. 1996 Lausanne
+1.8 Ato Boldon Trinidad a Tobago 19. 4. 1998 Walnut
+0.6 Francis Obikwelu Portugalsko 22. 8. 2004 Athény
+1.8 Keston Bledman Trinidad a Tobago 23. 6. 2012 Port of Spain
9.93 Calvin Smith USA 3. 7. 1983 Colorado Springs
9.95 Jim Hines USA 14. 10. 1968 Ciudad de México

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Současný světový rekord však poslední dobou bývá stále více napadán z hlediska možného užití dopingu americkou sprinterkou. Slavná Florence Griffith-Joynerová zemřela před několika lety v pouhých 38 letech na následky zadušení ve spánku. Objevily se spekulace, že mohlo jít o důsledek dlouhodobého užívání dopingu v době vrcholné kariéry (která navíc podezřele rychle skončila téměř ihned po rekordních výkonech z roku 1988). Hodnota výkonu je na věrohodnost příliš vysoká, ostatní sprinterky se totiž ani po dvaceti letech nedokážou až na vzácné výjimky dostat pod hranici 10.75 s.

Poř. Čas Vítr (m/s) Atletka Stát Datum Město
1 10.49 0.0 Florence Griffith-Joynerová USA 16. 7. 1988 Indianapolis
1 10.64 +1.2 Carmelita Jeterová USA 20. 9. 2009 Šanghaj
2 10.65 +1.1 Marion Jonesová USA 12. 9. 1998 Johannesburg
3 10.67 -0.1 Carmelita Jeterová USA 13. 9. 2009 Soluň
4 10.70 +0.1 Shelly-Ann Fraserová Jamajka 29. 6. 2012 Kingston
5 10.73 +2.0 Christine Arronová Francie 19. 8. 1998 Budapešť
6 10.74 +1.3 Merlene Otteyová Jamajka 7. 9. 1996 Milán
7 10.75 +0.4 Kerron Stewartová Jamajka 10. 7. 2009 Řím
8 10.76 +1.7 Evelyn Ashfordová USA 22. 8. 1984 Curych
+1.1 Veronica Campbellová-Brownová Jamajka 31. 5. 2011 Ostrava
9 10.77 +0.9 Irina Privalovová Rusko 6. 7. 1994 Lausanne
+0.7 Ivet Lalovová Bulharsko 19. 6. 2004 Plovdiv
11 10.78 +1.0 Dawn Sowell USA 3. 6. 1989 Provo
+1.8 Torri Edwardsová USA 28. 6. 2008 Eugene

Olympijští vítězové[editovat | editovat zdroj]

Nejlepší muži na olympijské trati jsou Usain Bolt, který zlatou medaili z LOH v Pekingu 2008 dokázal o 4 roky později v Londýně obhájit a Carl Lewis, který dokázal zvítězit v Los Angeles 1984 a po diskvalifikaci Bena Johnsona získal zlato i v Soulu 1988. Ženy poprvé běžely na olympiádě v roce 1928 v Amsterodamu. Nejlepší ženou je Wyomia Tyusová a Gail Deversová, obě získaly zlaté medaile na dvou hrách.

Nejúspěšnější zemí jsou USA, jejichž sportovci v běhu na 100 m získali zatím 53 medailí.

USA - 100 m Zlato Stříbro Bronz Celkem
Muži 16 13 8 37
Ženy 9 5 2 16
Celkem 25 18 10 53

Mistři světa[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce titulů mistra světa si odnesli Carl Lewis (1983, 1987, 1991) a Maurice Greene (1997, 1999, 2001) po třech. Mezi ženami je nejúspěšnější Marion Jonesová (1997, 1999), která získala dva tituly mistryně světa. Nejvíce titulů získali sportovci USA, celkem 11, z toho 5 ženy. V roce 2003 zvítězila Američanka Kelli White, ale byla usvědčena z dopingu, a tak musela zlatou medaili vrátit. Nejlepšími Evropany jsou Brit Linford Christie, který získal zlato na olympiádě v Barceloně 1992, titul mistra světa ve Stuttgartu 1993 a tři tituly mistra Evropy (1986, 1990, 1994). Trojnásobný mistr Evropy je i Ukrajinec Valerij Borzov (1969, 1971, 1974), který získal i zlato na olympiádě v Mnichově 1972. V ženách kraluje Němka Marlies Göhrová, mistryně světa (1983) a mistryně Evropy (1978, 1982 a 1986).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Průměrná rychlost při současném světovém rekordu mužů (čas 9,58 s) činí 10,44 m/s (37,58 km/h), u žen (čas 10,49 s) 9,53 m/s (34,32 km/h). Rekordman - muž tedy běžel průměrně každou sekundu o 91 cm dále než žena - rekordmanka (což odpovídá rozdílu 3,26 km/h). V cíli by rozdíl znamenal přibližně 8,7 metru. Je však třeba zmínit, že obvykle běhají nejrychlejší ženy podstatně pomaleji než rekordmanka z USA, zhruba kolem 10,80 s.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.sportsscientists.com/2009/08/analysis-of-bolts-958-wr.html
  2. http://www.iaaf.org
  3. http://dinosaurus.bloguje.cz/718667-jak-je-to-s-nejvyssi-rychlosti-cloveka.php

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]