Aruba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aruba
satelitní snímek ostrova
satelitní snímek ostrova
Aruba – znak
znak
Geografie
Aruba in the Kingdom of the Netherlands.svg
Hlavní město Oranjestad
Souřadnice
Rozloha 180 km²
Nejvyšší bod Jamanota (188 m n. m.)
Časové pásmo UTC-4
Geodata (OSM) 1400181 OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 112 309 (2019[1])
Hustota zalidnění 623,9 obyv./km²
HDP/obyv. 39 454 $/os./rok (v PPP)
Jazyk nizozemština, papiamento, angličtina
Správa regionu
Nadřazený celek Nizozemské království
Vznik 1986
Král Vilém Alexandr Nizozemský
Guvernér Alfonso Boekhoudt
Premiérka Evelyn Weverová-Croesová
Měna arubský florin
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 AW
Telefonní předvolba +297
Internetová doména aw
Oficiální web www.aruba.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aruba je ostrov v Karibském moři, který tvoří jednu z konstitučních zemí Nizozemského království. Ostrov má rozlohu 180 km² a rozkládá se západně od Curaçaa a 30 kilometrů od severního pobřeží Venezuely. Povrch ostrova je převážně kopcovitý, ale nejvyšší bod ostrova Jamanota dosahuje pouze nadmořské výšky 189 metrů. Jižní pobřeží je lemováno množstvím korálových útesů. Správním střediskem ostrova je město Oranjestad. V roce 2019 žilo na ostrově přibližně 112 tisíc osob.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvními Evropany, kteří ostrov objevili, byli v roce 1499 Španělé. V průběhu 17. století se ostrov stal majetkem Nizozemí, když byl roku 1636 dobyt Nizozemci a od roku 1845 tvořila součást Nizozemských Antil. 1. ledna 1986 získal ostrov zvláštní status v rámci Nizozemského království. V roce 1928 postavila firma Royal Dutch Shell na Arubě první ropnou rafinérii. Zařízení bylo postaveno na západ od hlavního města Oranjestad, brzy přibylo další v oblasti nyní známé jako San Nicolas na východním konci Aruby. Tyto rafinérie zpracovávaly ropu z obrovských venezuelských ropných polí, což na ostrov přineslo prosperitu. Rafinérie na Arubě se stala jednou z největších na světě.[2] Během druhé světové války bylo Nizozemsko okupováno nacistickým Německem. V roce 1940 se ropná zařízení na Arubě dostala pod kontrolu nizozemské exilové vlády v Londýně, což přimělo německého námořnictvo k několika útokům na tato zařízení, zejména v roce 1942. Zejména díky úsilí arubského politika Henny Emana získala Aruba v roce 1947 značnou nezávislost v rámci nizozemské koloniální říše a v srpnu 1947 i ústavu zvanou Staatsreglement. V roce 1954 byla v Nizozemsku přijata Charta Nizozemského království, která upravuje rámec vztahů mezi Nizozemskem a zámořskými územími. Vytvořila jednotku zvanou Nizozemské Antily, která spojila všechny holandské kolonie v Karibiku do jednoho správního celku. Toto uspořádání nemělo na Arubě pozitivní ohlas, protože nový celek tam byl vnímán jako ovládaný Curaçaem. V roce 1972 na konferenci v Nizozemské Guayaně navrhl arubský politik Betico Croes vytvoření společenství čtyř jednotek spojených personální unií nizozemským panovníkem: Aruba, Nizozemsko, Surinam a Nizozemské Antily. Založil stranu Movimiento Electoral di Pueblo, jejímž cílem byla větší autonomie, ale otevřeně hovořila i o tom, že konečným cílem je nezávislý stát. V roce 1976 s tímto výhledem Aruba přijala vlastní vlajku a státní hymnu. V březnu 1977 se konalo referendum, v němž 82% účastníků hlasovalo pro plnou nezávislost na Nizozemsku. Napětí se zvyšovalo, Croes ještě zintenzívnil tlak na nizozemskou vládu uspořádáním generální stávky v roce 1977. Poté byl přijat nizozemským předsedou vlády Joopem den Uylem, výsledkem byla dohoda na přípravě zprávy o možnostech nezávislosti nazvané Aruba en Onafhankelijkheid, achtergronden, modaliteiten, en mogelijkheden; een rapport in eerste aanleg (Aruba a nezávislost, pozadí, modality a příležitosti; předběžná zpráva). V březnu 1983 Nizozemci udělili Arubě autonomii v rámci království. V srpnu 1985 Aruba vypracovala ústavu. 1. ledna 1986, po volbách do svého prvního parlamentu, Aruba oficiálně vystoupila z Nizozemských Antil, a stala jednou ze zemí Nizozemského království. Zároveň ohlásila, že počítá s plnou nezávislostí plánovanou na rok 1996. Roku 1986 rovněž zavedla vlastní měnu arubský florin (před tímto datem byl v oběhu gulden Nizozemských Antil). Ve stejném roce zemřel Croes, který byl vyhlášen za "Libertador di Aruba", velkého osvoboditele národa. Prvním premiérem v historii se ale nestal, volbách těsně před smrti byl poražen Henny Emanem z Arubanské lidové strany.[3] Konec 80. let byl dobou kulminace nadšení z vize nezávislosti. Hodně však změnilo uzavření ropných rafinerií, hlavního zdroje relativního blahobytu Aruby. Od té doby začala Aruba sázet na cestovní ruch a začala zvažovat i negativní důsledky případné nezávislosti. V roce 1990 arubský premiér Nelsona Odubera požádal v nizozemském parlamentu o odklad přechodu na plnou nezávislost, a to bez určení nového termínu. Článek ústavy, který plánoval úplnou nezávislost Aruby, byl z ní vypuštěn v roce 1995. Aruba též zintenzivnila spolupráci s dalšími jednotkami Antil, zejména na rozvoji turistického ruchu.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

V 19. století proběhla na ostrově zlatá horečka. Po uzavření arubské rafinérie se turistický ruch stal hlavním zdrojem příjmu pro ostrovní ekonomiku a dnes je v něm zaměstnána většina populace ostrova. Jedinou tržní plodinou, která se na ostrově pěstuje, je aloe, jejíž výtažky se používají převážně v kosmetice a farmaceutickém průmyslu. Nejvýznamnější exportní položky jsou ropné produkty a alkoholické nápoje.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Waaruit bestaat het Koninkrijk der Nederlanden? [online]. Rijksoverheid - nizozemská ústřední vláda [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  2. Historia di Aruba. www.historiadiaruba.aw [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. 
  3. MÉNDEZ-MÉNDEZ, Serafin; MENDEZ, Serafín Mendez; CUETO, Gail. Notable Caribbeans and Caribbean Americans: A Biographical Dictionary. [s.l.]: Greenwood Publishing Group 492 s. Dostupné online. ISBN 978-0-313-31443-8. (anglicky) Google-Books-ID: NLPrMMKmynwC. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]