Amsterdam
| Amsterdam | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 52°22′23″ s. š., 4°53′35″ v. d. |
| Nadmořská výška | 0 m n. m. |
| Stát | |
| provincie | |
| obec | Amsterdam |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 219,07 km² |
| Počet obyvatel | 738 434 (2005) |
| Hustota zalidnění | 3 371 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Eberhard van der Laan |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +31 20 |
| PSČ | 1011 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Amsterdam nebo též Amsterodam[1] je hlavní město Nizozemska[2] od roku 1808. Nesídlí v něm však parlament, vláda ani královská rodina, tyto instituce mají své sídlo v Den Haag. V současnosti je největším nizozemským městem, jeho finančním a kulturním centrem. Ve městě žije 761 395 obyvatel (sčítání lidu z 31. května 2009), kteří se hlásí ke 177 různým národnostem (duben 2009). Amsterdam je jedním z měst konurbace Randstad.
Na území města či v jeho okolí se nacházejí dvě památky světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o amsterdamské kanály ze 17. století v historickém centru a obrannou linii Amsterdamu vybudovanou na přelomu 19. a 20. století okolo městské zástavby.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historie města Amsterdam sahá až k roku 1000, od kdy byla tato bažinatá oblast zvána Aemestelle. Kolem bažin byly kopány odvodňovací kanály. Nízká hladina vody byla v kanálech udržována díky přehradám. Ve 13. století byla přehrada vztyčena v ústí řeky Amstel, tak vzniklo jméno Amsterdam. Poprvé byl Amsterdam zmíněn v roce 1275 v dokumentu, ve kterém panovník Floris V. osvobozuje jeho obyvatele od poplatků. Asi v roce 1306 obdržel Amsterdam městská práva. Od 14. století město vzkvétá zejména díky obchodu s hanzovními městy, např. s Hamburkem. Od 15. století je obchodně nejdůležitějším holandským městem. Město se dále rozšiřovalo, ale protože leží na bažinách, musely se při jeho rozšiřování kopat další kanály a stavba domů se zakládala na dřevěných kůlech.
Nizozemská vzpoura proti Filipovi Španělskému v 16. století vyústila v Osmiletou válku, která nakonec vedla ke vzniku nezávislé Republiky spojených nizozemských provincií. Tato republika se stala známou svoji náboženskou tolerancí, a proto se Židé ze Španělska a Portugalska, bohatí obchodníci z Antwerp a Hugenoti z Francie uchýlili do bezpečí Amsterdamu. Silná migrace vzdělaných lidí z Flander pak dala městu jazyk (jejich brabantský dialekt se stal základem psané nizozemštiny) a udělala z Amsterdamu obchodní centrum. Kolem roku 1570 mělo město asi 30 000 obyvatel, v roce 1622 už to bylo asi 100 000 a na konci 17. století 200 000 obyvatel. Takový růst obyvatel podněcoval další rozšiřování města. Jen Londýn, Paříž a Neapol měla v té době srovnatelný počet obyvatel.
Sedmnácté století je považováno za „Zlaté období“ Amsterdamu. Na počátku století byl Amsterdam nejbohatším městem Evropy. Z Amsterdamu vyplouvaly lodě do Severní Ameriky, Afriky, dnešní Indonésie a Brazílie a představovalo základnu mezinárodní obchodní sítě. Amsterdamští obchodníci měli největší podíl v Nizozemské východoindické společnosti a v Nizozemské západoindické společnosti. Díky těmto společnostem byly navázány zámořské vztahy, které se staly základem tvorby nizozemských kolonií. Amsterdam byl nejdůležitějším místem námořní přepravy zboží v Evropě a předním finančním centrem světa. Amsterdamská burza byla první na světě s nepřetržitým provozem.
Osmnácté a 19. století se nesou ve znamení poklesu prosperity Amsterdamu. Války Nizozemska se Spojeným královstvím a Francií si svou daň vybraly i v Amsterdamu. Během napoleonských válek životní úroveň města klesla na nejnižší bod. Avšak po založení Nizozemského království v roce 1815 se vše začalo obracet k lepšímu.
Na konci 19. století zasáhla město Průmyslová revoluce. Byl postaven Amsterdamsko-rýnský kanál, který přímo spojil město s Rýnem a Severomořský kanál spojil přístav se Severním mořem. Oba kanály výrazně zlepšily spojení se zbytkem Evropy a světem. Byl to také velký ekonomický podnět. Mezi lety 1850 a 1900 se počet obyvatel zdvojnásobil asi na půl milionu.
Konec 19. století je občas nazýván druhou Zlatou dobou. V této době byla postavena muzea, vlakové nádraží a koncertní hala (Concertgebouw).
Během 1. světové války bylo Nizozemsko neutrální, ale Amsterdam poznal její následky v nedostatku potravin.
V průběhu 2. světové války okupovala město německá vojska. Více než 100 000 Židů bylo deportováno, nejznámější z nich se stala dívka, Anna Franková. Tímto byla vyhlazena téměř celá židovská komunita města.
Znak města[editovat | editovat zdroj]
| Amsterdam, Nizozemsko | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| klimagram | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Znak města Amsterdamu se skládá ze tří ondřejských křížů uspořádaných svisle, ale na vlajce jsou otočeny o 90°. Historikové věří, že tyto kříže reprezentují tři hlavní nebezpečí, které sužovaly město: povodně, oheň a mor. Oficiálním mottem města je Heldhaftig, Vastberaden, Barmhartig („Stateční, odhodlaní, milosrdní“). Toto motto je zobrazeno i ve znaku města a bylo zavedeno královnou Vilemínou v roce 1947 jako reflexe na hrdinství občanů města během 2. světové války.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
V Amsterdamu po staletí žijí obyvatelé různých národností. Od 15. století v něm hledali svobodu náboženského vyznání francouzští Hugenoti, protestantští Vlámové a Židé. Frísové, Němci a Skandinávci do Amsterdamu přicházeli za prací. Mezi 15. a 19. stoletím byla nejpočetnější skupina imigrantů z Německé říše.
Když se v roce 1911 Čína stala republikou, odešel větší počet Číňanů do zahraničí. Někteří zůstali v Nizozemí. Z této doby pochází čínská čtvrť v Amsterdamu. Od padesátých let přicházeli obyvatelé Surinamu a Nizozemských Antil. Tato území patřila do Nizozemského království a jeho obyvatelé byli zákonem oprávněni vstupovat na území evropského Nizozemí.
Obnova po druhé světové válce vyžadovala mnoho pracovních sil. Hospodářská situace se v padesátých letech vyvíjela velmi příznivě a chyběli pracovníci na místech vyžadujících nízkou kvalifikaci. Do Nizozemí a dalších západoevropských zemí přicházeli hostující dělníci (tzv. gastarbeitři) na základě mezivládních dohod. První dohoda byla uzavřena s Itálií v roce 1960, následovaly dohody se Španělskem, Portugalskem, Řeckem, Jugoslávií. Obdobné dohody byly uzavřeny s Tureckem a Marokem. Za hostujícími dělníky přicházely jejich rodiny. V roce 1973 se plně rozvíjí ekonomická krize a evropské státy se pokusily imigraci zastavit.
Další vlna imigrantů byla ze zemí východního bloku, hlavně z Maďarska a Polska. V devadesátých letech západní Evropa (včetně Nizozemí) přijímala uprchlíky ze Somálska, zemí bývalé Jugoslávie, Íránu nebo Iráku. V roce 1998 bylo Nizozemí po Švýcarsku zemí s nejvyšším počtem uprchlíků v poměru k populaci země.
Nizozemci, kteří žili v Amsterdamu, se ve větším počtu stahovali do měst v okolí (Almere, Amstelveen, Haarlem, Purmerend a Zaandstad). V roce 2008 mělo 30 % obyvatel tohoto města původ v zemích mimo Evropu, tento podíl je v rámci celého Nizozemí 9 % (podle údajů Nizozemského statistického úřadu).
V Amsterdamu žijí obyvatelé 177 různých národností. Následují ho Antverpy se 164 národnostmi, Wageningen se 152 národnostmi a New York se 150 národnostmi.[zdroj?]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
K nejstarším architektonickým památkám patří dva původem gotické farní kostely, a to Starý kostel Oude Kerk ze 14. století a Nový kostel Nieuwe Kerk, oba dnes slouží jako výstavní síně. Daleko mladší - až z 19. století- jsou jezuitský kostel sv. Františka Xaverského a dodnes katolický farní kostel sv. Mikuláše s novobarokní kupolí.
Z veřejných staveb nejstarší je gotická obchodní Váha s věží, ze 14. století, která postupně přestavována sloužila různým účelům.
Historické centrum Amsterdamu je zastavěno převážně domy ze 16. až 17. století, které v Nizozemí nazývají Zlatým věkem. V této době byl vystavěn systém soustředných kanálů okolo středu starého města. Tři nejznámější kanály se nazývají Herengracht (kanál pánů), Kaizersgracht (kanál císařů) a Prinsengracht (kanál princů).
Moderní pomník před univerzitou byl roku 1978 vztyčen nizozemskému filozofovi Baruchu Spinozovi, který zde žil a pracoval. Panel s textem o jeho životě, malovaný portrét a knihy jsou vystaveny v Židovském historickém muzeu.
Muzea[editovat | editovat zdroj]
Město je proslaveno muzei a galeriemi. Na rozlehlém Muzejním náměstí Museumplein stojí blízko sebe situována tři muzea: Rijksmuseum, Van Gogh Museum a Stedelijk a budova opery.
- Rijksmuseum (česky Říšské muzeum) je největší muzeum umění v Nizozemí. Vzniklo v době republiky Batávie roku 1798 poté, co byl roku 1795 svržen místodržitel princ Vilém V. Oranžský a jeho umělecké sbírky zabaveny. Sbírka 200 nevýznamnějších objektů byla otevřena roku 1800. V úvodních sálech Rijksmusea jsou na modelech lodí, portrétech námořních hrdinů, mapách a uměleckořemeslných výrobcích z námořního obchodu ilustrovány nizozemské dějiny 16.- 18. století. Dále jsou představeny portréty a emblémy vlády princů dynastie Oranžsko-Nasavské a skupinové portréty představitelů města. Mezi nimi k největším plátnům patří Hostina Svatojiřského spolku ostrostřelců, konaná u příležitosti podepsání mírové dohody po třicetileté válce roku 1648 v Münsteru, obraz namaloval Bartholomeus van der Helst. Největší část sbírek tvoří obrazy a sochy. Proto jsou v úvodu expozice olejomalby a kresby nizozemských a vlámských malířů od 17. století. Nejznámějšími obrazy jsou Noční hlídka, Židovská svatba, portréty, autoportréty a zátiší od Rembrandta, obrazy Mlékařka a Žena čtoucí dopis od Jana Vermeera, portréty Franse Halse nebo Žena s lékařem a Veselá rodina od Jana Steena.
- Van Goghovo muzeum prezentuje největší sbírku obrazů Vincenta van Gogha na světě. Je v něm uložena také velká část dopisů, které malíř psal svému bratru Theovi. Dále jsou v suterénu vystaveny obrazy Paula Gauguina, Claude Moneta, Felixe Valottona, Pabla Picassa a Henri de Toulouse-Lautreca.
- Stedelijk museum prezentuje velkou sbírku moderního umění.
- Dům Anny Frankové, ve kterém se během druhé světové války ukrývala rodina židovského zubního lékaře Franka až do prozrazení a popravy v roce 1944, je věnován expozici o utajeném životě rodiny. Čtrnácti- až patnáctiletá dcera Anna Franková psala svůj deník, který byl po válce vydán v mnoha jazycích.
- Židovské historické muzeum spravuje významné historické a umělecké sbírky nizozemských židovských rodin od 16. do 20. století v budově přistavěné ke staré synagóze. Proti němu stojí Portugalská synagóga.
- Botanická zahrada je situována nedaleko odtud na břehu kanálu.
- Námořní muzeum sídlí v budově bývalé Východoindické námořní společnosti (VOC). Ve čtyřech traktech budovy se představují jednak sbírky dokumentárních předmětů, dále v jižním křídle je interaktivní expozice o třech oddílech. První pojednává o dějinách nizozemských zámořských výprav, druhý o velrybářství, a třetí o lodích a námořnících. Před muzeem kotví přesná kopie jedné z prvních námořních lodí společnosti VOC, je přístupná se vstupenkou do muzea.
- Historické muzeum města Amsterdamu se zaměřuje na slavné etapy vývoje města, slavné rodiny a dokumenty.
- Begijnenconvent je bývalý konvent, kostel a kaple bekyň. Vznikl v 15. století z několika domů, v nichž žily neprovdané zbožné ženy ctnostným životem. Středověké domky vyhořely, později postavené budovy v 19. století přešly pod anglikánskou církev, dodnes slouží svému účelu.
- Rembrandthuis - Rembrandtův dům je památníkem malíře s přesně rekonstruovanými interiéry od kuchyně přes přijímací sál s vystavenými obrazy, ložnici a ateliér. Vystavuje se také významná sbírka Rembrandtových grafických listů a měditiskových desek.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Hromadná doprava v Amsterdamu zahrnuje:
- vnitrostátní a mezinárodní železniční spojení
- 4 linky metra + 1 ve výstavbě
- 1 trasa městské železnice
- 17 tramvajových tras
- mnoho autobusových linek
- autobusová doprava vnitrostátní i mezinárodní
- několik trajektů přes IJ pro pěší a cyklisty (zdarma)
- lodní linky Fast Flying Ferrie do Velsen-Zuid na pobřeží Severního moře
Nová trasa metra, „Severojižní trasa“ (Noord/Zuidlijn) a nová tramvajová trasa na IJburg (nová čtvrť vystavěná na umělém ostrově) jsou v současnosti ve výstavbě.
Většina lidí v Amsterdamu jezdí po městě na bicyklu. Ve městě je vybudován systém cyklostezek. Jízda autem v centru je velmi komplikovaná kvůli dopravním zácpám a problémům s parkováním.
Letiště Schiphol, vzdálené asi 20 minut vlakem od centra Amsterdamu, je největším letištěm v Nizozemsku a čtvrté největší v Evropě. Za rok odbaví asi 40 milionů cestujících a je domovským letištěm společnosti KLM.
Město leží na řekách Amstel a Ij, které v něm ústí do moře. Amsterdamský přístav je mořským kanálem spojen se Severním mořem.
Jednou za pět let se v amsterdamském přístavu koná světová přehlídka lodí SAIL Amsterdam.
Sport[editovat | editovat zdroj]
Amsterdam je domovským městem týmu Ajax Amsterdam. Sídlem týmu je moderní Amsterdam Arena, umístěná na jihovýchodě města. Ajax sdílí stadion s týmem amerického fotbalu Amsterdam Admirals, který v roce 2005 vyhrál poprvé v historii World Bowl.
V roce 1928 se v Amsterdamu konaly IX. letní olympijské hry. Olympijský stadion, postavený pro tyto hry, byl zrekonstruován a nyní slouží k sportovním a kulturním akcím.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Alžír, Alžírsko
Beira, Mosambik
Managua, Nikaragua
Peking, Čínská lidová republika
Sarajevo, Bosna a Hercegovina
Montreal, Kanada
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Pietrszoon Sweelinck (1562–1621), skladatel a varhaník
- John Smyth (1570 – 1612), anglický baptistický kazatel a zastánce principu náboženské svobody
- Willem Blaeu (1571 – 1638), kartograf, tvůrce atlasů a spisovatel
- Dirck Hartog (1580–1621), námořník a průzkumník, druhý Evropan, který spatřil australský kontinent
- Esaias van de Velde (1587–1630), malíř - krajinář
- Jan Amos Komenský (1592 – 1670), český teolog, filosof, pedagog a spisovatel, poslední biskup Jednoty bratrské
- Nicolaes Tulp (1593 – 1674), chirurg a lékař J. A. Komenského
- Aernout van der Neer (1603/1604 – 1677), malíř - krajinář
- Rembrandt van Rijn (1606 – 1669), malíř
- Paulus Potter (1625–1654), malíř
- Willem van Aelst (1627 - cca 1683), malíř zátiší
- Baruch Spinoza (1632 – 1677), filosof
- Meindert Hobbema (1638 – 1709), malíř-krajinář
- Frederik Ruysch (1638–1731), anatom a botanik
- Maarten Houttuyn (1720 – 1798), lékař a přírodovědec
- Coenraad Jacob Temminck (1778–1858), aristokrat a zoolog
- Martinus Wilhelm Beijerinck (1851–1931), botanik a mikrobiolog
- Karl Kautsky (1854 – 1938), německý socialistický politik a teoretik marxismu
- Pieter Zeeman (1865 – 1943), fyzik, držitel Nobelovy ceny
- Paul Ehrenfest (1880–1933), rakouský fyzik a matematik
- Frits Zernike (1888 – 1966), fyzik, držitel Nobelovy ceny
- Max Euwe (1901 – 1981), matematik a mistr světa v šachu
- Annie M. G. Schmidt (1911–1995), básnířka, spisovatelka, textařka a dramatička
- Paul Verhoeven (* 1938), režisér, scenárista a filmový producent
- Ton Koopman (* 1944), dirigent, varhaník a cembalista
- Johan Cruijff (* 1947), fotbalista
- André Hazes (1951 – 2004), zpěvák
- Theo van Gogh (1957 – 2004), režisér, publicista, televizní producent a herec
- André Kuipers (* 1958), lékař a astronaut ESA
- Ruud Gullit (* 1962), fotbalista
- Frank Rijkaard (* 1962), fotbalový trenér a bývalý záložník
- Dennis Bergkamp (* 1969), fotbalista
- Patrick Kluivert (* 1976), bývalý nizozemský fotbalový reprezentant
- Denny Landzaat (* 1976), fotbalový záložník
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Slovník spisovné češtiny, ISBN 80-200-0493-9, str. 625
- ↑ Podle čl. 32 ústavy.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Amsterdam ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Amsterdam ve Wikislovníku- Amsterdam, Holandská informační turistická kancelář (informace a zajímavosti z Amsterdamu - česky)
- Amsterdam (Holandsko.org) (informace o Amsterdamu)
- Průvodce Amsterdamem
- Concertgebouw (koncertní hala)
- Heslo Amsterdam v encyklopedii Encarta
- Průvodce po Amsterdamu z projektu Wikitravel
- Oficiální stránka města (Anglická verze)
- Rijksmuseum (Národní muzeum)
- Van Goghovo muzeum
- Velmi podrobná mapa města
- Stránka olympijského stadionu
- Ulice centra Amsterdamu Klepnutím na fotografie můžete procházet skrz město
- Dopravní podnik města Amsterdamu
- univerzální český průvodce Amsterdamem
- jeden víkend v Amsterdamu
Amsterodam ve Vlastenském slovníku historickém na Wikizdrojích