Haag

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Haag
Den Haag, 's-Gravenhage
Binnenhof, sídlo parlamentu
Haag – znak
znak
Haag – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát Nizozemsko Nizozemsko
Provincie Vlajka Jižního Holandska Jižní Holandsko
Obec Haag
Haag
Haag
Haag, Nizozemsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 98,20 km²
Počet obyvatel 509 779 (2014)
Hustota zalidnění 5 191,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.denhaag.nl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Další významy jsou uvedeny na stránce Haag (rozcestník).

Haag (nizozemsky zvuk Den Haag, oficiální název zní zvuk  s-Gravenhage) je třetí největší město Nizozemska.

Haag je sídlo nizozemského panovníka, parlamentu a vlády, avšak podle čl. 32 ústavy je hlavním městem Nizozemského království Amsterdam. Také diplomatický sbor je usídlen v Haagu.

Haag je zároveň hlavním městem provincie Zuid-Holland (Jižní Holandsko), nacházející se na jihozápadě země. K 1. lednu 2014 mělo samotné město Haag 509 779 obyvatel.[1] Aglomerace zvaná Randstad, ke které patří kromě Haagu především města Amsterdam, Haarlem, Rotterdam, LeidenUtrecht, má dohromady přes 7,1 milionu obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Založení města[editovat | editovat zdroj]

Dějiny Haagu začaly v roce 1248, kdy hrabě holandský Vilém II. (v letech 1254-1256 také římsko-německý král) dal příkaz ke stavbě zámku na tomto místě. Z této doby pochází také úřední název města  's-Gravenhage, který lze přeložit jako „Hraběcí obora“.

Nepokoje v červnu 2015[editovat | editovat zdroj]

Koncem června 2015 vypukly v městské čtvrti Schilderswijk, ve které žije mnoho přistěhovalců, velké nepokoje, které trvaly čtyři dny. Počátkem vlny násilí byla smrt 42letého muže z Aruby v Nizozemských Antilách v průběhu hudebního festivalu o předchozím víkendu. Tento muž jménem Mitch Henriquez, který byl v Haagu na návštěvě příbuzných, byl bez skutečného důvodu zadržen pěti policisty (domněnka, že má zbraň, se nepotvrdila) a při jejich zákroku se udusil. Všichni tito policisté byli následně postaveni mimo službu, avšak násilnosti, ničení a zakládání požárů pokračovaly. Nad městem ustavičně kroužily vrtulníky. Ministerský předseda Mark Rutte násilí demonstrantů ostře odsoudil.[2]

Mezinárodní organizace[editovat | editovat zdroj]

Haag je významný z hlediska mezinárodní politiky a mezinárodního soudnictví. Má v něm sídlo přes 150 mezinárodních organizací. Mezi hlavní instituce sídlící v Haagu patří například:

Další velká mezinárodní instituce, Evropský patentový úřad (European Patent Office, EPO) má pobočku se zhruba 3 000 zaměstnanci v blízkém městě Rijswijku. V minulosti byl Haag také sídlem zaniklého Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti.

Budova Paláce míru (Vredespaleis), kde sídlí Mezinárodní soudní dvůr

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve středu města se nachází skupina historických budov Binnenhof, kde se schází nizozemský parlament a vláda. Přilehlý Mauritshuis je obrazárnou, ve které jsou vystavována díla malířů jako jsou Rembrandt van Rijn, Jan Vermeer (Diana s nymfami, Dívka s perlou, Pohled na Delft), Paulus Potter či Jan Steen. Před těmito budovami se rozkládá jezírko nazvané Hofvijver. V nedávné době prošla obrazárna Mauritshuis rozsáhlou rekonstrukcí a přístavbou, při které došlo k podzemnímu propojení původní vily s druhou budovou. Slavnostní znovuotevření se konalo 27. června 2014 za účasti krále Willema-Alexandra.[3]

Grote Kerk je kostel sv. Jakuba, který náleží spolu s Binnenhofem k nejstarším budovám v Haagu.

Palác Noordeinde je od roku 1984 oficiálním sídlem nizozemského panovníka, nyní krále Willema-Alexandra. Pro veřejnost je přístupná část parku, který k tomuto paláci přiléhá.

V Paláci míru (Vredespaleis), jehož stavba byla dokončena roku 1913, sídlí Mezinárodní soudní dvůr a Stálý rozhodčí soud.

Madurodam je areál s modely významných a typických staveb z celého Nizozemí v měřítku 1:25. Zahrnuje jak známé historické budovy, tak moderní architekturu, dopravní infrastrukturu a rekreační zázemí. Muzeum bylo otevřeno v roce 1952 a je průběžně rozšiřováno.

V Haagu se nachází několik velkých udržovaných parků. Jeden z nich je park Zorgvliet mezi čtvrťmi Staatenquartier a Scheveningen, kam je však vstup dovolen jen se zvláštní průkazkou. Westbroekpark se nalézá v Scheveningenu. Jeho součástí je Rosarium, což je zahrada s mnoha druhy růží z celého světa, která byla založena v roce 1961. Rozsáhlé jsou také tzv. Scheveningské lesíky (Scheveningse Bosjes), které vznikly na písčitých dunách mezi lety 1100 až 1400.

Haag v literatuře[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 vyšel v Nizozemsku „dokumentární román“ Annejet van der Zijlové Sonny Boy. Na základě archivních materiálů a doložených svědectví rekonstruuje neobyčejný příběh rodiny, která v Haagu za druhé světové války ukrývala Židy. Román získal v roce 2006 literární cenu Witte (Littéraire Witte Prijs), udělovanou od roku 1975 jednou za dva roky knize haagského autora nebo knize s haagskou tematikou. Sonny Boy byl přeložen do mnoha jazyků a v roce 2010 vyšel v nakladatelství Barrister & Principal také česky.

Haag (2008)
Haag (1700)

Části města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Hague na anglické Wikipedii.

  1. Den Haag in Cijfers
  2. Krawalle in Den Haag. Sirenen, Schreie, Explosionen (Nepokoje v Haagu. Sirény, křik, výbuchy.) Süddeutsche Zeitung, [1], 3. července 2015 (německy).
  3. Spectaculaire heropening Mauritshuis (Slavnostní znovuotevření obrazárny Mauritshuis), http://www.denhaag.nl/home/bewoners/to/Spectaculaire-heropening-Mauritshuis.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]