Jan Vermeer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dívka s perlou (mezi lety 1665-67)
Mlékařka (mezi lety 1658-1660)
Dívka čtoucí dopis (1658)

Jan Vermeer van Delft [jan frmér fan delft], také Joannis van der Meer (pokřtěn 31. října 1632 Delft15. prosince 1675 tamtéž) byl nizozemský barokní malíř.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl pokřtěn v protestantském kostele Nieuwe Kerk v Delftu. Jeho otec se původně jmenoval Reynier Janz Vos a teprve později si z neznámých důvodů změnil příjmení na Vermeer. Pracoval jako hostinský, po svatbě o sobě tvrdil, že je výrobcem hedvábí. Snad proto se na mnoha Vermeerových obrazech objevují nejrůznější látky a tapiserie. Vermeer starší však také nakupoval a prodával obrazy a byl členem cechu sv. Lukáše.

Vermeer a jeho rodina, příslušníci nižší střední třídy, žili ve velkém domě, zájezdním hostinci jménem Mechelen. Janovi prarodiče byli negramotní a negramotná byla i Janova matka. Jan se narodil jako druhé dítě a jediný syn.

Motivace Jana stát se umělcem a jeho počátky jsou obestřeny tajemstvím, ale musel šest let navštěvovat ateliér mistra, jenž byl členem cechu sv. Lukáše (tj. cechu malířů), než mohl sám roku 1653 do cechu vstoupit a signovat a prodávat vlastní díla. Někteří z badatelů se dokonce domnívají, že se Vermeer vydal za studii do Amsterdamu či Utrechtu.

Vermeer se oženil v roce 1653 s Catharinou Bolnesovou, která byla katolička (není jisté, zda Jan po svatbě konvertoval). Z manželství vzešlo celkem jedenáct dětí, které byly vychovávány v matčině katolické víře.

Na Vermeerově raném díle je patrné, že se mladý malíř vyrovnával s vlivy náboženské, mytologické a žánrové malby utrechtské školy, která vycházela z Caravaggia. Vermeerova tchyně vlastnila skromnou sbírku obrazů utrechtských mistrů. Byla navíc vzdálenou příbuznou utrechtského malíře Abrahama Bloemarta.

Krátce poté přichází obrat a Vermeer se zaměřuje na malbu scén z běžného života. S podobnými tématy získali slávu malíři jako Gerard Terborch, Nicolas Maes nebo Pieter de Hooch. Přesto jsou Vermeerovy obrazy jiné: figury na obrazech jsou zachyceny jakoby v jediném a jedinečném okamžiku, což jim dodává nezvyklou důstojnost i živost.

Zdá se, že Vermeer se v období svých malířských počátků živil – podobně jako jeho otec – prodejem uměleckých děl jiných malířů. V průměru vytvořil jen dvě plátna ročně, přesto se při každé příležitosti na nejrůznějších listinách pokládá za malíře. Později byl nepochybně pokládán za znalce, takže býval zván, aby odhadl cenu obrazů, ale také jeho vlastní obrazy se prodávaly za velmi vysokou cenu.

Vermeer příliš netvořil ani v časech největší slávy, dobře však prodával. Když jej roku 1663[1] v ateliéru navštívil francouzský cestovatel Balthasar de Monconys, Vermeer mu nemohl ukázat ani jedinou vlastní práci. Když pak společně navštívili dům pekaře Hendricka van Buytena, sběratele Vermeerových děl, de Monconys si do deníku poznamenal, že viděl „obraz s jedinou figurou“ za neuvěřitelnou cenu 600 zlatých (guilder).

V roce 1669 Vermeera dvakrát navštívil bohatý mladý znalec umění Pieter van Beckhout, který si poznamenal, že viděl některé ukázky Vermeerova umění, přičemž nejpozoruhodnějším aspektem na nich byla perspektiva. Na období 1662-1663 a 1670-1671 byl Jan Vermeer opakovaně zvolen do čela cechu sv. Lukáše. V tomto období byl také - spolu s Hansem Jordaensem - povolán do Haagu, kde bylo jeho úkolem posoudit pravost řady obrazů, jež se prodávaly jako díla slavných italských mistrů, mj. Rafaela Santiho a Michelangela.[2]

Roku 1660 se Vermeerova rodina z hostince Mechelen přestěhovala do menšího domu na Oude Langendijk, který vlastnila Janova tchyně. Za francouzské invaze v roce 1672 se příjmy rodiny s jedenácti dětmi rapidně snížily. Válečná doba obchodu s uměním nepřála a na Vermeera zřejmě dolehly finanční problémy. Maloval ještě méně než dřív a je pravděpodobné, že se obavy o budoucnost projevily i na jeho zdravotním stavu. Umírá v roce 1675 a zanechává po sobě vdovu, jedenáct dětí a značné dluhy.

V roce 2003 natočil režisér Peter Webber film o okolnostech vzniku Vermeerova obrazu Dívka s perlou. Hlavní role vytvořili Scarlett Johanssonová a Colin Firth.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vermeerovo zdochované dílo tvoří pouhých 37 obrazů, které tudíž patří k nejvzácnějším vůbec. Po počátečním hledání se Vermeer soustředil na žánrové obrazy poměrně malého formátu, které však vynikají jak kompozicí, tak také živostí a mimořádným zacházením se světlem. Zájem o jeho dílo, dříve málo známé, se probudil v 19. století a od té doby stále roste. O Vermeera se velice zajímali impresionisté (zejména Vincent van Gogh), Marcel Proust, Salvador Dalí a další. Počátkem 20. století jeho obrazy kupovali američtí milionáři za astronomické sumy. Vermeerovy obrazy byly proto také často padělány, proslavil se zejména padělatel Han van Meegeren. Roku 2004 byl obraz Mladá žena u spinetu vydražen za 30 milionů dolarů.

Obraz Název Rok Velikost Umístění
1 Johannes (Jan) Vermeer - Christ in the House of Martha and Mary - Google Art Project.jpg Kristus u Marie a Marty 1654/1655 160 × 142 cm, olej na plátně National Gallery of Scotland, Edinburg
2 Vermeer saint praxedis.jpg Svatá Praxedis (přisuzováno) 1655 101,6 × 82,6 cm, olej na plátně Musée de la Chapelle de la Visitation, Monaco
3 Vermeer - Diana en haar nimfen.jpg Diana s nymfami 1655/1656 98,5 × 105 cm, olej na plátně Mauritshuis, Den Haag
4 Jan Vermeer van Delft 002.jpg U kuplířky 1656 143 × 130 cm, olej na plátně Gemäldegalerie Alte Meister, Zwinger, Drážďany
5 Vermeer young women sleeping.jpg Spící děvče 1657 87,6 × 76,5 cm, olej na plátně Metropolitan Museum of Art, New York
6 Jan Vermeer - Girl Reading a Letter at an Open Window.JPG Dívka u okna čtoucí dopis 1657 83 × 64,5 cm, olej na plátně Gemäldegalerie Alte Meister, Zwinger, Drážďany
7 Jan Vermeer van Delft 025.jpg Ulička 1657/1658 54,3 × 44 cm, olej na plátně Rijksmuseum, Amsterdam
8 Jan Vermeer van Delft 023.jpg Voják a smějící se děvče 1658 49,2 × 44,4 cm, olej na plátně Frick Collection, New York
9 Jan Vermeer van Delft 018.jpg Sklenka vína 1658–1660 66,3 × 76,5 cm, olej na plátně Staatliche Museen zu Berlin, Preussischer Kulturbesitz, Berlín
10 Jan Vermeer van Delft 021.jpg Mlékařka 1658–1660 45,4 × 41 cm, olej na plátně Rijksmuseum, Amsterdam
11 Jan Vermeer van Delft 006.jpg Dáma a dva pánové 1659/1660 78 × 67,5 cm, olej na plátně Herzog Anton Ulrich-Museum, Braunschweig
12 Jan Vermeer van Delft 001.jpg Pohled na Delft 1660/1661 98,5 × 117,5 cm, olej na plátně Mauritshuis, Den Haag
13 Vermeer Girl Interrupted at Her Music.jpg Přerušená hodina hudby 1660/1661 38,7 × 43,9 cm, olej na plátně Frick Collection, New York
14 Vermeer, Johannes - Woman reading a letter - ca. 1662-1663.jpg Žena v modrém čtoucí dopis 1662–1664 46,5 × 39 cm, olej na plátně Rijksmuseum Amsterdam
15 Jan Vermeer van Delft 014.jpg Hodina hudby 1662–1665 74,6 × 64,1 cm, olej na plátně Buckinghamský palác, Londýn
16 Woman-with-a-balance-by-Vermeer.jpg Žena s váhami 1662–1664 42,5 × 38 cm, olej na plátně National Gallery of Art, Washington D.C.
17 Vermeer - Woman with a Lute near a window.jpg Hráčka na loutnu 1664 51,4 × 45,7 cm, olej na plátně Metropolitan Museum of Art, New York
18 Jan Vermeer van Delft 008.jpg Žena se šňůrou perel 1664 55 × 45 cm, olej na plátně Staatliche Museen zu Berlin, Preussischer Kulturbesitz, Berlín
19 Jan Vermeer van Delft 019.jpg Žena s konvicí vody 1664/1665 45,7 × 40,6 cm, olej na plátně Metropolitan Museum of Art, New York
20 Johannes Vermeer (1632-1675) - The Girl With The Pearl Earring (1665).jpg Dívka s perlou 1665 44,5 × 39 cm, olej na plátně Mauritshuis, Den Haag
21 Vermeer The Concert.jpg Koncert 1665/1666 69 × 63 cm, olej na plátně Isabella Stewart Gardner Museum, Boston (ukradeno 1990)
22 Vermeer A Lady Writing.jpg Píšící žena ve žlutém 1665–1670 45 × 39,9 cm, olej na plátně National Gallery of Art, Washington D.C.
23 Vermeer-Portrait of a Young Woman .jpg Hlava dívky 1666/1667 44,5 × 40 cm, olej na plátně Metropolitan Museum of Art, New York
24 Jan Vermeer van Delft 020.jpg Dívka s flétnou (přisuzováno) 1665/1670 20 × 17,8 cm, olej na dřevě National Gallery of Art, Washington D.C.
25 Vermeer - Girl with a Red Hat.JPG Dívka s červeným kloboukem 1666/1667 23,2 × 18,1 cm, olej na dřevě National Gallery of Art, Washington D.C.
26 Vermeer Lady Maidservant Holding Letter.jpg Dáma se služkou a s dopisem 1667/1668 89,5 × 78,1 cm, olej na plátně Frick Collection, New York
27 Jan Vermeer - The Astronomer.JPG Astronom 1668 50,8 × 46,3 cm, olej na plátně Louvre, Paříž
28 Jan Vermeer - The Geographer.JPG Geograf 1668/1669 53 × 46,6 cm, olej na plátně Städelsches Institut, Frankfurt am Main
29 Vermeer, Johannes - The Loveletter.jpg Milostný dopis 1669/1670 44 × 38,5 cm, olej na plátně Rijksmuseum, Amsterdam
30 Jan Vermeer van Delft 016.jpg Krajkářka 1669/1670 24,5 × 21 cm, olej na plátně Louvre, Paříž
31 DublinVermeer.jpg Dáma s dopisem a služkou 1670 71 × 59 cm, olej na plátně National Gallery of Ireland, Dublin
32 Vermeer - A young Woman seated at the Virginals.jpg Žena sedící u virginálu 1670 25,5 × 20 cm, olej na plátně Wynn Collection, Las Vegas
33 Vermeer The Allegory of the Faith.jpg Alegorie víry 1671–1674 114,3 × 88,9 cm, olej na plátně Metropolitan Museum of Art, New York
34 Jan Vermeer van Delft 013.jpg Kytaristka 1672 53 × 46,3 cm, olej na plátně Kenwood House, Londýn
35 Jan Vermeer van Delft 011.jpg Alegorie malířství 1666-1673 130 × 110 cm, olej na plátně Kunsthistorisches Museum, Vídeň
36 Jan Vermeer van Delft 024.jpg Stojící dáma u spinetu 1673–1675 51,7 × 45,2 cm, olej na plátně National Gallery, Londýn
37 Vermeer Lady Seated at a Virginal.jpg Sedící dáma u spinetu 1673–1675 51,5 × 45,5 cm, olej na plátně National Gallery, Londýn

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHNEIDER, Norbert. Vermeer. Köln : [s.n.], 2007. ISBN 978-3-8228-6323-7. S. 92.  
  2. Schneider. Vermeer, s. 13
  3. Stránka filmu v databázi ČSFD; Stránka filmu v databázi IMDB

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu