Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budova tribunálu v Haagu

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia, ICTY) je zkratka pro Mezinárodní tribunál pro stíhání osob odpovědných za závažná porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaná v bývalé Jugoslávií od roku 1991 (International Tribunal for the Prosecution of Persons Responsible for Serious Violations of International Humanitarian Law Committed in the Territory of the Former Yugoslavia since 1991).

Tribunál byl ustaven rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů číslo 827, přijatou 25. května 1993 a sídlí v Haagu. Do jeho jurisdikce spadají následující zločiny, spáchané na území bývalé Jugoslávie od roku 1991: závažná porušení Ženevských konvencí, porušení válečného práva, genocida a zločiny proti lidskosti. Tribunál soudí pouze jednotlivce, nikoli organizace či vlády. Nejvyšší trest, který může udělit, je doživotní vězení.

K 16. březnu 2006 bylo obžalováno 161 osob, mezi nejznámější patřili Milan Babić, Ramuš Haradinaj, Radovan Karadžić, Slobodan Milošević, Ratko Mladić, Goran Hadžić či Naser Orić.

Soud se výslovně odmítl zabývat šetřením válečných zločinů politiků a vojáků Spojených států amerických a dalších členských zemí NATO. Jeho bývalá předsedkyně Carla del Ponteová ve své vzpomínkové publikaci také potvrdila, že v době její působnosti nebylo soudu umožněno vyšetřovat vážná podezření o obchodu kosovolbánské mafie a UÇK s lidskými orgány zajatých Srbů.

Radovan Karadžić byl odsouzen 24. března 2016 ke čtyřiceti letům nepodmíněného trestu na základě deseti prokázaných obvinění z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, včetně případu srebrenického masakru.[1]

K činnosti soudu zazníváala kritika vztahující se k okruhu obžalovaných. Mnozí cítili nespravedlnost, že obviněné Srby nedoprovázeli do Haagu vysoce postavení Chorvati, Bosňáci, Američané a především kosovští a makedonští teroristé.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Karadzic jailed for Bosnian Srebrenica genocide. BBC News [online]. 2016-03-24 [cit. 2016-03-24]. Dostupné online.  
  2. Jiří Dienstbier, Daň z krve, str. 285, Nakladatelství Lidové noviny

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]