Žofie Hannoverská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žofie Hannoverská
hannoverská kurfiřtka
Žofie Hannoverská
Žofie Hannoverská
Doba vlády 19. prosinec 1692 - 23. leden 1698
Manžel Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
Narození 14. říjen 1630
Haag, Nizozemsko
Úmrtí 8. června 1714
Herrenhausen, Hannover
Pohřeb 9. červen 1714
Pochována Leineschloss, Hannover
Potomci Jiří
Frederik August
Maxmilián Vilém
Žofie Šarlota
Karel Filip
Kristián Jindřich
Arnošt August
Dynastie Falc - Simmern
Otec Fridrich Falcký
Matka Alžběta Stuartovna

Žofie Hannoverská (14. října 1630, Haag8. června 1714, Hannover) byla rodem falcká princezna, sňatkem hannoverská kurfiřtka, matka britského krále Jiřího I.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Žofie se narodila v holandském exilu jako poslední, dvanácté dítě Fridricha Falckého, „Zimního krále“ a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny, dcery anglického a skotského krále Jakuba I. Stuarta. Její bratr Karel I. Ludvík Falcký se stal falckým kurfiřtem, další dva její bratři, Ruprecht Falcký a Mořic Falcký, se účastnili anglické občanské války; bratr Eduard kvůli sňatku s katolickou italskou princeznou Annou Gonzagovou konvertoval ke katolické víře.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Žofie Hannoverská v kostýmu indiánky na portrétu malovaném její sestrou Luisou Hollandinou roku 1644

Původně byl plánován její sňatek se synem Jakuba I. Karlem, plán se však neuskutečnil, zůstala tedy v Heidelbergu a věnovala se péči o děti svého bratra Karla Ludvíka - Karla a Alžbětu.

30. září roku 1658 se provdala za Ernesta Augusta, vévodu brunšvicko-lüneburského, později hannoverského kurfiřta (jejím ženichem měl původně být starší bratr Ernesta Augusta, Jiří Vilém, ten však měl jiné plány a nevěstu přenechal bratrovi). Z manželství vzešlo sedm dětí:

Kurfiřtka Žofie Hannoverská na portrétu z roku 1706

V roce 1692 roku na základě rozhodnutí císaře Leopolda I. Habsburského se vévoda Brunšviku-Lüneburku stal hannoverským kurfiřtem, a tedy i Žofie se stala kurfiřtkou hannoverskou.

Po celý svůj život se Žofie považovala za Angličanku, o čemž svědčí fakt, že třebaže ovládala pět jazyků, nejčastěji používala právě angličtinu, i to, že se obklopovala Angličany. Není proto jasné, proč její syn tento jazyk neovládal, resp. jím nehovořil.

Následnictví britského trůnu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1701 roku anglický parlament schválil Act of Settlement (Zákon o nástupnictví) stanovující pravidla nástupnictví na anglický, resp. britský trůn, podle nějž jsou z následnictví vyloučeni ti, kdož jsou katolického vyznání nebo si vezmou za manžela katolíka; z nástupnictví tak byli vyloučeni potomci krále Jakuba II. Stuarta a také dcery Žofiina staršího bratra Eduarda, který konvertoval ke katolickému vyznání. Na základě tohoto zákona se stala Žofie designovanou následnicí trůnu a nárok na trůn měla jen ona (která byla vnučkou krále Jakuba I.) a její potomci. Žofie zemřela dva měsíce před Annou Stuartovnou, anglickou královnou, a králem se stal její syn Jiří Ludvík. Od té doby všichni její potomci mají právo na britský trůn.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]