Vilém V. Oranžský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vilém V. Oranžský
Místodržitel nizozemský
Princ oranžský
Portrét Viléma V. z roku 1801
Portrét Viléma V. z roku 1801
Narození 8. března 1748
Haag
Úmrtí 9. dubna 1806 (ve věku 58 let)
Braunschweig
Pohřben Nieuwe Kerk (Delft)
Manželka Vilemína Pruská
Potomci Luisa
Vilém
Fridrich
Dynastie Oranžsko-nasavská
Otec Vilém IV. Oranžský
Matka Anna Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém V. Oranžský nebo Vilém V. Batávský (nizozemsky Willem V van Oranje-Nassau nebo Willem V Batavus; 8. března 1748 v Haagu9. dubna 1806 v Brunšviku) byl poslední nizozemský místodržitel v letech 17511795.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Haagu jako syn Viléma IV. Oranžského a jeho ženy Anny Hannoverské, anglické královské princezny (Princess Royal), nejstarší dcery anglického krále Jiřího II. Měl sotva tři roky, když jeho otec v roce 1751 zemřel. Vilém zdědil místodržitelský úřad po dosažení 18 let věku, v roce 1766, do té doby jeho jménem vládly postupně tři regentky – nejprve do své smrti jeho matka Anna (1751–1759), později do své smrti jeho babička Marie Luisa Hesensko-Kasselská (1759–1765) a poté jeho starší sestra Karolína (od roku 1765); v letech 1759 to 1766 byl spoluregentem Ludwig Ernst von Brunswick-Lüneburg-Bevern, osobní rádce do října 1784.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Vilém V. Oranžský a jeho žena Vilemína Pruská se svými třemi dětmi

V roce 1767 se Vilém oženil s pruskou princeznou Vilemínou, sestrou pruského krále Fridricha Viléma II. Vilém V. a Vilemína měli pět dětí, z nichž však první zemřelo den po porodu a třetí se narodilo mrtvé.

  • nepojmenovaný syn (23.–24. březen 1769)
  • Frederika Louisa Vilhelmína (28. listopadu 1770 – 15. října 1819), manžel Karel van Brunswijk-Wolfenbüttel,
  • nepojmenovaný syn (narozen mrtvý 6. srpna 1771)
  • Vilém Frederik (24. srpna 1772 – 12. prosince 1843), nizozemský král Vilém I.
  • Vilém Jiří Frederik (15. února 1774 – 6. ledna 1799)

Vilém V. měl i nemanželského syna, Karla Oranžského, známého též jako Karel Batávský (1767–1808).

Vláda[editovat | editovat zdroj]

V době americké války za nezávislost Nizozemsko zachovávalo neutralitu. Vilém V. stojící na čele proanglické frakce z parlamentu blokoval proamerické a později i profrancouzské snahy o zatažení do války. Nakonec po mnoha politických jednáních a pod tlakem diplomatů amerických i francouzských Sjednocené provincie nový stát, Spojené státy, v roce 1782 uznaly.

V karikatuře The Orangerie (1796) zobrazil James Gillray Viléma v době anglického exilu jako indolentního Cupida spícího na pytlích peněz, obklopeného těhotnými andílky

Po čtyřech letech byli Nizozemci přemoženi a zubožený národ byl s vládou Viléma V. stále více nespokojen. Skupina mladých revolucionářů, nazývajících se Patrioti, stále panovníka provokovala. Vilém svůj dvůr přestěhoval do Geldernu, provincie vzdálené od politického centra státu, ale tím jeho činnost v tomto směru skončila. Proti přesunu silně protestovala jeho žena Vilemína, která se chtěla vrátit do Haagu, byla však zadržena v Goejanverwellesluis a musela se vrátit do Geldernu. Pro Vilemínu i jejího bratra to byla nesmírná potupa. Fridrich Vilém II. proto vyslal vojsko proti disidentům; Patrioti prchli do Francie, kam se dostali právě ve vypjaté době počátku Velké francouzské revoluce, když byl svržen z trůnu král Ludvík XVI. Podporováni Francií se Patrioti v roce 1795 vrátili z Paříže bojovat ve vlasti. Vilém V. musel prchnout a ukrýt se v Anglii.

Smrt a následnictví[editovat | editovat zdroj]

Vilém V. zemřel ve vyhnanství v německém Brunšviku jako poslední z nizozemských místodržitelů. Jeho tělo se do vlasti vrátilo až po sto padesáti letech a 29. dubna 1958 bylo pochováno v hrobce nizozemské královské rodiny v Nieuwe KerkDelftu.

V roce 1813 se do Nizozemska vrátil jeho syn Vilém VI. a jako Vilém I. byl korunován králem nizozemské monarchie (nebyl však prvním nizozemským králem – tím byl Ludvík Bonaparte (1778–1846), který vládl v letech 18061810).

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Vilém V. byl 568. rytířem Podvazkového řádu.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Vilém Fridrich Nasavsko-Dietzský
 
 
Jindřich Kazimír II. Nasavsko-Dietzský
 
 
 
 
 
 
Albertina Agnes Oranžská
 
 
Jan Vilém Friso
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský
 
 
Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská
 
 
 
 
 
 
Henrietta Kateřina Oranžská
 
 
Vilém IV. Oranžský
 
 
 
 
 
 
Vilém VI. Hesensko-Kasselský
 
 
Karel I. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Hedvika Žofie Braniborská
 
 
Marie Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Jakub Kuronský
 
 
Marie Amálie Kuronská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Braniborská
 
Vilém V. Oranžský
 
 
 
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jiří I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
Anna Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Žofie Markéta Oettingenská
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Johana ze Sayn-Wittgenstein
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilhelm V Orański na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]