Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský

Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský
	anhaltsko-desavský kníže
	Portrét Jana Jiřího II., Adriaen Hanneman, 1666
Narození	17. listopadu 1627; Dessau
Úmrtí	7. srpna 1693; Berlín
Manželka	Henrietta Kateřina Oranžská
Potomci	Amálie Ludovika Anhaltsko-Desavská; Henrietta Amálie Nasavsko-Desavská; Fridrich Kazimír Anhaltsko-Desavský; Alžběta Albertina Anhaltsko-Desavská; Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská; Luisa Žofie Anhaltsko-Desavská; Marie Eleonora Anhaltsko-Desavská; Henrietta Anežka Anhaltsko-Desavská; Leopold I. Anhaltsko-Desavský; Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
Rod	Askánci
Otec	Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský
Matka	Anežka Hesensko-Kasselská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský (17. listopadu 1627, Dessau – 7. srpna 1693, Berlín) byl v letech 1660 až 1693 anhaltsko-desavský kníže z rodu Askánců.

Byl členem společnosti Die Fruchtbringende Gesellschaft a také sloužil jako polní maršál Braniborska-Pruska.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Jan Jiří se narodil 17. listopadu 1627 v Dessau jako druhorozený (ale jediný přeživší) syn anhaltsko-desavského knížete Jana Kazimíra a jeho první manželky Anežky, dcery lankraběte Mořice Hesensko-Kasselského.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

9. září 1659 se jednatřicetiletý Jan Jiří v Groningenu oženil s o deset let mladší Henriettou Kateřinou, dcerou oranžského knížete Frederika Hendrika. Manželství bylo šťastné a někteří dokonce tvrdili, že šlo o manželství z lásky. Pár měl deset dětí.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Po smrti svého otce 15. září 1660 převzal Jan Jiří vládu nad Anhaltsko-Desavskem. Zdědil také rodinné nároky na Aschersleben, který mělo od roku 1648 pod kontrolou Braniborsko-Prusko.

Jan Jiří udělal svou vojenskou kariéru ve službách pruské armády: kurfiřt Fridrich Vilém ho v roce 1670 jmenoval Generalfeldmarschallem. Poté, co Francie vpadla do klevského vévodství Fridricha Viléma, sjednal Jan Jiří v červnu 1672 ve Vídni smlouvu mezi císařem Leopoldem I. a Fridrichem Vilémem, kterou se každý z nich zavázal poskytnout 12 000 vojáků k udržení hranic vestfálského míru tváří v tvář francouzské agresi. Jan Jiří byl vybrán, aby vedl převážně neúspěšné tažení, což vedlo maršála Georga von Derfflingera k dočasné protestní rezignaci.

Během tažení proti Francouzům o kontrolu nad Alsakem v roce 1674 většina armády Fridricha Viléma odešla do zimních ubikací ve franckém Schweinfurtu. Jako místodržitel velel Jan Jiří vojákům zůstávajících v Braniborsku. Francouzský král Ludvík XIV. přesvědčil švédského krále Karla XI. k invazi do Braniborska; poté, co rozprášili malé vojsko Jana Jiřího, odešla švédská vojska také do zimních ubikací. Desavský kníže se v roce 1675 zúčastnil odvetného tažení Fridricha Viléma, které vyústilo v bitvu u Fehrbellinu.

V roce 1683 odcestoval Jan Jiří do Pasova, zdánlivě s císařem Leopoldem diskutovat o braniborském zapojení do osmanských válek, jeho hlavním cílem však bylo radit proti další francouzské válce. Kníže znovu potvrdil spojenectví Braniborska s Rakouskem.

Kníže Jan Jiří zemřel 7. srpna 1693 ve věku 65 let v Berlíně. Jeho nástupcem se stal jeho jediný přeživší syn Leopold.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Henriettou Kateřinou měl Jan Jiří deset dětí, z nichž se šest dožilo dospělosti:

Amálie Ludvika (7. září 1660 – 12. listopadu 1660)
Henrietta Amálie (4. ledna 1662 – 28. ledna 1662)
Fridrich Kazimír (8. listopadu 1663 – 27. května 1665)
Alžběta Albertina (1. května 1665 – 5. října 1706), ⚭ 1686 Jindřich Sasko-Weissenfelský (29. září 1657 – 16. února 1728)
Henrietta Amálie (26. srpna 1666 – 18. dubna 1726), ⚭ 1683 Jindřich Kazimír II. Nasavsko-Dietzský (18. ledna 1657 – 25. března 1696)
Luisa Žofie (15. září 1667 – 18. dubna 1678)
Marie Eleonora (14. března 1671 – 18. května 1756), ⚭ 1687 Jerzy Radziwiłł
Henrietta Anežka (9. září 1674 – 18. ledna 1729)
Leopold I. (3. července 1676 – 7. dubna 1747), kníže Anhaltska-Desavska, ⚭ 1698 Anna Luisa Föhsová (22. března 1677 – 5. února 1745)
Jana Šarlota (6. dubna 1682 – 31. března 1750), ⚭ 1699 Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský (19. května 1669 – 19. prosince 1711)