Karel I. Hesensko-Kasselský
| Karel I. Hesensko-Kasselský | |
|---|---|
| Lankrabě Hesensko-kasselský | |
 |
|
| Doba vlády | 1670—1730 |
| Narození | 3. srpna 1654 |
| Kassel | |
| Úmrtí | 23. března 1730 |
| Kassel | |
| Předchůdce | Vilém VI. Hesensko-Kasselský |
| Nástupce | Frederik I. Švédský |
| Manželky | Marie Amálie Kuronská |
| Potomci | Frederik Žofie Šarlota Vilém Marie Luisa Maxmilián Jiří Karel |
| Dynastie | Hesensko-Kasselští |
| Otec | Vilém VI. Hesensko-Kasselský |
| Matka | Hedvika Žofie Braniborská |
Karel I. Hesensko-Kasselský (3. srpna 1654, Kassel – 23. března 1730, tamtéž) byl mezi lety 1675 až 1730 lankrabě Hesensko-kasselský. Byl také zatvrzelý kalvinista.
Život[editovat | editovat zdroj]
Karel se narodil 3. srpna 1654 v hlavním městě Hesenska-Kasselska, v Kasselu, jako druhý syn Viléma VI. Hesensko-Kasselského a jeho manželky Hedviky Žofie Braniborské. Roku 1663 Vilém VI. zemřel a následující roky, až do roku 1675, tedy jako regentka vládla Karlova matka Hedvika Žofie. Záhy ale umírá i Karlův starší bratr Vilém a dalším v pořadí následníků je právě Karel. Roku 1675 již byl Karel dostatečně starý na to, aby mohl převzít veškerou pravomoc nad Hesenskem-Kasselskem, což se stalo. Celkem trvala Karlova vláda dlouhých 55 let až do jeho smrti.
Karel jako vládce byl sice dobrý voják i ekonom, avšak nikoliv zemědělec. Zaměřoval se především na rozšiřování řad armády, které později propůjčil ve válce o španělské dědictví. Finančně se díky Karlovi mělo Hesensko-Kasselsko dobře, avšak zemědělství chřadlo a nerozvíjelo se. Jakožto kalvinista podporoval Karel nejen jiné protestanty, ale také lidi, vyhnané z Francie. Těm povolil, aby se v Hesensku-Kasselsku usazovali. Přibližně 4000 uprchlíků a protestantů se kolem roku 1700 usadilo v Kasselu, konkrétně v nově vytvořené části Oberneustadt.
Roku 1679 Karel založil východně od Kasselu jeden z prvních kovozpracujících závodů v Hesensku; Messinghof. Roku 1699 založil město Sieburg (od roku 1717 známo jako Bad Karlshafen), kam se později přesunulo velké množství hugenotů. Následně západně od Kasselu vytvořil přírodní rezervaci Wilhelmshöhe. Karel se zajímal i o archeologii a proto již roku 1709 započaly na Mader Heide archeologické vykopávky.
Karel I. Hesensko-Kasselský zemřel 23. března 1730 ve věku 75 let v Kasselu.
Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]
Karel si vzal svoji sestřenici Marii Amálii Kuronskou (1653-1711), dceru Jakuba Kettlera. Pár měl celkem sedmnáct dětí, z nichž ale čtrnáct žilo dost dlouho na to, aby se zachovala jejich jména a pouze šest z nich se dožilo více než 25 let.
- Vilém (1674-1676), zemřel mladý
- Karel (1675-1677), zemřel mladý
- Frederik I. (1676-1751)
- Kristián (1677-1677)
- Žofie Šarlota (1678-1749)
- Syn (1679-1679), narozen mrtvý
- Karel (1680-1702), zemřel ve věku 22 let
- Vilém VIII. (1682-1760)
- Leopold (1684-1704), zemřel ve věku 20 let
- Ludvík (1686-1706), zemřel ve věku 20 let
- Marie Luisa (1688-1765)
- Maxmilián (1689-1753)
- Dcera (1690-1690), narozena mrtvá
- Jiří Karel (1691-1755), zemřel bez potomků
- Eleonora Antonie (1694-1694), zemřela mladá
- Vilemína Šarlota (1695-1722), zemřela ve věku 27 let
- Syn (1696-1696), narozen mrtvý
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles I, Landgrave of Hesse-Kassel na anglické Wikipedii.
