Přeskočit na obsah

Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alžběta Šarlota Falcká
braniborská kurfiřtka
pruská vévodkyně
Portrét
Alžběta Šarlota Falcká
Doba vlády16191640
Narození19. listopadu 1597
Neumarkt, Horní Falc
Úmrtí25. dubna 1660
Krosno Odrzańskie
PředchůdceAnna Pruská
NástupceLuisa Henrietta Oranžská
Sňatek24. července 1616
ManželJiří Vilém Braniborský
PotomciLuisa Šarlota
Fridrich Vilém
Hedvika Žofie
Jan Zikmund (*/† 1624)
RodWittelsbachové
OtecFridrich IV. Falcký
MatkaLuisa Juliana Oranžská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Šarlota Falcká (německy: Elisabeth Charlotte von der Pfalz) (19. listopadu 1597 Neumarkt, Horní Falc25. dubna 1660 Krosno Odrzańskie) byla pruská vévodkyně a braniborská kurfiřtka, matka braniborského „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I.

Původ a mládí

[editovat | editovat zdroj]

Alžběta Šarlota se narodila jako čtvrté dítě/třetí dcera falckého kurfiřta Fridricha IV. a jeho manželky Luisy Juliany Oranžsko-Nassavské. Jejími staršími bratry byly český král Fridrich I. a Ludvík Filip.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]
Alžběta Charlotta (vpravo na trůnu) při svatebním obřadu svého syna; malba Matthias Czwiczek (kolem 1650)

Dne 24. července roku 1616 se v Heidelbergu provdala za braniborského korunního prince Jiřího Viléma, který se o tři roky později, po smrti svého otce Jana Zikmunda I. Braniborského (23. prosince 1619) stal braniborským kurfiřtem. Sňatek byl politicky motivován – měl spojit protestantské panovnické domy Braniborska a Falce. Z manželství vzešli čtyři potomci, dva synové a dvě dcery, nejmladší syn však zemřel jako tříměsíční nemluvně:

Politické konsekvence a působení

[editovat | editovat zdroj]

Starší bratr mladé kurfiřtky byl Fridrich Falcký, který jako hlava Protestantské unie hrál důležitou roli v říšské politice. Když na podzim roku 1618 za Českého stavovského povstání přijal českou královskou korunu („zimní král“), což se stalo spouštěcím momentem třicetileté války, vyhrotila se také pozice braniborského kurfiřtství. Jiří Vilém byl slabý a nerozhodný, takže Alžběta Šarlota prosadila, že její bratr po vyhnání z Čech našel útočiště v braniborském Küstrinu. Braniborsko se tak ovšem ocitlo v opozici vůči rakouskému císařskému domu.

Ve vnitřních záležitostech kurfiřtství hrála – třebaže se o politiku vlastně valně nezajímala – významnou roli. Byla s „protestantskou dvorskou stranou“ v opozici vůči prorakouskému a prokatolickému ministrovi svého manžela, Adamovi ze Schwarzenbergu. Další braniborský ministr Otto svobodný pán Zvěřínský udělal kariéru ve státní službě poté, co jej roku 1637 kurfiřtka jmenovala do dvorské služby.

Další významnou roli sehrála Alžběta Charlotta jako matka následníka trůnu, pozdějšího „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I. V jeho výchově sehrál rozhodující úlohu hofmistr Johann Friedrich von Kalkum, ovšem společně s matkou, která formovala protestantské náboženské vědomí budoucího panovníka. Syn měl ke své matce hluboký vztah, což tehdy zdaleka nebylo běžné.

Závěr života

[editovat | editovat zdroj]

1. prosince roku 1640 zemřel Alžbětin manžel, kurfiřt Jiří Vilém. Alžběta Šarlota ho přežila o celých dvacet let. Poslední léta života strávila na svém vdovském sídle v Crossen an der Oder, kde také 16. dubna roku 1660 ve věku 63 let zemřela. Místo jejího posledního odpočinku je dnes v Hohenzollernské hrobce v berlínském dómu.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jan III. Falcký
 
 
Fridrich III. Falcký
 
 
 
 
 
 
Beatrix Bádenská
 
 
Ludvík VI. Falcký
 
 
 
 
 
 
Kazimír Braniborsko-Kulmbašský
 
 
Marie Braniborsko-Kulmbašská
 
 
 
 
 
 
Zuzana Bavorská
 
 
Fridrich IV. Falcký
 
 
 
 
 
 
Vilém II. Hesenský
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Anna Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
 
 
 
 
Jiří Saský
 
 
Kristýna Saská
 
 
 
 
 
 
Barbora Jagellonská
 
'Alžběta Šarlota Falcká'
 
 
 
 
 
Jan V. Nasavsko-Dillenbursk
 
 
Vilém I. Nasavsko-Dillenburský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Hesensko-Marburská
 
 
Vilém I. Oranžský
 
 
 
 
 
 
Bodo VIII. ze Stolberg-Wernigerode
 
 
Juliana ze Stolbergu
 
 
 
 
 
 
Anna Eppsteinsko-Königsteinská
 
 
Luisa Juliana Oranžská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Bourbonský
 
 
Ludvík III. Montpensier
 
 
 
 
 
 
Lujza Bourbonská
 
 
Šarlota Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Jan IV. de Longwy
 
 
Jacqueline de Longwy
 
 
 
 
 
 
Jana z Angoulême
 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ernst Daniel Martin Kirchner: Die Kurfürstinnen und Königinnen auf dem Throne der Hohenzollern, 2. Teil: Die letzten acht Kurfürstinnen, Berlin 1867, S. 182–220 (mit Portrait Elisabeth Charlottes von der Pfalz).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Braniborská kurfiřtka a markraběnka
Předchůdce:
Anna Pruská
16191640
Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660)
Nástupce:
Luisa Henrietta Oranžská
Pruská vévodkyně
Předchůdce:
Anna Pruská
16191640
Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660)
Nástupce:
Luisa Henrietta Oranžská