Heidelberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o německém městě. O pracovním táboře pojednává článek Heidelberg (pracovní tábor).
Heidelberg

Centrum města
Heidelberg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 114 m n. m.
Stát Německo Německo
spolková země Bádensko-Württembersko Bádensko-Württembersko
vládní obvod Karlsruhe
Administrativní dělení 15 městských částí
Heidelberg
Red pog.svg
Heidelberg
Heidelberg, Německo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 108,83 km²
Počet obyvatel 152 113[1] (2013)
Hustota zalidnění 1 398 obyv./km²
Správa
Starosta Eckart Würzner
Oficiální web www.heidelberg.de
Telefonní předvolba 06221, 06202
PSČ 69115–69126
Označení vozidel HD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heidelberg je svými 152 000 obyvateli pátým největším městem německé spolkové země Bádensko-Württembersko. Leží na jejím severozápadě, na půli cesty mezi Stuttgartem a Frankfurtem nad Mohanem, a patří k turisty nejvyhledávanějších místům země. Je světově proslulé svojí zříceninou zámku, historickým centrem, ale zejména Univerzitou Ruprechta-Karla (Ruprecht-Karls-Universität) z roku 1368, nejstarší na území dnešního Německa.

Heidelberg tvoří společně s Mannheimem a Ludwigshafenem metropolní region, nazývaný též Trojúhelnik Rýn-Neckar.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Asi před milionem let žil v okolí Homo heidelbergensis, jehož čelist byla objevena v roce 1907. V 5. století př. n. l. existovalo na Hoře svatých, Heiligenbergu keltské oppidum. V roce 40 př. n. l. zde Římané založili stálý tábor.

Moderní historie Heidelbergu začíná v 5. století, první písemná zmínka o vesnici zvané Bergheim se datuje z roku 769. V roce 863 byl na Heiligenbergu založen klášter sv. Michala. Roku 1155 přešel zdejší hrad i s podhradím do majetku rodu Štaufů, z roku je 1196 je první zmínka přímo o osadě "Heidelberch", z roku 1255 pak pochází první zmínka o hradu, stojícím nad městem[2].

V roce 1356 ustanovil Karel IV. Zlatou bulou falckého hraběte jedním z kurfiřtů, ve 14. století se pak pod hradem objevilo trvalé sídliště, které bylo po dlouhou dobu zcela nezávislé na samotném městě[2]. V roce 1386 zde kurfiřt Ruprecht III. založil univerzitu. V letech 1556- 59 princ Otto Jindřich do země přináší reformaci, Heidelberský katechismus se následně stal hlavní modlitební kniohou reformace. Stejný kníže vybudoval renesanční část hradu.

Výhled na Heidelberg z promenády filosofů

Pro české země je významný falcký kurfiřt Fridrich V. (v Čechách známý jako Zimní král). V Heidelbergu vybudoval rozsáhlé zámecké zahrady, tzv. Anglický dům v samotném zámku a Alžbětinu bránu. Poté, co jeho české dobrodužství dopadlo neslavně, byl však kurfiřtské hodnosti zbaven. Mezi lety 1688-89 obléhala město vojska Ludvíka XIV, který na Falc vznesl na základě příbuzenského vztahu s Liselottou Falckou nárok, jeho vojska pobořila hrad (značná část zůstala v troskách dodnes) i město[2].

V roce 1720 bylo hlavní město kurfiřství přesunuto do Mannheimu, kde vznikl nový zámek, přesto ale kurfiřt Karl Theodor postavil Starý most přes Neckar a opravil částečně hrad. V roce 1764 vypukl ve městě velký požár způsobený bleskem, který zapálil zámek. Roku 1815 zde rakouský císař, ruský car a pruský král založili Svatou alianci proti Napoleonovi Bonapartemu.

Před cca 150 lety zde vznikla stejnojmenná značka tiskáren a zařízení pro polygrafickou výrobu.

Z období vlády národních socialistů pochází rozlehlý amfiteátr na kopci Heiligenberg, který sloužil od svého slavnostního otevření v roce 1935 jako tzv. Thingstätte k propagandistickým akcím NSDAP; dnes se tam pořádají různé kulturní akce. Koncem roku 1945 v Heidelbergu zemřel na následky autonehody americký generál George S. Patton.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Město patří k nejnavštěvovanějším historickým městům Německa, čemuž přispívá jednak jeho poloha, jednak právě značné množství dochovaných památek a malebnost města.

Pohled na hrad a město z terasy zahrady.

Heidelbergský hrad[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší částí je tzv. Ruprechtův dům, který postavil kurfiřt Ruprecht III. Dům byl gotický. Dům Jindřicha Otty je sice v troskách, jeho fasáda však patří k nejkrásnějším památkám hradu, vedle ní stojící věž byla postavena ve stejné době, dnes je nicméně také v troskách. Palác Fridricha IV. s barokní fasádou je dochovaný a jeho interiéry jsou součástí prohlídkového okruhu. V tomto paláci lze spatřit královskou halu, sloupovou síň a další interiéry. V hradu je dnes též umístěno muzeum lékárnictví.

Zajímavé jsou věže a obrané zdi hradu, z nichž některé zůstaly pobořené od dob obléhání vojsky Ludvíka XIV. Terasovité zahrady kolem hradu poskytují překrásné výhledy na město a hrad, nachází se v nich socha otce Rýna.

Univerzita[editovat | editovat zdroj]

Stará budova univerzity pochází v současné podobě z roku 1728 a stojí na univerzitním náměstí. Zajímavý je pro turisty dostupný objekt studentské věznice, kde byli studenti mezi lety 1712-1914 vězněni za opilost, špatné chování, rušení nočního klidu a další přestupky, interiér místnosti je vyzdoben četnými studentskými graffity. Součástí budovy Nové univerzity je i původně obranná Věž čarodějnic z roku 1380. Za pozornost stojí též budova univerzitní knihovny.

Jižní město[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v něm četné paláce, mezi nimi: Haus Graimberg s dochovanými německými a francouzskými nápisy na oknech, Velkovévodský palác z roku 1717 s barokní fasádou či palác Boissereé. Na Kukuřičném trhu lze nalézt barokní sochu Panny Marie. Zajímavá je neoklascistní Karlova brána.

Tržní náměstí[editovat | editovat zdroj]

Hlavní náměstí (Marketplatz). Nalezneme na něm budovu radnice a kašnu se sochou Herkula. Zajímavý je dům lékárny. Za nejkrásnější renesanční fasádu Německa bývá označována fasáda domu U rytířů (Haus zum Ritter)[2], která přežila všechny škody, dobývání města francouzskými vojsky i druhou světovou válku.

Starý most

Starý most[editovat | editovat zdroj]

Most vede přes řeku Neckar, dokončen byl v roce 1788, ze strany města se na něj vstupuje Mosteckou bránou, která byla součástí středověkého fortifikačního systému města. Na mostě se nachází sochy Pallas Athény a sv. Jana Nepomuckého.

Promenáda filosofů[editovat | editovat zdroj]

Nachází se na severní straně města a skýtá nejkrásnější výhledy na staré město, nalezeneme na ní pomník Elisabeth Charlotte, ženy, jež si vzala za manžela bratra Ludvíka XIV., Filipa Orleánského, a pro níž vypukla válka o Falc. Promenáda má dvě části (vyšší a nižší cestu). Její název odkazuje především k Hölderlinovi, který o Heidelbergu napsal báseň.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.statistik.baden-wuerttemberg.de/Veroeffentl/Statistische_Berichte/3126_09001.pdf
  2. a b c d STOLPMANN, Max. Heidelberg. Lübeck : Schöninch GmbH, 2015.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]