George S. Patton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
George Smith Patton
Generálporučík George Patton.
Generálporučík George Patton.
Narození: 11. listopadu 1885
San Gablier
Úmrtí: 21. prosince 1945 (60 let)
Heidelberg
Vojenská kariéra
Hodnost: Armádní generál
Doba služby: 1909–1945
Sloužil: Flag of the United States.svg USA
Složka: United States Department of the Army Seal.svg Armáda Spojených států
Velel: II. armádní sbor
I. obrněný sbor
7. armáda (1943–1944)
3. armáda (1944–1945)
15. armáda (1945)
Války: Mexická občanská válka,
První světová válka,
Druhá světová válka
Bitvy: Africké tažení, Italské tažení, Západní fronta (druhá světová válka), Bitva v Ardenách
Vyznamenání: Distinguished Service Cross

George Smith Patton ml. (11. listopadu 1885, San Gablier, Kalifornie21. prosince 1945, Heidelberg, Německo) byl vojevůdce a čtyřhvězdičkový generál armády Spojených států amerických. Jeho 3. americká armáda, které za druhé světové války velel, osvobodila mj. západ a jihozápad Čech, včetně města Plzně, Rokycan a Chebu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyrostl v rodině s bohatou vojenskou historií. Jeho dědeček a prastrýc bojovali v Americké občanské válce na straně Konfederace. Dědeček, generál George Smith Patton, se stal generálem v pouhých jedenadvaceti letech a padl v čele 22. virginského pluku. Prastrýc, plukovník Waller Patton, padl v bitvě u Gettysburgu.

V dětství trpěl dyslexií, ale vyrovnával se s ní tvrdou disciplínou a na prestižní americké vojenské akademii ve West Pointu tak urputnou snahou dosáhl brilantních úspěchů. V předposledním ročníku byl jmenován velitelem kadetů, přitom na konci prvního ročníku mu hrozilo vyloučení.

V roce 1912 se zúčastnil olympijských her ve Stockholmu a v premiéře moderního pětiboje skončil pátý. [1]

Byl jedním z prvních zastánců tankové války. Jako účastník první světové války na evropském kontinentu (byl náčelníkem štábu generála Pershinga) záhy pochopil důležitost tanků a v meziválečném období pracoval na jejich prosazení a zapracování do americké armádní výzbroje a ve druhé světové válce zastával významné funkce během amerických kampaní v Severní Africe, invaze na Sicílii a na západní frontě.

Byl považován za jednoho z nejlepších polních velitelů západních spojenců a brilantního taktika mobilní války. Měl pověst ryzího a urputného válečníka a bylo mu přezdíváno Stará krev a odvaha nebo též Krev a bláto. Jeho velkou nevýhodou však byla prudká povaha. Měl několik incidentů při návštěvě polních nemocnic, kdy napadal „simulanty“, což byl pro něj každý, kdo nevykazoval zranění. Několikráte nafackoval či vynadal vojákům, kteří se psychicky zhroutili nebo trpěli například úplavicí. Dalším negativem byla jeho přehnaná soutěživost (např. během bojů na Sicílii své důstojníky výslovně instruoval, že mají dobýt Messinu dříve než Monty, ať to stojí, co to stojí). Pro své výbuchy vzteku měl několikrát vážné potíže s nadřízenými. To mělo za následek, že v Africe a při invazi na Sicílii jemu podřízený generál Omar Bradley byl v roce 1944 jmenován vrchnim velitelem amerických vojsk v Evropě a stal se tak pro zbytek války jeho velitelem.

K jeho image nerozlučně patřily 2 revolvery: Colt .45 a Smith & Wesson .357 Magnum, oba s rukojeťmi ze slonoviny, které nosil téměř neustále za pasem.

Pattonova neúčast na vylodění v Normandii byla na německé straně prezentována jako jeden z důkazů pro vůdcovo přesvědčení, že se jedná jen o krycí manévr a hlavní vylodění ještě neproběhlo.

Zemřel na následky automobilové nehody – jeho štábní cadilac se 9. prosince 1945 na křižovatce na předměstí Mannheimu srazil s nákladním autem. Nehoda nevypadala nijak dramaticky a ostatní vyvázli nezraněni. On sám však měl obrovskou smůlu, náraz jej vymrštil vzhůru a on narazil hlavou do střechy vozu tak nešťastně, že si zlomil dva krční obratle a vážně poranil míchu. Zcela ochrnul od krku dolů a časem začal mít potíže s dýcháním. Zemřel krátce poté v nemocnici na plicní embolii. Pohřben byl dle vlastního přání na americkém vojenském hřbitově v Hamme v Lucembursku vedle dalších příslušníků 3. armády, kterým velel. Stalo se tak 23. prosince 1945.

Hodnosti[editovat | editovat zdroj]

1916 23.května – poručík (First Lieutenant)
US-O2 insignia.svg
Pravidelné vojsko (Regular Army USA)
1917 15. května – kapitán (Captain)
US-O3 insignia.svg
Pravidelné vojsko
1918 26. ledna – major (Major); propůjčená hodnost po dobu trvání války
US-O4 insignia.svg
National Army (USA)
1918 30. března – podplukovník (Lieutenant Colonel); propůjčená hodnost po dobu trvání války
US-O5 insignia.svg
National Army (USA)
1918 17. prosince – plukovník (Colonel); propůjčená hodnost po dobu trvání války
US-O6 insignia.svg
National Army (USA)
1920 30. června – kapitán (Captain); návrat na původní hodnost před válkou
US-O3 insignia.svg
Pravidelné vojsko USA
1920 1. července – major (Major)
US-O4 insignia.svg
Pravidelné vojsko USA
1934 1. března – podplukovník (Lieutenant Colonel)
US-O5 insignia.svg
Pravidelné vojsko USA
1938 1. července – plukovník (Colonel)
US-O6 insignia.svg
Pravidelné vojsko USA
1940 2. října – brigádní generál (Brigadier General)
US-O7 insignia.svg
Army of the United States
1941 4. dubna – generálmajor (Major General)
US-O8 insignia.svg
Army of the United States
1943 12. března – generálporučík (Lieutenant General)
US-O9 insignia.svg
Army of the United States
1944 16. srpna; oficiální datum povýšení 1943 1.září
US-O7 insignia.svg
Pravidelné vojsko USA
1944 16. srpna; oficiální datum povýšení 1943 2.září
US-O8 insignia.svg
Pravidelné vojsko USA
1945 14. dubna – generál (General, Army of the United States)
US-O10 insignia.svg
Army of the United States

Vojenská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

kdy
stát
název
 ? US Distinguished Service Cross [DSC]
 ? US Distinguished Service Medal Army
 ? US Silver Star
 ? US Legion of Merit
 ? US Bronze Star Medal
 ? US Purple Heart
 ? US Silver Lifesaving Medal
 ? US World War I Victory Medal
 ? US European-African-Middle Eastern Campaign Medal
 ? US Mexican Service Medal
 ? US American Defense Service Medal
 ? US World War II Victory Medal
 ? GB British Order of the Bath
 ? GB Order of the British Empire
 ? B Ordre de Léopold II
 ? B Croix de Guerre
 ? F Légion d'honneur
 ? F Croix de Guerre
 ? F French Liberation Medal
 ? Lx Luxemburg War Cross
 ? Ma Grand Cross of Ouissam Alaouite of French Morocco
1945 27.července CS Řád Bílého lva, vojenská skupina, I třída
 ? CS Československý válečný kříž 1939
 ? Lx Grand Luxemburg Cross of the Order of Adolphe of Nassau
 ? US Army of Occupation Medal

Odrazy v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Proslulé výroky[editovat | editovat zdroj]

  • Moji vojáci mohou jíst své opasky, ale moje tanky potřebují naftu.
  • Veďte mě, následujte mě, nebo mi jděte z cesty.
  • Nechť má Bůh slitování s mými nepřáteli, neboť já je mít nebudu.
  • Žádnej bastard ještě nevyhrál válku tím, že by zemřel pro svojí zemi. Vyhrál ji tak, že donutil jinýho pitomce, aby on zemřel pro tu svou.
  • Pochodujte proti zvuku palby, to je zvuk, který obvykle najdete před nepřítelem.
  • Bojovat za něco je lepší, než žít pro nic.
  • Je lepší mít německou divizi před sebou, než francouzskou divizi za sebou.
  • Dobrý plán provedený dnes je lepší než dokonalý plán provedený zítra.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FELT, Karel; KÉZR, Martin. Atény 2004. Praha : OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, s. r. o., 2004. 256 s. ISBN 80-7360-158-3. Kapitola 1, s. 19.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu