Demarkační čára

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Demarkační linie odděluje dvě soupeřící strany nebo státy. Často se užívá pro oddělení území, která spadají pod kontrolu různých zemí. Klasický příklad z dnešní doby je demarkační čára podél 38. rovnoběžky, která rozděluje Korejský poloostrov na komunistický sever se Severní Koreou a prozápadní jih s Jižní Koreou. Pro Evropu měla zásadní význam demarkační čára v roce 1945.

Demarkační čára Atlantikem[editovat | editovat zdroj]

V době zámořských objevů vedlo Španělsko s Portugalskem spory o koloniální území, které vyústily v 70. letech 15.století válkou. Jejím závěrem se stala smlouva v Tordesillas z roku 1494, která ustanovila demarkační čáru Atlantikem na východní portugalská území a západní španělská území, čímž se uskutečnilo první dělení sfér vlivu na západní polokouli.

Demarkační čára v Evropě v roce 1945[editovat | editovat zdroj]

V době druhé světové války oddělovala oblasti (zóny vlivu), kam až směla sovětská a americká armáda dojít, a území osvobodit. Byla stanovena na konferenci Spojenců na Jaltě v Sovětském svazu (dnešní Ukrajina) mezi americkým prezidentem Franklinem Delano Roosveltem, britským premiérem Winstonem Churchillem a představitelem Sovětského svazu Stalinem. Tato konference se konala mezi 4. a 11. únorem 1945.

Demarkační čára v Československu[editovat | editovat zdroj]

Demarkační čára se týkala i území tehdejšího Československa. Původně měla kopírovat přibližně česko-bavorskou hranici,[1] ale vzhledem k tomu, že Spojenci dorazili k této linii výrazně dříve než Sověti, tak byl dohodnut nový průběh této čáry na linii měst Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice.

Tato linie zůstala platná a dodržená i přesto, že Spojenci museli na této linii čekat někdy 2 - 3 dny, než se setkali s Rudou armádou. Tím například bylo dáno, že Plzeň až do Plas (mimo Plasy) osvobodila americká armáda, která zde byla již 5. května, kdežto Sověti museli do Prahy dojít až 9. května. Americký velitel George S. Patton, který osvobodil Plzeň a došel až do Rokycan, chtěl postupovat dále až do Prahy a osvobodit ji. Americká vojska byla od Prahy vzdálena jen 2 - 3 hodiny jízdy. Vrchní velitelé amerických vojsk ovšem Pattonovi zabránili v postupu na Prahu v domnění, že Rudá armáda již zahájila operaci na osvobození Prahy.

To ovšem tehdy ještě nebyla pravda, operace byla zahájena až později. V době, kdy armáda George S. Pattona čekala v Plzni na rozkazy ohledně dalšího postupu do Čech, jednotky Rudé armády se těžko probíjely přes německé obranné linie v okolí Drážďan. Hlavní sovětský útok směřoval totiž přes polské roviny na Berlín a hlavní frontový nápor se tak Praze vyhnul. 30. dubna 1945 Berlín padl a sovětská vojska maršála Koněva se na rozkaz Stalina vydala osvobodit Prahu. (Poslední jednotky bránící Berlín ale kapitulovaly až 2. května 1945.) Stále ještě houževnatý odpor německých jednotek v okolí Krušných hor i samotný přejezd Krušných hor zapříčinily pomalý postup sovětských jednotek. Tak Pražané museli čekat na příjezd sovětských vojsk až do ranních hodin 9. května 1945.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.bbc.co.uk/czech/specials/747_omni_war_end_drd/page5.shtml