Letní olympijské hry 1912

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
V. letní olympijské hry
Místo konáníStockholm, Švédsko
Počet zemí28
Počet sportovců2407
Soutěže102 ve 14 sportech
Zahájení5. května 1912
Zakončení27. července 1912
Slib za sportovcenekonal se
Slib za rozhodčínekonal se
Pochodeňštafeta se neběžela
StadionOlympiastadion Stockholm
Zahajovací ceremoniál

Hry V. letní olympiády se konaly od 5. května do 27. července 1912 ve švédském Stockholmu. Hry oficiálně zahájil král Gustav V. Z celkového počtu 2547 závodníků bylo 57 žen.

Soutěžilo se celkem ve 14 sportech: atletice, plavání, fotbalu, gymnastice, jachtingu, jezdectví, moderním pětiboji, cyklistice, přetahování lanem, střelbě, šermu, tenisu, veslování, zápase.

Zajímavosti her[editovat | editovat zdroj]

Na těchto hrách poprvé startovaly ženy v plaveckých soutěžích.

Poprvé se her zúčastňují zástupci všech kontinentů.

Poprvé jsou použity moderní technologie: používá se veřejný rozhlas, čas je měřen elektronicky, v atletice se používá cílová fotografie.

Mimo rámec sportovních soutěží probíhají umělecké soutěže. Hodnotí se díla se sportovní tematikou v architektuře, literatuře, hudbě, malbě a sochařství. Vítězem v literatuře se stal Pierre de Coubertin (Óda na sport), soutěžil však pod pseudonymy Georges Hohrod a M. Eschbach.

V šermu získává spolu s rakouským týmem zlatou medaili Otto Herschmann, který je zároveň předsedou rakouského olympijského výboru (jediný úřadující předseda národního olympijského výboru, který v historii her získal zlatou medaili v olympijské soutěži).

Nejvíce medailí na těchto hrách získal švédský střelec Vilhelm Carlberg - 3 zlaté a 2 stříbrné.[1]

Jedním ze tří oficiálních fotografů her byl Švéd Axel Malmström.

Česká účast[editovat | editovat zdroj]

Český olympijský výbor vyslal 45 českých sportovců a největší zastoupení měli šermíři (14) atleti (11) a tenisté (9).[2] Po protestech vídeňské vlády česká výprava při zahajovacím ceremoniálu kráčela za vlajkou s rakousko-uherským orlem a tabulkou Autriche-Tchéques, ale pod praporem s českým lvem.[3] Žádný ze sportovců však nedosáhl na stupně vítězů, čtvrté místo získalo družstvo šavlistů, v tenise pak na trávě Ladislav Žemla v dvouhře a spolu s Jaroslavem Justem i ve čtyřhře.[4]

Kandidátská města[editovat | editovat zdroj]

Žádná další kandidátská města nebyla.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.sports-reference.com [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-07. 
  2. Archivovaná kopie. www.la84foundation.org [online]. [cit. 2008-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. http://www.karlin.mff.cuni.cz/~hkmaly/homepage/proxy/raoul/index.php/Clanek33276.html[nedostupný zdroj]
  4. http://www.olympic.cz/?sec=293

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]