Uchazeči o pořádání olympijských her

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pořadatelské město olympijských her vybírá Mezinárodní olympijský výbor na základě nominací národních olympijských výborů na zasedání. Které se konalo sedm let před zahájením olympiády. Již tomu tak není, a zvolení pořadatelského města je s delším předstihem. Změna byla učiněna vyhlášením programu Agenda 2020. Zvolené město hostí také paralympijské hry.

Výběr pořadatele bývá provázen četnými spory.[1] Jde spíše o politickou prestiž, ekonomická výhodnost olympiád je sporná vzhledem k velmi nákladným investicím do sportovišť a infrastruktury.[2] Proto zájem o pořádání her klesal, zejména v evropských zemích.[3] MOV na to reagoval vyhlášením programu Agenda 2020, který chce mimo jiné, náklady na hry omezit.[4]

Skandál s uplácením při přidělení olympiády 2002 městu Salt Lake City[5] vedl ke změně pravidel volby. Každé město musí předem prokázat připravenost na pořádání her a do závěrečného hlasování projde pouze omezený počet uchazečů, kteří dostanou nejlepší hodnocení od zvláštní komise MOV.

Od šedesátých let platí zásada, že za každou zemi může kandidovat pouze jedno město. Proto se v některých zemích konají ještě předkola volby: např. pro olympiádu 2024 byl za Německo vybrán Hamburk, který porazil Berlín, a za USA Boston, který v hlasování národního olympijského výboru dostal přednost před Los Angeles, San Franciskem a Washingtonem.[6]

Uchazeči o pořádání letních olympijských her[editovat | editovat zdroj]

I. Letní olympijské hry 1896[editovat | editovat zdroj]

Athény zvoleny bez protikandidáta v Paříži 23. 6. 1894

II. Letní olympijské hry 1900[editovat | editovat zdroj]

Paříž zvolena bez protikandidáta v Paříži 23. 6. 1894

III. Letní olympijské hry 1904[editovat | editovat zdroj]

Chicago zvoleno bez protikandidáta v Paříži 22. 5. 1901, hry pak byly přesunuty do Saint Louis a spojeny se Světovou výstavou 1904

IV. Letní olympijské hry 1908[editovat | editovat zdroj]

Řím zvolen v Londýně v červnu 1904

V roce 1906 se Itálie pořadatelství z finančních důvodů vzdala a hry byly přiděleny Londýnu

V. Letní olympijské hry 1912[editovat | editovat zdroj]

Stockholm zvolen bez protikandidáta v Berlíně 27. 5. 1909

VI. Letní olympijské hry 1916[editovat | editovat zdroj]

Berlín zvolen ve Stockholmu 27. 5. 1912

Hry se nekonaly z důvodu první světové války

VII. Letní olympijské hry 1920[editovat | editovat zdroj]

Antverpy zvoleny v Lausanne 5. 4. 1919

VIII. Letní olympijské hry 1924[editovat | editovat zdroj]

Paříž zvolena v Lausanne 2. 6. 1921

IX. Letní olympijské hry 1928[editovat | editovat zdroj]

Amsterdam zvolen v Lausanne 2. 6. 1921

X. Letní olympijské hry 1932[editovat | editovat zdroj]

Los Angeles zvoleno bez protikandidáta v Římě v dubnu 1923

XI. Letní olympijské hry 1936[editovat | editovat zdroj]

Berlín zvolen 43 hlasy (voleb 26. 4. 1931 v Barceloně se nezúčastnil potřebný počet delegátů, proto byly hlasy posbírány korespondenčně a výsledek vyhlášen 13. 5. 1931 v Lausanne)

Letní olympijské hry 1940[editovat | editovat zdroj]

Tokio zvoleno bez protikandidáta v Berlíně 31. 7. 1936. V roce 1938 se Japonsko pořadatelství vzdalo a MOV přidělil hry Helsinkám, nakonec se nekonaly kvůli druhé světové válce

Letní olympijské hry 1944[editovat | editovat zdroj]

Londýn zvolen v Londýně 9. 6. 1939

Hry se nekonaly kvůli válce

XIV. Letní olympijské hry 1948[editovat | editovat zdroj]

Londýn zvolen v Lausanne v září 1946

XV. Letní olympijské hry 1952[editovat | editovat zdroj]

Helsinky zvoleny ve Stockholmu 21. 6. 1947

XVI. Letní olympijské hry 1956[editovat | editovat zdroj]

Melbourne zvoleno v Římě 28. 4. 1949

Jezdecké soutěže se konaly ve Stockholmu kvůli australským předpisům o karanténě pro dovážené koně

XVII. Letní olympijské hry 1960[editovat | editovat zdroj]

Řím zvolen v Paříži 15. 6. 1955

XVIII. Letní olympijské hry 1964[editovat | editovat zdroj]

Tokio zvoleno v Mnichově 26. 5. 1959

XIX. Letní olympijské hry 1968[editovat | editovat zdroj]

Mexico City zvoleno v Baden-Badenu 18. 10. 1963

XX. Letní olympijské hry 1972[editovat | editovat zdroj]

Mnichov zvolen v Římě 26. 4. 1966

XXI. Letní olympijské hry 1976[editovat | editovat zdroj]

Montreal zvolen v Amsterdamu 12. 5. 1970

XXII. Letní olympijské hry 1980[editovat | editovat zdroj]

Moskva zvolena 39 hlasy ve Vídni 23. 10. 1974

XXIII. Letní olympijské hry 1984[editovat | editovat zdroj]

Los Angeles zvoleno bez protikandidáta v Athénách 18. 5. 1978

XXIV. Letní olympijské hry 1988[editovat | editovat zdroj]

Soul zvolen 52 hlasy v Baden-Badenu 30. 9. 1981

  • Poražený kandidát Nagoja 27 hlasů

XXV. Letní olympijské hry 1992[editovat | editovat zdroj]

Barcelona zvolena v Lausanne 17. 10. 1986

XXVI. Letní olympijské hry 1996[editovat | editovat zdroj]

Atlanta zvolena v Tokiu 18. 9. 1989

XXVII. Letní olympijské hry 2000[editovat | editovat zdroj]

Sydney zvoleno v Monte Carlu 23. 9. 1993

XXVIII. Letní olympijské hry 2004[editovat | editovat zdroj]

Athény zvoleny v Lausanne 5. 9. 1997

XXIX. Letní olympijské hry 2008[editovat | editovat zdroj]

Peking zvolen v Moskvě 13. 7. 2001

XXX. Letní olympijské hry 2012[editovat | editovat zdroj]

Londýn zvolen v Singapuru 6. 7. 2005

XXXI. Letní olympijské hry 2016[editovat | editovat zdroj]

Rio de Janeiro zvoleno v Kodani 2. 10. 2009

XXXII. Letní olympijské hry 2020[editovat | editovat zdroj]

Tokio zvoleno v Buenos Aires 7. 9. 2013

XXXIII. Letní olympijské hry 2024[7][editovat | editovat zdroj]

Paříž zvolena jednohlasně v Limě v 13. 9. 2017

XXXIV. Letní olympijské hry 2028[7][editovat | editovat zdroj]

Los Angeles zvoleno jednohlasně v 13. 9. 2017

XXXV. Letní olympijské hry 2032[editovat | editovat zdroj]

Na 138. zasedání MOV v Tokiu byl 21. července 2021 za pořadatele Letních olympijských her 2032 zvolen se 72 hlasů australský Brisbane.

XXXVI. Letní olympijské hry 2036[editovat | editovat zdroj]

Hostitelské město (stát) zatím nebylo MOVem vybráno.

Uchazeči o pořádání zimních olympijských her[editovat | editovat zdroj]

I. Zimní olympijské hry 1924[editovat | editovat zdroj]

Konaly se v Chamonix. (Původně nesly název Týden zimních sportů, jako olympiáda byly uznány až dodatečně na kongresu MOV v Praze 1925)

II. Zimní olympijské hry 1928[editovat | editovat zdroj]

Svatý Mořic zvolen v Lisabonu 6. 5. 1926

III. Zimní olympijské hry 1932[editovat | editovat zdroj]

Lake Placid zvoleno 10. 4. 1929 v Lausanne

IV. Zimní olympijské hry 1936[editovat | editovat zdroj]

Garmisch-Partenkirchen dostal hry přiděleny na základě pravidla, že zimní olympiáda by se měla konat ve stejné zemi jako letní (pravidlo bylo zrušeno roku 1938)

Zimní olympijské hry 1940[editovat | editovat zdroj]

Sapporo zvoleno bez protikandidáta ve Varšavě 9. 6. 1937. O rok později se Japonsko her vzdalo, pořádáním byl pověřen Svatý Mořic a po jeho odstoupení Garmisch-Partenkirchen, po vypuknutí 2. světové války byly hry zrušeny.

Zimní olympijské hry 1944[editovat | editovat zdroj]

Cortina d'Ampezzo zvolena 9. 6. 1939 v Londýně

Hry se nekonaly kvůli válce

V. Zimní olympijské hry 1948[editovat | editovat zdroj]

Svatý Mořic zvolen v Lausanne v září 1946

VI. Zimní olympijské hry 1952[editovat | editovat zdroj]

Oslo zvoleno 27. 6. 1947 ve Stockholmu

VII. Zimní olympijské hry 1956[editovat | editovat zdroj]

Cortina d'Ampezzo zvolena v Římě 28. 4. 1949

VIII. Zimní olympijské hry 1960[editovat | editovat zdroj]

Squaw Valley zvoleno 16. 6. 1955 v Paříži

IX. Zimní olympijské hry 1964[editovat | editovat zdroj]

Innsbruck zvolen 26. 5. 1959 v Mnichově

X. Zimní olympijské hry 1968[editovat | editovat zdroj]

Grenoble zvolen v Innsbrucku 28. 1. 1964

XI. Zimní olympijské hry 1972[editovat | editovat zdroj]

Sapporo zvoleno v Římě 26. 4. 1966

XII. Zimní olympijské hry 1976[editovat | editovat zdroj]

Denver zvolen v Amsterdamu 12. 5. 1970

Denver se pořadatelství zřekl roku 1973 z finančních důvodů, hry se konaly v Innsbrucku

XIII. Zimní olympijské hry 1980[editovat | editovat zdroj]

Lake Placid zvoleno bez protikandidáta ve Vídni 23. 10. 1974

XIV. Zimní olympijské hry 1984[editovat | editovat zdroj]

Sarajevo zvoleno v Athénách 18. 5. 1978

XV. Zimní olympijské hry 1988[editovat | editovat zdroj]

Calgary zvoleno v Baden-Badenu 30. 9. 1981

XVI. Zimní olympijské hry 1992[editovat | editovat zdroj]

Albertville zvoleno v Lausanne 17. 10. 1986

XVII. Zimní olympijské hry 1994[editovat | editovat zdroj]

Lillehammer zvolen v Soulu 15. 9. 1988

XVIII. Zimní olympijské hry 1998[editovat | editovat zdroj]

Nagano zvoleno v Birminghamu 15. 6. 1991

XIX. Zimní olympijské hry 2002[editovat | editovat zdroj]

Salt Lake City zvoleno 54 hlasy v Budapešti 16. 6. 1995

XX. Zimní olympijské hry 2006[editovat | editovat zdroj]

Turín zvolen 53 hlasy v Soulu 19. 6. 1999

XXI. Zimní olympijské hry 2010[editovat | editovat zdroj]

Vancouver zvolen v Praze 2. 7. 2003

XXII. Zimní olympijské hry 2014[editovat | editovat zdroj]

Soči zvoleno 51 hlasy v Ciudad de Guatemala 4. 7. 2007

XXIII. Zimní olympijské hry 2018[editovat | editovat zdroj]

Pchjongčchang zvolen 91 hlasy v Durbanu 6. 7. 2011

XXIV. Zimní olympijské hry 2022[editovat | editovat zdroj]

Peking zvolen 44 hlasy v Kuala Lumpuru 31. 7. 2015[9]

XXV. Zimní olympijské hry 2026[editovat | editovat zdroj]

Milán a Cortina d'Ampezzo zvoleny 47 hlasy v Lausanne 24. 6.2019[10]

XXVI. Zimní olympijské hry 2030[editovat | editovat zdroj]

Hostitelské město (stát) zatím nebylo MOVem vybráno.

Rozhodnutí měst zatím není závazné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Politika ovlivňovala olympijské hry vždy. Už od roku 1896. iDNES.cz [online]. 2008-08-07 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  2. S.R.O, IPC Corporation. Ekonomické dopady jsou pro pořadatele olympijských her často zklamáním. Investujeme.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  3. Why Nobody Wants to Host the 2022 Winter Olympics. Time [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  4. ESPORTS.CZ. Olympic.cz > Agenda 2020: strategický plán vývoje olympijského hnutí představen veřejnosti. www.olympic.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  5. BBC News | World | Timeline: Olympics corruption scandal. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  6. Souboj o olympijské hry 2024 začíná. Berlín i Los Angeles v něm už prohrály. iDNES.cz [online]. 2015-04-17 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  7. a b Rozhodnuto: letní olympiáda 2024 bude v Paříži, ta další v Los Angeles. iDNES.cz [online]. 2017-09-13 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  8. SEZNAM.CZ. Muži a ženy zvlášť? Kandidatura Saúdské Arábie na pořádání her je podle MOV nepřijatelná. www.sport.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  9. Dějištěm zimní olympiády v roce 2022 bude čínský Peking. ČT sport [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  10. Milán a Cortina 2026. Zimní olympiáda se po 20 letech vrátí do Itálie. iDNES.cz [online]. 2019-06-24 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]