Souřadnice: 46°37′ s. š., 14°18′ v. d.
Klagenfurt am Wörthersee
(přesměrováno z Klagenfurt)
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
| Klagenfurt am Wörthersee | |
|---|---|
 Pohled z Radsbergu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°37′ s. š., 14°18′ v. d. |
| Nadmořská výška | 446 m n. m. |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Korutany |
  Klagenfurt am Wörthersee | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 120,1 km² |
| Počet obyvatel | 101 403 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 844,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Maria-Luise Mathiaschitz (SPÖ) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +43(0)463 |
| PSČ | 9020, 9061, 9063, 9065, 9073, 9201 |
| Označení vozidel | K |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klagenfurt am Wörthersee (slovinsky a česky Celovec, do roku 2008 zkráceně jen Klagenfurt), je statutární město a zároveň hlavní a největší město rakouské spolkové země Korutany, 235 km jihozápadně od Vídně, 100 km jihozápadně od Štýrského Hradce a 20 km severně od hranic se Slovinskem. Leží na řece Glan u jezera Wörthersee, v nadmořské výšce 446 m. Žije zde přibližně 101 tisíc[1] obyvatel a je tak 6. největším rakouským městem.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Katedrála svatého Petra a Pavla byla postavena v roce 1581 původně jako protestantská modlitebna zasvěcená Nejsvětější Trojici. Byla největším protestantským kostelem v Rakousku. V roce 1600 byl během protireformace uzavřen a o čtyři roky později předán jezuitům, kteří jej zasvětili svatému Petru a Pavlu. Jezuitům patřil do roku 1773, kdy byl řád zrušen. V roce 1787 biskup povýšil kostel na katedrálu gurské diecéze.
- Cisterciácký klášter Viktring z roku 1142. Působil zde Jan z Viktringu, sekretář českého krále Jindřicha Korutanského. Za josefínských reforem byl klášter v roce 1786 zrušen, později sloužil jako textilní továrna a od roku 1976 je zde gymnázium.
- Minimundus je park u jezera Wörthersee o rozloze 26 000 m², ve kterém je 159 modelů známých staveb, lodí a vlaků v měřítku 1:25. Byl otevřen v roce 1958 a výtěžek ze vstupného je určen pro potřebné děti v Rakousku.
Sport[editovat | editovat zdroj]
Ve městě hraje veliké množství hokejových klubů. Mezi nejznámější patří EC KAC. Fotbalový stadion Hypo-Arena o kapacitě 32 000 diváků byl v roce 2008 jedním z hostitelských stadionů Mistrovství Evropy ve fotbale.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Starostové od roku 1850[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1991 jsou starostové voleni přímo.
|
|
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Jan z Viktringu (1270–1347), historiograf
- Maximilian Daublebsky von Sterneck (1829–1897), velitel rakousko-uherského námořnictva
- Jožef Stefan (1835–1893), matematik a fyzik
- Robert Musil (1880–1942), spisovatel
- Ingeborg Bachmannová (1926–1973), spisovatelka
- Udo Jürgens (1934–2014), skladatel a zpěvák
- Dagmar Kollerová (* 1939), zpěvačka, tanečnice a herečka
- Penny McLean (* 1946), zpěvačka
- Sissy Höffererová (* 1953), herečka
- Monika Czerninová (* 1965), spisovatelka, dokumentaristka a herečka, potomek českého rodu Černínů z Chudenic
- Ursula Plassniková (* 1956), politička a diplomatka
- Karl-Heinz Grasser (* 1969), ministr financí Rakouska
- Stephanie Grafová (* 1973), lehká atletka
- Sabine Eggerová (* 1977), lyžařka
- Stefan Koubek (* 1977), tenista
- Thomas Pöck (* 1981), hokejista
Další známí obyvatelé[editovat | editovat zdroj]
- Alois Beer (1840–1916), c. a k. dvorní a námořní fotograf
- Anton Martin Slomšek (1800–1862), spirituál klagenfurtského semináře a pozdější biskup v Mariboru
- Alois Melezínek (1932–2015), profesor a zakladatel inženýrské pedagogiky
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Černovice, Ukrajina (1992)
Dachau, Německo (1974)- Dessau-Roßlau, Německo (1970)
Dušanbe, Tádžikistán (1973)
Gladsaxe, Dánsko (1969)
Gorizia, Itálie (1965)
Laval, Kanada (2005)
Nan-ning, Čína (2001)
Nof ha-Galil, Izrael (1993)
Nova Gorica, Slovinsko (1965)
Řešov, Polsko (1975)
Sibiu, Rumunsko (1990)
Tarragona, Španělsko (1994)
Venlo, Nizozemsko (1961)- Wiesbaden, Německo (1930)
Zalaegerszeg, Maďarsko (1990)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-07-14]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klagenfurt am Wörthersee na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (německy)
