Přeskočit na obsah

Klagenfurt am Wörthersee

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Klagenfurt)
Klagenfurt am Wörthersee
Pohled z Radsbergu
Pohled z Radsbergu
Klagenfurt am Wörthersee – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška446 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
UTC+02:00
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměKorutany
Klagenfurt am Wörthersee
Klagenfurt
am Wörthersee
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha120,1 km²
Počet obyvatel101 403 (2020)[1]
Hustota zalidnění844,2 obyv./km²
Správa
StarostaMaria-Luise Mathiaschitz (SPÖ)
Oficiální webwww.klagenfurt.at
Telefonní předvolba+43(0)463
PSČ9020, 9061, 9063, 9065, 9073, 9201
Označení vozidelK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klagenfurt am Wörthersee (slovinsky a česky Celovec, do roku 2008 zkráceně jen Klagenfurt), je statutární město a zároveň hlavní a největší město rakouské spolkové země Korutany, 235 km jihozápadně od Vídně, 100 km jihozápadně od Štýrského Hradce a 20 km severně od hranic se Slovinskem. Leží na řece Glan u jezera Wörthersee, v nadmořské výšce 446 m. Žije zde přibližně 101 tisíc[1] obyvatel a je tak 6. největším rakouským městem.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Katedrála svatého Petra a Pavla byla postavena v roce 1581 původně jako protestantská modlitebna zasvěcená Nejsvětější Trojici. Byla největším protestantským kostelem v Rakousku. V roce 1600 byl během protireformace uzavřen a o čtyři roky později předán jezuitům, kteří jej zasvětili svatému Petru a Pavlu. Jezuitům patřil do roku 1773, kdy byl řád zrušen. V roce 1787 biskup povýšil kostel na katedrálu gurské diecéze.
  • Cisterciácký klášter Viktring z roku 1142. Působil zde Jan z Viktringu, sekretář českého krále Jindřicha Korutanského. Za josefínských reforem byl klášter v roce 1786 zrušen, později sloužil jako textilní továrna a od roku 1976 je zde gymnázium.
  • Minimundus je park u jezera Wörthersee o rozloze 26 000 m², ve kterém je 159 modelů známých staveb, lodí a vlaků v měřítku 1:25. Byl otevřen v roce 1958 a výtěžek ze vstupného je určen pro potřebné děti v Rakousku.

Ve městě hraje veliké množství hokejových klubů. Mezi nejznámější patří EC KAC. Fotbalový stadion Hypo-Arena o kapacitě 32 000 diváků byl v roce 2008 jedním z hostitelských stadionů Mistrovství Evropy ve fotbale.

Starostové od roku 1850

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1991 jsou starostové voleni přímo.

Andreas Koller 1850–1852
Ferdinand Hauser 1852–1861
Gabriel von Jessernigg 1861–1865
Leopold Nagel 1865–1870
Gabriel von Jessernigg 1870–1887
Franz Erwein 1887–1890
Franz Glöckner 1890–1892
Friedrich Posch 1892–1896
Julius Christoph Neuner 1896–1905
Johann Franz Suppan 1905–1906
Julius Christoph Neuner 1906–1909
Gustav Ritter von Metnitz 1909–1915
Friedrich von Wetzlar-Plankenstern 1916–1921
Friedrich Wolsegger 1921–1926
Adolf Heinrich Bercht (großdeutsch) 1926–1931
Franz Pichler-Mandorf (SDAP) 1931–1934
Adolf Wolf (CS) 1934–1938
Friedrich von Franz (NSDAP) 1938–1945
Friedrich Schatzmayer (SPÖ) 1945–1952
Peter Graf (SPÖ) 1952–1957
Hans Ausserwinkler (SPÖ) 1957–1973
Leopold Guggenberger (ÖVP) 1973–1997
Harald Scheucher (ÖVP) 1997–2009
Christian Scheider (FPK) 2009–2015
Maria-Luise Mathiaschitz (SPÖ) 2015–2021
Christian Scheider (FPK) od 2021

Další známí obyvatelé

[editovat | editovat zdroj]
  • Alois Beer (1840–1916), c. a k. dvorní a námořní fotograf
  • Anton Martin Slomšek (1800–1862), spirituál klagenfurtského semináře a pozdější biskup v Mariboru
  • Alois Melezínek (1932–2015), profesor a zakladatel inženýrské pedagogiky

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Dostupné online. [cit. 2020-07-14].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]