Villach
| Villach | |
|---|---|
.jpeg) Pohled přes řeku Drávu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°37′ s. š., 13°50′ v. d. |
| Nadmořská výška | 501 m n. m. |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Korutany |
  Villach | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 135,0 km² |
| Počet obyvatel | 65 127 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 482,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Günther Albel (od 2015) |
| Oficiální web | villach |
| service | |
| Telefonní předvolba | 04242 |
| PSČ | 9500 |
| Označení vozidel | VI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Villach (slovinsky Beljak, italsky Villaco, česky zastarale Bělák) je druhým největším městem spolkové země Korutany v jižním Rakousku a sedmým největším městem celého Rakouska. Leží na řece Drávě a je důležitým dopravním uzlem celé oblasti jižního Rakouska i celého alpsko-adriatického regionu. Je také statutárním městem a správním centrem okresu Villach-venkov, do kterého ovšem nepatří. Žije zde přibližně 65 tisíc[1] obyvatel. Villach je největším městem Rakouska, které není hlavním městem spolkové země.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Centrum leží na soutoku řek Dráva a Gail, přibližně 10 kilometrů severně od slovinských i italských hranic. V okolí města se nachází mnoho jezer například Ossiacher See, Faaker See, Silbersee, Vassacher See, Magdalensee a St. Leonharder See. Villach je také obklopen hřebeny Gailtalských Alp a Karavanek. Je centrem zimních sportů i letní turistiky.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší stopy osídlení pocházejí z období 3 500 př. n. l. Bylo zde nalezeno mnoho artefaktů z doby osídlení Římany. První starosta Villachu je zmiňován v 16. století. 25. ledna 1348 postihlo město zemětřesení, které zničilo jeho velkou část. To se opakovalo i v roce 1690. Město bylo také několikrát těžce poškozeno požáry, které zničily mnoho budov. V období vlády císaře Napoleona byl Villach mezi lety 1809 a 1813 součástí francouzské provincie Illyrie. Znovu dobyt byl v roce 1813. Během druhé světové války bylo na město provedeno 52 náletů, které zde způsobily těžké škody.
Rozrůstání[editovat | editovat zdroj]
V roce 1905 se město spojilo s částí St. Martin. V roce 1973 se jeho území rozrostlo o část Landskron, Maria Gail a Fellach a dosáhlo tak dnešní velikosti.
-
Villach, pohled z Alpinestrasse
-
Hlavní náměstí
-
Řeka Dráva ve Villachu
.JPG)
Městské a místní části[editovat | editovat zdroj]
|
|
Sport[editovat | editovat zdroj]
Ve městě hraje velké množství hokejových klubů mezi ty nejznámější patří:
Politika[editovat | editovat zdroj]
Starostové[editovat | editovat zdroj]
- 1945 do 1951: Viktor Petschnik
- 1956 do 1968: Gottfried Timmerer
- 1968 do 1976: Josef Resch
- 1976 do 1981: Jakob Mörtl
- 1981 do 1987: Leopold Hrazdil
- 1987 do 2015: Helmut Manzenreiter
- od 2015: Günther Albel
Významní občané[editovat | editovat zdroj]
- Thomas Raffl - lední hokejista
- Alex Antonitsch
- Bruno Gironcoli
- Martin Koch
- Paul Watzlawick
- Michael Grabner
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Bamberk, Německo, 1973
Bled, Slovinsko, 2002
Canchungo, Guinea-Bissau 1989
Kaposvár, Maďarsko 1994- Kranj, Slovinsko, 2008
Suresnes Francie 1992
Udine, Itálie 1979
Glasgow, Spojené království 1996
Minneapolis, USA 1988
Bývalá partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2023-02-20]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Villach na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (německy) (anglicky) (italsky)
