Korutany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Korutany
Kärnten
Zemský znak
Kaernten CoA.svg
Zemská vlajka
Flag of Carinthia.svg
Zemská služební vlajka
Flag of Carinthia (state).svg
Základní údaje
 Hlavní město  Celovec 
 Kód ISO 3166-2  AT-2 
 Zemská hymna  Kärntner Heimatlied 
Mapy
Korutany na mapě Rakouska
Karte A Ktn.svg
Členění Korutan
Karte A Ktn ohne.svg
Obyvatelstvo
 Počet obyvatel  557 773  (6.) 
 Hustota zalidnění  58 obyvatel/km² 
Geografie
 Rozloha  9536 km²  (5.)
 Nejvyšší bod  Großglockner (3798 m n. m.
 Nejnižší bod  Lavamünd (348 m n. m.
Politika
 Zemský hejtman  Peter Kaiser (SPÖ
 Vládnoucí strany  SPÖ, FPK, ÖVP, Grüne a TS 
 Složení zemského sněmu
(36 křesel)
 SPÖ 14
FPK 6
ÖVP 5
Grüne 5
TS 4
BZÖ
 Poslední volby  3. března 2013 
 Příští volby  březen 2018 
Správní členění
 Počet okresů  2 statutární města
8 okresů 
 Počet obcí  132 
 • z toho města  17 
 • z toho městyse  42
Oficiální stránky

Korutany nebo i Korutansko (německy Kärnten, slovinsky Koroška) jsou spolková země na jihu Rakouska. Mají rozlohu 9 536 km², počet obyvatel se pohybuje kolem 560 000.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Hranici s Itálií a Slovinskem tvoří na jihu Karnské Alpy a Karavanky, od Salcburska jsou na severu odděleny Vysokými Taurami. Na východě sousedí s Štýrskem a na západě s Východním Tyrolskem. Největší řekou je Dráva.

Hlavním městem země je Klagenfurt, kde sídlí i nejvyšší legislativní orgán země, Korutanský zemský sněm a další zemské instituce; dalším významným městem je Villach – tato dvě města jsou ekonomicky silně propojena.

Většinu obyvatel tvoří německy hovořící skupina s jedinečným a jednoduše rozpoznatelným dialektem. Slovinská menšina, asi 25 000–40 000 osob, je soustředěna na jihovýchodě státu.

Ve funkci hejtmana nahradil tragicky zemřelého Jörga Haidera Gerhard Dörfler.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve starověku bylo prvním státním útvarem na území dnešní spolkové země Korutany keltské království Noricum, které se kolem roku 40 n. l. přeměnilo na stejnojmennou římskou provincii. V Magdalensbergu a také v TeurniiLurnfeldu se tehdy nacházela střediska provincie. Po zhroucení západořímské říše (476) se v Noricu ještě nějaký čas udržel římský správní systém, který do určité míry přetrval až do příchodu Avarů a Slovanů. Slované kolem roku 600 na území vytvořili vlastní knížectví Karantania. Postupně se Korutany dostaly pod francký a bavorský vliv. V období mezi lety 743 a 907 tu panovali frančtí králové a císař z oblasti Korutan vytvořil součást Vévodství bavorského.

Samostatné korutanské vévodství vzniklo roku 976 a bylo součástí Svaté říše římské. Rokem 976 začalo období svébytnosti Korutan, které trvalo až do roku 1335. V té době byly zakládány kláštery, stavěny hrady a opevnění. Poté císař Ludvík z Bavor (asi 1281–1347) převedl Korutany na Habsburky, kteří sjednocovali Rakousko, Štýrsko a Kraňsko.

V následujícím období až do 18. století byly Korutany vtaženy do osmansko-habsburských válek, selského povstání a trpěli také následky reformace a protireformace (1550–1648). Za vlády císařovny Marie Terezie Habsburské (1717–1780) došlo ke konci 18. století k reformám, které omezily moc stavům a rolníkům právo na vlastnictví a také Korutany pozbyly svou správní samostatnost. Další útrapou ve vývoji země byly napoleonské války po roce 1797, které vyústily ve ztrátu horních Korutan ve prospěch Francie v roce 1809. Už roku 1813 byla země opět součástí habsburské monarchie. Po revolučním roku 1848 znovu získaly Korutany v roce 1849 správní samostatnost. Od roku 1867 až do 1918 byly vévodstvím v rámci Rakousko-Uherska.

Současné hranice získaly Korutany po ztrátě části území na jihu v důsledku řešení habsburského mnohonárodnostního státu po první světové válce. Od roku 1918 náleží malá část Korutan (Malborgheto-Valbruna a Tarvisio) k Itálii. Hranice mezi současným Rakouskem a Slovinskem byla stanovena v referendu 10. října 1920.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Spolková země se člení na 8 politických okresů (Bezirk) a dvě statutární města (Statutarstadt).

Statutární města[editovat | editovat zdroj]

Okresy[editovat | editovat zdroj]

Turistické atrakce[editovat | editovat zdroj]

Hlavními turistickými atrakcemi Korutan je město Villach, jezera Wörthersee (slovinsky Vrbsko jezero), Ossiachersee, Faaker See (slovinsky Baško jezero), Weissensee, Gailtalské Alpy, lyžařská centra Nassfeld (Mokrine), Hermagor (slovinsky Šmohor), Bad Kleinkirchheim, Heiligenblut, katedrála Gurk, zámek Hochosterwitz a hory Grossglockner a Nockberge.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kärnten na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu