Autonomní provincie Bolzano
| Autonomní provincie Bolzano Provincia autonoma di Bolzano-Alto Adige | |
.jpg) Údolí řeky Talfer | |
 znak | |
| Geografie | |
|---|---|
| Hlavní město | Bolzano |
| Souřadnice | 46°30′ s. š., 11°21′ v. d. |
| Rozloha | 7 400,43 km² |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 515 714 [1] (31.12.2013) |
| Hustota zalidnění |
 69,7 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek | Tridentsko-Horní Adiže |
| Druh celku | Provincie |
| Podřízené celky | 116 obcí |
| Označení vozidel | BZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Autonomní provincie Bolzano resp. Autonomní provincie Bolzano-Horní Adiže (it. Provincia autonoma di Bolzano-Alto Adige, něm. Autonome Provinz Bozen-Südtirol, ladinsky Provinzia autonòma de Balsan/Bulsan–Südtirol, také jen Horní Adiže) je jedna ze dvou provincií v italské autonomní oblasti Tridentsko-Horní Adiže (Trentino-Alto Adige). Sousedí na severu s Rakouskem, na východě s provincií Belluno, na jihu s autonomní provincií Trento, na jihozápadě s provincií Sondrio a na západě se Švýcarskem. Z hlediska historických hranic odpovídá provincie Bolzano zhruba severní polovině Jižního Tyrolska.
Provincie vykonává mnoho funkcí, které jinde vykonává oblast. Administrativně se člení na 8 okresních společenství (německy Bezirksgemeinschaft, italsky Comunità comprensoriale; plurál Bezirksgemeinschaften, Comunità comprensoriali) se 116 obcemi. Jedním z těchto okresních společenství je i provinční metropole Bolzano.
Obsah
Jazyková situace[editovat | editovat zdroj]
Provincie je oficiálně trojjazyčná. 69,15 % obyvatel mluví německy, 4,37 % má jako rodný jazyk ladinštinu a zbytek italštinu. Italsky mluvící obyvatelstvo se soustřeďuje v hlavním městě provincie Bolzanu (něm. Bozen) a v Meranu (něm. Meran). Italové žijí také ve městech Bressanone (něm. a čes. Brixen), Laives (něm. Leifers) a Bronzolo (něm. Branzoll). Ladinsky mluvící obyvatelstvo obývá Val Gardena (lad. Gherdëina, něm. Grödnertal) a Val Badia (lad. Le Gran Ega, něm. Gadertal).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Itálie toto území anektovala 10. září 1919 po porážce ústředních mocností v první světové válce. Převzala je jako členský stát vítězné Dohody od rozpadajícího se Rakouska-Uherska s odvoláním na londýnskou úmluvu z roku 1915.
Původně žili v regionu Ladinové, následně oblast obsadili Římané. V 6. až 7. století sem přišli Bavorové. V roce 740 se region stal součástí Franské říše. Roku 1363 přešel - jako celé tehdejší hrabství Tyrolsko - pod Habsburskou monarchii. Přibližně dvě třetiny lidí zde i v současnosti používají svůj rodný jazyk němčinu.
Povrch[editovat | editovat zdroj]
Hory
- Dolomity : Sasso Lungo, Sasso Piatto, Latemar, Sella, Piz Boe, Cima della Plose, Cima del Catinaccio, Sciliar
- Sextenské Dolomity : Punta Tre Scarperi, Tre Cime di Lavaredo
- Východní Alpy : Ortler (Ortler, Königspitze, Monte Zebrú, Vertainspitze), Ötztalské Alpy (Weisskugel, Similaun, Hohe Wilde)
Údolí
- Val d'Adige: Val Passiria, Val d'Ultimo
- Valle Isarco: Val di Tires, Val Gardena, Val Ridanna, Val Sarentino, Val d'Ega
- Val Pusteria: Valli di Tures e Aurina, Val Badia, Valle di Casies, Val Fiscalina, Valle di Anterselva, Val di Landro.
- Val Venosta: Val di Monastero, Val Soldana, Val Martello, Val di Senales
Okolní provincie[editovat | editovat zdroj]
|
| |||
|
||||
 Autonomní provincie Bolzano 
| ||||
| ||||
| Sondrio | Trento | Belluno |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jižní Tyrolsko/Südtirol ve Wikimedia Commons - Jižní Tyrolsko
- Jižní Tyrolsko/Horní Adiže
- Oficiální web autonomní provincie Bolzano
- Galerie Jižní Tyrolsko/Südtirol ve Wikimedia Commons
