Basilicata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Basilicata
Regione Basilicata
Confini della Basilicata.png
Basilicata – znak
znak
Basilicata – vlajka
vlajka
Geografie
Basilicata in Italy.svg
Hlavní městoPotenza
Souřadnice
Rozloha10 073,32 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel547 579 (2020)
Hustota zalidnění54,4 obyv./km²
Správa regionu
Nadřazený celekItálieItálie Itálie
Druh celkuregion
Podřízené celky2 provincie (Matera, Potenza)
131 obcí
GuvernérVito Bardi (FI)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2IT-77
NUTSITF5
Oficiální webwww.regione.basilicata.it
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Basilicata je region na jihu Itálie. Na západě sousedí s Kampánii, na východě s Apulií a s Kalábrií na jihu. Má krátké pobřeží Tyrrhenského moře na západě a část pobřeží Tarantského zálivu v Jónském moři na opačné straně Apeninského poloostrova na jihovýchodě. Region má rozlohu 9 992 km² a žije zde okolo 600 tisíc obyvatel. Dělí se na dvě provincie: Potenza a Matera. Hlavním městem je Potenza. Jedná se o hornatou oblast s nejvyšší horou jižních Apenin. Kvůli hornatému terénu je obtížné budovat infrastrukturu, Basilicata tak patří k nejméně rozvinutým oblastem Itálie. Hustota zalidnění je v něm druhá nejnižší v celé Itálii, řidší osídlení je jen v autonomní oblasti Údolí Aosty.[1]

Basilicata je občas nazývaná též svým starověkým jménem Lucania (Lukánie), které dostala podle italského kmene Lukánů, jenž se tu usadil v polovině 5. stol. př. n. l.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Několik řeckých osad na pobřeží vzniklo již v 8. století př. n. l. (Metaponto, Eraclea), kvůli válkám se však nerozvíjely. Oblast poté osídlili italské kmeny Lukánů a Bruttiů.[1] Později region obsadili Římané.[2] Po zániku západořímské říše zůstal jih Itálie pod vlivem Byzance, ale musel čelit vpádům Langobardů i Saracénů.[1] Významnou změnu přineslo 11. stol., kdy celý jih Itálie dobyli Normané. V roce 1130 vzniklo Sicilské království s Rogerem II. jako prvním králem, které zahrnovalo kromě Sicílie i pevninskou část jižní Itálie včetně Kalábrie a Basilicaty. Normané zavedli na jihu Itálie feudální pozemkový systém. V roce 1282 došlo k oddělení pevninské části, která se i nadále označovala jako Sicilské království, ale dnes se pro ni kvůli přehlednosti obecně používá název Neapolské království podle jejího hlavního města.[1] Za císaře Fridricha II. ve 12. až 13. st., později došlo ke stagnaci. V roce 1735 se Basilicata stala součástí Sicilského království, v roce 1860 součástí Italského království. V prvních desetiletích 20. stol. nastal masový odliv obyvatel, kteří odcházeli za vidinou lepšího živobytí zejména do Severní a Jižní Ameriky. Počet obyvatel v regionu se tak snížil téměř na polovinu.[1]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Monte Pollino

Basilicata je nejhornatějším regionem na jihu Itálie. Na hory a horská pásma připadá 47% rozlohy území, kopcovitá krajina a vrchovina se rozkládá na 45%, pouze 8% tvoří nížiny a rovina. Celá západní polovina regionu je tvořena Jižními Apeninami (Appennino meridionale), respektive podskupinou nazývanou Apennino lucano (Lukánské Apeniny). Jednotlivá pohoří jsou: Massiccio del Pollino, Massiccio del Sirino, Monti dell'Orsomarso, Monte Alpi, Monte Volturino. Nejvyšší horou oblasti je Serra Dolcedorme s 2 267 m. Ve střední části Basilicaty leží pohoří Lukánské Dolomity. Východní část regionu tvoří částečně hory, částečně kopcovitá krajina a zvláště při pobřeží Jónského moře se nachází rovinaté oblasti. Na východě se nachází také největší řeky regionu, které ústí do Tarentského zálivu Jónského moře – Basento (149 km), Agri (136 km), Bradano (120 km) a Sinni (94 km). K největším jezerům v kraji náleží Pietra del Pertusillo (630 km²). Pro turisty je zajímavé okolí vyhaslého kráteru Vuiture.

Metaponto

Administrativní uspořádání[editovat | editovat zdroj]

Matera

Region má dvě provincie: Potenza a Matera. Hlavním městem je Potenza. Na území regionu je 131 obcí.

Hlavní centra a obce regionu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f SUCHA, Marian. Na samém jihu Itálie. Země světa. 4.10.2022, roč. 21, čís. 10, s. 2–7. Dostupné online. 
  2. LEČÍKOVÁ, M.: Itálie - jih. 4. české vyd., Freitag a Berndt 2010. 191 s. ISBN 80-7316-027-7. S. 135.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]