Bologna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bologna (Boloňa)
Bononia
Piazza Maggiore a basilika San Petronio
Piazza Maggiore a basilika San Petronio
Bologna (Boloňa) – znak
znak
Bologna (Boloňa) – vlajka
vlajka
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 54 m n. m.
Stát Itálie Itálie
oblast Emilia-Romagna
provincie Bologna
Bologna
Red pog.png
Bologna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 140 km²
Počet obyvatel 384 202 (2013)
Hustota zalidnění 2744 obyv./km²
Správa
Oficiální web http://www.comune.bologna.it
Telefonní předvolba + 51
PSČ 40100

Bologna [boloɲːa] IPA (emiliano-romagnolsky Bulåggna; česky Boloňa či Boloň) je hlavním městem regionu Emilia-Romagna a provincie Bologna.

Bologna je proslavená svými věžemi. Kvůli převaze cihlových budov se někdy nazývá „Červená Bologna“ . Historické centrum Bologni je pozoruhodné středověkým rozvržením ulic a budovami v odstínech červené a oranžové. Půvab města je umocněn elegantními a početnými podloubími (italsky portici, boloňsky pôrdg).

Starobylé univerzitní město je v současnosti cílem mnoha studentů, kteří mu dodávají kulturní bohatství a nové alternativní názory, jež jí mohou závidět mnohá světová města.

Bologna je středem oblasti, kde se nejvíce mluví emiliano-romagnolským (Emigliàn e Rumagnôl) dialektem italštiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

radnice, Palazzo d'Accursio
Piazza Santo Stefano, kostely S. Vitale, Božího hrobu a S. Stefano
Torre Prendiparte a Altabella, katedrála San Pietro

Bolognu založili zhruba v 6. století př. n. l. Etruskové pod jménem Felsina. O 200 let později zde žili keltští Bójové, od nichž má město své (latinské) jméno Bononia. V roce 189 př. n. l. oblast ovládli Římané, kteří z ní vytvořili svoji římskou kolonii, která byla později zpustošena Langobardy a Franky.[1]

Bologna byla jedním z hlavních center obchodu díky síti kanálů, které umožňovaly přepravu velkého množství zboží. Ve středověku se Bologna stala centrem vědění. V roce 1088 byla v Bologni založena univerzita, která je považována za nejstarší v Evropě. V období renesance (od roku 1506)[1] byla významným městem papežského státu.

2. srpna 1980 byl na hlavním nádraží spáchán velký bombový útok, známý jako atentát v Bologni.

Až do zvolení starosty z pravého středu politického spektra v roce 1999 bylo město historickou baštou socialistů a komunistů. Strany levého středu získaly křeslo starosty zpět v roce 2004.

Město a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Historické centrum, památková rezervace o rozloze 142 ha, patří k největším v Evropě a přes poškození bombardováním za války má velké množství středověkých, renesančních i barokních památek. Typická jsou četná podloubí v celkové délce 38 km. Symbolem města jsou „Dvě věže“ (Asinelli o výšce 97 m a šikmá Garisenda, 48 m), spolu s dalšími asi 20 věžemi pozůstatek raně středověkého města, kde jich bylo téměř 100.

Piazza Maggiore je střed města, kde stojí:

  • Gotická basilika San Petronio, založená 1390 a nikdy nedokončená, je délkou 132 m, šířkou 69 m a výškou klenby 45 m pátý největší kostel na světě
  • Palazzo Comunale, budova radnice (na západní straně náměstí) složená z více budov z 13. až 15. st.; v Palazzo d'Accursio jsou sbírky boloňské malířské školy
  • Palazzo dei Notai (na jihu), stavba z roku 1381
  • Palazzo del Podesta a Palazzo di Re Renzo (na severní straně); Palazzo del Podesta byl postaven v roce 1201 a roku 1484 renesančně obnoven, má věž Torre dell'Arengo; gotický Palazzo di Re Renzo je z roku 1245[2]

Piazza di Porta Ravegnana, zde stojí dvě šikmé věže

  • Torre degli Asinelli byla postavená v roce 1109, má 97 m a je vychýlená přibližně 1,2 m
  • Torre Garisenda má výšku 48 m a vychýlení přes 3 m

Piazza San Stefano s komplexem sedmi románských kostelů, původně z 5.-8. století, přestavěných v 11. a 12. století:

  • Basilika San Vitale e Agricola
  • Osmiboký chrám Božího hrobu
  • Kostel Ukřižování nebo sv. Jana Křtitele a další

Piazza S. Domenico

  • bazilika San Domenico ze 13. st.

Piazza S. Francesco

  • kostel San Francesco z let 1236 - 63

Ve městě je dále mnoho gotických, renesančních a barokních paláců a řada honosných sloupových náhrobků ze 13.-15. století.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Univerzita[editovat | editovat zdroj]

Boloňská univerzita byla založena roku 1088 a je patrně nejstarší samosprávnou univerzitou na světě. Její význam spočíval hlavně v tom, že se zde začalo studovat Římské právo, což zásadně ovlivnilo právní kulturu celé Evropy. Ve středověku byla důležitým centrem intelektuálního života. Mezi její absolventy patřil například Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Erasmus Rotterdamský, Mikuláš Koperník nebo Tomáš Becket. Bologna je stále důležitým univerzitním městem pro všechny vědecké obory a během akademického roku se počet obyvatel zvýší ze 400 000 na téměř 500 000.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Bologna má mezinárodní letiště G. Marconiho se 6 miliony pasažérů ročně a je významný železniční uzel: hlavní nádraží odbaví asi 5,8 milionu cestujících ročně. Město leží na křižovatce dálnic A 13 a A 14 a blízko dálnice A 1. Městskou dopravu obstarávají trolejbusové a autobusové linky.

Gastronomie[editovat | editovat zdroj]

Bologna je vyhlášená svojí kulinářskou tradicí. Místní bohatá kuchyně se vyznačuje jídly z masa a sýrů. Důležitou součástí místního jídelníčku jsou, stejně jako v ostatních městech oblasti Emilia-Romagna, uzeniny z vepřového masa, především prosciutto (šunka) a mortadella. Místními specialitami z těstovin jsou dobře známé tortellini ve vývaru, lasagne a tagliatelle al ragù. Je nutno podotknout, že známé boloňské špagety ve skutečnosti s Bologni nemají nic společného: jsou výmyslem komerční světové kuchyně.

Významné firmy[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

V Bologni se narodil vynálezce bezdrátového telegrafu Guglielmo Marconi a Luigi Galvani zde při pokusech s žabími stehýnky objevil základní zákony elektrického proudu.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Bologna, s. 39.  
  2. Itálie. Baedeker 2009.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]