Pier Paolo Pasolini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pier Paolo Pasolini
Narození5. března 1922
Bologna
Úmrtí2. listopadu 1975 (ve věku 53 let)
Ostia
Povolánífilmový režisér, překladatel, herec, básník, scenárista, novinář, romanopisec, dramatik, filmový herec a filmový kritik
Alma materStátní gymnázium Luigiho Galvaniho
Boloňská univerzita
Tématafilmová režie, literární činnost, beletrie, poezie, herectví, žurnalistika a drama
Významná dílaRagazzi di vita
Teorema
Saló aneb 120 dnů sodomy
The Hawks and the Sparrows
Evanjelium podľa Matúša
OceněníGrand Jury Prize of the Venice Film Festival (1964)
Nastro d'Argento (1965)
Stříbrný medvěd (1971)
Kinema Junpo
Jussi Awards 1968
… více na Wikidatech
PříbuzníNico Naldini
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pier Paolo Pasolini [pazolíny] (5. března 1922, Bologna, Itálie - 2. listopadu 1975, Ostia, Itálie) byl italský básník, spisovatel, scenárista, novinář, filozof, režisér a herec. Byl významnou osobností veřejného a politického života a jeho účast v něm vyvolávala četné kontroverze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání získal na Boloňské univerzitě, kde studoval historii a literaturu, po ukončení studií pracoval jako učitel.

Ačkoli pocházel z vojenského, profašisticky orientovaného prostředí, sám se zapojil do antifašistického hnutí a koncem 40. let vstoupil do italské komunistické strany. V 50. letech měl pro svou homosexualitu, ke které se veřejně hlásil, potíže s italskými úřady a vydání jeho knihy Darmošlapové v r. 1955 vyvolalo skandál. I komunistická kritika ji přijala chladně a Pasoliniho později vyloučila ze svých řad. Ten se však nikdy nepřestal považovat za marxistu (nikoliv za komunistu [1]). V 60. letech, když začaly jeho filmy získávat světovou proslulost a sbírat ocenění, se stal pro italskou společnost přijatelnějším.

Dne 2. listopadu 1975 byl v pobřežním městě Ostia nedaleko Říma zavražděn. Za jeho vraždu byl odsouzen sedmnáctiletý Giuseppe Pelosi, jenž v roce 2005 zpochybnil oficiální verzi vyšetřování a naznačil možné politické souvislosti umělcovy smrti.[2] Koncem roku 2014 italské úřady znovu uvažovaly o obnovení vyšetřování na základě testů DNA, o něž požádal Pasoliniho bratranec Guido Mazzon.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

Hrdinové v jeho dílech jsou zpravidla lidé žijící na okraji společnosti, což vedlo k častému používání jazyka lůzy.

  • 1955 - Darmošlapové (Ragazzi di vita) - popis poválečného života mladých italských bezdomovců, kteří si na živobytí vydělávají krádežemi (do češtiny přeložil Zdeněk Frýbort v roce 1975)
  • 1959 - Zběsilý život (Una vita violenta) - tematicky navazuje na Darmošlapy, zde popisuje partu výrostků z římského předměstí, kteří si vydělávají a vedou obdobný život jako hrdinové z předešlé knihy (do češtiny přeložil Radovan Krátký v roce 1965)
  • 1962 - Il sogno di una cosa
  • 1962 - Nečisté skutky - Amado Mio (Atti Impuri - Amado Mio, do češtiny přeložili Jiří Pelán a Irena Kurzová v roce 1999)
  • 1965 - Alì dagli occhi azzurri
  • 1975 - Scritti corsari (Korzárské spisy, eseje, č. v souboru Zuřivý vzdor, Praha 2011)
  • 1976 - Lettere luterane (Luteránské listy, eseje, č. v souboru Zuřivý vzdor, Praha 2011)
  • 1992 - Petrolio - nedokončené dílo

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

Celovečerní filmy[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku byl ovlivněn neorealismem, postupem času začal zpracovávat náboženskou tematiku. Ve svých pozdních filmech pak často zobrazoval násilí, mnohdy sahal i po motivech sadismu a nebál se realistického zobrazování sexu. Pro zvýšení efektu některých scén kombinoval amatérské herce s profesionálními.

  • 1961 - Accattone
  • 1962 - Mamma Roma
  • 1964 - Evangelium sv. Matouše (Il Vangelo secondo Matteo)
  • 1966 - Dravci a vrabci (Uccellacci e uccellini)
  • 1967 - Oidipus král (Edipo re)
  • 1968 - Teoréma (Teorema)
  • 1969 - Médea (Medea)
  • 1969 - Vepřinec (Porcile)
  • 1970 - Dekameron (Il Decameron)
  • 1972 - Canterburské povídky (I Racconti di Canterbury)
  • 1974 - Kytice z tisíce a jedné noci / Arabské noci (Il Fiore delle mille e una notte)
  • 1975 - Salò aneb 120 dnů Sodomy (Salò o le 120 giornate di Sodoma) - adaptace 120 dnů Sodomy, zasazená na konec druhé světové války. V mnoha státech zakázáno cenzurou.

Krátkometrážní a povídkové filmy[editovat | editovat zdroj]

  • 1962 - Tvaroh (Ro.Go.Pa.G.) - povídkový film, na němž pracovali s Pasolinim i Rossellini, Gregoretti a Godard
  • 1964 - La Mura di Sana - krátkometrážní dokument ze středního Jemenu
  • 1965 - Il Padre selvaggio
  • 1967 - Le Streghe - povídkový film
  • 1967 - Che cosa sono le nuvole? - krátkometrážní komedie z divadelního zákulisí
  • 1968 - Capriccio all'italiana - povídkový film
  • 1969 - Amore e rabbia - povídkový film

Dokumentární filmy[editovat | editovat zdroj]

  • 1963 - Zuřivost (La Rabbia)
  • 1964 - Hovory o lásce (Comizi d'amore)
  • 1964 - Obhlídka exteriérů v Palestině (Sopraluoghi in Palestina per il vangelo secondo Matteo)
  • 1970 - Appunti per una Orestiade africana
  • 1972 - Dodici dicembre 1972

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 natočil režisér Abel Ferrara celovečerní film Pasolini pojednávající o Pasoliniho posledních dnech a předčasné násilné smrti v roce 1975. Titulní postavu ztvárnil Willem Dafoe.[4]

V roce 2017 natočil režisér Ludovico Di Martino krátký film Pipinara zachycující další možnou verzi pozadí Pasoliniho smrti.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. zdroj?
  2. Cataldi, Benedetto (2005-05-05): Pasolini death inquiry reopened
  3. PETRŽELKOVÁ, Hedvika; ČTK. Po 40 letech bude obnoveno vyšetřování vraždy režiséra Pasoliniho. Lidovky.cz [online]. 2014-12-05 [cit. 2015-01-30]. Dostupné online. 
  4. Pasolini [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. 
  5. Pipinara [online]. IMDB [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]